Oplocování vlastního pozemku

S vrstevníky řešíme, zda si můžeme nebo nemůžeme oplotit vlastní pozemek bez toho, že bychom museli žádat o nějaká povolení. A v případě, že je určitá povolení přece jen potřeba získat, jaká to jsou. Někdo by chtěl oplocovat pozemek u rodinného domku, jiný na chalupě, já třeba v zahrádkářské kolonii. Máme pocit, že se to stále mění a je problém se v tom vyznat. Můžete nám vysvětlit, co platí nyní?

Jaroslav M., Praha

 

Máte pravdu, co se měnící se právní úpravy týče, neboť novela stavebního zákona, účinná od 1. ledna 2018, přinesla podstatné změny také ve Vámi dotazované oblasti oplocování pozemků. Účelem změn by mělo být zjednodušení povolovacího procesu, což nepochybně všichni vlastníci pozemků uvítají. Pojďmě se tedy společně podívat, jak se k problematice oplocování vlastního pozemku současná právní úprava staví a co je před započetím s výstavbou plotu potřeba vyřídit.

Dle právní úpravy platné do konce roku 2017 bylo pro stavbu oplocení potřeba získat územní rozhodnutí, případně stačilo za splnění zákonných podmínek získat územní souhlas, upravený v § 96 stavebního zákona. Jednou z podmínek získání územního souhlasu byl také souhlas majitelů sousedních pozemků, což mohlo někdy způsobovat průtahy či problémy. Po novele stavebního zákona však právě zde došlo ke zjednodušení, neboť v případě, že předmětný plot nebude dosahovat výšky přes 2 metry a/nebo nebude hraničit s veřejným prostranstvím, územní souhlas již není podmínkou pro stavbu plotu. Plot je tedy v takovém případě možno postavit bez toho, aby se stavebnímu úřadu cokoliv ohlašovalo nebo jej o cokoliv žádalo. Tím také odpadá potřeba získat souhlas souseda se stavbou záměru.

V případě, že zamýšlené oplocení přesahuje výšku 2 metrů nebo hraničí s veřejným prostranstvím, je však i nadále pro vybudování oplocení potřeba v souladu s § 96 odst. 2 písm. a) stavebního zákona ve spojení s ustanovením § 103 odst. 1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona získat od  příslušného stavebního úřadu stavební souhlas. K žádosti o stavební souhlas je potřeba připojit jednoduchý technický popis stavebního záměru a příslušné výkresy, již výše zmiňovaný souhlas sousedů a  dále také závazná stanoviska dotčených orgánů a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. V případě, že je oznámení záměru úplné a záměr je v souladu s požadavky stavebního zákona, stavební úřad vydá územní souhlas se záměrem. Lhůta pro jeho vydání je 30 dnů ode dne podání oznámení. Tento územní souhlas platí 2 roky ode dne vydání a jeho platnost nelze prodloužit.

Dále je potřeba se ujistit, že výška plotu a druh použitého materiálu nejsou omezeny regulačním plánem.

Jak vyplývá z výše uvedeného, zákon nerozlišuje, zda je oplocován pozemek u rodinného domku, chalupy či v zahrádkářské kolonii. Rozhodnými kritérii jsou výška budoucího oplocení a skutečnost, zda bude toto oplocení hraničit s veřejným prostranstvím. Definice veřejného prostranství nalezneme v zákoně o obcích (obecním zřízení). Podle § 34 tohoto zákona jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Předně je tedy potřeba si rozmyslet, jaký typ oplocení a o jakých rozměrech chcete stavět a s jakým typem pozemku bude plot hraničit. Odpovědi na tyto otázky rozhodnou, který z výše popsaných postupů se bude vztahovat na Vás a Vaše známé.

Potřebuje-li poradit ohledně právních aspektů jakýchkoliv stavebních záměrů, obraťte se na Advokátní kancelář CIKR, specialistu v oblasti stavebního práva.

Leave a Reply