- 10.01.2026
- 3 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Darování je formou smluvního závazku, kdy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci obdarovanému, který dar přijímá. Mohou se naskytnout situace, kdy jeden manžel daruje druhému. Jakou roli v tom případě hraje společné jmění manželů?
Ustanovení § 709 občanského zákoníku stanovuje, co se stává součástí společného jmění za trvání manželství a rovněž výjimky, za nichž se nabývá majetek do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Do společného jmění nepatří zejména majetek nabytý darem, děděním, sloužící k osobní potřebě nebo náhrada nemajetkové újmy.
Zákon neukládá žádná omezení na darování majetku ve výlučném vlastnictví mezi manželi. Jiná situace nastává v případě, že manželé mezi sebou chtějí převést majetek, který je součástí společného jmění. Povinnosti a práva spojená se společným jměním náleží oběma manželům společně a nerozdílně. V praxi to znamená, že nelze v rámci společného jmění majetek rozdělit na fiktivní díly, které by bylo možné následně převádět mezi manželi.
Bez dalšího nelze darovat majetek ze společného jmění do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, jelikož by ve smlouvě zastával dárce i obdarovaného.
Řešíte darování mezi manželi? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Úprava rozsahu společného jmění
Zúžení společného jmění manželů lze provést veřejnou listinou především ve formě notářského zápisu, který umožňuje manželům upravit rozsah svého majetkového režimu odchylně od zákona. Zároveň však představuje finančně nákladnější řešení, protože vyžaduje úhradu notářského honoráře závislého na hodnotě upravovaného majetku a případně i dalších poplatků za zápisy do evidencí.
Vzájemné darování výlučného majetku
Pokud chce manžel darovat věc, která je součástí jeho výlučného vlastnictví, tak je to možné, a to klasickou darovací smlouvou. Tato darovaná věc nebude spadat do zákonného režimu společného jmění, protože ji manžel nabyde také do svého výlučného vlastnictví. Problém, který se naskytne u darování v rámci společného jmění, kdy dárce a obdarovaný by byli tou stejnou osobou, v tomto případě odpadá.
Závěr
Chystáte se darovat majetek svému manželovi a máte zájem nejen o sepsání kvalitní darovací smlouvy? Neváhejte a obraťte se na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří Vám pomohou s hladkým průběhem.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Náhrada škody zaměstnancem
Rozkaz k vyklizení
Nová úprava trestného činu neplacení výživného
Jak postupovat, když úřad nekoná?
- 10.01.2026
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Prakticky každý, kdo se někdy obrátí na správní orgán s žádostí, podnětem či jiným podáním, se může setkat se situací, kdy se v řízení nic neděje. Úřad nečiní úkony, které by měl podle zákona provést, věc se nikam neposouvá a průtahy mohou mít významné dopady do práv i každodenního života jednotlivců.
Správní řád poskytuje proti takové nečinnosti nástroje obrany, zejména opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Tento článek popisuje, jak postupovat, pokud správní orgán nejedná tak, jak by měl a je třeba věc posunout dál.
Kdy je úřad nečinný?
Správní úřad je nečinný, pokud nevydá v řízení včas, tedy ve stanovené lhůtě, rozhodnutí nebo osvědčení, neprovádí potřebné úkony v řízení, nebo nevyřídí podnět, žádost či jiné podání, přestože má povinnost se jimi zabývat.
Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí v řízení nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Ve složitějších případech může být lhůta prodloužena na až 60 dnů, výjimečně může být lhůta i delší. Pokud tedy správní orgán nekoná déle, než mu zákon nebo přiměřenost ukládá, může se účastník bránit.
„Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.“
Nadřízený orgán může jednat i preventivně
Nadřízený orgán nemusí nutně čekat, až úřad svou povinnost poruší, nedodrží. Pokud je zjevné, že lhůta nebude dodržena, může to být zejména na základě toho, že například úřad doposud neučinil ve věci žádné úkony, odmítá komunikovat, … může nadřízený orgán zasáhnout již v průběhu řízení.
Po uplynutí lhůt k vydání rozhodnutí
Jakmile uplyne úřadu lhůta, která je stanovena zákonem, pro to, aby vydal rozhodnutí nebo provedl jiný úkon, může účastník předmětného řízení podat žádost o opatření proti nečinnosti. Tato žádost se podává nadřízenému úřadu.
Řešíte nečinnost úřadů? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Postup a průběh obrany proti nečinnosti
V případě, že úřad lhůtu překročil, může účastník podat žádost o opatření proti nečinnosti, jak je již řečeno výše. Pokud ještě lhůta neuplynula, ale je zjevné, že nebude dodržena, je možné podat alespoň podnět k nadřízenému orgánu, který může preventivně zasáhnout.
Žádost o opatření proti nečinnosti by měla obsahovat označení příslušného správního orgánu, číslo řízení (spisovou značku), popis věci, datum podání původního žádosti, podnětu, …, popis průběhu řízení a dosavadní nečinnosti a návrh, aby nadřízený orgán učinil opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.
Nadřízený orgán má pak několik možností. Nejčastější variantou bývá, že nadřízený úřad přikáže nečinnému úřadu, aby ve lhůtě, kterou mu stanoví, rozhodl. Další možností je, že nadřízený orgán věc převezme a rozhodne sám. K tomu dochází zpravidla, pokud jsou průtahy závažné nebo opakované. Nejméně častým způsobem vypořádání se s takovouto situací je pak to, že je věc převedena na jiný správní orgán. Nastává tak zpravidla v situacích, kdy úřad objektivně nemůže jednat.
Jaké jsou další navazující možnosti?
Stává se, že ani po zásahu nadřízeného orgánu se věc neposune. V takovém případě, pokud byly vyčerpány veškeré prostředky ochrany před nečinností, je možné podat správní žalobu, konkrétně žalobu proti nečinnosti podle § 79 a násl. soudního řádu správního. Lhůta pro podání této žaloby činí jeden rok a běží ode dne, kdy mělo být rozhodnutí nebo osvědčení vydáno. Pokud by soud této žalobě vyhověl, bude správnímu orgánu uloženo, aby ve věci vydal rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví mu k tomu lhůtu. Pokud ani tentokrát správní úřad svoji povinnost nesplní, mohou mu být například udávány pořádkové pokuty.
Závěr
Nečinnost správního orgánu není stav, který by musel účastník řízení snášet. Správní řád poskytuje účinný nástroj v podobě opatření proti nečinnosti, které má donutit úřady konat a chránit práva účastníků. Pokud úřad mlčí, je důležité neotálet, neboť správná obrana může výrazně urychlit a zpřehlednit celé řízení.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Náhrada škody zaměstnancem
Rozkaz k vyklizení
Nová úprava trestného činu neplacení výživného
Podmínky v závěti
- 04.01.2026
- 3 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Podstatou vedlejších doložek je možnost zůstavitele ovlivnit, za jakých okolností nabude dědic dědictví nebo jeho část. Vedlejší doložka nemůže směřovat ke zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole. Nepřihlíží se dále také k vedlejší doložce, které zjevně odporuje veřejnému pořádku či k takové, kterou zůstavitel ukládá dědici nebo odkazovníku povinnost uzavření manželství popř. setrvání či zrušení manželství stávajícího.
Zůstavitelem mohou být v závěti stanoveny příkazy, doložení času a nebo podmínky, které se typicky objevují ve dvou formách: odkládací a rozvazovací.
Odkládací podmínka znamená, že dědic získá majetek teprve v okamžiku, kdy splní určitou povinnost. K nabytí toho, co je uložené odkládací podmínkou, je třeba, aby osoba, již bylo něco takto zůstaveno, přežila zůstavitele a byla způsobilá dědit.
Rozvazovací podmínka naopak stanoví, že dědic majetek nabude ihned, avšak může o něj přijít, pokud v budoucnosti nastane stanovená okolnost. Neúčinnost rozvazovací podmínky nastává tehdy, byla-li někomu udělena nemožná rozvazovací podmínka. K takovému ustanovení se v závěti nepřihlíží.
Doložka času
Doložka času umožňuje zůstaviteli určit, že dědictví nebo jeho část nabude dědit až po určité době či jen na určitou dobu. Je-li určen čas v rámci časové doložky, přechází zůstavené právo jako jiná nepodmíněná práva i na dědice té osoby, jíž bylo právo takto zůstaveno. Naopak, omezí-li zůstavitel někomu právo doložením času a není jisté, zda čas nastane, platí zůstavené právo za podmíněné. Je-li jisté, že doba vyměřená v závěti nikdy nastat nemůže, posuzuje se toto doložení času jako nemožná podmínka.
Řešíte dědictví? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Příkaz
Příkazem může zůstavitel ukládat dědici či odkazovníku povinnost k určitému jednání nebo opomenutí. Oproti doložení času či podmínek příkaz nezasahuje do nabytí dědictví či odkazu. Hlavním rozdílem mezi příkazem a podmínkou je možnost vymáhání plnění soudní cestou, které v případě podmínky nepřichází v úvahu. Zároveň nesplnění příkazu nemusí na rozdíl od nesplnění podmínky nutně vést k pozbytí dědického práva. Nebude-li možné splnit příkaz přesně, je zapotřebí ho plnit takovým způsobem, aby mu bylo co možná nejvíce vyhověno.
Závěr
Vedlejší doložky v závěti představují možnost, skrze kterou může zůstavitel stanovit podmínky, časové omezení nebo příkazy, které mají ovlivnit, jak a kdy dědic či odkazovník nabude dědictví. Tyto doložky však nesmí být svévolné, šikanózní ani v rozporu s veřejným pořádkem.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Náhrada škody zaměstnancem
Rozkaz k vyklizení
Nová úprava trestného činu neplacení výživného
Práva zaměstnanců při hromadném propouštění
- 04.01.2026
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Zákoník práce říká, že hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědi daných zaměstnavatelem z tzv. organizačních důvodů (ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část nebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným).
Rozlišujícím měřítkem je i počet propuštěných:
- nejméně 10 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,
- 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
- 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.
Do tohoto počtu se započítávají i zaměstnanci, se kterými zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období ze stejných důvodů dohodou a bylo jich alespoň 5.
Zákon chrání zaměstnance, kterých se hromadné propuštění týká a přiznává jim následující práva a ochranná opatření.
Právo na informace a projednání
Zaměstnanci mají právo být o hromadném propuštění zavčasu informováni. Zaměstnavatel musí před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům o svém záměru (nejpozději 30 dnů předem), písemně informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců.
Musí sdělit důvody, počet a profesní složení propuštěných zaměstnanců, počet a profesní složení zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni, kdy se má hromadné propouštění uskutečnit, navržená hlediska pro výběr propuštěných zaměstnanců a odstupné, příp. další práva propuštěných.
Pokud u zaměstnavatele není ustaveno nebo nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, musí zaměstnavatel plnit výše uvedené povinnosti vůči každému zaměstnanci, kterého se hromadné propouštění týká. Zaměstnavatel je také povinen písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce.
Řešíte hromadné propuštění? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Ochranná lhůta
Zaměstnance chrání i prodloužená výpovědní lhůta, pokud neprohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Pracovní poměr skončí nejdříve po uplynutí 30 dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele krajské pobočce Úřadu práce.
Právo na odstupné
Odstupné je jednorázová peněžitá částka, která slouží jako pomoc při takovéto složité životní situaci, do které se zaměstnanec nepřivedl ze své vůle.
Zákon přiznává nárok ve výši nejméně:
- jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
- dvojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
Ochrana před výpovědí
Zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele v ochranné době trvá i při hromadném propuštění. Ochrannou dobou se rozumí doba, kdy je např. zaměstnankyně těhotná, čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou, nebo kdy čerpají rodičovskou dovolenou. Dále je chráněn např. zaměstnanec, kterému je nařízena karanténa, nebo je uznán dočasně neschopným a neschopnost si úmyslně nepřivodil.
Ochrana však není absolutní a neplatí za všech okolností. Má zákonné výjimky, které jsou více rozvedeny v ustanovení § 54 zákoníku práce.
Ztráta zaměstnání často bývá nečekaná a propuštění zaměstnanci se v důsledku ní ocitnou v nelehké životní situaci. Zákoník práce však stanovuje jasné povinnosti, které musí zaměstnavatel dodržet. Pokud se ocitnete v takovéto nelehké situaci a nevíte si rady, neváhejte se obrátit na naše zkušené advokáty.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Náhrada škody zaměstnancem
Rozkaz k vyklizení
Nová úprava trestného činu neplacení výživného
Řízení pod vlivem alkoholu
- 04.01.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
V České republice máme nulovou toleranci alkoholu za volantem. Znamená to, že jakékoliv nadýchané množství alkoholu může řidiče dostat do problému. Existuje ochranná hranice 0,24 promile, která je zde kvůli možné nepřesnosti měření a fyziologickým odchylkám. Tato hranice se od nadýchaného limitu odečítá.
Přestupku se podle § 125c odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu řidič dopustí tím, že v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu řídí vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době, po požití alkoholického nápoje, po kterou je pod jejich vlivem. U přestupků existují dvě varianty. Buď řidiči bude naměřeno více, nebo méně než 0,3 promile. V případě, že naměřená hodnota je do 0,3 promile, nebudou v rámci bodového hodnocení řidičů přičítány žádné body. Ani tento přestupek nelze řešit na místě udělením příkazu na místě, ale po spáchání přestupku řidičem je zahájeno správní řízení, ve kterém pak řidiči hrozí sankce 2 500 – 20 000 Kč a možnost udělení zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na 6 měsíců až 1 rok.
Pokud je řidiči naměřeno více než 0,3 promile, ale méně než 1 promile, jedná se stále o přestupek, ale sankce jsou přísnější. Je zahájeno správní řízení, ve kterém řidiči hrozí pokuta v rozmezí 7 000 – 25 000 Kč, v rámci bodového hodnocení řidičů je přičítáno 6 bodů a může být udělen zákaz řízení v rozmezí délky 6 měsíců až 1,5 roku.
Řízení pod vlivem alkoholu však nemusí být pouze přestupkem, ale také trestným činem, a to ohrožením pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku. Trestným činem se řízení pod vlivem alkoholu stane v momentě, kdy je řidiči naměřeno 1 promile a více. Podmínkou není způsobení žádné újmy nebo způsobení dopravní nehody. To proto, že jde o ohrožovací trestný čin, kterého se řidič dopustí jen pouhým ohrožením chráněného zájmu. Zde už se nejedná o správní řízení, ale o to trestní, a tomu odpovídají i sankce. Existuje tu možnost uložit i nepodmíněné odnětí svobody, a to v délce až jednoho roku, také peněžitý trest nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorového vozidla, a to v délce 1 až 10 let.
Řešíte řízení pod vlivem alkoholu? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Odmítnutí podrobení se trestu na alkohol a jiné návykové látky
Pokud se řidič odmítne podrobit na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, dopustí se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. V takovém případě mu hrozí přísnější sankce, než kdyby mu byla naměřena hodnota promile odpovídající přestupku. Ve správním řízení totiž řidiči za tento přestupek hrozí pokuta ve výši od 25 000 – 75 000 Kč, přičtení 6 bodů v rámci bodového hodnocení řidičů a zákaz řízení v délce 18 až 36 měsíců.
Vrácení řidičského oprávnění
Pokud řidič přišel o řidičské oprávnění, může po ukončení výkonu trestu či správního trestu požádat o jeho vrácení. Avšak pokud byl řidiči uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu nejméně 18 měsíců nebo za odmítnutí se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem, vzniká řidiči po vrácení řidičského oprávnění povinnost absolvovat terapeutický program. Obsahem terapeutického programu je rozbor jednotlivých témat zaměřených na riziková jednání v silničním provozu a jejich prevenci, s rozborem práv a povinností účastníků provozu na pozemních komunikacích v rámci dodržování pravidel silničního provozu. Terapeutický program je rovněž zpoplatněn, za účast v programu řidič zaplatí 11 000 Kč bez DPH.
Závěr
Alkohol je v naší společnosti normalizovaná návyková látka, která avšak dokáže být velmi nebezpečná. Alkohol zpomaluje reakce, narušuje koordinaci pohybů a zkresluje úsudek. I malé množství může mít zásadní vliv na bezpečnost jízdy, kdy může dojít k ohrožení nejen samotného řidiče, ale i všech ostatních účastníků silničního provozu. Proto jsou alkohol a řízení absolutně neslučitelné věci, které mohou mít fatální následky. Právě proto, že jde i přes veškerou osvětu v České republice o jeden z nejčastějších trestných činů, je úprava přestupků a trestného činu poměrně přísná a nedodržování těchto pravidel přijde řidiče při nejmenším velmi draho.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Náhrada škody zaměstnancem
Rozkaz k vyklizení