Hlavní zprávy TV Nova na téma kauza Dominik Feri
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M. v hlavních zprávách TV NOVA a téma kauza Dominik Feri.
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M. v hlavních zprávách TV NOVA a téma kauza Dominik Feri.
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M., pro CNN Prima NEWS ve zprávách k tématu nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury Poslaneckou sněmovnou.

Zaměstnanec je povinen dodržovat právní předpisy, stejně jako provozní a vnitřní řád zaměstnavatele. Ve svém zaměstnání si musí počínat tak, aby nedocházelo k žádné újmě, a to majetkové ani nemajetkové, nebo aby se bez právního důvodu neobohatil. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance, nebo je-li to neodkladné, je povinen zakročit a hrozící škodu se pokusit odvrátit. Pokud však poruší jakoukoliv ze svých povinností, musí vzniklou skutečnou škodu (a v některých případech i ušlý zisk) nahradit.
Aby byl zaměstnanec povinen nahradit škodu, musí být současně splněny tyto zákonem stanovené požadavky:
Zaměstnanec je následně povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích. Zákon také dává zaměstnanci možnost nahradit škodu uvedením v předešlý stav. V případě, že škodu způsobil úmyslně, je povinen nahradit nejen skutečnou škodu, ale i ušlý zisk zaměstnavatele, přičemž zaměstnavatel musí tento úmysl prokázat.
Výše požadované náhrady škody nesmí přesáhnout 4,5násobek zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou škodu způsobil. Hranice 4,5násobku se neuplatní v případě, kdy zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
Nastávají i situace, kdy dojde k porušení povinnosti na straně zaměstnance a zaměstnavatele zároveň. V takovém případě se náhrada škody rozdělí podle míry zavinění. Opět samozřejmě hraje roli i to, zda se škody dopustili nedbalostně či úmyslně. Způsobí-li škodu úmyslně, bude poměr odpovědnosti vyšší, než kdyby škodu způsobil z nedbalosti.
Způsobení škody na pracovišti by se každý zaměstnanec rád vyvaroval. Přesto k tomu může dojít, ať už úmyslně či nešťastnou náhodou. Zákoník práce na zaměstnance jako slabší stranu v pracovněprávních vztazích myslí a chrání je limitem u nedbalostních škod. Pokud se ocitnete v této situaci a potřebujete právní pomoc, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

Rozkaz k vyklizení je nově zavedeným procesním prostředkem, který pronajímateli umožňuje domoci se vyklizení bytu nebo domu vůči bývalému nájemci, jenž nemovitost užívá bez právního důvodu. Oproti dosavadnímu postupu založenému na klasické žalobě se jedná o rychlejší a finančně úspornější řešení.
Novela občanského soudního řádu, účinná od 1. ledna 2026, tímto způsobem reaguje na dlouhodobý problém pronajímatelů, kteří se po skončení nájmu potýkají s neochotou nájemců byt či dům opustit. Dosud bylo nutné absolvovat plnohodnotné soudní řízení, které často trvalo měsíce. Nová úprava umožňuje soudu rozhodnout už na základě písemných podkladů, pokud jsou skutkové okolnosti zřejmé a dostatečně doložené.
Rozkaz k vyklizení funguje obdobně jako platební rozkaz známý z peněžitých sporů. Soud jej může vydat bez jednání a bez předchozího slyšení nájemce, a to za předpokladu, že pronajímatel prokáže, že:
Návrh na vydání rozkazu k vyklizení se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. K návrhu se přikládají důkazy, zejména nájemní smlouva, doklad o skončení nájmu, písemná výzva k vyklizení a výpis z katastru nemovitostí. Na základě těchto podkladů soud posoudí, zda jsou splněny zákonné podmínky, a vydá rozkaz k vyklizení.
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
Nájemce má po doručení rozkazu právo podat proti němu odpor ve lhůtě patnácti dnů. Podá-li ho včas, soud zruší rozkaz k vyklizení a nařídí jednání v rámci běžného občanskoprávního sporu. K rozkazu soud současně připojí výzvu k podání vyjádření. Žalovanému usnesením uloží, aby se ve věci písemně vyjádřil a vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a připojil či označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Rozkaz k vyklizení, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku a pronajímatel může bez dalšího přistoupit k jeho výkonu, v krajním případě i nuceného vyklizení prostřednictvím soudního exekutora.
Zažíváte problémy se svým nájemcem bez možnosti vzájemné domluvy? Přišel Vám rozkaz k vyklizení a nevíte si rady, jak postupovat dále? Neváhejte a domluvte si schůzku s některým z odborníků z naší advokátní kanceláře.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

Vyživovací povinnost představuje jednu ze základních povinností rodiče vůči dítěti. Její význam podtrhuje i skutečnost, že její neplnění je po dlouhou dobu postihováno trestním právem, konkrétně prostřednictvím trestného činu zanedbání povinné výživy. Povinný rodič tak mohl být v případě neplnění vyživovací povinnosti postaven před trestní soud. S účinností od nového roku však došlo k zásadní změně právní úpravy tohoto trestného činu, v jejímž důsledku byla většina případů neplacení výživného dekriminalizována. Jak tedy vypadá nová právní úprava a jaké možnosti ochrany má oprávněný rodič v případě neplacení výživného nyní?
Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti neznamená pouze povinnost zajišťovat výživu ve smyslu základních potravin, ale zahrnuje také uspokojování dalších hmotných i nehmotných potřeb dítěte. Mezi tyto potřeby patří zejména bydlení, léčebné výlohy, ošacení, vzdělání či sportovní a volnočasové aktivity. Vyživovací povinnost vzniká přímo ze zákona a zpravidla se plní v pravidelných peněžitých dávkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. Tato povinnost nekončí dosažením zletilosti dítěte, ale trvá až do okamžiku, kdy je dítě schopno se samo živit.
Do novely platilo, že rodič, který po dobu delší než čtyři měsíce neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost, se dopustil trestného činu podle § 196 trestního zákoníku. Trestný čin zanedbání povinné výživy postihoval jak nedbalostní, tak i úmyslné neplnění této povinnosti. Za tento trestný čin mohl být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Pokud svým jednáním vydal dítě v nebezpečí nouze, hrozil mu trest odnětí svobody až na tři léta.
Novelou účinnou od 1. 1. 2026 došlo ke zrušení části skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy. Nově zůstává trestným činem pouze takové neplnění vyživovací povinnosti, při němž povinná osoba, byť i z nedbalosti, po dobu delší než čtyři měsíce svou povinnost neplní a současně tím vydá dítě v nebezpečí nouze. Za tento trestný čin i nadále hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta. Většina případů neplacení výživného však byla touto novelou dekriminalizována a již je nelze řešit prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení. Oprávněný rodič se tak může svého nároku domáhat výhradně občanskoprávní cestou. Tato možnost existovala i před novelou, avšak trestněprávní postup byl často preferován, mimo jiné proto, že po podání trestního oznámení přecházela veškerá procesní zátěž i náklady na stát.
Vyživovací povinnost rodičů k dítěti vzniká přímo ze zákona, a proto není k jejímu vzniku nutné rozhodnutí soudu. Rozhodnutí soudu o výživném je však nezbytným předpokladem pro jeho vymáhání. Pokud povinný rodič svou povinnost neplní, je zásadní neotálet a podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.
Nadále rovněž zůstává zachována možnost náhradního výživného, které stát dočasně poskytuje v případech, kdy vymáhání výživného selhává nebo se neúměrně protahuje.
Novinkou, kterou přináší novela občanského zákoníku účinná rovněž od 1. 1. 2026, je možnost postoupení pohledávky na výživném. Oprávněný rodič může nově převést splatné, peněžité a dlužné výživné na třetí osobu. Tento institut je určen zejména pro situace, kdy je povinný rodič dlouhodobě neochotný vyživovací povinnost plnit a oprávněný rodič již nechce nebo nemůže nést zátěž spojenou s jejím vymáháním.
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
Nová právní úprava trestného činu zanedbání povinné výživy představuje výrazné zúžení prostoru pro uplatnění trestněprávní represe v oblasti vyživovací povinnosti. Trestní právo je nově koncipováno jako krajní prostředek ochrany, který dopadá pouze na nejzávažnější případy neplnění vyživovací povinnosti, a to tehdy, pokud jednání povinné osoby vede k vydání dítěte do stavu nebezpečí nouze. Většina případů musí být tedy nově řešena prostřednictvím nástrojů občanského práva. Tato změna klade zvýšené nároky na aktivitu oprávněných rodičů, kteří jsou nyní nuceni využívat především civilní mechanismy ochrany svých práv. Zároveň jsou však přinášeny nové instituty, jež mohou v praxi přispět k efektivnějšímu a méně zatěžujícímu vymáhání výživného.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

Úmrtí blízkého člověka představuje nejen osobní ztrátu, ale i řadu právních a administrativních kroků. Jednou z častých otázek je, co se děje s bankovním účtem zemřelého a jak mohou pozůstalí s finančními prostředky nakládat. Správné řešení této situace je zásadní, aby nedošlo k porušení zákona a aby byly chráněny zájmy dědiců i případných věřitelů.
Pro jednání s bankou je nezbytné předložit úmrtní list, který je vydáván matričním úřadem. Úmrtí je vhodné bance oznámit bez zbytečného odkladu – osobně na pobočce nebo jiným bankou stanoveným způsobem. Banka si po oznámení úmrtí vyžádá potřebné doklady (zejména úmrtní list a doklad totožnosti oznamovatele) a nastaví na účtu tzv. zvláštní režim odpovídající situaci probíhajícího dědického řízení. Mimo pozůstalé může bance úmrtí majitele účtu oznámit též notář v rámci řízení o pozůstalosti poté, co se o účtu dozvěděl.
Na rozdíl od rozšířené představy účet automaticky nezaniká ani se okamžitě neruší. Účet zůstává u banky veden do skončení dědického řízení. Banka zablokuje veškeré platební karty a přístupová oprávnění zemřelého. Trvalé příkazy a inkasa, které jsou s účtem spojené, mohou být nadále prováděny, neuvedl-li zemřelý před svou smrtí jinak.
K definitivnímu zrušení účtu dochází až po skončení dědického řízení a na základě pravomocného rozhodnutí o dědictví.
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
Pokud byl k účtu ustanoven disponent, tedy osoba, která má oprávnění nakládat s peněžními prostředky na účtu, a jeho oprávnění nebylo smluvně omezeno pouze na dobu života majitele, může účet zpravidla nadále spravovat (např. provádět platby). Nemůže však účet zrušit ani nakládat s prostředky v rozporu se zájmy budoucích dědiců.
Je třeba mít totiž na paměti, že prostředky na účtu jsou součástí pozůstalosti. Pokud by disponent vybral částky, které podle rozhodnutí o dědictví připadnou jinému dědici, může být povinen je vrátit.
Není-li k účtu zřízen disponent, může notář v rámci dědického řízení ustanovit správce pozůstalosti, je-li to potřeba. Ten pak s účtem může nakládat v rozsahu určeném soudem nebo notářem.
Peněžní prostředky jsou součástí pozůstalosti a vstupují do dědického řízení, které vede soudem pověřený notář jako soudní komisař podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Notář v rámci tzv. předběžného šetření zjistí stav účtu ke dni úmrtí, zahrne pohledávky a dluhy do soupisu pozůstalosti a dále určí okruh dědiců ze závěti nebo podle zákonné posloupnosti. Po vydání pravomocného usnesení o dědictví banka vyplatí prostředky na účtu osobám určeným v rozhodnutí nebo je převede na jejich účty.
Jelikož smrtí osoby nezanikají dluhy, tak v případě, že byl účet spojen s kontokorentem, kreditní kartou nebo spotřebitelským úvěrem, se stává nesplacený dluh součástí pozůstalosti. Dědic pak odpovídá za dluhy zůstavitele do výše nabytého dědictví.
Nakládání s bankovním účtem zemřelého je úzce spojeno s dědickým řízením a konkrétními smluvními podmínkami banky. Finanční prostředky na účtu tvoří součást pozůstalosti a lze s nimi disponovat pouze v mezích stanovených právními předpisy a rozhodnutím soudu. Každý případ je individuální, zejména pokud jsou součástí pozůstalosti dluhy, více dědiců nebo majetkové spory. Včasná komunikace s bankou a notářem může předejít zbytečným komplikacím.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Advokátní kancelář CIKR se podílí na vzniku připravovaného celovečerního filmu Lajna – Konečně film!, který navazuje na úspěšný český seriál z hokejového prostředí.
V rámci této spolupráce poskytuje naše kancelář produkci komplexní právní podporu a zajišťuje právní servis spojený s realizací filmového projektu. Jsme hrdí, že můžeme být součástí projektu, který navazuje na jednu z nejvýraznějších českých komediálních sérií posledních let a který se brzy představí divákům na filmových plátnech.





