Jak vzniká opatrovnická rada?

V případech, kdy je ustanoven opatrovník, zákon umožňuje blízkým osobám nebo samotnému opatrovanci (tedy osobě zastoupené) požádat o zřízení opatrovnické rady. Opatrovník následně svolá schůzi blízkých a přátel opatrovance, kteří se mohou podílet na volbě členů rady. Pokud schůze není včas svolána nebo pokud rada není na schůzi zvolena, může ji svolat soud. K účasti na schůzi a hlasování mají právo nejen blízké osoby, ale i opatrovancovi přátelé, a to i za předpokladu, že nebyli pozváni. Schůze se považuje za způsobilou zvolit opatrovnickou radu, pokud se jí účastní alespoň pět osob.

Jak se opatrovnická rada volí?

Členové opatrovnické rady jsou voleni většinou hlasů přítomných osob a měli by být, pokud možno zastoupeni rovnoměrně z řad blízkých osob a přátel opatrovance. Členem rady může být pouze osoba, která dlouhodobě projevuje vážný zájem o opatrovance a jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance. Sám opatrovník členem rady být nemůže. Rada musí mít alespoň tři členy a je schopna přijímat usnesení pouze za přítomnosti většiny členů. Právě tříčlenná rada je usnášeníschopná za přítomnosti všech tří členů.

Jaké jsou její kompetence?

Jedním z hlavních úkolů rady je posuzovat důležité záležitosti týkající se opatrovance. Bez jejího souhlasu nesmí opatrovník rozhodnout o zásadních záležitostech, jako je změna bydliště opatrovance, umístění do uzavřeného ústavu (pokud to nevyžaduje zdravotní stav) nebo o zákrocích zasahujících do integrity opatrovance. Zásahem do integrity opatrovance je třeba rozumět porušení duševní či tělesné celistvosti člověka. Souhlas rady je vyžadován pouze pro zásahy se závažnými následky. Dále rada musí schvalovat dispozice s majetkem, pokud jde o jeho nabytí nebo prodej v hodnotě překračující stonásobek životního minima, nabytí či prodej představující více než třetinu majetku opatrovance, nebo pokud jde o přijetí či poskytnutí půjčky či úvěru.

Rada má povinnost scházet se alespoň jednou ročně. Projednává zprávu opatrovníka o jeho činnosti a hospodaření s majetkem opatrovance, včetně případné odměny opatrovníka. Pokud se rada domnívá, že odměna neodpovídá spravovanému majetku, může podat návrh soudu na její úpravu. Rada může navrhnout soudu i změnu opatrovníka či zrušení opatrovnictví, pokud je to opodstatněné. K řešení některých střetů zájmu mezi opatrovníkem a zastoupeným, se taktéž využije opatrovnická rada, a soud tak nemusí jmenovat kolizního opatrovníka.

Jak do funkce rady zasahuje soud?

V případě neshod mohou členové rady nebo opatrovanec požádat soud, aby rozhodnutí rady zrušil a nahradil vlastním rozhodnutím. V případě, že se rada nemůže sejít, soud přebírá některé její další kompetence. Jednou z nich je kupříkladu možnost ustanovit jednu konkrétní osobu k výkonu radní funkce, pokud není dostatečný zájem o vytvoření rady.

Opatrovnická rada představuje nezbytný nástroj pro dohled nad péčí a rozhodnutími, která ovlivňují život opatrovance, čímž přispívá k ochraně jeho práv a důstojnosti.