Dědictví ze zákona

Zákon definuje celkem 6 dědických tříd, které určují okruh a pořadí osob, které mají právo dědit. Začíná se od první dědické třídy, a pokud v dané dědické skupině neexistují oprávnění dědicové, přechází se k nižším třídám.

Dědické třídy

• V první třídě dědí nejbližší příbuzní zesnulého, což jsou děti, manžel nebo manželka. Všichni dědí stejným dílem. Pokud některé dítě zemřelo dříve, přechází jeho podíl na jeho potomky. 
• Ve druhé třídě dědí manžel nebo manželka, rodiče zesnulého a osoby, které se zesnulým žily alespoň jeden rok ve společné domácnosti. Manžel v tomto případě musí získat minimálně polovinu dědictví. 
• Ve třetí třídě dědí sourozenci zesnulého a osoby žijící ve společné domácnosti. Pokud některý sourozenec nežije, jeho podíl přechází na jeho děti. 
• Ve čtvrté třídě dědí prarodiče zůstavitele rovným dílem, pokud nezanechal dědice ve 3. třídě, tedy žádné sourozence ani osoby žijící s ním ve společné domácnosti. 
• V paté třídě dědí prarodiče rodičů zůstavitele, tedy praprarodiče. Dědictví je rozděleno tak, že polovina připadne praprarodičům z otcovy strany a polovina praprarodičům z matčiny strany. Každá dvojice praprarodičů se o svou polovinu dělí rovným dílem. 
• V páté třídě dědí děti dětí sourozenců zůstavitele, tedy neteře a synovci, a děti prarodičů zůstavitele, tedy strýcové a tety zůstavitele.

Pokud neexistuje žádný dědic, majetek připadne státu. Tento případ se označuje jako odúmrť. Podle občanského zákoníku se stát považuje za dědice poslední instance, což znamená, že když není možné dědictví přidělit žádnému jinému dědici, stává se vlastníkem majetku právě stát. Tento majetek může stát použít podle svého uvážení, například jej prodat, využít nebo převést na jiné účely.