Spoluvlastnictví je institut soukromého práva, který představuje vlastnictví k téže věci více osob. Vlastníci se vhledem k věci považují za jedinou osobu. Ne vždy musí vzniknout zcela chtěně, děje se tomu tak v případech dědictví, nebo po uplynutí doby určené k vypořádání společného jmění manželů.  Správa věci ve spoluvlastnictví může být občas velice náročná, zejména pak, pokud je spoluvlastníků více a nemají vůli se domluvit. Věc tím může ztrácet i svou hodnotu, neboť spoluvlastníci nejsou ochotni ji udržovat.

 V tomto případě je na místě začít zvažovat oddělení se ze spoluvlastnictví, či jeho zrušení. Občanský zákoník obecně stanoví, že k setrvání ve spoluvlastnictví nesmí být nikdo nucen.

O oddělení či zrušení spoluvlastnictví je možné žádat kdykoliv, výjimkou jsou zemědělské pozemky, kdy nesmí být žádáno v nevhodnou dobu. Oddělení je možné pouze u věcí reálně dělitelných, zde si spoluvlastník vezme díl, který mu z věci náleží. Logicky tak nelze uvažovat o oddělení například části zvířete, naopak je možné oddělit si krajní část pozemku.  

V případech, kdy už spoluvlastníci nemají zájem na trvání spoluvlastnictví, nebo je věc nedělitelná, je nezbytné spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Spoluvlastnictví je možné vypořádat buďto nespornou cestou, tedy dohodou anebo cestou spornou, rozhodnutím soudu. V případech, kdy je rozdělována nemovitost či závod, je vždy vyžadována písemná forma dohody. Pokud není dohoda možná, je třeba podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Způsob vypořádání může být soudu navrhnout, soud ovšem nebude tímto návrhem vázán, lze proto nechat konkrétní způsob i na úvaze soudu. Zákon stanoví posloupnost způsobů vypořádání, jsou jimi rozdělení společné věci, přikázání věci některému ze spoluvlastníků a prodej věci ve veřejné dražbě.

K problematice rozdělení věci, jako prvnímu způsobu možného vypořádání, je třeba uvést, že tato věc nesmí rozdělením ztratit svou možnost sloužit určitému účelu, nesmí také přijít o svou funkčnost. Nesmí se též výrazně snížit hodnota rozdělované věci, judikatura Nejvyššího soudu ČR dovodila, že o podstatné snížení hodnoty věci nepůjde, bude-li snížení menší než 15 % hodnoty věci. Rozdělit je pak věc možné, i pokud rozdělením nevzniknou stejně velké díly, rozdílné hodnoty dílů lze totiž vyrovnat v penězích.

Při přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům je dán prostor k volné úvaze soudu. Nicméně soud musí zvážit některé konkrétní aspekty, zejména zájem určitého spoluvlastníka o věc a jeho schopnost finančně se vypořádat s ostatními.

Nejméně preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je pak prodej věci ve veřejné dražbě. Tento způsob je využit také tehdy, když jeden ze spoluvlastníků má zájem věc nabýt, ale nemá k tomu dostatečné finanční prostředky. Spoluvlastnictví zanikne až prodejem věci, kterého se musí jeden ze spoluvlastníků domáhat nařízením výkonu rozhodnutí nebo u soudního exekutora. 

V případě, že řešíte jakýkoli problém týkající se právě spoluvlastnictví, neváhejte nás kontaktovat, vše rádi vyřešíme za vás.