- 04.05.2026
- 5 min

Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného představuje specifickou situaci, kdy dochází k nabytí vlastnického práva osobou, která nabyla věc od subjektu, jenž nebyl jejím skutečným vlastníkem. Typicky se jedná o situaci, kdy osoba A převede movitou věc na osobu B na základě vadné či následně zaniklé smlouvy a osoba B převede věc na osobu C, která je v dobré víře.
Tento institut představuje výjimku ze zásady „nemo plus iuris alium transferre potest quam ipse habet“ tj. „nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má“ a slouží především k ochraně dobré víry nabyvatele a právní jistoty v soukromoprávních vztazích.
V české právní teorii i praxi převládá názor, že nabytí vlastnického práva od neoprávněného má originární povahu. To znamená, že vlastnické právo nabyvatele nevzniká odvozeně od původního vlastníka, ale vzniká přímo ze zákona (ex lege), jsou-li k tomu splněny podmínky.
Způsoby nabytí vlastnického práva
Institut nabytí vlastnického práva od neoprávněného je upraven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně v ustanoveních § 1109 a následujících.
Právní úprava obsahuje několik způsobů nabytí vlastnického práva.
Dle ustanovení § 1109 OZ se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsaná ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo: ve veřejné dražbě, od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele nebo při obchodu na komoditní burze.
V ustanovení § 1110 OZ se pak stanovují zvláštní podmínky pro nabytí použité věci, tedy např. na bazarovém prodeji, kdy nabývající, který je v dobré víře, získal věc za úplatu od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje s takovými věcmi.
Původní vlastník má v tomto případě možnost požadovat věc po nabyvateli, pokud prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu byla odňata svémocně, a to do tří let od okamžiku, kdy nabyvatel věc získal.
V ustanovení § 1111 OZ je pak obsažena tzv. generální klauzule, která dopadá na případy nespadající pod výše uvedené ustanovení a použije se pouze v případě, že výše uvedená ustanovení nemohou být použita. Podle ní se nabyvatel stane vlastníkem movité věci, pokud prokáže svou dobrou víru v oprávnění převodce převést věc a současně původní vlastník neprokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.
Řešíte nabytí vlastnického práva od neoprávněného? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Vztah k nemovitostem a veřejným seznamům
Tento institut se neuplatní na věci zapsané ve veřejném seznamu, zejména tedy na nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Zde se uplatní zásada materiální publicity, tedy že rozhodující je stav zápisu.
Osoba, která nabyde nemovitost v dobré víře od osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník, je chráněna, i kdyby zápis neodpovídal skutečnosti. Dobrá víra se pak posuzuje ke dni právního jednání, případně pokud právo vzniká až zápisem do veřejného seznamu ke dni podání návrhu na zápis. Problematika nemovitostí je v tomto ohledu upravena v ustanovení § 984 a následující OZ.
Závěr
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného je důležitým právním institutem, který vyvažuje ochranu dobré víry nabyvatele a práv původního vlastníka. Každý konkrétní případ je však nutné posuzovat individuálně s ohledem na všechny relevantní okolnosti.
Obraťte se na nás!
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

