Odlišný vlastník pozemku a domu

Zákon o vlastnictví

Nicméně aby zákon měl podchycené možné situace, které mohou v reálném životě nastat, navrátil se nám do právního řádu další institut, kterým je právo stavby. Právo stavby umožňuje vlastníku pozemku zřídit na svém pozemku právo, aby stavebník měl na povrchu nebo příp. i pod povrchem dotyčného pozemku stavbu.  To způsobí, že se zde neuplatní výše zmíněný princip, že stavba je vždy součástí pozemku, ale je možné, aby vlastník stavby byl odlišný od osoby vlastníka pozemku. 

Právo stavby

Samozřejmě i právo stavby nelze zřídit jen tak, a musejí být vždy splněny zákonem předvídané okolnosti. Právo stavby může vzniknout smlouvou o právu stavby, vydržením či rozhodnutím orgánu veřejné moci. Okamžik, kterým právo stavby vzniká, je zápis do veřejného seznamu, kterým je katastr nemovitostí. V této souvislosti je nutné poznamenat, že pokud by právo stavby nebylo zapsáno do katastru nemovitostí, pak jeho právní ochrana je notně oslabena, a proto vždy doporučujeme zanést právo stavby do příslušného veřejného seznamu. 

Smlouva o stavbě

Zřizuji-li právo stavby smlouvou, je třeba mít na paměti, že musí být písemná a jakékoliv změny či její zrušení musejí být taktéž písemné s tím, že je vždy záhodno detailně popsat dotčený pozemek, jak od nás vyžaduje katastr nemovitostí. Další obligatorní náležitostí je ujednání, jestli se jedná o právo zřízené za úplatu (jednorázové platby či opakující se plnění tzv. „stavební plat“) nebo bezplatně a dále doba trvání práva stavby. Právo stavby je totiž svou povahou pouze dočasné a lze ho zřídit na maximální dobu 99 let s ojedinělými výjimkami. Poslední den této doby je pak nutné zapsat do katastru nemovitostí a za určitých okolností lze tuto dobu i prodloužit. 

Zajímá-li vás toto téma více, prosím neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR.