- 04.06.2026
- 6 min

Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Odvolání daru pro nevděk je popsáno v ustanovení § 2072 a násl. občanského zákoníku, který
konkrétně uvádí:
§ 2072
(1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.
§ 2075
(1) Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
Zákon blíže nedefinuje, co přesně se rozumí nevděkem. Odpověď proto poskytuje především soudní praxe, která vymezila případy, kdy může být nevděk natolik závažný, že odůvodňuje odvolání daru.
Mezi typické příklady jednání, které může být posouzeno jako nevděk, patří zejména:
násilné chování vůči dárci,
závažné urážky a ponižování,
dlouhodobé hrubé nebo bezohledné jednání,
úmyslné způsobení majetkové či jiné újmy dárci.
Naopak za dostatečný důvod pro odvolání daru soudy zpravidla nepovažují:
běžné partnerské nebo rodinné konflikty,
ukončení partnerského vztahu,
omezení či přerušení kontaktů mezi dárcem a obdarovaným.
Jakou intenzitu musí mít nevděk?
Aby bylo možné dar odvolat, musí jednání obdarovaného svou intenzitou nebo opakovaností výrazně překračovat běžné mezilidské konflikty a být v zásadním rozporu se základními pravidly slušnosti, úcty a respektu vůči dárci.
Soudy zpravidla nepovažují za nevděk například situace, kdy:
se obdarovaný rozhodne omezit nebo ukončit osobní kontakt s dárcem z rozumných důvodů (například kvůli dlouhodobým sporům),
neprojevuje dárci takovou míru vděčnosti, jakou by si dárce představoval,
nemůže dárci poskytnout pomoc z objektivních důvodů, například kvůli zdravotnímu stavu, vzdálenosti nebo pracovním a rodinným povinnostem.
Samotné zhoršení vztahů mezi dárcem a obdarovaným nebo skutečnost, že se obdarovaný nechová podle představ dárce, obvykle k odvolání daru nepostačuje.
Posouzení vždy závisí na okolnostech konkrétního případu
Pro vznik nevděku musí být jednání obdarovaného natolik závažné, že představuje hrubé porušení základních pravidel slušnosti a úcty vůči dárci. Zpravidla se jedná o jednání úmyslné nebo alespoň výrazně bezohledné.
Soud při posuzování každého případu hodnotí zejména:
intenzitu jednání obdarovaného,
povahu vztahu mezi dárcem a obdarovaným,
případnou opakovanost závadného jednání,
dopad jednání na dárce.
Pouze tehdy, když jednání obdarovaného výrazně překračuje rámec běžných mezilidských sporů a dosahuje skutečně vysoké intenzity, může být kvalifikováno jako nevděk odůvodňující odvolání daru.
Řešíte odvolání daru? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Výjimky
Neposkytnutí pomoci jako projev nevděku
Soudní praxe připouští, že nevděk může spočívat také v neposkytnutí potřebné pomoci dárci, pokud takové jednání svou závažností dosahuje intenzity hrubého porušení dobrých mravů.
Za nevděk může být považována zejména situace, kdy je dárce vážně nemocný, zdravotně oslabený nebo zjevně odkázaný na pomoc druhých a obdarovaný mu přes své možnosti odmítá poskytnout alespoň základní podporu.
Judikatura i právní teorie vycházejí z předpokladu, že mezi dárcem a obdarovaným zpravidla existuje vztah vzájemné důvěry a elementární solidarity. Pokud obdarovaný v době, kdy dárce potřebuje pomoc, vědomě ignoruje jeho situaci nebo odmítá poskytnout potřebnou podporu, může se jednat o jednání odůvodňující odvolání daru pro nevděk.
Co musí být prokázáno?
Pro úspěšné odvolání daru z tohoto důvodu je zpravidla nutné prokázat, že:
dárce byl ve vážném zdravotním stavu nebo jinak významně odkázán na pomoc druhých,
obdarovaný o této situaci věděl,
obdarovaný měl reálnou možnost poskytnout alespoň základní pomoc nebo podporu,
přesto se o dárce dlouhodobě nezajímal, odmítal mu pomoci nebo jej ponechal bez potřebné pomoci.
Za rozhodující se přitom obvykle nepovažuje jednorázové odmítnutí pomoci, ale spíše dlouhodobé ignorování situace dárce.
Pouze tehdy, pokud jednání obdarovaného dosahuje intenzity hrubého porušení základních zásad slušnosti a lidské solidarity, může být kvalifikováno jako nevděk ve smyslu občanského zákoníku a založit právo dárce dar odvolat.
Význam manželství při posuzování nevděku
Při hodnocení konkrétní situace může hrát významnou roli také skutečnost, že dárce a obdarovaný jsou manželé.
Občanský zákoník totiž manželům ukládá povinnost vzájemné pomoci, která patří mezi základní povinnosti vyplývající z manželství. Tato povinnost nezahrnuje pouze materiální podporu, ale také pomoc osobní, morální a organizační.
V praxi se předpokládá zejména pomoc v době nemoci nebo zdravotních obtíží, kdy by měl manžel zajistit alespoň základní péči, podporu nebo pomoc s běžnými záležitostmi.
Pokud obdarovaný manžel tuto zákonnou povinnost dlouhodobě neplní, může být jeho jednání posuzováno přísněji. Nejde totiž pouze o možné porušení dobrých mravů, ale současně i o porušení zákonné povinnosti vyplývající z manželství.
Ani v těchto případech však nelze automaticky dovozovat právo na odvolání daru. Soud vždy posuzuje konkrétní okolnosti případu, zejména zdravotní stav dárce, možnosti obdarovaného a důvody, pro které pomoc nebyla poskytnuta.
Lhůta pro odvolání daru
Důležitou podmínkou je dodržení zákonné lhůty pro odvolání daru.
Dárce musí dar odvolat do jednoho roku ode dne, kdy se o nevděčném jednání dozvěděl. Po uplynutí této lhůty právo na odvolání daru zaniká a nelze se jej již úspěšně domáhat.
Jakou formou lze dar odvolat?
Odvolání daru je jednostranným právním jednáním dárce, které musí být adresováno obdarovanému.
Nejčastěji se provádí formou písemného oznámení, které by mělo obsahovat:
jednoznačný projev vůle odvolat dar,
označení konkrétního daru,
popis jednání, které zakládá nevděk,
výzvu k vrácení daru ve stanovené lhůtě.
Pokud je předmětem daru nemovitost, lze její vrácení realizovat například souhlasným prohlášením dárce a obdarovaného.
V případě, že obdarovaný dar dobrovolně nevrátí, může se dárce domáhat jeho vrácení soudní cestou. V soudním řízení nese důkazní břemeno především dárce, který musí prokázat existenci zákonného důvodu pro odvolání daru, tedy zejména jednání obdarovaného zakládající nevděk.
Odvolání daru pro nevděk představuje právní institut, který chrání dárce před zvlášť závažným jednáním obdarovaného. Současně však platí, že ne každé zhoršení vztahů nebo rodinný konflikt zakládá právo na vrácení daru.
Rozhodující je vždy posouzení konkrétních skutkových okolností. Soud hodnotí zejména intenzitu jednání obdarovaného, povahu vztahu mezi účastníky, časové souvislosti i celkový kontext jejich vzájemných vztahů.
Výsledek případného soudního řízení proto nelze předem spolehlivě odhadnout. Významnou roli hraje kvalita právní argumentace a schopnost jednotlivých účastníků doložit svá tvrzení relevantními důkazy.
Obraťte se na nás!
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

