Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je zaměstnavatel oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance, a to na základě těchto (výjimečných) důvodů:

1) pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody delšímu než 1 rok,
2) nebo pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, byl-li tento trestný čin spáchán při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
3) nebo pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k jím vykonávané práci.

Ustanovení § 55 odst. 2 zákoníku práce pak zaměstnavateli zakazuje okamžité zrušení pracovního poměru v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která ja na mateřské dovolené, a zaměstnance nebo zaměstnankyně, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Dle ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce nesmí zaměstnanec požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky, tj. omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, na pracovištích zaměstnavatele.

Po dobu trvání pracovní doby zaměstnanec nesmí požívat tyto látky ani mimo pracoviště. Zákaz alkoholu na pracovišti však není absolutní, neboť např. pivo se sníženým obsahem alkoholu mohou konzumovat pracovníci, kteří jsou vystaveni nepříznivým mikroklimatickým podmínkám (např. skláři), a dále mohou alkohol konzumovat i zaměstnanci (např. degustátoři), pro které je tato činnost součástí pracovních úkolů.

Zaměstnavatel by však měl v případě pozitivní dechové zkoušky přihlédnout ke konkrétním okolnostem daného případu a až poté případně přistoupit k následným pracovněprávním sankcím.