- 04.04.2026
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
V trestním právu se objevují skutečnosti, které za určitých podmínek způsobí, že ačkoliv pachatel naplnil skutkovou podstatu trestné činnosti, není jeho čin protiprávní. Jedná se o tzv. okolnosti vylučující protiprávnost, které trestní zákoník vymezuje ve své obecné části a to konkrétně v § 28 – § 32. Konkrétně se jedná o nutnou obranu, krajní nouzi, svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné držení zbraně.
K celkovému pochopení těchto institutů je nutné si nejprve vymezit, co znamená protiprávnost. Protiprávnost lze chápat jako rozpor s právní normou v rámci právního řádu. Trestnými činy tak mohou být pouze činy nedovolené, tedy protiprávní. Protiprávnost lze chápat také jako sociální škodlivost, která je znakem všech trestných činů.
Krajní nouze
Krajní nouze je jednou z okolností vylučující protiprávnost, kterou trestní zákoník upravuje v § 28. Jedná se o takové chování, kterým se odvrací bezprostředně hrozící nebezpečí, které hrozí zájmu chráněným zákonem. Zákonem chráněným zájmem se rozumí zejména společenské hodnoty, zájmy a vztahy a to jak fyzických, tak právnických osob, včetně zájmu státu. O krajní nouzi se nejedná v případě, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností možné odvrátit jinak a rovněž tehdy, je-li způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. O krajní nouzi nepůjde ani v případě, že ten, komu bezprostřední nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet.
Nutná obrana
Nutnou obranou se rozumí čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zákonem chráněný zájem (§ 29 trestního zákoníku). Podstatou nutné obrany je tedy odvrácení přímo hrozícího útoku na chráněný zájem. Útokem se rozumí jednání člověka, které je úmyslné a protiprávní. Za útok se tedy nepovažuje útok zvířete, nejde-li o zvíře, které bylo poštvané člověkem. K nutné obraně je oprávněn každý a proto vždy nemusí jednat jen ten, kdo je přímo ohrožen útokem, ale i jiná osoba, která směřující útok odvrací. I zde je nutné upozornit na to, že se o nutnou obranu nejedná v případě, jestliže byla zcela zjevně nepřiměřená útoku.
Řešíte trestní právo? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Svolení poškozeného
Dle § 30 trestního zákoníku nespáchá trestný čin ten, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny. Nejtypičtějším příkladem, kdy lze tuto okolnost vylučující protiprávnost využít, jsou především trestné činy majetkové. Naopak, svolení nelze udělit v případě trestných činů proti životu, s výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe.
Druhý odstavec ustanovení § 30 trestního zákoníků říká, že svolení musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestná, a to dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně. Je-li toto svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohli-li důvodně předpokládat, že by poškozená osoba souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.
Přípustné riziko
Trestný čin dle ustanovení § 31 trestního zákoníku nespáchá ten, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolení, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestím zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.
O přípustné riziko se nebude jednat ve chvíli, kdy taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.
Oprávněné použití zbraně
Trestní zákoník popisuje tuto okolnost vylučující protiprávnost velmi krátce a to tak, že trestný čin neoprávněné použití zbraně nespáchá ten, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.
Závěr
Okolnosti vylučující protiprávnost jsou zákonem stanovené situace, při kterých jednající naplňuje znaky trestného činu, ale jednání není trestné, neboť je během něho chráněn důležitý zájem. Jedná se zpravidla o zákonem chráněný zájem na životu či zdraví jedince.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Volná živnost
Výpověď z pracovního poměru
