Dne 22. 1. 2021 vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, kterým nařídil všem zaměstnavatelům na území České republiky pravidelné testování svých zaměstnanců na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Toto testování mělo probíhat na pracovištích jedenkrát týdně za pomocí antigenních testů.

Jak jsme byli svědky, velká část našich spoluobčanů se proti epidemickým opatřením bouřila a silně s nimi nesouhlasila. Tento nesouhlas býval nejednou projevován v rámci demonstrací, které se z drtivé většiny odehrávaly v našem hlavním městě. Občané jako takoví ovšem nebyli jediní, kteří by opatření odsuzovali.

Mnoho zaměstnavatelů se proti výše uvedenému opatření vyhradilo a u jednoho ze zaměstnavatelů dokonce došlo až k napadení opatření u soudu. Navrhovatel u soudu pronesl vícero důvodů, pro které mělo dojít ke zrušení mimořádného opatření. V prvé řadě uvedl, že se jedná o opatření diskriminační povahy, což je v našem právním řádu nepřijatelné. Rovněž namítal, že odporuje nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (známější jako GDPR).

Jedním z nejsilnějších argumentů, které byly v návrhu akcentovány, představovalo tvrzení, že Ministerstvo zdravotnictví překročilo meze svých pravomocí, přičemž mimo jiné svým jednáním jednoznačně odporovalo principům pracovněprávních vztahů a v konečném důsledku samotnému zákoníku práce.

Nejvyšší správní soud však nemohl s navrhovatelem souhlasit a toto své přesvědčení do rozhodnutí označeného číslem jednacím 5 Ao 31/2021-34 promítl. Vylíčil, že zmíněný virus představuje vážnou epidemickou hrozbu, proti které je třeba adekvátně postupovat. Vyzdvihl tím také obecné zdraví občanů České republiky, které mělo podporovat legitimitu vydaného opatření. Není tedy divu, že Nejvyšší správní soud dal zapravdu Ministerstvu zdravotnictví a návrh na zrušení části mimořádného opatření dne 4. března 2022 zamítl s konstatováním, že se jednalo o zákonný postup ministerstva.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.