Věděli jste, že odstupné představuje jednorázovou úhradu, pokud dojde k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zákoník práce k tomuto stanoví, že zaměstnanci vzniká nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. 

Podmínky nároku na odstupné

Podmínkou pro vznik nároku na odstupné je ukončení pracovního poměru z důvodu na straně zaměstnavatele a to v případě, že dojde k některé z těchto situací:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Jedná se o výpovědní důvody na straně zaměstnavatele, které jsou upraveny v ustanovení § 52 písm. a)-c) zákoníku práce. Podmínky nároku na odstupné jsou splněny, pokud z těchto důvodů dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele nebo bude z těchto důvodů uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru.

Výpočet odstupného

Výpočet minimální výše odstupného je upraven v ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce a odvíjí se od počtu odpracovaných let a průměrné měsíční mzdy zaměstnance. Zákoník práce tak stanovuje tyto násobky pro určení výše odstupného:

• jednonásobek průměrné měsíční mzdy, pokud zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele méně než 1 rok;
• dvojnásobek průměrné měsíční mzdy, pokud pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trval déle než 1 rok, ale méně než 2 roky;
• trojnásobek průměrné měsíční mzdy, pokud pracovní smlouvy zaměstnance trvala alespoň 2 roky.

Tyto zákonné hranice určují minimální výši odstupného, kterou zaměstnavatel za splnění daných podmínek musí poskytnout. Zaměstnavatel ale může zaměstnanci poskytnout i vyšší částku a danou problematiku může např. upravit již v samotné pracovní smlouvě při jejím uzavření. Pokud úprava pracovní smlouvy nesjednává nižší odstupné, než jsou zákonem určené minimální výše, bude se odstupné řídit ustanovením pracovním smlouvy.

Nemoc z povolání a pracovní úraz

Nárok na odstupné vzniká také v situaci, kdy nemůžete dále vykonávat práci kvůli nemoci z povolání nebo pro pracovní úraz a z těchto důvodů od zaměstnavatele dostanete výpověď, popř. uzavřete dohodu o skončení pracovního poměru. V tomto specifickém případě, kdy k poškození zdraví a následné výpovědi došlo v přímé souvislosti s výkonem vašeho dosavadního povolání, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit odstupné v minimální výši dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy.

Kdy nárok na odstupné nevzniká?

Nárok na odstupné nevzniká v situacích, kdy zaměstnanec podá výpověď nebo pracuje na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Dále v v případě že zaměstnatel dá zaměstnanci výpověď ve zkušební době nebo neprodlouží zaměstnanci pracovní smlouvu na dobu určitou a ve všech dalších situacích upravených v zákoníku práce s výjimkou výše uvedených výpovědních důvodů upravených v ustanovení § 52 odst. 1 písm. a) – d) zákoníku práce