Znáte to, jdete do restaurace či obdobného zařízení, odložíte si na věšák kabát a všimnete si, že nad věšákem provozovatel umístil nápis „za odložené věci neručíme“. Je tomu ale skutečně tak? Zbaví se provozovatel touto prostou větou své odpovědnosti?

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravuje ve svém ustanovení § 2945 škodu na odložené věci. V odstavci prvním se stanoví, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.

Podle komentářové literatury dostupné na beck-online.cz má toto ustanovení předně poskytovat zvýšenou ochranu před rizikem vznikajícím v důsledku toho, že návštěvník určitého provozu dočasně ztrácí možnost opatrovat svoji věc, kterou odkládá proto, aby mohl čerpat službu, která je nabízena provozovatelem. Zákazník tak ztrácí faktickou možnost bezprostředního dohledu nad svou věcí.

Je však třeba uvést, že podle komentovaného ustanovení provozovatel bude odpovídat za ztrátu kabátu pouze v případě, že došlo k odložení věci na místo k tomu určené. Toto místo bude zpravidla již zmíněný věšák na kabáty. Provozovatel tak nebude odpovídat za ukradený kabát, pakliže dojde ke krádeži kabátu, který byl umístěn například na židli. Toto ale neplatí za situace, kdy je zmiňované „místo k tomu určené“ již plně obsazeno a zákazníkovi tak nezbude nic jiného, než kabát umístit právě třeba na židli nebo na jiné obvyklé místo. Pokud nebude ze strany provozovatele určeno místo k odkládání kabátů či jiných oděvů, pak platí, že provozovatel bude odpovídat za ztrátu těchto věcí i v případě, kdy tyto věci byly odloženy na místech, kam se obvykle takovéto věci odkládají. Těmito místy mohou být například již zmíněná židle, parapet okna apod.

Chráněné jsou pouze věci, jejichž odložení je nutné. Pokud si tak zákazník restaurace odloží například místo kabátu boty, pravidlo o odpovědnosti provozovatele se zde neuplatní. Jiná situace by mohla nastat v případě čajovny, kde k možnosti čerpání služby patří vyzutí bot.

Právní prostředí se shoduje na tom, že věta „za odložené věci neručíme“ nemůže provozovatele zprostit odpovědnosti. I přes to, že provozovatel tuto větu vyvěsí ve své provozovně, nedochází tak k jeho zbavení odpovědnosti a v případě, kdy dojde k odcizení kabátu, provozovatel stále za škodu odpovídá.

Dovolujeme si Vás upozornit, že zákon stanoví i lhůtu, ve které je třeba nárok u provozovatele uplatnit. Tato lhůta je zákonem stanovená jako lhůta bez zbytečného odkladu. Nejvhodnější tak bude, když provozovateli krádež Vašeho kabátu oznámíte ihned. V opačném případě by se mohlo stát, že Vám soud nárok na náhradu škody nepřizná. Soud by však nárok nepřiznal jen tehdy, pokud by provozovatel namítl, že lhůta bez zbytečného odkladu nebyla dodržena.

Na úplný závěr dodáváme, že uplatnění nároku na náhradu škody u provozovatele nutně neznamená, že skutečně musíte vyhledat, která osoba je provozovatelem podniku a jít přímo za touto osobou. Plně postačí, pokud krádež Vaší věci oznámíte například personálu.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.