Mysleli jste si, že vyvlastnění Vašeho pozemku není v dnešní době možné? Stejně jako většina lidí jste byli přesvědčeni, že je to něco, co se stávalo v minulém režimu a dnes už se neděje? Opak je ale pravdou, i v dnešní době může dojít k tomu, že Vám Váš pozemek bude vyvlastněn. Vyvlastnění je však v současnosti spojeno s mnoha podmínkami, a tak stát již nemůže svévolně vyvlastňovat pozemky jako za minulého režimu.

Vyvlastnění

Vyvlastnění je nejzávažnějším legálním zásahem do vlastnického práva a spočívá v odnětí vlastnického nebo obdobného práva. Právní úprava vyvlastnění je obsažena především v zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, dále pak v zákoně č. 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu nebo zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, který si klade za cíl urychlení výstavby strategické infrastruktury.

Podmínky vyvlastnění

Na základě právní úpravy můžeme dovodit 5 zásadních podmínek vyvlastnění:

• Uskutečnění vybraného účelu
• Vlastnické právo nelze získat jinak
• Soulad s cíli a úkoly územního plánování
• Nezbytný rozsah
• Pouze za náhradu.

Uskutečněním vybraného účelu je myšleno, že v zákonech jsou vymezeny pouze vybrané účely, kdy k vyvlastnění může dojít. Typickým účelem, pro který může dojít k vyvlastnění, je veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury, stavba k zajištění obrany a bezpečnosti státu nebo ochrana přírody a krajiny. Pokud má k vyvlastnění dojít po právu, tak musí veřejný zájem převážit nad zachováním dosavadních práv k pozemku. Zároveň lze vyvlastnění provést jen pro účel, který je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Důležité je také vědět, že vyvlastnění je až posledním krokem. Před tím, než dojde k vyvlastnění je vždy zapotřebí se alespoň pokusit dosáhnout dohody a pozemek např. odkoupit.

Základním principem uplatňovaným ve vyvlastňovacím řízení je princip přiměřenosti, na jehož základě má dojít k vyvlastnění pouze v nezbytně nutné rozsahu pro dosažení sledovaného účelu.

Poslední a neméně podstatnou podmínkou je, že vyvlastnění může být provedeno pouze za náhradu. Výše náhrady se určuje na základě znaleckého posudku podle stavu a účelu užití ke dni, kdy byla podána žádost o vyvlastnění. Celkové výše náhrady musí odpovídat majetkové újmě způsobené vyvlastněním. Kromě náhrady za odňaté právo jsou nahrazeny také náklady na vyvlastnění jako jsou stěhovací náklady, znalecký posudek a další s tím spojené.

Vyvlastňovací řízení

Vyvlastňovací řízení je svou povahou řízením správním a je zahajováno na žádost vyvlastnitele. Vyvlastňovacím úřadem je pro řízení vždy konkrétní obecní úřad obecně s rozšířenou působností dle správního obvodu, v němž se nachází vyvlastňovaný pozemek nebo stavby. Po zahájení vyvlastňovacího řízení je poznámka o řízení zapsáno do katastru nemovitostí a po doručení uvědomění o zahájení řízení není vyvlastňovaný oprávněn jakkoli nakládat s pozemkem nebo stavbou.

V případě, že vyvlastňovací úřad dojde k závěru, nebyly splněny podmínky pro vyvlastnění, bude žádost vyvlastnitele zamítnuta. V opačném případě bude rozhodnutí obsahovat dva výroky, kdy jeden bude o samotném vyvlastnění práv a druhý o náhradě za vyvlastnění.