Categories: Vlastnictví / Majetek

Vypořádání spoluvlastnictví

DOTAZ: Dobrý den, po smrti mého otce máme s bratrem již několik let ve spoluvlastnictví dům po rodičích. V domě žije bratr s rodinou, a za to se o dům stará, udržuje ho, opravuje a platí všechny poplatky. Já bydlím skoro na druhém konci republiky, takže z domu nemám žádný užitek. Navrhoval jsem tedy bratrovi, aby ode mě můj podíl odkoupil, ale on o tom nechtěl ani slyšet, že na to nemá peníze. Kamarád mi poradil, ať u soudu podám žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Když jsem se o tom ale zmínil bratrovi, řekl, že soud by ten návrh stejně zamítl, protože bratr má v současné době velké osobní i finanční problémy (rozvod, dluhy) a tudíž se jedná o dobu nevhodnou pro zrušení spoluvlastnictví podle občanského zákoníku. Má pravdu? A jakým způsobem bychom se potom s bratrem vyrovnali, pokud by soud spoluvlastnictví zrušil?

Občanský zákoník

Váš bratr se mýlí. V občanském zákoníku je zdůrazňována zásada, že nikdo nesmí být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, což je projevem práva svobodně se rozhodovat a nakládat se svým majetkem. Jedním ze způsobů, jak ze spoluvlastnictví vystoupit, je dohoda s ostatními spoluvlastníky, z vašeho dotazu však vyplývá, že v tomto případě dohoda není možná. Spoluvlastník se tedy může obrátit na soud a navrhnout své oddělení ze spoluvlastnictví, nebo zrušení spoluvlastnictví jako celku.

Nevhodnost žaloby

Žalobu však nelze podat v nevhodnou dobu, což je zřejmě podmínka, na kterou váš bratr poukazuje. Toto omezení však lze použít jenom opravdu výjimečně a nevhodnost se posuzuje vzhledem ke společné věci, způsobu jejího využití atd. (jako příklad bývá často uváděno, že o rozdělení zemědělských pozemků lze žádat většinou po sklizni a před osázením nebo osetím). Rozhodně tím nejsou myšleny jakékoliv osobní problémy, či komplikace na straně jednoho ze spoluvlastníků. Nejsou nám známy podrobnosti o problémech vašeho bratra, ale soud k nim s největší pravděpodobností přihlížet nebude.

Vypořádání spoluvlastnictví

Pokud soud neshledá žádné překážky, které by tomu bránily, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a zároveň rozhodne i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Zákon uvádí tři způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví: rozdělení věci, přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, a prodej věci ve veřejné dražbě. Jiným způsobem vypořádání provést nelze. Reálné rozdělení věci je prvním v pořadí a je třeba je provést vždy, je-li to dobře možné. Pokud to možné není, přikáže soud věc jednomu nebo více spoluvlastníkům, přičemž ostatním náleží přiměřená náhrada. Spoluvlastník, kterému má věc připadnout, však musí mít o získání věci do svého výlučného vlastnictví zájem a musí být schopen zaplatit ostatním náhradu.

Nařízení prodeje

Teprve v případě, že není možné použít dva předchozí způsoby, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě a výtěžek bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Bohužel z dotazu nelze zjistit dostatek informací, aby se dalo s jistotou říci, který ze způsobů vypořádání zvolí soud ve vašem konkrétním případě.

Pokud potřebujete s podáním návrhu na zrušení spoluvlastnictví pomoci, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR, a my Vám velice rádi se právem nemovitosti pomůžeme.