- 05.11.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Vlastnické právo je jedním z nejdůležitějších práv, které nám garantuje ochranu majetku. V České republice je toto právo chráněno nejenom obecnými právními předpisy, ale i Listinou základních práv a svobod. I přesto však existují výjimečné situace, kdy může být vlastník svého majetku zbaven nebo kdy může být jeho vlastnické právo omezeno. Tyto situace většinou nastávají v případě veřejného zájmu, kdy stát nebo veřejné instituce mají potřebu využít soukromý majetek pro potřeby společnosti. V takových případech hovoříme o vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva.
Vyvlastnění je jedním z nejzávažnějších zásahů do vlastnického práva. Zjednodušeně řečeno, jde o situaci, kdy stát nebo veřejné orgány vezmou majetek od jeho vlastníka, a to obvykle za účelem realizace nějakého veřejného projektu – například stavby silnice, dálnice, vodního díla nebo jiné infrastruktury, která má sloužit veřejnosti. Vyvlastnit pozemek však není možné libovolně, ale řídí se přísnými pravidly. Dle vyvlastňovacího zákona se vyvlastněním rozumí „odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění, který je stanoven zvláštním zákonem“. To znamená, že vyvlastnění není možné bez konkrétního zákonného důvodu.
Kdy a jak je možné vyvlastnit majetek?
Vyvlastnění je možné pouze tehdy, pokud jde o veřejný zájem. To znamená, že musí existovat konkrétní důvod, proč je vyvlastnění potřebné pro širší společenský prospěch – např. výstavba silnice, zajištění vodního hospodářství nebo ochrany přírody. Tento veřejný zájem musí být ve vyvlastňovacím řízení prokázán, nelze ho tedy pouze deklarovat.
Před samotným vyvlastněním musí být splněny následující podmínky:
- Zákonný základ – vyvlastnění je možné pouze na základě zákona. Zákon musí stanovit účel vyvlastnění, jenž se označuje jako tzv. expropriační titul. Tento titul může být obsažen například ve stavebním zákoně, zákoně o státní památkové péči nebo vodním zákoně.
- Proporcionalita – vyvlastnění musí být přiměřené a mělo by se týkat pouze takové části majetku, která je nezbytná pro dosažení cíle vyvlastnění. Vyvlastnění tedy nesmí přesáhnout rámec toho, co je pro daný účel skutečně nutné.
- Poskytnutí náhrady – pokud k vyvlastnění dojde, vlastník musí obdržet náhradu ve výši ceny obvyklé. Náhrada by tedy měla odrážet hodnotu majetku na trhu.
- Ultima ratio – vyvlastnění by mělo být krajním řešením, může k němu dojít, pouze v případě, že nejsou k dispozici jiná dostupná řešení. Vyvlastnění je tedy poslední možností, pokud jiné způsoby, jako jsou například odkoupení pozemku nebo dohoda s vlastníkem, selhaly.
Řešíte vyvlastnění? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Práva třetích osob
Pokud je majetek vyvlastněn, zanikají i všechna práva třetích osob, která byla k tomuto majetku vázána. To zahrnuje například věcná břemena, nájemní smlouvy nebo zástavní práva. To znamená, že ti, kteří měli k majetku nějaké právo (např. nájemníci), ztratí možnost jej využívat.
Dále se vyvlastněním ruší účinky nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu, který se týká vyvlastňovaného pozemku nebo stavby.
I třetí osoby mají v případě vyvlastnění nárok na náhradu za zánik jejich práv. Tato náhrada by měla odpovídat hodnotě zaniklého práva (např. hodnota věcného břemene či tržního nájemného za zbývající dobu nájmu).
Omezení vlastnických práv
Kromě vyvlastnění existují i případy, kdy stát či veřejné orgány omezí vlastníkova práva k jeho majetku, aniž by došlo k jeho úplnému odejmutí. K omezení vlastnického práva dochází, například územními opatřeními (např. stavební uzávěra), zařazením pozemku do ochranného pásma, mimořádnými veterinárními opatřeními, omezení možnosti nakládat s kulturní památkou a další. Majitelé tak mohou mít omezenou možnost stavět, přestavovat nebo provádět určité činnosti na nemovitosti. Tato omezení neznamenají, že vlastník o majetek přijde, ale jeho možnosti s ním nakládat jsou omezeny, a to v souladu s veřejným zájmem.
Vyvlastnění a omezení vlastnických práv jsou právní nástroje, které se používají výjimečně, ale mohou mít významný dopad na vlastníky. Je tedy nezbytné, aby jakékoliv vyvlastnění probíhalo v souladu se zákony a s náležitou náhradou za odejmutý majetek.
Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Co dělat, když vlastník pozemku brání ve využívání práva cesty?
Novela občanského zákoníku účinná od 1. 1. 2026
