Ve světě pracovního prostředí není odpovědnost zaměstnavatele pouze morálním imperativem, ale i právním závazkem. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání představuje klíčový pilíř ochrany zaměstnanců. Tato problematika je detailně upravena ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V následujícím článku se budeme věnovat esenci tohoto právního rámce, s důrazem na podmínky, výpočet pojistného a sankce za případné porušení. Otevřeme tak okno do právních aspektů, které formují způsob, jakým zaměstnavatelé nesou odpovědnost za bezpečnost svých zaměstnanců v pracovním prostředí.

Povinnost platit pojistné

Povinnost zaměstnavatele platit pojistné je klíčová v rámci zajišťování ochrany zaměstnanců. Dle § 12 odst. 1 vyhlášky tato povinnost vzniká ve chvíli, kdy zaměstnavatel zaměstná alespoň jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel je následně povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit organizační jednotce pojišťovny s trvalým bydlištěm v obvodu, kde sídlí zaměstnavatel. 

Výpočet pojistného představuje technický, avšak klíčový aspekt celého systému. Dle § 12 odst. 2 vyhlášky si zaměstnavatel vypočítává pojistné sám. Základem pro tento výpočet je souhrn hrubých mezd všech zaměstnanců ve společnosti, který je následně vynásoben sazbou OKEČ (Odvětvové Klasifikace Ekonomických Činností) pro činnost vykonávanou zaměstnavatelem. Tento postup je paralelní s určením vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Pojistné se platí na kvartál dopředu, s výpočtem základu z kvartálu předchozího. Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je tedy splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. 10.

Sankce za porušení povinnosti

Při porušení povinnosti platit pojistné hrozí zaměstnavateli vážné sankce. Jak uvádí § 12 odst. 8 vyhlášky, pojišťovna je oprávněna požadovat od zaměstnavatele úhradu zvýšených nákladů vzniklých porušením povinností. V případě nesprávného nebo zpožděného placení pojistného se dlužná částka navyšuje o 10 % za každý započatý měsíc.

Pojišťovna může, v závislosti na konkrétních okolnostech případu, částečně nebo úplně odstoupit od vymáhání pohledávky, která byla uplatněna v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1, § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 8 a 9. Pokud částka této pohledávky převyšuje 250 000 Kč, pojišťovna může takové odstoupení provést pouze s předchozím souhlasem orgánu státního dozoru. Výši dlužného pojistného nelze snížit, ani zcela prominout, ale u zvýšeného pojistného je možné požádat o upuštění od vymáhání a v žádosti řádně odůvodnit příčinu dosavadního neplacení pojistného. Pokud výše zvýšeného pojistného nepřesáhne částku 250 000 Kč, rozhoduje o prominutí pojišťovna, v opačném případě je žádost o prominutí zvýšeného pojistného postoupena Ministerstvu financí ČR.

Tímto způsobem je systém zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání pevně zakotven v právních normách, které pomáhají zajistit jeho spravedlivé a efektivní fungování.