Jak si spočítat váš nárok na dovolenou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak si spočítat váš nárok na dovolenou?

Zákonná úprava

Úprava dovolené se nachází v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“). ZP ji zde upravuje ve své deváté části. Oproti předchozí právní úpravě je však její výpočet až zbytečně komplikovaný. Proto Vám dnes ukážeme jak na to.

 

Základní výměra dovolené

Nejprve je důležité si uvědomit, kolik bude činit Váš nárok na dovolenou v případě, že odpracujete celý rok, bez ohledu na to, jestli vše skutečně odpracujete nebo se bude jednat o činnost, která se za výkon práce považuje, a to jak podmíněně či nepodmíněně. Z ustanovení § 212 odst. 1 ZP vyplývá, že Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Jinou než tuto standardní výměru mají zaměstnanci, kteří jsou odměňováni platem (tedy tzv. „státní zaměstnanci“), u kterých tato výměra činí 5 týdnu v kalendářním roce. Úplnou výjimkou pak jsou pedagogičtí a akademičtí pracovníci, kteří mají tuto výměru nastavenou na 8 týdnů v kalendářním roce. Ustanovení § 213 odst. 1 ZP pak následní vyplývá

 

Jelikož současná zákonná úprava však pracuje kromě s týdny také i s hodinami, je pro výpočet nezbytné si tyto jednotky převést. U 4 týdenního nároku na dovolenou to tedy při standardní pracovní době činí 160 hodin, u 5 týdenního 200 hodin a u 8 týdenního 320 hodin. V případě, že však celý rok neodpracujete (například kvůli nemoci, karanténě, neplacenému volnu atd.), Váš nárok na dovolenou se může zkrátit.

 

Výpočet poměrné části dovolené

Nejjednodušší pro pochopení výpočtu bude si vše ukázat na příkladu. Než se však pustíme do komplexnějších případů, bylo by vhodné si nejprve vypočítat jednoduchý příklad, na který budeme postupně nabalovat komplikovanější situace.

 

Příklad 1: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2023. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin a jeho roční dovolená je 160 hodin (4 týdny). Do konce roku 2023 odpracoval u zaměstnavatele 1000 hodin. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

 

Výpočet si rozložíme na dvě části:

  • Kolikanásobek své týdenní pracovní doby odpracoval? 🡪 1000/40 = 25,5 (toto číslo se následně vždy zaokrouhlí dolů na celé jednotky) 🡪 zaměstnanec tedy odpracoval 25násobek své týdenní pracovní doby (pro úplnost je třeba dodat, že při odpracování celého roku by se jednalo o 52násobek týdenní pracovní doby)
  • Jaký nárok na dovolenou mu vznikl? 🡪 25/52*160 = 76,92307692307692 (toto číslo se následně zaokrouhlí vždy nahoru na celé jednotky) 🡪 zaměstnanci tedy vznikl nárok na 77 hodin dovolené

 

Jak jsem již naznačil výše, v případě, že zaměstnanec neodpracuje celý rok, jeho nárok na dovolenou může být poměrně zkrácen. Záležet to bude na konkrétním důvodu, pro který zaměstnanec nebyl v práci. Tyto důvody lze pro účely výpočtu dovolené dělit do dvou kategorií.

 

První kategorie důvodů se počítá jako výkon práce zcela bezpodmínečně. Jedná se například o čerpání dovolené nebo čerpání mateřské či otcovské dovolené. V případě, že zaměstnanec nepracuje z těchto důvodů, nemá to na výpočet dovolené žádný vliv.

 

Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2023. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin a jeho roční dovolená je 160 hodin (4 týdny). Do konce roku odpracoval 1000 hodin, 100 hodin čerpal dovolenou a 80 hodin čerpal otcovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

 

Výpočet si opět rozložíme na dvě části:

  • Kolikanásobek své týdenní doby odpracoval? 🡪 1000/40 = 25,5 (25 po zaokrouhlení) + 180/40 = 4,5 (4 po zaokrouhlení) 🡪 zaměstnanec tedy odpracoval 29násobek své týdenní pracovní doby
  • Jaký nárok na dovolenou mu vznikl? 🡪 29/52*160 = 89,23076923076923 (90 po zaokrouhlení) 🡪 zaměstnanci tedy vznikl nárok na 90 hodin dovolené

 

Druhou kategorii důvodů upravuje ustanovení § 216 ZP, konkrétně jeho 2. odst. říká, že Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu59, c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.

 

Z tohoto vyplývá, že v případě, kdy zaměstnanec nepracuje například z důvodu karantény, se mu pro účely výpočtu výměry dovolené bude tato doba počítat pouze do 20násobku týdenní pracovní dovolené. Cokoli nad tuto hranice už na výpočet dovolené nemá žádný vliv. Lze proto o této kategorii hovořit jako o podmínečně započítané. Navíc pro započtení této doby musí zaměstnanec odpracovat alespoň 12násobek své týdenní pracovní doby. V případě nesplnění této podmínky se tato doba počítat nebude vůbec.

 

Příklad 3: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2023. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin a jeho roční dovolená je 160 hodin (4 týdny). Do konce roku odpracoval 1000 hodin, 900 hodin zmeškal z důvodu karantény, 100 hodin čerpal dovolenou a 80 hodin čerpal otcovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

 

Výpočet znovu rozdělíme na dvě části:

  • Kolikanásobek své týdenní doby odpracoval? 🡪 1000/40 = 25,5 (25 po zaokrouhlení) + 180/40 = 4,5 (4 po zaokrouhlení) + 900/40 = 22,5 (zde pozor, tuto část lze započítat pouze do 20násobku týdenní pracovní doby) 🡪 zaměstnanec tedy odpracoval 49násobek týdenní pracovní doby
  • Jaký nárok na dovolenou mu vznikl? 🡪 49/52*160 = 150,7692307692308 (151 po zaokrouhlení) 🡪 zaměstnanci tedy vznikl nárok na 151 hodin dovolené

 

Posledním důležitým kritériem pro výpočet výměry dovolené je odpracování (ať už skutečné nebo fiktivní skrze čerpání dovolené atd.) alespoň 4násobku týdenní pracovní doby za rok. Pokud zaměstnanec tento práh nepřekročí, nevznikne mu za příslušný kalendářní rok nárok na dovolenou vůbec.




Krácení dovolené

V souvislosti s dovolenou můžeme navíc hovořit i o tzv. krácení dovolené. Jedná se o prvek sloužící jako určité disciplinární opatření ze strany zaměstnavatele v případě neomluvených absencí zaměstnance. Konkrétní podmínky pro krácení stanoví ustanovení § 223 ZP. Dovolenou může zaměstnavatel zkrátit jen za neomluveně zameškanou celou směnu, a to o počet hodin, které takto zaměstnanec zameškal. V případě dílčích neomluvených absencí v rámci několika směn lze tyto absence sečíst.

 

Důležitým pravidlem u krácení směn však je, že zaměstnanci musí vždy zbýt alespoň 2 týdny dovolené, pokud jeho pracovní poměr trval po celý rok. Cokoli pod tuto hranici zaměstnavatel krátit nemůže. Navíc lze takto krátit dovolenou za kalendářní rok pouze za absence v příslušném roce.

SVJ může zrušit dodávky služeb

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

SVJ může zrušit dodávky služeb

Nejvyšší soud České republiky ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022, řešil otázku, zda je společenství vlastníků jednotek (dále jako „SVJ“) oprávněno rozhodnout o přerušení dodávky služeb (dodávky tepla a teplé vody) v případě, že vlastník jednotky neplatí příspěvky na správu domu a zálohy na tyto služby. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že SVJ může rozhodnout o tom, jaké služby bude svým členům poskytovat, může rovněž a contrario rozhodnout i o tom, že tyto služby zajišťovat nebude. 

Rozhodnutí SVJ, že nebude konkrétnímu vlastníkovi poskytovat některé služby lze přijmout za těchto podmínek:

  • Dlužné zálohy na služby
  • Jedná se o služby, které poskytuje SVJ
  • Jedná se o odpovídající plnění 
  • Jedná se o technicky proveditelné omezení služeb
  • Rozhodnutí přijme shromáždění SVJ

 

Služby poskytované ze strany SVJ

Službami se ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. rozumí zejména: 

  • dodávka tepla,
  • centralizované poskytování teplé vody, 
  • dodávka vody,
  • odvádění odpadních vod, 
  • provoz výtahu, 
  • osvětlení společných prostor v domě, 
  • úklid společných prostor v domě, 
  • odvoz odpadních vod a čištění jímek, 
  • umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, 
  • provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

SVJ zpravidla neposkytuje veškeré služby a některé služby si tak vlastník bytové jednotky sjednává s třetí stranou na své jméno, z čehož plyne že tyto shromáždění SVJ nemůže nijak omezit, protože není jejich poskytovatelem.

 

Technicky proveditelné řešení

Tato podmínka technicky proveditelného řešení vyžaduje, aby zvolený postup neohrozil dodávku služeb ostatním vlastníkům jednotek, a aby takto omezení konkrétnímu nájemci mohlo být provedeno

 

Rozhodnutí přijaté shromážděním SVJ

Rozhodnutí o odepření služeb musí shromáždění SVJ přijmout v souladu s ustanovením § 1206 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a musí upravovat podrobné podmínky, za nichž lze vlastníkovi služby omezit.

Úspěšný případ – Neoprávněná výpověď z nájmu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Neoprávněná výpověď z nájmu

Vyhráli jsme před soudem I. stupně proti neoprávněné výpovědi z nájmu.

Naše advokátní kancelář zastupovala klienta ve věci neoprávněné výpovědi z nájmu. Klientovi byla doručena výpověď z nájmu z důvodu tvrzeného neumožnění prohlídky jednotky. V právním zastoupení klienta jsme byli nuceni podat žalobu na neoprávněnost výpovědi z nájmu. Soud této žalobě vyhověl v plném rozsahu, a dokonce uznal klientovi náhradu nákladů řízení.

Náš tým zkušených advokátů se specializuje na široké spektrum právních oborů, ať už potřebujete poradit v oblasti občanského, obchodního, pracovního, rodinného práva či práva trestního, jsme tu pro vás. S našimi bohatými zkušenostmi a odbornými znalostmi jsme připraveni řešit i ty nejsložitější případy. Neváhejte nás kontaktovat.

Zaměstnavatel nese odpovědnost za protiprávní čin zaměstnance

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zaměstnavatel nese odpovědnost za protiprávní čin zaměstnance

V nálezu ze dne 19.  června 2024, sp. zn. II. ÚS 288/23, se Ústavní soud České republiky zabývá odpovědností zaměstnavatele za činy zaměstnance ve vztahu ke spotřebiteli. Při rozhodování o odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance ve vztahu ke spotřebiteli je třeba vyložit ustanovení § 167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) tak, aby zvolený výklad byl pro spotřebitele nejpříznivější. Judikatura v této věci již dříve vymezila konstrukci tzv. excesu zaměstnance, který ale nelze aplikovat v případě, že je stranou smlouvy spotřebitel a zaměstnanec se protiprávního činu dopustil při plnění pracovních úkolů.

Skutkové vymezení sporu řešeného nálezem

Zaměstnanec banky vykonával pozici specialisty produktů a při jednání s klienty s nimi uzavíral smlouvy na poskytování služeb ze strany banky. Zaměstnanec při uzavírání různých investičních smluv do cenných papírů fondů banky dával klientům mj. podepsat listinu s žádostí o zpětný odkup, na kterou místo účtu klienta napsal číslo svého soukromé účtu a banka mu tak vyplácela příslušnou částku místo klientům. Žalobkyně a zároveň poškozená v této věci tuto listinu podepsala nevědomky.

S ohledem na skutečnost, že v trestním řízení byla obviněnému, tj. zaměstnanci, uložena povinnost nahradit poškozené škodu podle svých sil ve výši 294.549,46,- Kč, a obviněný jí uhradil pouhých 1.500, – Kč, rozhodla se poškozená podat žaloba na zaměstnance i zaměstnavatele.

Řízení předcházející řízení před Ústavním soudem

V řízení u soudu prvního stupně žalobkyně uspěla a soud rozhodl, že v uvedeném případě zaměstnavatel odpovídá za škodu způsobenou zaměstnancem, protože protiprávně jednal při plnění pracovních úkolů. Odvolací soud však došel k závěru, že se jednalo o tzv. exces zaměstnance, protože tento jednal výhradně ve svém zájmu, což vylučuje odpovědnost zaměstnavatele za protiprávní jednání.  Proti rozhodnutí odvolacího sudu podala žalobkyně dovolání, které bylo odmítnuto, jelikož dle Nejvyššího soudu neobsahovalo žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání.

Řízení před Ústavním soudem

Ústavní soud ve svém nálezu odůvodnil zvýšený princip ochrany stěžovatelky jako spotřebitele, jelikož ochrana spotřebitele má ústavněprávní význam a dle ústavně konformního výkladu je v proto v projednávané věci dbát zvláště ochrany práv spotřebitele jako slabší smluvní strany. Vzhledem k nutnosti ochrany spotřebitele dle Ústavního sudu pochybil odvolací soud, když dal fakticky přednost výkladu konstrukce excesu, který zhoršuje v daném případě postavení spotřebitele, protože omezuje odpovědnost zaměstnavatele nad rámec znění zákona. Ústavní soud tak zrušil rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu pro zjevné porušení základních práv stěžovatelky.

Právní závěr

Při výkladu ustanovení § 167 OZ je třeba zohlednit, zda se zaměstnance excesu nedopustil ve vztahu ke spotřebiteli, protože v takovém případě má ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany přednost před ochranou zaměstnavatele před excesy zaměstnanců. Tato konstrukce umožňuje slabší smluvní straně získat náhradu škodu od pravděpodobně solventnějšího zaměstnavatele, který pak může škodu po svém zaměstnanci vymáhat podle pracovněprávních předpisů.

Nový zákon o zbraních a střelivu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nový zákon o zbraních a střelivu

O co se jedná

Od 1. ledna 2026 nabude účinnosti nový zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, který přináší zásadní změny v oblasti regulace zbraní v České republice. Tento nový právní rámec má za cíl přizpůsobit se moderním především bezpečnostním hrozbám, technologickému pokroku a unijní legislativě. Níže se společně podíváme na některé zásadní změny, které nový zákon přinese, a jejich dopady na osoby, kterých se změny v této oblasti jakkoli dotýkají – ať už se jedná o držitele, prodejce, nebo širokou veřejnost.

Důvod novelizace a nového zákona

Hlavní motivací pro přijetí nového zákona a revizi stávající legislativy je zvýšení bezpečnosti. Stávající pravidla už nejsou schopna adekvátně reagovat na hrozby, jako jsou např. nelegální obchody se zbraněmi či teroristické útoky. Nový zákon se tak snaží reflektovat nejen unijní úpravu, ale i potřeby společnosti, zejména z hlediska bezpečnosti. Aktuální právní úprava týkající se zbraní, i přes několikeré novelizace, nedostatečně reflektuje související novodobou právní úpravu. Tím, že zaostává oproti správním předpisům je tedy jeho aktualizace na místě.

Povinnost hlásit podezřelé obchody

Jednou ze zásadních změn nejen nového zbraňového zákona, ale i novely dnes účinného zbraňového zákona projednávané Parlamentem, je zavedení povinnosti prodejců zbraní hlásit podezřelé obchody. V praxi by to poté mělo vypadat tak, že v případě, že prodejci zaznamenají jakékoliv neobvyklé nebo podezřelé transakce, budou povinni nahlásit takový obchod příslušným úřadům. Tato změna je klíčová i pro zamezení opakování se tragických událostí, které se v nedávně době staly, a zároveň si klade za cíl omezení nelegálních obchodů se zbraněmi. I proto je cílem zákonodárců tuto povinnost obsaženou v novele přijmout co nejdříve, aby mohla být tato změna zakotvena nejen v budoucím zákoně o zbraních a střelivu, účinném od 1. ledna 2026, ale i v momentálně účinné legislativě. 

Digitalizace centrálního registru zbraní

Další významnou změnou je digitalizace centrálního registru zbraní. Tato změna je důležitým krokem vpřed v rámci digitalizace veřejné správy. Elektronická evidence by měla přinést efektivnější správu zbraní, zároveň umožní úřadům lépe monitorovat zbraně a jejich držitele, což by celkově mělo vést ke zefektivnění veškerých administrativních procesů.

Zpřísnění podmínek pro získání zbrojního průkazu

V neposlední řadě je další chystanou změnou zpřísnění podmínek pro získání zbrojního průkazu, a to nejen z hlediska vědomostí, tzn. znalosti platné právní úpravy, ale i zdravotního a psychického stavu. K tomu by mělo dojít rozsáhlejšími školeními a pravidelnými lékařskými a psychologickými vyšetřeními, které by měly zaručit, že osoba, která není zdravotně či duševně způsobilá k držení zbraně, nebude moci jejím zneužitím ohrozit ostatní.

 

Nejen tyto, ale i další změny přináší nově přijatý zákon, který mění dosavadní koncepci, resp. právní rámec v oblasti regulace zbraní v České republice.

Jak postupovat při podezření na týrání zvířat

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat při podezření na týrání zvířat

V poslední době proběhlo médii nespočet zpráv případech o týrání zvířat. Jedním z posledních mediálně známých případů týrání zvířat je chov koní z Šumperska, který nedávno odebraly úřady. V internetových diskuzích mimo jiné padla otázka, proč tento problém nebyl řešen dřív. Možným důvodem může být neinformovanost veřejnosti o prostředcích obrany.

Dozor nad dodržováním povinností v oblasti ochrany zvířat mají na starost orgány krajské veterinární správy. Právě oni na prvním místě posuzují, zda skutečně dochází k týrání. K těmto orgánům může kdokoli z široké veřejnosti podat takzvaný podnět – tedy určitý návrh na prošetření. Pokud tyto orgány skutečně zjistí, že k týrání zvířat dochází, informují o tom obec, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policii ČR, které mohou zahájit řízení.  Obecní úřad obce s rozšířenou působností pak může správním rozhodnutím nařídit zvláštní opatření – odebrání týraného zvířete nebo pozastavení činnosti chovatele, u kterého k týrání dochází.

A kdy vlastně k takovému týrání dochází a v jakém okamžiku bude podaný podnět předmětný a orgány mohou zakročit? Podle § 4 zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání se za týrání považuje nucení zvířete k výkonům, které jasně neodpovídají jeho fyzickému stavu či jeho schopnostem, podrobování zvířete různým vystoupením či výcviku, kdy je tento výstup provázen bolestí či utrpením, nebo zvíře využívat k agresivnímu chování vůči lidem či jiným zvířatům (např. psí zápasy). Mimo faktické trýznivé zacházení se zvířaty se ale také za týrání považuje propagace týrání, kterou se dále zabývá § 4a téhož zákona, který ji specifikuje jako: 

„… a) vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g)* na veřejném vystoupení,

  1. b) zveřejnění popisu, vyobrazení nebo audiovizuálního záznamu, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo usmrcování, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeným s týránímzvířetetak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.“

Stručně řečeno se lze při úvahách, zda případ nahlásit či nikoli, řídit známou myšlenkou „nedělej jiným to, co by se nelíbilo, aby někdo dělal tobě“ a u tvorů, kteří se sami bránit nemohou tato úvaha platí dvojnásob.

* § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání: provádět nebo nechat provést chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména

  1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,
  2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně,
  3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání,

Omezení účasti přísedících u soudů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Omezení účasti přísedících u soudů

O co se jedná?

Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Tato novela se výrazně dotkne rozsahu působení přísedících v rámci soudních řízení. Pokud návrh podepíše prezident, nabyde novela účinnosti ke dni 1. 1. 2025. Na spory, které by byly zahájeny do 31. 12. 2024, by se tedy tato úprava nevztahovala.

 

Jak to bylo doteď a co by se mělo změnit?

V současné době se systém přísedících využívá nejen v občanském soudním řízení, ale i v řízení trestním. V rámci občanského soudního řízení se však jedná výlučně o pracovněprávní spory, kde je toto jedním z přežitků z doby komunismu, na který si řada soudců stěžuje. Právě účast přísedících v těchto pracovněprávních sporech by tedy měla být touto novelou kompletně zrušena. Účast přísedících při řízeních trestních sice zůstává zachována, ale má být významně omezena, a to pouze na případy u krajských soudů, zároveň však jen týkající se trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nebo zvlášť závažných zločinů (s výjimkou těch proti majetku a hospodářských trestných činů). 

 

Co si zákonodárce slibuje od novely?

Jedním z hlavních cílů novely je snaha zefektivnit soudní rozhodování a zamezit zbytečným průtahům řízení. Vzhledem ke komplikacím, které často doprovází sestavování soudního senátu, má toto poměrně často neblahý vliv na délku řízení. Návrh zákona je zároveň součástí tzv. druhého antibyrokratického balíčku, jenž Vláda schválila již v červnu minulého roku. Dalším cílem je předpokládaná úspora ve státním rozpočtu ve výši 8.000.000,- Kč ročně. Tuto částku by následně bylo možné vynaložit kromě rozvoje organizační stránky institutu přísedících i na samotné prohloubení jejich kvalifikace tam, kde jejich činnost byla zachována.

 

Možný negativní dopad

Ačkoli je tento institut z části pouze přežitkem, stále se jedná se o poměrně zásadní zásah do fungování české justice. Vzhledem k tomu, že institut přísedících byl zaveden na ochranu slabší strany, mohlo by tak, pokud by návrh zákonu prošel, dojít ke snížení právní jistoty občanů. Otázkou však zůstává, nakolik je tento prvek skutečně efektivní ochranou občanů v rámci soudní praxe a jestli náhodou jeho negativa nepřevyšují jeho přínosy společnosti.

Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Nouzový stav, stav nebezpečí, tyto pojmy možná znáte z medií, kde často bývají spojeny se špatnými zprávami. Jaké všechny mimořádné stavy je možné v ČR vyhlásit? Kdo je může vyhlásit, a za jakých okolností? A co pro nás jejich vyhlášení vlastně znamená?

Dělení mimořádných stavů

Právní řád České republiky zná čtyři druhy mimořádných stavů. Jsou to stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. V tomto článku se budeme zaměřovat na první dva z těchto stavů, tedy stav nebezpečí a nouzový stav.

Stav nebezpečí

Stav nebezpečí je upraven zákonem o krizovém řízení (tzv. krizovým zákonem) vyhlašuje jej hejtman kraje či primátor hl. m. Prahy, a to na vymezenou část území, tedy území celého kraje nebo jeho části nejvýše na 30 dnů. Prodloužit jeho trvání lze pouze se souhlasem vlády.

Stav nebezpečí se vyhlašuje v případě, že je území, pro které byl vyhlášen a jeho obyvatelé zasaženo živelní pohromou, ekologickou či průmyslovou havárií, nehodou nebo jiným nebezpečím. Smyslem vyhlášení stavu nebezpečí je ochrana životů, zdraví, majetku, životního prostředí, vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku. 

Podmínkou pro vyhlášení stavu nebezpečí je, že nebezpečí nedosahuje intenzity ohrožení značného rozsahu, ale zároveň jej není možné odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek záchranné služby.

Typicky byl v minulosti vyhlašován například v případě povodní.

Nouzový stav

Nouzový stav je na rozdíl od stavu nebezpečí upraven ústavním zákonem o bezpečnosti ČR, vyhlašuje jej vláda, příp. pokud hrozí nebezpečí z prodlení předseda vlády, a to buď pro vymezené území, nebo pro území celé ČR. Stejně jako u stavu nebezpečí i nouzový stav je možné vyhlásit nejvýše na 30 dní, se souhlasem Poslanecké sněmovny je však možné jej prodloužit.

Nouzový stav se vyhlašuje v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Můžeme si tedy všimnout, že důvody pro vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu jsou takřka totožné, kdy rozhodným kritériem je zde intenzita hrozícího nebezpečí.

Nouzový stav byl v minulosti vyhlášen např. během epidemie Covid-19 nebo v případě větších povodní.

Dopady do práv a povinností osob

Během stavu nebezpečí je hejtman oprávněn rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace nebo nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení. Krizový zákon pak stanovuje, jaké další oprávnění hejtmanovi během stavu nebezpečí náleží.

Za trvání nouzového stavu je vláda oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky, bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa. Další opatření a povinnosti, které je možno uložit, jsou uvedené v krizovém zákoně.

Všechna tato opatření mohou výrazně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod, proto je třeba využívat je jen v  rozsahu, který je nezbytný pro překonání dané krizové situace. Povinnosti pak lze ukládat pouze, pokud nelze dané činnosti zajistit smluvně a v situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.

V případě, že došlo za doby trvání stavu nebezpečí či nouzového stavu k neoprávněnému zásahu do vašich práv či v případě jakýchkoli jiných otázek se neváhejte obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.

 

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti a její transpozice do právního řádu České republiky

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti by do právního řádu České republiky měla být transponována v transpoziční lhůtě do 18. října 2024, už nyní však víme, že tento termín nebude dodržen. Vláda schválila návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti dne 17. července 2024, kdy tímto zákonem by mělo dojít k transpozici směrnice NIS2. V současné době je novela projednávána parlamentem ČR a její první čtení v Poslanecké sněmovně PČR proběhlo 17.září 2024, proto připravované právní regulace kybernetické bezpečnost budou účinné nejdříve k 1. lednu 2025.

Směrnice NIS 2

Směrnice NIS 2 neboli Network and Information System Directive 2 (dále jen „směrnice) byla přijata Evropským parlamentem dne 14. prosince 2022 a je zaměřená na zlepšení kybernetické bezpečnosti a odolnosti informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT“) v rámci EU. Za hlavní cíl si Směrnice klade posílení ochrany sítí a informačních systémů, které jsou kritické pro hospodářství a společnost jako celek, včetně sektorů jako energetika, doprava, finance, zdravotnictví a další.

Směrnice přináší zvýšené požadavky na bezpečnost a odolnost ICT systémů v kritických sektorech a v podnicích poskytujících digitální služby, dále požadavky na posílení spolupráce mezi členskými státy a orgány EU při řešení kybernetických hrozeb a incidentů a zřízení certifikačních mechanismů pro hodnocení a ověřování bezpečnosti ICT produktů a služeb.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti

Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti předložil prostřednictvím premiéra Petra Fialy ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr. Vláda předložený návrh nového zákona schválila se změnou, kdy tato změna se týká mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Zavedení tohoto mechanismu by mělo přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti zvýšením odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu.

Cílem novely je zabezpečení všech poskytovatelů služeb důležitých pro fungování společnosti. Dotčené služby by měly být následně upřesněny vyhláškou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v regulovaných službách.

Pro stanovení, zda organizace spadá pod regulaci Směrnice, a tím pádem i Novely, je potřeba současné splnění následujících dvou kritérií:

  • organizace poskytuje alespoň jednu službu uvedenou v přílohách vyhlášky a zároveň
  • je středním nebo velkým podnikem, tedy zaměstnává 50 a více zaměstnanců, nebo dosahuje ročního obratu či bilanční sumy roční rozvahy alespoň 10 milionů EUR (cca 250.000.000, – Kč).

Uvedené regulace by měly docílit toho, aby organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti a tím, aby došlo k celkovému lepšímu zajištění proti kybernetickým hrozbám. Další novou povinností pro poskytovatele bude hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů. 

Motivací pro dodržování právní úpravy jsou vysoké sankce, kdy pokuta za porušení kybernetické bezpečnosti může dosáhnout až 10.000.000 EUR nebo 2 % z čistého obratu.

Jak správně postupovat při pojistné události?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak správně postupovat při pojistné události?

Nejen v souvislosti s aktuální povodňovou situací se můžeme setkat se vznikem pojistné události, protože nevíme, co nám každý nový den připraví za (ne)příjemná překvapení. Se vznikem škody proto jednoznačně platí, že je lepší být připraven, nežli zaskočen!

Pojistných situací nepochybně může existovat celá řada, principiálně toho mají ale něco málo společného, pokud se budeme dožadovat pojistného plnění od pojišťovny. V prvé řadě je pochopitelně být třeba pojištěn na onu konkrétní pojistnou událost, na kterou hodláme požadovat vyplacení pojistky. Za druhé platí, že ačkoli se budou veškeré nároky vůči pojišťovně promlčovat ze zákona 3 roky (není-li v dané pojistné smlouvě sjednáno jinak), je vždy dobrou praxí snažit se vše vyřešit co možná nejrychleji. Jinak může být s pojišťovnou o dost složitější jednání a také není později tak snadné dokázat všechny rozhodné skutečnosti pro vznik nároku na pojistné plnění. V poslední řadě je také vždy nutné zamezit zhoršování vzniklé škody (například zakrýt poničenou střechu), jinak by mohlo dojít k tomu, že se nám nepodaří prokázat, že škoda byla způsobena právě předmětnou pojistnou událostí a pojišťovna může rozhodnout, že vyplacené pojistné plnění bude poměrně sníženo. 

Samotný postup řešení pojistné události

V první řadě, jak již bylo zmíněno, je třeba zajistit, aby nedošlo k dalšímu množení již nastalé škody, ať už je to jakýmkoliv vhodným způsobem. Namátkou můžeme například uvést uhašení ohně, uzavření přívodu hlavního uzávěru vody v domě, zastavení vozidla a jeho zabezpečení proti pohybu a podobně. Druhou věcí, kterou je třeba obstarat, je dokumentace vzniklé škody na majetku – k tomu nám dobře poslouží například fotoaparát na mobilním telefonu, nebo očitý svědek pojistné události. Vždy ovšem preferujme zmíněné pořízení fotografií, přičemž samozřejmým se rozumí jejich bezpečné uchování pro pozdější dokazování ve vztahu k pojišťovně. Následně je vhodné kontaktovat naši pojišťovnu a vyrozumět ji o vzniku pojistné události, abychom s nimi mohli projednat další postup, zejména se s nimi domluvit na konkrétním datu, kdy pověřený zaměstnanec pojišťovny provede šetření na místě pojistné události, je-li to zapotřebí. Dále je třeba myslet na to, zda máme veškeré potřebné dokumenty potřebné k jednání s pojišťovnou, a to zejména kopii pojistné smlouvy (byla-li kvůli pojistné události zničena či ztracena, pojišťovna je povinna mít jedno vyhotovení uloženo), neboť k nahlášení pojistné události budete potřebovat pojišťovně nahlásit číslo pojistné smlouvy, váš doklad totožnosti a další podklady k uplatnění nároku na pojistné plnění, které jsou závislé na povaze konkrétní pojistné události. 

U dopravních nehod

Dopravní nehody s sebou nesou jistá specifika, zejména zvláštní povinnosti spojené se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Takovou povinností je zejména na místo nehody přivolat policii v případě, že vzniklá škoda na majetku – a to jak na vozidle, tak i jiné, například přepravované věci – je vyšší než 100.000,- Kč, dále pokud byl v důsledku dopravní nehody kdokoliv zraněn, pokud došlo k jakékoliv škodě na majetku třetí osoby nebo poškození vozovky či dopravního značení a konečně za situace, kdy není možné jednoznačně určit, kdo dopravní nehodu zapříčinil.

V ostatních případech, kdy nebude na místo nehody přivolána policie, je vždy třeba společně vyplnit tzv. Záznam o dopravní nehodě a rovněž je velmi vhodné si poznamenat jména a kontaktní spojení na všechny zúčastněné, stejně tak jako na případné svědky nehody. 

U pojištění zdraví či života

Zde bude v zásadě platit obecný postup zmíněný výše v obecné části tohoto článku, ovšem jistá specifika při uplatňování nároku u těchto pojistných smluv přece jen existují. 

Zejména se jedná o nutnost k veškeré potřebné dokumentaci mít také připravenou lékařskou zprávu, která potvrzuje náš zdravotní stav, který představuje danou pojistnou událost, u pojištění života se pochopitelně bude jednat o úmrtní list pojištěnce. Specifikum jsou škody na zdraví s trvalými následky, které je třeba doložit potvrzením o invaliditě, které vydává Česká zpráva sociálního zabezpečení a zprávu o hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. 

U škody způsobené trestnými činy

V případě škod způsobených trestnými činy a přestupky (nejčastěji se v praxi setkáme asi s odcizením vozidla nebo vloupáním do nemovitosti), je naprosto zásadní mít k dispozici zprávu od policie. V těchto případech tak bude třeba se před kontaktováním pojišťovny obrátit na policii, a to nejlépe co nejdříve po tom, co pojistná událost nastala. 

I přes vše výše uvedené ale věříme, že vyřizování pojistné události není nejradostnější a nejsnazší záležitostí, která Vás v životě potká, proto v případě takové nemilé události nebo nepříjemných tahanicích s pojišťovnou neváhejte využít služeb Advokátní kanceláře Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o., kde se o Vaše záležitosti postará tým zkušených odborníků.