Státu hrozí unijní sankce za nedodržení transpozičních lhůt
Z členství České republiky v Evropské unii plyne celá řada práv, ale samozřejmě i povinností. Jednou z těchto povinností je transpozice směrnic, které přijímá Rada EU a Evropský parlament. Cílem směrnice je především harmonizace právních předpisů členských států v problematice, které se daná směrnice věnuje. Směrnice vždy určí cíl, kterého má být dosaženo, nestanoví však konkrétní prostředky, kterými má být tohoto cíle dosaženo, volba prostředků je proto ponechána na členských státech. Pro dosažení účelu směrnice je stanovena vždy lhůta, většinou v rozmezí 2 až 4 let. Aby Evropská komise považovala povinnost členského státu za splněnou, je nutné zajistit řádnou aplikaci a vymahatelnost obsahu směrnice v právním předpise členského státu a oznámit transpozici Komisi. V případě, že se členskému státu nepodaří schválit požadovanou právní úpravu nebo tato plně neodpovídá požadavkům směrnice, Evropská komise může proti danému členskému státu zahájit soudní proces u Soudního dvora EU. Což se momentálně stalo v případu České republiky, v případě úspěchu Komise u Soudního dvora, může být České republice uložena sankce. Jedná se konkrétně o směrnici, přijatou v roce 2018, která stanoví úpravu obsahu audiovizuálního vysílání, směrnice měla být zapracována do zákonů členských zemí do září roku 2020. Směrnice si klade za cíl zlepšit ochranu dětských diváku a podpořit rozmanitost vysílaných děl či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetu. Žaloba se ovšem netýká pouze Česka, stejně jako Česko nestihlo transponovat směrnici Slovensko, Rumunsko, Irsko a Španělsko, všechny tyto země tedy nyní čelí žalobě společně s Českou republikou.
Nestíhání implementačních lhůt směrnic není zdaleka problémem pouze v České republice, každopádně vždy se tím členský stát dopouští porušení práva EU, které na základě svých vlastních zjištění či na základě stížností Evropská komise prošetřuje. Pokud dotčená země nesdělí, jak ustanovení směrnic provádí, nebo nezjedná nápravu po vytýkaném porušení předpisů EU, může Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti. Kdy nejdříve je dané zemi zaslána výzva a stanovena lhůta pro odpověď. Dospěje-li Komise po odpovědi na výzvu k závěru, že země neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU, může zaslat odůvodněné stanovisko s formální žádostí o zajištění souladu s právem EU. Pokud ani poté členský stát nezjedná nápravu, může se Komise obrátit na Soudní dvůr EU a žádat uložení pokuty. Navrženou částkou není Soudní dvůr vázán, může ji změnit vzhledem k okolnostem případu, uloží sankci ve formě paušální částky anebo penále
Momentálně je v České republice po uplynutí lhůty 19 směrnic, které čekají na transpozici do českého právního řádu. Kromě výše zmíněného příkladu, čekají na transpozici do právního řádu též zv. Copyrightové směrnice, které byly přijaty v roce 2019, v Česku je k jejich provedení nutná novela autorského zákona. Po nutnosti legislativních změn dlouhodobě volají i sami autoři, neboť jim v důsledku pirátství, které je v České republice hojně rozvinuto, vznikají velké finanční ztráty.
Politici deficit ve schvalování vysvětlují především nutností schvalovat přednostně tzv. covidovou legislativu v době pandemie.