Skip to content

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Věděli jste, jaké pravomoci má Nejvyšší kontrolní úřad?

Jednou z mnoha podmínek fungování demokratického státu je vznik nezávislé instituce, která kontroluje hospodaření státu. V České republice tuto funkci vykonává Nejvyšší kontrolní úřad. Podobný orgán působí ve všech demokratických zemí.

Existence Nejvyššího kontrolního úřadu je právně zakotvena v Ústavě ČR. Podobně jako Česká národní banka nebo územní samospráva. Konkrétní postavení, působnost, organizační struktura a činnost je však upravena v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu. Aby mohl kvalitně a objektivně kontrolovat hospodaření státu, tak musí působit samostatně a být nezávislý na moci zákonodárné, výkonné i soudní. Nezávislost úřadu zaručuje, aby nemohl být politicky ovlivňován. 

 

Pravomoci

Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje 

  1. hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti
  2. státní závěrečný účet
  3. plnění státního rozpočtu
  4. hospodaření s prostředky poskytnutými České republice ze zahraničí
  5. vydávání a umořování státních cenných papírů
  6. zadávání veřejných zakázek
  7. hospodaření ČNB 

Při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, jestli výše uvedené činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní. Výsledkem kontrolní činnosti je kontrolní závěr, což je písemná zpráva, která obsahuje shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole.

Nejvyšší kontrolní úřad předkládá některé výsledky své práce také Poslanecké sněmovně. Jedná se o zpracování a předložení stanoviska k návrhu státního závěrečného účtu, ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu. Předkládán je také seznam kontrolních závěrů, které byly podkladem pro závěrečné stanovisko úřadu.

Na žádost Poslanecké sněmovny nebo Senátu zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko k návrhům právních předpisů, které se týkají rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.

 

Organizační struktura

Orgány úřadu jsou kolegium, senáty a kárná komise. Tyto orgány se řídí zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu, jednacím řádem kolegia, jednacím řádem senátů a kárným řádem.

V čele Nejvyššího kontrolního úřadu stojí prezident, jehož funkční období trvá 9 let. Prezident úřad řídí a jedná jeho jménem navenek, předsedá kolegiu úřadu a kárné komoře. Nominaci podává Poslanecká sněmovna prezidentovi ČR. Prezidenta v době nepřítomnosti zastupuje viceprezident. 

Prezident úřadu předkládá kolegiu úřadu

  1. návrh plánu kontrolní činnosti a jeho změn,
  2. návrh rozpočtu včetně jeho změn, rozpočtových opatření a závěrečného účtu rozpočtové kapitoly úřadu,
  3. všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,
  4. návrh výroční zprávy o činnosti úřadu za uplynulý rozpočtový rok,
  5. návrh organizačního a pracovního řádu úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
  6. návrh jednacího řádu kolegia úřadu a senátů úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
  7. návrh kárného řádu,
  8. podněty Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády

Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu tvoří prezident, viceprezident úřadu a 15 členů kolegia. Kolegium rozhoduje hlasováním. Pro návrh musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Členy kolegia volí Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen kolegia končí při dosažení věku 65 let.

 

Kolegium úřadu schvaluje

  1. plán kontrolní činnosti,
  2. návrh rozpočtu úřadu předkládaný Poslanecké sněmovně, jeho změny, rozpočtová opatření, závěrečný účet rozpočtové kapitoly úřadu a účetní závěrku úřadu sestavenou k rozvahovému dni,
  3. všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,
  4. výroční zprávu,
  5. kontrolní závěry, které si stanoví při schvalování plánu kontrolní činnosti nebo které mu přikáže prezident úřadu,
  6. jednací řády Kolegia úřadu a senátů úřadu,
  7. organizační řád a jeho změny,
  8. kárný řád.

 

Kolegium úřadu rozhoduje

  1. o odvolání proti rozhodnutí o námitce proti kontrolnímu protokolu,
  2. o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná osoba proti členu úřadu; takový člen úřadu je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen.

další články

Vyhrajeme i prohraný případ

Vyhrajeme i prohraný případ