Dědění družstevního podílu

Já a moji tři sourozenci jsme po rodičích zdědili družstevní byt v panelovém domě. Prý v takovém případě musí byt napsán jen na jednoho dědice. Je to pravda?

Jan K., Brno

 

Členský podíl v bytovém družstvu je součástí dědictví stejně jako ostatní majetek zůstavitele a řídí se stejnými pravidly pro dědění. V případě družstevního bytu se nedědí byt, protože není ve vlastnictví konkrétní osoby, ale ve vlastnictví bytového družstva. Dědí se družstevní podíl, se kterým může být spojeno právo nájmu družstevního bytu.

Obecně je problematika přechodu družstevního podílu upravena § 737 zákona o obchodních korporacích. Podle tohoto ustanovení na dědice družstevního podíl v bytovém družstvu přechází nájem bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Přechod družstevního podílu v bytovém družstvu nemůže být stanovami zakázán ani nijak omezen. Dědic tedy vstoupí do všech práv zůstavitele, přičemž dluhy zůstavitele, jako jsou např. pohledávky bytového družstva, na něj přechází podle § 1701 a násl. občanského zákoníku.

Problém může nastat, pokud po zůstaviteli dědí více dědiců. Zákon o obchodních korporacích ve svém § 597 sice umožňuje spoluvlastnictví družstevního podílu, ovšem zároveň dává možnost družstvům spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit stanovami. Pokud stanovy spoluvlastnictví nevylučují, jsou spoluvlastníci společnými členy a společnými nájemci bytu s tím, že práva a povinnosti vůči družstvu vykonává vždy jeden ze spoluvlastníků na základě dohody. Tento spoluvlastník – správce pak zbylé spoluvlastníky družstevního podílu ve vztahu k družstvu zastupuje, např. hlasuje na členské schůzi nebo jedná s představenstvem družstva. V případě závažných dispozic by byl nutný souhlas všech spoluvlastníků.

Pokud stanovy vylučují spoluvlastnictví, dědici se mezi sebou musí dohodnout, kdo nabyde družstevní podíl a vypořádat se s ostatními dědici podle výše jejich dědických podílů.  Nedohodnou-li se na tom, kterému z nich připadne členský podíl v bytovém družstvu, mohou nastat komplikace. Soud v takovém případě přiřkne členský podíl v bytovém družstvu všem dědicům v poměru jejich podílů. Jelikož stanovy nepřipouští spoluvlastnictví, znamená to, že žádný z dědiců nenabyl družstevní podíl celý, nýbrž jen jeho poměrnou část dle výše jejich dědických podílů. To má důsledky na nájem bytu, jelikož žádný z dědiců nenabyl podíl celý, nemůže být členem bytového družstva a tedy nájemcem. Dědici se tak musí dohodnout, kdo bude jediným členem bytového družstva, a tedy výlučným nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se s ostatními dědici vyrovná. Vypořádání může proběhnout nejen vyplacením toho z dědiců, který se nestane členem družstva s právem nájmu bytu, ale i např. prodejem družstevního podílu a rozdělením kupní ceny mezi dědice družstevního podílu.

V případě, že dohoda mezi dědici není možná, může se kterýkoli z nich obrátit na soud s žalobou, v níž se bude domáhat určení, který z dědiců má být napříště jediným členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se s ostatními dědici vypořádá.

Jak vyplývá z výše uvedeného, je potřeba nejprve zkontrolovat stanovy předmětného bytového družstva, zda nevylučují spoluvlastnictví družstevního podílu. Pokud stanovy vůbec neobsahují úpravu spoluvlastnictví podílu, pak platí, že spoluvlastnictví nijak nevylučují. V dalším případě je dobré zvážit praktické dopady možného spoluvlastnictví (např. společné užívání bytu, možnosti pronajmutí bytu či správy bytu) a možnosti dohody. Pokud stanovy spoluvlastnictví vylučují a dohoda mezi dědici není možná, je nutné se obrátit na soud s návrhem na určení, který dědic se stane jediným vlastníkem družstevního podílu a jak se vyrovná s ostatními dědici.

 

Leave a Reply