- 14.06.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Dozvěděli jste se v průběhu dědického řízení, že jste byli vyděděni a zajímá Vás, jak se proti takovému vydědění můžete bránit? V tomto článku si vysvětlíme, co se pod pojmem vyděděním rozumí, za jakých podmínek je možné dědice vydědit a jak se takové situaci bránit.
Pojem a důvody vydědění
Vydědění je institut dědického práva, kterým zůstaviteli umožňuje, aby jinak nepominutelného dědice vyloučil z dědictví, na které by tento dědic jinak měl ze zákona právo. Nepominutelnými dědici jsou vždy děti zůstavitele, a pokud tyto z nějakého důvodu nedědí, pak jsou jimi jejich potomci.
Občanský zákoník stanovuje, že nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Povinný díl je částkou, na kterou by měl nepominutelný dědic ze zákona nárok. Velikost takového povinného dílu se liší dle skutečnosti, zda je nepominutelný dědit zletilý nebo nezletilý. Nezletilý dědic musí dostat alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu a zletilý dědic musí dostat alespoň jednu čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu
Pod zákonným dědickým podílem se rozumí takový díl z pozůstalosti, který nepominutelnému dědici náleží dle zákonné posloupnosti. Jeho výše v daném případě je závislá především na velikosti pozůstalosti a na počtu dědiců.
Vydědit může zůstavitel některého z nepominutelných dědiců ve své poslední vůli. Občanský zákoník stanovuje, že kdo byl zůstavitelem vyděděn, právo na povinný díl nemá. Vydědit nepominutelného dědice však není možné bez důvodně ani z jakéhokoli důvodu, ale pouze ze zákonem stanovených důvodů.
Občanský zákoník rozeznává šest důvodů pro vydědění, kterými jsou:
- Nepominutelný dědic neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi (může jít o pomoc nezbytnou pro jeho život či zdraví, především v nemoci, stáří či v případě přírodních katastrofách atd., kdy zůstavitel není schopen obstarat si své základní potřeby sám a není o ně postaráno jinak)
- Nepominutelný dědic o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl (neprojevování zájmu by mělo být jednostranné a dlouhodobé a jde např. o ty situace, kdy potomek není se zůstavitelem v kontaktu a nezajímá se o jeho životní potřeby)
- Nepominutelný dědic byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze (jde např. trestné činy spáchané z pomsty či nenávisti, spáchané surovým nebo trýznivým způsobem, využívající bezbrannosti nebo závislosti, či např. trestné činy spáchané za krizových situací)
- Nepominutelný dědic vede trvale nezřízený život (jde o nezodpovědný život a chování, které vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy. Do této situace může spadat život s neléčenými závislostmi na návykových látkách, zanedbávání výživy dětí, vyhýbání se práci atd.)
- Nepominutelný dědic je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl (marnotratným životem se rozumí neuvážené nakládání s penězi, velké nesplacené dluhy atd.)
- Potomek je nezpůsobilý dědit (nezpůsobilost dědit nastává dle občanského zákoníku v případech, kdy potomek spáchá úmyslný trestný čin proti zůstaviteli nebo neprávem zasahuje do jeho poslední vůle)
Jak se bránit vydědění? Zjistěte svá práva a možnosti obrany
Zjistěte, kdy je vydědění platné a jak se můžete účinně bránit. Pomůžeme vám hájit vaše dědická práva.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Obrana proti vydědění
Ze zákona platí, že pokud byl nepominutelný dědic vyděděný neplatně, má právo na povinný díl. Co však znamená neplatné vydědění?
Mimo nedodržení formálních náležitostí pro prohlášení o vydědění, bude vydědění neplatné také tehdy, pokud bude opřeno o důvod, který zákon nezná nebo pokud se sice bude opírat o některý z výše uvedených zákonných důvodů, ale tento důvod nebude odpovídat realitě.
Notář Vás v dědickém řízení informuje o tom, že jste byli vyděděni a z jakého důvodu. Pokud s tímto důvodem nesouhlasíte, máte možnost podat žalobu k soudu, který o bude o platnosti vydědění rozhodovat. Obsahem žaloby by mělo být tvrzení a prokázání, že důvod, na základě kterého jste byli vyděděni není pravdivý. Jako podklady pro prokázání Vašeho tvrzení mohou sloužit různé důkazy jako jsou výpovědi svědků, fotografie, textová komunikace se zůstavitelem, lékařské zprávy, bankovní transakce a cokoli dalšího, co bude způsobilé prokázat soudu Vaše tvrzení.
Poslední zákonnou výjimku pak představuje použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
Obraťte se na nás!
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Doporučujeme k přečtení
Černá stavba – rizika, dodatečná legalizace
Návrh na povolení oddlužení – přílohy
Dědická smlouva – podmínky, výhody a nevýhody
Kdy a v jaké výši mám jako zaměstnanec nárok na odstupné?
- 04.06.2025
- 6 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Odstupné představuje finanční kompenzaci, kterou může zaměstnanec získat při ukončení pracovního poměru. Ne vždy na něj ale vzniká nárok automaticky – záleží především na tom, jakým způsobem pracovní poměr končí. Klíčové je, že k němu musí dojít výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z určitých důvodů. Výše odstupného a podmínky jeho vyplacení stanovuje zákoník práce (§ 67 a násl.).
V tomto článku se například podíváme na to, za jakých podmínek vám odstupné náleží, jaká může být jeho výše a kdy se odstupné vyplácí. Vše vám vysvětlíme jasně a přehledně.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Na odstupné má zaměstnanec nárok pouze v určitých případech, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Tedy když:
- Se ruší zaměstnavatel nebo jeho část,
- dochází k přemístění zaměstnavatele,
- se zaměstnanec stává nadbytečným (např. kvůli reorganizaci, zrušení pozice nebo zefektivnění provozu).
V těchto případech má zaměstnanec na odstupné nárok ze zákona, a to bez ohledu na to, zda se jedná o výpověď nebo dohodu.
Naopak na odstupné nevzniká nárok, pokud:
- dá výpověď sám zaměstnanec,
- skončí pracovní poměr ve zkušební době,
- dojde ke skončení pracovního poměru dohodou bez uvedení důvodu,
- je pracovní poměr ukončen z důvodu hrubého porušení pracovní kázně ze strany zaměstnance.
Nárok a výše odstupného při ukončení práce — poradíme vám s vašimi právy
Zjistěte, kdy máte nárok na odstupné, jak se vypočítává a kdy vám musí být vyplaceno. Pomůžeme vám s ochranou vašich práv při ukončení pracovního poměru.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Jaká náleží výše odstupného?
Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele:
- 1násobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok.
- 2násobek průměrného výdělku, pokud trval alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky.
- 3násobek průměrného výdělku, pokud trval alespoň 2 roky.
- V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání: nárok až na 12násobek průměrného měsíčního výdělku. V tomto případě nevyplácí odstupné zaměstnavatel, ale přímo zdravotní pojišťovna.
Pokud váš průměrný měsíční plat činil například 30 000 Kč a pracovní poměr trval více než 2 roky, máte nárok na odstupné ve výši 90 000 Kč. Tedy čím delší je váš pracovní poměr, tím vyšší odstupné obdržíte. Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Výše odstupného se tedy přičte k ostatním příjmům v měsíci a zdaní se 15% daní.
Kdy se vyplácí odstupné?
Odstupné musí zaměstnavatel vyplatit nejpozději v běžném výplatním termínu po skončení pracovního poměru, tedy obvykle do následujícího měsíce. To znamená, že pokud například pracovní poměr skončí 15. Června a zaměstnavatel běžně vyplácí mzdy 10. den v měsíci, musí vám odstupné vyplatit nejpozději 10. Července.
Odstupné může zaměstnanci výrazně pomoci překlenout období mezi jedním zaměstnáním a dalším. Aby na něj ale skutečně vznikl nárok, je důležité vědět, kdy se vyplácí, jaká je jeho výše a jaké podmínky musí být splněny. Nejde jen o formalitu, ale o zákonný nárok, který má chránit zaměstnance v náročných životních situacích.
Pokud se ocitnete v situaci, kdy vám hrozí ukončení pracovního poměru, nespěchejte s podpisem dohody a vždy si pečlivě zkontrolujte uvedený důvod. Správně napsaná výpověď nebo dohoda může znamenat rozdíl v desítkách tisíc korun.
Obraťte se na nás!
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Doporučujeme k přečtení
Černá stavba – rizika, dodatečná legalizace
Návrh na povolení oddlužení – přílohy
Dědická smlouva – podmínky, výhody a nevýhody
Nároky vyplývající z náhrady nemajetkové újmy
- 04.06.2025
- 6 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Český právní řád, resp. zejména nový občanský zákoník rozlišuje dva typy újmy. Újma vzniklá např. v důsledku dopravní nehody totiž nemusí být pouze majetková, např. poškození auta v důsledku dopravní nehody, ale může vzniknout i tzv. imateriální, nemajetková újma. Neprojevuje se tedy přímo na majetku poškozeného, nicméně nepřímo může mít i majetkové důsledky. Nemajetkovou újmou se rozumí újma na osobnostních právech a vnitřních pocitech člověka, kterou nelze zcela přesně peněžně vyčíslit. Konkrétně se může jednat o bolest, psychické utrpení, ztráta radosti ze života, újma na zdraví či poškození dobré pověsti.
Kdy vzniká nárok na náhradu nemajetkové újmy
Jak uvádí nový občanský zákoník, povinnost odčinit nemajetkovou újmu musí být buď ujednána mezi smluvními stranami, nebo stanovena zákonem. Pro vznik nároku, resp. možnost úspěšně uplatnit nárok u soudu, musí dojít k naplnění několika podmínek, a to:
- Musí dojít k protiprávnímu zásahu do osobnostních nebo přirozených práv
- Musí dojít ke vzniku újmy
- Musí být prokázána příčinna souvislost mezi škodní událostí a způsobenou újmou
Příkladnou situací mohou být:
- dopravní nehody
- zásahy do soukromí nebo cti v důsledku novinových článků
- újma na zdraví oběti trestného činu
Způsob náhrady nemajetkové újmy
Způsob, kterým je primárně nahrazovaná nemajetková újma se liší od způsobu náhrady škody. Zatímco ideálním, preferovaným způsobem náhrady vzniklé škody je uvedení do předešlého stavu, tj. např. oprava auta, u nemajetkové újmy není ve valné většině případů možné vrácení se ke stavu před protiprávním zásahem. Proto občanský zákoník stanovuje, že se nemajetková újma odčiňuje přiměřeným zadostiučiněním, které může mít více forem. Vždy se poskytuje v penězích, nestačí-li jiný nepeněžitý způsob náhrady. Tím může být např. omluva v případě zásahu do cti nebo soukromí kvůli bulvárnímu novinovému článku nebo nepravdivé televizní reportáži.
Náhrada nemajetkové újmy? Právo chrání vaše osobnostní práva!
Zjistěte, kdy můžete uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy a jaké máte možnosti odškodnění. Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv a uplatněním nároku.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Závěr
Právní úprava náhrady nemajetkové újmy je důležitým nástrojem ochrany osobnostních práv jednotlivců, a je tedy nezbytné ji znát. Stala-li se vám událost, v jejímž důsledku došlo ke vzniku nemateriální újmy, neváhejte se obrátit na naše odborníky s letitou praxí, kteří Vám pomohou s uplatněním Vašich nároků.
Obraťte se na nás!
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Doporučujeme k přečtení
Černá stavba – rizika, dodatečná legalizace
Návrh na povolení oddlužení – přílohy
Dědická smlouva – podmínky, výhody a nevýhody
Ochrana podnikatele jako slabší strany v závazkovém právu
- 20.06.2025
- 6 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
V případě, že jste podnikatelem, je nutné nezapomínat na to, že i v závazkových vztazích uzavíraných mezi podnikateli může být podnikatel považován za slabší stranu, nikoliv pouze spotřebitel vůči podnikateli. Spotřebitel je chráněn automaticky, zatímco podnikatel jen tehdy, kdy prokáže, že je ve slabší pozici. Občanský zákoník proto stanoví všeobecné pravidlo na ochranu slabší strany a přiznává podnikatelům určitá práva, když jsou v nevýhodném postavení vůči straně silnější.
Za jakých okolností se podnikatel považuje za slabší stranu?
Obecně platí, že podnikatel je považován za silnější stranu právního vztahu oproti spotřebiteli. Má totiž zkušenosti, orientuje se na trhu a často jedná s odborným zázemím. Přesto ale existují situace, kdy i podnikatel může být ve vztahu považován za slabší stranu, a právní úprava mu v takovém případě poskytuje určitou míru ochrany. Typicky se jedná o případy, kdy podnikatel vystupuje vůči mnohem silnějšímu subjektu, např. velké korporaci nebo nadnárodnímu dodavateli.
V takové situaci může být jeho vyjednávací pozice velmi omezená, zejména pokud se jedná o standardizovanou smlouvu, do které nelze zasahovat (tzv. adhezní smlouva). Dalším případem může být nedostatek odborných znalostí v konkrétní oblasti. I podnikatel totiž nemusí mít detailní právní nebo technické znalosti. Když je jeden podnikatel vůči druhému ve výrazně nevýhodném postavení, např. kvůli nerovnováze informací, ekonomické síle nebo nemožnosti jednat o smluvních podmínkách, může být považován za slabší stranu a získat zvýšenou právní ochranu.
Dalším příkladem může být vztah mezi malou firmou provozující regionální e-shop a globálním poskytovatelem online platebních služeb. Zatímco malý podnik závisí na několika stovkách objednávek měsíčně a nemá žádný vyjednávací prostor, globální poskytovatel mu velmi často předkládá smluvní podmínky jednostranně, bez možnosti úprav. Ekonomická a informační asymetrie je v tomto případě natolik výrazná, že i přes to, že jde o dva podnikatele, ten menší z nich se reálně ocitá v postavení slabší smluvní strany.
Slabší podnikatel? I mezi firmami může být nerovnováha!
Zjistěte, kdy máte jako podnikatel právo na ochranu. Pomůžeme vám rozpoznat nerovné podmínky a bránit se proti zneužití.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Jaké má podnikatel jako slabší strana práva, resp. jaké povinnosti má silnější strana?
Ze zákonné úpravy ochrany slabší strany vyplývají tyto zákazy:
Zákaz zneužití svých odborných znalostí nebo svého postavení na trhu buď k:
- vytvoření závislosti
nebo
- využití závislosti
, a to k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
Tedy v případě, že podnikatel jako silnější strana zneužije výše uvedené kvality, má slabší strana právo dovolávat se neplatnosti určitých ujednání, při kterých využil podnikatel jako silnější strana své znalosti či své postavení na trhu, případně má právo domáhat se náhrady škody, která vznikla v důsledku zneužívajících ujednání.
V obchodních vztazích nemusí být slabší stranou automaticky jen spotřebitel. I podnikatelé totiž mohou čelit situacím, kdy jsou z důvodu ekonomické či informační nerovnováhy ve výrazně nevýhodném postavení. Zákon jim v takových případech poskytuje nástroje, jak se proti takové situaci bránit a usilovat o spravedlivé podmínky. V případě pochybností ve smluvních vztazích se na nás neváhejte obrátit a společně zamezíme nežádoucím důsledkům z nerovného postavení smluvních stran nebo případnému vzniku škody.
Obraťte se na nás!
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Doporučujeme k přečtení
Černá stavba – rizika, dodatečná legalizace
Návrh na povolení oddlužení – přílohy
Dědická smlouva – podmínky, výhody a nevýhody
Výhody a nevýhody společného jmění manželů
- 20-06.2025
- 4 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Společné jmění manželů je právní nástroj, který si klade za cíl usnadnit život ve dvou – avšak zároveň stačí málo a benefity mohou změnit v komplikace. Přestože v dnešní době se stává stále více populární žít takzvaně „na hromádce“ bez jakýchkoli závazků, statisticky většina občanů ČR uzavře alespoň jednou za život manželství. V následujícím článku si rozebereme, co to je SJM a jaké výhody či nevýhody z toho vyplývají.
Společné jmění manželů (SJM)
Občanský zákoník definuje společné jmění manželů v § 708 a násl. jako: „To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů.“ Jinými slovy to znamená, že do SJM patří aktiva (majetek) i pasiva (dluhy). Právní řád upravuje několik režimů společného jmění, což ovlivňuje rozsah majetku, který bude do SJM zahrnut, a jsou jimi:
- Zákonný režim je základním režimem, který vzniká dnem uzavření manželství automaticky, pokud si nesjednali manželé jiný režim. Lze vyvodit, že součástí SJM je to, co nabyli manželé (popř. jeden z nich) za trvání manželství, s výjimkou majetku náležejícího do výlučného vlastnictví.
- Smluvený režim, který lze sjednat před uzavřením manželství nebo během jeho trvání. Uzavírá se smlouvou ve formě veřejné listiny a může spočívat v oddělení jmění, zúžení či rozšíření zákonného režimu.
- Režim založený rozhodnutím soudu, kdy na návrh manžela, pokud je pro to závažný důvod, soud zruší nebo zúží stávající rozsah SJM.
Výhody SJM
- Jednoduché nakládání s majetkem – Majetek spadající do SJM vlastní manželé společně, přičemž není určeno, jaký podíl náleží kterému z manželů, resp. Jednotlivé podíly manželů jsou stejné, což usnadňuje nakládání s majetkem, protože není třeba složitého rozhodovacího procesu, co komu z manželů patří.
- Prohloubění důvěry a finanční stability – tato ekonomická jednota majetku prohlubuje důvěru mezi manžely a může vést k větší finanční stabilitě, vzhledem k tomu, že se skládá ze souhrnu příjmů obou manželů.
- Zvýšená ochrana třetích osob – (například bank či jiných věřitelů), může být SJM vnímáno jako určitá známka finanční solidarity manželů, což může pozitivně ovlivnit podmínky při sjednávání úvěrů nebo jiných závazků.
- Zjednodušení právního řešení dědictví – ke dni zániku SJM (není-li sjednáno jinak) dojde k rozdělení na dvě poloviny, kdy jedna zůstává pozůstalému manželovi a druhá postupuje do dědického řízení.
Dělení majetku po rozvodu? SJM může být problém
Zjistěte, co všechno patří do společného jmění manželů a jaké z něj plynou výhody i rizika. Pomůžeme vám s nastavením nebo vypořádáním SJM.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Nevýhody SJM
Nevýhody, které vyplývají ze SJM, lze vymezit v kontrastu k výhodám, jež jsou uvedeny o odstavec výše.
Jelikož se jedná o nedílný majetkový režim, je v určitých případech potřeba souhlas manžela k dispozici se společným majetkem (např. převod nemovitosti ve SJM). Dochází i ke sdílení dluhů, takže pokud si jeden z manželů půjčí finanční prostředky, může za závazek být odpovědný i druhý z manželů (a to i v případě podnikatelské činnosti). Rovněž úvěrová minulost jednoho z manželů může být negativním faktorem při vyjednávání o podmínkách a výši. V neposlední řadě se rozdělování majetku při zániku SJM může zdát jako nespravedlivé a nevýhodné, pokud jeden z manželů přispíval k majetku výrazně více.
Závěr
Ať už jste na počátku vzniku společného jmění manželů nebo potřebujete pomoct s jeho vypořádáním, obraťte se na naše odborníky, kteří Vám pomohou najít optimální řešení.
Obraťte se na nás!
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Doporučujeme k přečtení
Černá stavba – rizika, dodatečná legalizace
Návrh na povolení oddlužení – přílohy
Dědická smlouva – podmínky, výhody a nevýhody
Zřízení služebnosti bytu v případě darování nemovitosti
- 20.06.2025
- 4 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Plánujete vnučce, dceři nebo jiné blízké osobě darovat nemovitost, ale zároveň v ní chcete alespoň po nějakou dobu ještě žít a mít k tomuto právní titul? Nejen k této situaci k této situaci právě slouží právní úprava věcných břemen.
Co jsou služebnosti?
Služebnosti se řadí mezi tzv. věcná práva k věcem cizím a lze je chápat jako souhrn určitých práv, resp. oprávnění k věci druhé osoby, vlastníka. Spočívají tedy v povinnosti vlastníka strpět omezení jeho vlastnického práva v tom rozsahu, ve kterém je oprávněný ze služebnosti s věcí oprávněn nakládat.
Služebnosti se dělí na:
- Osobní – ty jsou vázany na konkrétní osobu, která má oprávnění věc užívat nebo požívat, příkladem lze uvést právě služebnost bytu
- Pozemkové – ty jsou vázany na konkrétní pozemek, příkladem lze uvést nezbytnou cestu, tzn. pokud Váš pozemek není řádně spojen s veřejnou komunikací, jste oprávněn projít, samozřejmě v případě že je nezbytná cesta již zřízena, dostat se na svůj pozemek skrze vymezenou část sousedova pozemku
Služebnosti pozemkové jsou spojeny s vlastnictvím nemovité věci, zatímco služebnosti osobní se váží ke konkrétní osobě, z čehož vyplývá, že osobní služebnost nelze převést na jinou osobu.
V tomto případě vás zajímají služebnosti osobní, konkrétně služebnost bytu. Služebnost bytu je právní institut, který umožňuje určité osobě užívat cizí nemovitost, a to na základě zřízení služebnosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí.
Zřízení a vznik služebnosti
Služebnost si lze zařídit mnoha způsoby, např.:
- dvoustranným právním jednáním (smlouvou)
- pořízením pro případ smrti,
- vydržením
- ze zákona nebo
- rozhodnutím orgánu veřejné moci.
Ideálním způsobem pro obě strany, tedy jak pro budoucího vlastníka nemovitosti, tak pro Vás jako oprávněného ze služebnosti může být zřízení služebnosti k bytu již v darovací smlouvě. Samotná služebnost bytu vzniká až zápisem do katastru nemovitostí, nikoliv podpisem smlouvy oběma stranami. To samé ale platí pro převod vlastnictví k předmětné nemovitosti, ke kterému dochází až následně zápisem do katastru nemovitostí, opět nikoliv již podpisem smlouvy oběma stranami.
Plánujete darovat nemovitost, ale chcete v ní i nadále bydlet?
Zjistěte, kdy a jak zřídit služebnost bytu při darování nemovitosti. Pomůžeme vám s návrhem smlouvy i ochranou vašich práv.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Zánik služebnosti
Co se týče zániku služebnosti, tak mimo výše uvedené u vzniku služebnosti souvisí se zánikem tyto důvody:
- Trvalou změnou věci, pro kterou nemůže již věc oprávněné osobě sloužit
- V případě osobních služebností zaniká smrtí oprávněné osoby, není-li rozšířená i na dědice
Jak v praxi vypadá služebnost bytu
Řekněme si na příkladu, jak vypadá služebnost bytu v praxi: Paní Nováková daruje svému vnukovi dvoupatrový rodinný dům. V darovací smlouvě je zároveň zřízena služebnost bytu, která paní Novákové umožňuje doživotně užívat celé spodní patro domu (např. obývací pokoj, kuchyň, koupelnu a ložnici) pro své vlastní potřeby.
Tato služebnost je vázána na osobu paní Novákové, což znamená, že po její smrti automaticky zaniká. Vnuk jako nový vlastník domu je povinen respektovat toto právo a umožnit paní Novákové nerušené užívání spodního patra, dokud bude naživu.
Služebnost je zapsaná do katastru nemovitostí, a je tedy právně vymahatelná i vůči případnému budoucímu kupci domu.
Závěr
Plánujete-li darovat nemovitost a chcete v ní nadále bydlet nebo jste-li na opačné straně a má-li Vám být darována nemovitost se současným zřízením služebnosti bytu, je důležité znát veškeré práva a povinnosti z toho plynoucí, případně možnosti ochrany při zásahu do Vaších práv. Neváhejte se v takovém případě obrátit na naše odborníky, kteří Vás celým procesem provedou.
Obraťte se na nás!
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.