Účastenství na trestném činu můžeme definovat jako „úmyslnou účast více osob na trestném činu, která je namířena proti témuž konkrétnímu chráněnému zájmu a směřuje k témuž následku jako pachatelství.“
Podle trestního zákona účastenství spočívá v organizaci trestné činnosti, návodu k trestné činnosti nebo pomoci ke spáchání trestné činnosti. V širším slova smyslu lze za účastenství považovat také spolupachatelství.
Účastenství na trestném činu je v českém právním řádu ovládáno zásadou akcesority, což znamená závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Účastenství na trestném činu je tak možné jen v případě, kdy se pachatel trestného činu o něj alespoň pokusil.