Pokud vykonáváte tzv. závislou práci, musíte být v pracovním poměru.

Stalo se Vám, že jste se chystali nastoupit do nové práce a zaměstnavatel s Vámi nechtěl uzavřít normální pracovní smlouvu a snažil se najít právní alternativy, kterými by se takovému pracovněprávnímu vztahu vyhnul? Víte, že se mohlo jednat o nelegální jednání, za které jste mohli být pokutováni jak vy, tak Váš zaměstnavatel?

Nejprve je důležité definovat, co je to tzv. závislá práce. Téměř každý se s ní dříve či později v životě setká, aniž by nutně musel vědět, co přesně daný pojem znamená a co z něj po právní stránce plyne. Zákoník práce definuje závislou práci jako takovou, „která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.“ Dále je uvedeno, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, kterým je myšlen pracovní poměr anebo poměr založený buď dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti.

V roce 1990 začal podnikatel Miroslav Švarc toto pravidlo obcházet jednoduchým postupem. Svým zaměstnancům řekl, že si mají založit živnost s tím, že s nimi následně nevytvoří pracovněprávní vztah, ale vztah obchodněprávní nebo občanskoprávní.

Tento způsob zaměstnání se po svém „objeviteli“ nazývá jako švarcsystém a má hned několik výhod. Obecně už přechod z oblasti pracovního práva do oblasti občanského nebo obchodního je sám o sobě obrovskou výhodou pro zaměstnavatele. Je sice pravda, že pracovní právo je ve stejně „rodině“ s těmito dvěma oblastmi práva, ale rozdíl je v tom, že naše pracovní právo je velmi striktní a požaduje co největší ochranu zaměstnance. Přechodem tedy zaměstnavatel dostává mnohem větší volnost a nemusí tak do stejné míry dbát na práva svých podřízených.

Asi největší výhodu mohou zaměstnavatelé spatřovat v tom, že při využití švarcsystému se sníží povinné odvody za zaměstnance na pojištění. Také pokud bude zaměstnanec zaměstnán jako OSVČ, tak ze zákona nemá přiznanou placenou dovolenou, takže pokud si ji mezi sebou se zaměstnavatelem neujednají, tak na ni zkrátka nebude mít nárok.

Uzavírání smluv mezi zaměstnavateli a OSVČ obecně není nelegální. Nelegálním se stává až tehdy, kdy OSVČ pro zaměstnavatele vykonává závislou práci, kterou jsme definovali na začátku článku. Stát je takové protiprávní případy schopen trestat. Při využití švarcsystému u závislé práce hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 10 000 000 korun a pro zaměstnance pokuta až do výše 100 000 korun.

Obecně se subjektům, kteří zaměstnávají jiné fyzické osoby radí, aby v této oblasti byli velmi opatrní, protože jak již bylo zmíněno, naše pracovní právo je velmi striktní a pokuty mohou dosahovat vysokých částek.