Věděli jste, že pakliže pronajímáte byt například pomocí portálu AirBnb, může se jednat o příjmy z podnikání a nikoliv z nájmu?
Městský soud v Praze dne 19. srpna 2021 vydal rozsudek sp. zn. 6 Af 20/2020, ve kterém rozhodoval, zda žalobkyně poskytuje svůj byt za účelem nájmu anebo ubytování, a tedy jakým způsobem bude příjem z této činnosti daněn. Žalobkyně poskytovala svůj byt přes portál AirBnB . Soud v předmětném rozsudku konstatoval, že „ustanovení o nájmu bytu lze na vztah poskytovatele ubytování a zájemce o něj aplikovat jen v případě, že účelem poskytnutí nájmu je zajištění bytových potřeb nájemce.“ K tomuto odkázal na svůj dřívější nález ze dne 12.3.2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000, v němž Ústavní soud konstatoval, že potřeba bydlení nespočívá v pouze v přenocování, ale v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině.
Soud v rozsudku uvedl, že poskytování bytu přes portál AirBnb nemůže naplnit zákonný požadavek zajišťující aplikaci ustanovení o nájmu bytu, neboť poskytnuté ubytování nesaturuje potřebu bydlení, ale dochází k uspokojení potřeby na ubytování, a z tohoto důvodu je nutné takovouto činnost považovat za ubytovací službu podle § 2326 občanského zákoníku. Není tedy podstatné, jak se taková činnost nazve, ale v čem opravdu spočívá – např. že se jedná o relativně krátkou dobu, která je předem vymezena, tato činnost je poskytována pravidelně a cílí na osoby, které nehledají uspokojení bytové potřeby, ale hledají přechodné ubytování či dále může být zkoumáno, zda jsou společně s ubytováním poskytovány další služby jako například úklid, poskytnutí ručníků, toaletního papíru apod.
Pro určení, jak se takováto činnost bude danit je dále nutné zkoumat, zda je taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 občanského zákoníku. I tímto se zabýval soud ve zmiňovaném rozsudku a správně uvedl, že podstatné bude naplnění prvku soustavnosti. Ustanovení § 420 občanského zákoníku a jeho odstavec 1 zní: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ Aby došlo k naplnění tohoto prvku, není podstatné, zda dochází k poskytnutí takovéhoto ubytování nepřetržitě, ale k naplnění tohoto prvku nedojde, pakliže poskytovatel bude takovouto činnost provozovat zcela nahodile nebo výjimečně.
Pakliže dojde k naplnění výše uvedeného, zákon na toho, kdo poskytuje ubytováním výše zmíněným způsobem hledí jako na podnikatele. To znamená, že se bude jednat o příjmy ze samostatné činnosti, ze kterých budou odváděny daně podle ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů, a nikoli podle ustanovení § 9 daného zákona.
