Za týrání zvířat hrozí trest až šest let odnětí svobody

Každý zná pojem týrání zvířat. Toto téma většinou bývá velmi kvalitně mediálně pokryto, pokud se jedná o týrání zvířat většího počtu klasicky ze strany některé právnické osoby, která provozuje výdělečnou činnost závislou na chovu zvěře. Jak však s týráním zvířat nakládá náš právní řád a co to vlastně je ve smyslu týrání zvířat ono samotné „zvíře“?

Trestní zákoník v § 302 popisuje trestný čin týrání zvířat tak, že ten, „kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“

Co se týče přesného vymezení případů, které lze za týrání zvířat označit, tak takovýto výčet trestní zákoník neposkytuje. Tuto úpravu však nalezneme v § 4 zákona na ochranu zvířat proti týrání, kde jsou uvedeny příklady jednání, které bývá posuzováno jako týrání. Obecně lze říci, že se jedná o případy, kdy se zvířeti bezdůvodně způsobuje nepřiměřená bolest nebo se vyvolává působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy.

Podmínkou pro naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat je to, že pachatel musí týrat zvíře „surovým nebo trýznivým způsobem“. Toto můžeme demonstrovat například na případu omezování svobody pohybu zvířete. Je jasné, že pokud převážíme zvíře, například koně, tak jsme nuceni jej uzavřít do malého prostoru, který zvířeti brání se volně pohybovat a pohyb auta v něm může vyvolávat stres. Zde je omezení pohybu odůvodněné, a pokud se nebude jednat o převoz, při kterém by zvíře bylo takto omezeno několik dní bez přestávky, tak by se o trestný čin jednat nemělo.

Horší je to v případě, kdy už u „domovského“ výběhu můžeme spatřovat značné nedostatky. Zmíněný zákon na ochranu zvířat proti týrání uvádí, že za týrání se považuje mimo jiné bezdůvodné omezování svobody pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete. Pokud tedy zvíře umístíme do zjevně nevyhovujícího výběhu, díky kterému bude zvíře silně omezováno a trpělo by, zřejmě toto jednání naplní skutkovou podstatu trestného činu týrání zvířat.

Třetí odstavec § 302 trestního zákoníku, který, jak již bylo uvedeno, popisuje trestný čin týrání zvířat, uvádí, za jakých podmínek bude pachateli hrozit nejvyšší sankce v podobě odnětí svobody na dvě léta až šest let. Mimo jiné se uvádí, že tato sankce hrozí, pokud je trestný čin vykonáván opakovaně nebo na větším počtu zvířat.

Ochrana života a zdraví zvířat je určitě důležitá a měla by se v moderní společnosti udržovat. Tato ochrana mimo jiné prohlubuje i vnímání morálních hodnot. Popisovaný trestný čin sice počítá s týráním obratlovců vyjma člověka, ale pokud by někdo nemorálním způsobem týral i zvířata vývojově nižší než jsou právě obratlovci, mohlo by se jednat o přestupek či o jiné protiprávní jednání. V takovém případě by totiž mohlo dojít k porušení dobrých mravů.