- 01.04.2025
- 6 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Pokud je přední dědic pouhým poživatelem je jeho právem užívat služebnou věc pro svou vlastní potřebu a potřebu své domácnosti, brát ze služebné věci všechny plody a užitky, dále má právo na veškeré výnosy věci, a to pravidelné i nepravidelné a má právo být zapsán ve veřejném seznamu jako vlastník služebné věci. Přednímu dědici také náleží poměrný příspěvek od svěřenského nástupce na to, co on jako přední dědic plnil na zůstavitelovy dluhy nebo nepominutelnému dědici na povinný díl. Přední dědic není oprávněn majetek z dědictví zcizit ani zatížit, jelikož jeho povinností je šetřit podstatu služebné věci a uchovat ji pro svěřenského nástupce, proto přední dědic potřebuje pro zcizení či zatížení věci souhlas svěřenského nástupce. Zákon ale upravuje dvě situace, které tvoří výjimku z tohoto zákazu. První výjimkou je situace, kdy přední dědic vykonává svá práva a plní své povinnosti s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, a je nucen věc zcizit nebo zatížit, pak je možné souhlas svěřenského nástupce nahradit soudem. V případě druhé výjimky se souhlas svěřenského nástupce vůbec nevyžaduje a to proto, že přední dědic chce věc zcizit nebo zatížit za účelem úhrady zůstavitelových druhů.
Nejste si jisti, jak naložit s majetkem v rámci dědictví nebo chcete zajistit plynulý převod rodinného bohatství?
Pomůžeme vám porozumět právům a povinnostem vyplývajícím ze svěřenského nástupnictví. Nabízíme diskrétní právní konzultace, odborné posouzení vaší situace a expresní právní analýzu do 48 hodin. Neodkládejte důležité rozhodnutí – obraťte se na nás ještě dnes!
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení svěřenského nástupnictví
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Možnost mimosoudního řešení i zastoupení u soudu
Svěřenský nástupce se dědicem stává v tzv. následném řízení o pozůstalosti po splnění podmínky, na kterou je jeho dědictví navázáno. Svěřenský nástupce má v rámci následného řízení o pozůstalosti práva dědice a může tak uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. Pokud tak učiní, bude se pozůstalost sepisovat ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva. Pro ocenění aktiv a pasiv pozůstalosti je rozhodný den, kterým pominulo odsunutí dědického práva. Za účelem ochrany práva na aktiva pozůstalosti umožňuje zákon svěřenskému nástupci požádat předního dědice (resp. notáře) o sestavení inventáře. Inventář je kompletní přehled dědictví, které přední dědic po zůstaviteli nabyl. Na základě uvedeného je možné posoudit, zda přední dědic nevybočil z rámce práv a povinností poživatele. V případě, že se svěřenský nástupce domnívá, že došlo ke krácení jeho vlastnického práva, má právo domoci se u soudu ochrany proti excesům ze strany předního dědice. Poté, co svěřenský nástupce nabude dědictví, je aktivně legitimován k podání žaloby na náhradu škody proti svému předchůdci nebo proti jeho dědicům.
