Skip to content

Věděli jste, že byl ustaven Úřad evropského veřejného žalobce, který má bojovat proti trestným činům ohrožujícím rozpočet EU?

Prvního června 2021 zahájil svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude postihovat trestné činy ohrožující rozpočet EU. Nově zvolený evropský žalobce za Českou republiku Petr Klement tuto skutečnost v rozhovoru pro iRozhlas označil za „naprostý milník v trestním právu“.

 

Od roku 2017 mnoho států Evropské unie usilovalo o nalezení nových způsobů, jak postihovat trestné aktivity, jako je podvod, korupce, praní peněz, přeshraniční podvody v oblasti DPH a další. Důvodem pro toto úsilí byl fakt, že chyběly účinné prostředky pro vyšetřování a následné trestání zmíněných aktivit. Důvodem pro nedostatek nástrojů pro trestání je skutečnost, že vyšetřování nežádoucího jednání tohoto typu mohly otevřít pouze vnitrostátní orgány. Ty navíc častokrát narážely na problémy, když zrovna docházelo k investigaci trestného činu, který přesahoval hranice státu, ve kterém vyšetřování začalo. Složky, které případ otevřely, například často nemohly svou působnost rozšířit mimo vlastní zemi. Proslulý Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) navíc nemá ve své pravomoci zahajování trestního stíhání ve členských státech. Evropská unie se tak celkově dostávala často do patové situace, která se buď řešit nedala vůbec, nebo jen nanejvýš obtížně. Stávalo se pak, že členské státy přicházely kvůli přeshraničním podvodům každoročně až o padesát miliard eur na příjmech z DPH. 

 

Z výše jmenovaných skutečností je patrné, že změna, která by přinesla nové a hlavně účinné nástroje pro řešení zmíněných situací, byla opravdu nutná. Co se týče nejzákladnějšího fungování, připomíná Úřad evropského veřejného žalobce státní zastupitelství. Nejpatrnějším rysem, který je podobným oběma institucím, je povinnost zabývat se všemi trestnými činy, o kterých se veřejní žalobci dozvědí. Z tohoto pravidla však pro Úřad existuje pár výjimek. Jedním z nich je ta, že do již probíhajícího stíhání nemusí vůbec vstupovat, pokud si jeho zaměstnanci nejsou jisti, že by při následném vyšetřování byli v lepší pozici. Můžou si v tomto případě vybrat. Zároveň je také důležité si uvědomit, že jak už bylo výše zmíněno, Úřad a veřejní žalobci pracující pro něj se zabývají pouze trestnou činností, která ohrožuje rozpočet Evropské unie a zároveň by vyšetřovaná škoda neměla být nižší než deset tisíc eur. 

 

Pozornost by mohla taktéž dostat kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. V již zmíněném rozhovoru pro iRozhlas Petr Klement uvedl, že pokud dozorující státní zástupce Boris Havel nahlásí případ k Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou připraveni se jím zabývat. Česká republika spolu s Evropskou unií by se tak po dlouhé době mohly dočkat závěru v pravděpodobně nejznámější české dotační kauze současnosti.

další články

Vyhrajeme i prohraný případ

Vyhrajeme i prohraný případ