Odvolání daru pro nouzi

Darovali jste někomu dar a uvažujete o získání Vámi darovaného předmětu zpět? V tomto článku se dozvíte, jak postupovat v případě odvolání daru pro nouzi a rovněž za jakých podmínek vůbec můžete takové odvolání daru učinit.

Občanský zákoník (dále jen „OZ“) upravuje dva případy odvolání daru. Prvním případem je odvolání daru pro nouzi, druhým pak odvolání daru pro nevděk. Níže se dozvíte, jak probíhá odvolání daru pro nouzi.

Odvolání daru pro nouzi upravuje OZ ve svých ustanoveních § 2068 – § 2071. Jak je na první pohled zřejmé, zákonná úprava není nikterak rozsáhlá, což však neznamená, že odvolání daru pro nouzi je jednoduchou záležitostí. Jednou ze základních základ soukromého práva je zásada, že smlouvy mají být plněny (pacta sunt servada). Z toho lze dovodit, že možnost odvolat dar by měla být výjimečná a činěna pouze s ospravedlnitelným důvodem.

Ustanovení § 2068 odst. 1 stanoví, že „upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.“ Předpokladem tedy je, že k darování již došlo a dar má obdarovaný ve svém vlastnictví.

Pokud se ptáte, co znamená pojem „nutná výživa“ ve výše citovaném ustanovení, tento pojem je třeba chápat jako zajištění základních potravin nezbytných k přežití, zajištění základního ošacení, zajištění možnosti základního bydlení a případně zajištění léků nezbytných k životu dárce. Podotýkáme, že při poskytnutí nutné výživy je třeba zohlednit i další dávky, které může dárce získat, jako například dávky v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení apod.

Podle komentářové literatury k OZ dostupné na beck-online a v ní uvedeném názoru pana Petra Kasíka a Václava Bednáře, platí, že právo odvolat dar pro nouzi není možné uplatnit v případě, že je dárce právnická osoba. Je totiž třeba vycházet ze smyslu a účelu ustanovení, které zjevně vede k zajištění výživy své a výživy osob, kterým je výživou povinen. Místo pro extenzivní výklad zde podle názoru autorů není.

Cena obvyklá se bude posuzovat k okamžiku, kdy k samotnému darování došlo.

Obdarovaný však dárci dar zpět nemusí vydat, pokud se nachází v obdobné nouzi jako dárce.

Pokud se ptáte, jak to bude v případech, kdy osob obdarovaných bude více, a tedy která konkrétně bude muset dar nebo jeho obvyklou hodnotu dárci vydat, pak platí, že bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného. To ve své podstatě znamená, že primárně bude dar či jeho obvyklou hodnotu vracet osoba, která byla obdarována nejpozději, tedy v nejbližším časovém úseku, ke kterému dárce odvolání daru činí.

Právo odvolat dat pro nouzi samo o sobě nepřechází na dárcovy dědice. Pakliže ale dárce neuplatní své právo odvolat dar pro nouzi a zároveň jsou zde osoby, ke kterým je dárce povinen výživou, mají tyto osoby právo požadovat za stejných podmínek, aby jim obdarovaný doplnil to, čeho dárce nemůže poskytnout.

Ptáte se ale, co nastane v případě, že ten, komu jste dar darovali již dar nemá, a nemá ani jeho plnou hodnotu? V takovém případě platí, že odvolání daru pro nouzi zavazuje obdarovaného k vydání toho, co mu z takového darování ještě zbývá. Zde je však na místě upozornit, že výše uvedené neplatí, zbavil-li se obdarovaný daru, aby vydání zmařil.

Na závěr upozorňujeme, že právo odvolat dar pro nouzi nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.