Zákonem vymezené výjimky pro shromažďovací právo

V České republice je všem osobám zaručeno právo svobodně a pokojně se shromažďovat za účelem ochrany zaručených práv a svobod. Stejně tak jsou ale vymezeny situace, kdy je toto právo omezeno, kterým se budeme věnovat v tomto článku.

Zakotvení shromažďovacího práva 

Obecně je v našem státu právo shromažďovací zaručeno Usnesením č. 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (tj. Listinou základních práv a svobod). Listina ve svém článku 19 obecně garantuje právo se pokojně shromažďovat, zároveň ale vymezuje výjimky, které je možné na základě platného a účinného zákona omezit. Stejně tak je zaručeno, že uplatnění práva shromažďovacího nemůže být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

Bližší úprava zákonem o právu shromažďovacím

Zákonem, který konkretizuje tyto výjimky, stejně jako bližší podmínky vlastního výkonu shromažďovacího práva je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Tento zákon nejprve uvádí vymezení toho, co takové shromáždění ve smyslu tohoto zákona vlastně je (neřadíme sem například situace, kdy je na jednom místě shromážděn větší počet osob z důvodu rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo shromáždění za účelem poskytování služeb), kdo může být svolavatelem akce a komu je potřeba shromáždění předem nahlásit a v neposlední řadě i přestupky, kterých se můžeme překročením podmínek práva shromažďovacího dopustit. 

Kdy a kde se shromáždění konat nesmějí

Ke zmíněným výjimkám můžeme uvést, že rozlišujeme zejména dobu, stejně tak jako místa, kde se shromáždění konat nesmějí. Asi nejvýznamnějším omezením, co se doby konání týče, je nepochybně doba nočního klidu. O pořádání akcí v této době musí rozhodnout úřad příslušný v místě konání akce, který rozhoduje o přiměřenosti rušení nočního klidu. Záleží tedy na konkrétní situaci a místě, neboť situace bude nepochybně odlišná v sobotu na Václavském náměstí v Praze a jiná během pracovního týdne v malém okresním městě. Stejně tak místní úřad může i rozhodnout, v jakou dobu jsou obecně shromáždění zakázána, případně v konkrétních situacích svolavateli přikázat, aby se shromáždění konalo v jinou dobu nebo na jiném místě. Podobně tak může úřad stanovit jiné podmínky konání shromáždění, pokud hrozí kolize jiné akce konané ve stejnou dobu na stejném místě, přičemž svolavatel i účastníci akce jsou povinni tyto pokyny respektovat.

Zákaz konat shromáždění v okolí parlamentních budov

Naopak k místu konání jsou určeny poměrně striktní výjimky, Listina obecně stanovuje, že shromáždění nelze pořádat na veřejných místech, pokud by tím byla omezena práva a svobody druhých, veřejný pořádek, zdraví, mravnost, majetku nebo pro bezpečnost státu. Zákon o právu shromažďovacím tak ve své příloze vymezuje ulice v těsném sousedství parlamentních budov na Praze 1. Samozřejmě stále platí princip, podle kterého může místní úřad ohlášenou akci místně i časově korigovat v důsledku zmíněné kolize s jinou akcí a podobně.