Ženy si nově mohou svobodně zvolit, jestli chtějí užívat přechýlené nebo nepřechýlené příjmení

Ještě do tohoto roku platilo, že podle zákona musely české ženy používat své příjmení v přechýlené formě. Pokud by se podle tohoto režimu rozhodly, že by radši užívaly své příjmení v nepřechýlené formě a sdílely by tak příjmení totožné s příjmením svého manžela potažmo muže příbuzného, musely splňovat speciální podmínky.

 

Tyto podmínky upravoval § 69 zákona o matrikách, který stanovil, že se při zápisu uzavření manželství může na základě žádosti ženy, které se zápis týká, uvést v matriční knize příjmení v mužském tvaru pokud jde o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, anebo za d) občanku, která je jiné než české národnosti. V případě nově narozeného dítěte ženského pohlaví mohli obdobně zažádat rodiče. Podmínky však zůstaly totožné kromě podmínky podle písmena c), kdy se v tomto případě požadovalo, aby byl alespoň jeden z rodičů cizincem.

 

Tyto poměrně striktní pravidla se však zákonodárci uvážili přehodnotit. Důvodem jim byl fakt, že ve společnosti převažuje trend globalizace a do popředí se dostává stále větší obliba užívání mužského tvaru příjmení. Mezi dalšími argumenty pro změnu pak bylo například to, že není vhodné takto omezovat ženy na svých právech. Tuto myšlenku ve svém komentáři k novele akcentoval i Vít Rakušan, který uvedl následující: „ve 21. století není možné ženám nařizovat, v jaké podobě mají používat své příjmení. Mají právo si vybrat a je správně, že jim to zákon konečně umožňuje.“

 

Odpůrci změny, kteří se zasazovali o tradiční pojetí ženských příjmení a zachování českých tvarů tak bohužel pro ně ostrouhali a budou muset tuto změnu zákona přijmout.

 

Novela zakotvuje základní systém ustanovením § 69 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., zákona o matrikách, podle kterého se příjmení žen tvoří v souladu s pravidly české mluvnice – tedy s přechýlením. Podle minulé úpravy mohlo ke změně dojít jen v některých případech a za splnění daných podmínek. Momentálně je úprava tak liberální, že umožňuje jakékoliv ženě zažádat o změnu příjmení. Je tím pádem jedno, jestli žena zrovna čerstvě vstoupila do manželského svazku nebo se jen zkrátka rozhodla využít tohoto svého práva a vybrat si příjmení jiné na základě vlastní obliby. Stejně tak můžou o změnu příjmení zažádat rodiče nezletilé dívky. Pokud je však této dívce před patnáct let, musí udělit souhlas se změnou.

 

Závěrem dodáme, že pokud žena užívá příjmení v mužském tvaru, může stejně tak požádat o změnu na tvar příjmení podle pravidel české mluvnice.