Jak na darovací smlouvu?

Jak sepsat darovací smlouvu

Občanský zákoník (dále jen „OZ“) upravuje smluvní typy, mezi které řadí i darování. Přemýšleli jste o tom, že byste svůj majetek darovali například svým dětem nebo blízkým a zajímá Vás, jak správně sepsat darovací smlouvu? To a další informace k darování se dozvíte v tomto článku.

Dle ustanovení § 2055 odst. 1 OZ darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Mezi pojmové znaky darování patří tedy bezúplatnost, bezformálnost a konsenzuálnost. To ve své podstatě znamená, že darovací smlouva musí být bezúplatná, tj. druhá strana neobdrží protiplnění, nemusí být uzavřena jen písemně a smlouva jako taková vzniká konsenzem stran. Opakem smlouvy konsenzuální je smlouva reálná, která vzniká až v souvislosti s odevzdáním věci.

Jak plyne z ustanovení § 2055 odst. 1, jedná se o dvoustranný závazek. Dárce se v darovací smlouvě zavazuje bezplatně převést vlastnické právo k věci a obdarovaný se zavazuje dar přijmout.

Možná se ptáte, co že vlastně může být onou „věcí“, tedy předmětem darování. Občanský zákoník stanoví, že plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, pokud je z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. Darováním v právním slova smyslu tak nebude vše, co darujete druhé osobě. Jedná se například o dary menší hodnoty například k narozeninám. To, zda se jedná nebo nejedná o dar v právním slova smyslu má následně důsledky např. v oblasti odvolání daru.

Pokud je výše uvedeno, že darovací smlouva podle občanského zákoníku nemá předepsanou formu, pak toto neplatí k věcem, které jsou zapsány do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí). Taková darovací smlouva musí dle ustanovení § 2057 odst. 1 OZ mít písemnou formu. Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a dar přijmout.

Pokud dochází k darování věci, která má zejména vyšší hodnotu, lze doporučit, aby smlouva byla uzavřena písemně i v jiných případech, než výslovně upravuje občanský zákoník. V takové písemné smlouvě je potřeba řádně identifikovat strany – tj. dárce a obdarovaný. Dále vymezit, co je předmětem daru – tj. věc co možná nejlépe specifikovat. Ve smlouvě by nemělo chybět, že dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo že se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví, a to, že obdarovaný takový dar přijímá. Ve smlouvě by také neměl chybět datum a podpisy.

 

Rádi vám se smlouvou pomůžeme. Stačí nás kontaktovat.

Soudkyně Evropského soudu pro lidská práva

Aktualita: Kateřina Šimáčková se od prosince stává soudkyní Evropského soudu pro lidská práva

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva) stanoví, že k zajištění plnění závazků, přijatých Vysokými smluvními stranami v Úmluvě a Protokolech k ní, se zřizuje Evropský soud pro lidská práva (dále jen „Soud“). Ptáte se, co to vlastně ten Evropský soud pro lidská práva je? Evropský soud pro lidská práva (ESLP) byl založen v roce 1959 a zabývá se stížnostmi na porušení občanských a politických práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech, a to ve 47 členských státech Rady Evropy, které ratifikovaly Úmluvu. Od roku 1998 zasedá soud trvale ve Štrasburku. 

Počet soudců tvořících Soud je roven počtu Vysokých smluvních stran. Co do počtu soudců jde tedy o jeden z největších mezinárodních soudních orgánů, neboť v současné době je Soud tvořen 47 soudci. Soudci Evropského soudu pro lidská práva jsou voleni na 9 let bez možnosti znovuzvolení. 

Úmluva rovněž stanoví, jaké jsou podmínky pro výkon funkce soudce ESLP. Mezi takové podmínky patří vysoký morální charakter a splnění podmínek vyžadovaných pro výkon vysokých soudních funkcí nebo být uznávaným právníkem. Článek 22 Úmluvy stanoví, že soudci jsou Parlamentním shromážděním voleni za každou Vysokou smluvní stranu většinou odevzdaných hlasů ze seznamu tří kandidátů předložených Vysokou smluvní stranou. To ve své podstatě znamená, že každá smluvní strana, může navrhnout až tři kandidáty, ze kterých jsou soudci voleni Parlamentním shromážděním Rady Evropy. Parlamentní shromáždění Rady Evropy  je poradním orgánem, jehož členové jsou jmenováni parlamenty jednotlivých členských zemí. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že každý stát má u Soudu svého zástupce. Tak tomu ale není, neboť každá smluvní strana – stát, může navrhnout až tři kandidáty. Tito kandidáti nutně nemusí být občany státu, který takový návrh činí. Není ani omezen počet soudců, kteří by měli stejnou národnost.

Kandidáti ucházející se o pozici soudce ESLP musejí být mladší 65 let v den, do kterého si Parlamentní shromáždění vyžádalo seznam tří kandidátů. Soudci jsou Parlamentním shromážděním voleni za každou Vysokou smluvní stranu většinou odevzdaných hlasů ze seznamu tří kandidátů předložených Vysokou smluvní stranou. Zároveň Úmluva stanoví věkový limit pro výkon soudce na 70 let. Soudci zastávají funkci, dokud nejsou nahrazeni. Poté, co byli nahrazeni, však pokračují v projednávání těch případů, které již začali posuzovat. 

Kateřina Šimáčková byla zvolena na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy dne 28. září 2021 204 hlasy a ve funkci nahradí současného soudce za Českou republiku Aleše Pejchala, kterému končí mandát 31. října 2021. Funkce se nově zvolená soudkyně ESPL ujme dne 13. prosince 2021, a to slavnostním prohlášením před plénem tohoto soudu. Do této doby bude i nadále vykonávat funkci ústavního soudce.

Jak podat návrh na vklad do katastru nemovitostí

Jak podat návrh na vklad do katastru nemovitostí

Občanský zákoník ve svém § 1105 stanoví, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu (pozn. zpravidla katastr nemovitostí), nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Pakliže si tedy strany neujednají něco jiného, zákon podpůrně stanoví odkládací podmínku k nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Ptáte se, jak vlastně podat takový návrh na vklad do katastru nemovitostí? 

Jak je již výše naznačeno, samotný podpis kupní smlouvy v případě prodeje nemovitosti nestačí. Je vhodné si již ve smlouvě vymezit, která smluvní strana podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na vklad do katastru nemovitostí. Tato strana se nazývá pověřená osoba. Není ale vyloučeno, aby povinnost podat návrh na vklad do katastru nemovitostí tížila obě strany smlouvy.

Pověřená osoba poté vyplní příslušný formulář, který je k dispozici na oficiálních webových stránkách katastru nemovitostí cuzk.cz. Na stránkách je dostupná online aplikace, která Vám usnadní celý proces a tím tak ušetří Váš čas. Pomocí aplikace dojde k vyhledání všech potřebných údajů z katastru nemovitostí.

Pakliže jste již vyplnili formulář, vytiskněte jej a odneste na příslušný katastrální úřad. K takovému návrhu ale nezapomeňte připojit jako přílohu kopii kupní smlouvy či jiného titulu, na základě kterého má dojít k převodu vlastnického práva. Takovým jiným nabývacím titulem může být například darovací smlouva. Dovolujeme si Vás upozornit, že kopie nabývacího titulu musí mít úředně ověřené podpisy. Pakliže nechcete na katastrální úřad z jakéhokoli důvodu jít osobně, můžete takový návrh s přílohou zaslat i poštou.

Návrh do katastru nemovitostí není bezplatný. Za takový návrh se podle Sazebníku k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích se za takový návrh platí částka 2 000,- Kč. Poplatek lze uhradit přímo na katastrálním úřadu nebo je možné jej uhradit jako kolek, který zakoupíte na poště a připojíte ho k zásilce. 

Další postup je už v rukou katastrálního úřadu. Ten Vás ihned po obdržení návrhu na vklad do katastru nemovitostí informuje. Informaci o povolení vkladu zpravidla neobdržíte dříve, než za 20 dní, protože právě lhůta 20 dní je lhůtou pro podávání připomínek zúčastněných stran k návrhu na vklad. Stanovená dvacetidenní lhůta k podávání připomínek slouží jako ochrana dosavadního vlastníka před podvodným jednáním druhé strany.

A ptáte se, kdo že je vlastníkem v mezidobí? Skutečným vlastníkem je v tomto mezidobí prodávající, zpravidla tedy původní vlastník. Tato skutečnost platí i v případě, že již došlo k uhrazení kupní ceny.

Pakliže byste si z jakéhokoli důvodu nevěřili k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí a raději byste takovou práci svěřili do rukou profesionálů, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář, která Vám jistě návrh na vklad ráda připraví.

Byl ustaven Úřad evropského veřejného žalobce,

Věděli jste, že byl ustaven Úřad evropského veřejného žalobce, který má bojovat proti trestným činům ohrožujícím rozpočet EU?

Prvního června 2021 zahájil svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude postihovat trestné činy ohrožující rozpočet EU. Nově zvolený evropský žalobce za Českou republiku Petr Klement tuto skutečnost v rozhovoru pro iRozhlas označil za „naprostý milník v trestním právu“.

 

Od roku 2017 mnoho států Evropské unie usilovalo o nalezení nových způsobů, jak postihovat trestné aktivity, jako je podvod, korupce, praní peněz, přeshraniční podvody v oblasti DPH a další. Důvodem pro toto úsilí byl fakt, že chyběly účinné prostředky pro vyšetřování a následné trestání zmíněných aktivit. Důvodem pro nedostatek nástrojů pro trestání je skutečnost, že vyšetřování nežádoucího jednání tohoto typu mohly otevřít pouze vnitrostátní orgány. Ty navíc častokrát narážely na problémy, když zrovna docházelo k investigaci trestného činu, který přesahoval hranice státu, ve kterém vyšetřování začalo. Složky, které případ otevřely, například často nemohly svou působnost rozšířit mimo vlastní zemi. Proslulý Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) navíc nemá ve své pravomoci zahajování trestního stíhání ve členských státech. Evropská unie se tak celkově dostávala často do patové situace, která se buď řešit nedala vůbec, nebo jen nanejvýš obtížně. Stávalo se pak, že členské státy přicházely kvůli přeshraničním podvodům každoročně až o padesát miliard eur na příjmech z DPH. 

 

Z výše jmenovaných skutečností je patrné, že změna, která by přinesla nové a hlavně účinné nástroje pro řešení zmíněných situací, byla opravdu nutná. Co se týče nejzákladnějšího fungování, připomíná Úřad evropského veřejného žalobce státní zastupitelství. Nejpatrnějším rysem, který je podobným oběma institucím, je povinnost zabývat se všemi trestnými činy, o kterých se veřejní žalobci dozvědí. Z tohoto pravidla však pro Úřad existuje pár výjimek. Jedním z nich je ta, že do již probíhajícího stíhání nemusí vůbec vstupovat, pokud si jeho zaměstnanci nejsou jisti, že by při následném vyšetřování byli v lepší pozici. Můžou si v tomto případě vybrat. Zároveň je také důležité si uvědomit, že jak už bylo výše zmíněno, Úřad a veřejní žalobci pracující pro něj se zabývají pouze trestnou činností, která ohrožuje rozpočet Evropské unie a zároveň by vyšetřovaná škoda neměla být nižší než deset tisíc eur. 

 

Pozornost by mohla taktéž dostat kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. V již zmíněném rozhovoru pro iRozhlas Petr Klement uvedl, že pokud dozorující státní zástupce Boris Havel nahlásí případ k Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou připraveni se jím zabývat. Česká republika spolu s Evropskou unií by se tak po dlouhé době mohly dočkat závěru v pravděpodobně nejznámější české dotační kauze současnosti.