- 09.10.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Rozvod rodičů je vždy zásadní událostí, která nezasahuje jen samotné partnery, ale především děti. Ty se ocitají v nové životní situaci, kdy je potřeba určit, jak budou trávit čas s matkou a otcem, kdo se o ně bude v každodenním životě starat a jakým způsobem se bude podílet každý z rodičů na jejich výchově. Právo v této oblasti vychází z jednoho základního principu: klíčovým hlediskem je vždy nejlepší zájem dítěte. Na tom staví i současná rozhodovací praxe českých soudů, která se v posledních letech posouvá směrem k většímu zohlednění názorů dětí i širšího spektra možností, jak péči uspořádat.
Právní řád rozeznává tři základní formy péče. Nejčastěji je řešena výlučná péče, kdy je dítě svěřeno do péče jednoho rodiče a druhý rodič má vymezený styk, případně platí výživné. Stále častěji se však využívá střídavá péče, která znamená, že dítě žije u obou rodičů a v určitých intervalech se mezi nimi přesouvá. Typickým modelem je střídání po týdnu, ale v praxi může jít i o kratší nebo delší úseky. Třetí možností je společná péče, při níž soud nesvěřuje dítě do péče žádného z rodičů výlučně, ale oba mají výchovnou odpovědnost současně, což vyžaduje vysokou míru spolupráce a komunikace. Volba konkrétní varianty není mechanická – soud vždy zvažuje povahu vztahů mezi rodiči, věk a potřeby dítěte, vzdálenost bydlišť či schopnost rodičů zajistit kontinuitu péče.
V posledních letech se výrazně diskutuje střídavá péče, která byla dlouhou dobu chápána jako symetrické rozdělení času mezi oba rodiče, tedy model „půl na půl“. Tento pohled však zásadně korigoval nález Ústavního soudu z roku 2022, potvrzený i v dalších rozhodnutích. Podle něj je střídavá péče sice preferovaným východiskem, ale neznamená automaticky, že dítě musí trávit stejný čas u obou rodičů. Ústavní soud zdůraznil, že rodiče nemají právo na „ideální polovinu dítěte“, protože tím hlavním účastníkem řízení je samotné dítě. Rozhodující proto není matematické rozdělení dnů, ale to, zda konkrétní uspořádání co nejlépe odpovídá jeho potřebám. Jako střídavou péči lze považovat i situaci, kdy dítě tráví například 30 % času u jednoho rodiče a 70 % u druhého. Takové asymetrické uspořádání může být vhodné například tehdy, když to odpovídá přání dítěte, nebo například pracovním možnostem rodičů.
Řešíte určení péče o dítě? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Zásadním vodítkem je přitom názor dítěte. Česká i mezinárodní právní úprava zdůrazňují, že dítě, které je již dostatečně vyspělé, má právo vyjádřit se k tomu, s kým a jak chce žít. Soudy jsou povinny tento názor respektovat a při svém rozhodování jej zohlednit, i když není jediným faktorem. Nezřídka se totiž stává, že děti vnímají atmosféru v rodině citlivěji než rodiče a dokážou formulovat, kde se cítí bezpečněji nebo co jim vyhovuje. Ústavní soud proto opakovaně zdůrazňuje, že přihlížet k přání dětí není jen formalita, ale podstatná součást rozhodování.
Jak tedy soud určuje, komu bude dítě svěřeno a v jakém rozsahu? Základním měřítkem je schopnost každého rodiče zajistit dítěti stabilní a láskyplné prostředí. Hodnotí se vztah rodiče k dítěti, jeho výchovné schopnosti, časové a materiální možnosti, ale také to, jak dokáže podporovat kontakt dítěte s druhým rodičem. Pokud jeden z rodičů brání dítěti v kontaktu s druhým, může to být důvodem, proč soud svěří dítě spíše do péče druhého rodiče. Důležitá je rovněž kontinuita prostředí – zda dítě může zůstat ve známém bydlišti, chodit do stejné školy nebo udržovat vazby na své přátele. Rozhodování tak není o hledání spravedlivého kompromisu mezi rodiči, ale o nastavení podmínek, které co nejlépe naplní potřeby dítěte.
Současná judikatura tedy ukazuje, že péče o dítě po rozvodu není jednotný model, ale individuálně přizpůsobený systém. Střídavá péče je preferovaná, avšak nemusí být vždy přesně poloviční. Výlučná péče zůstává řešením tam, kde rodiče nejsou schopni spolupracovat nebo kde by střídavá péče byla v rozporu se zájmem dítěte. Společná péče je zase variantou pro rodiče, kteří dokážou udržet vysokou míru komunikace a společného rozhodování. Všechny tyto modely však mají společného jmenovatele: tím je nejlepší zájem dítěte, který musí stát nad osobními požadavky rodičů. Rozvod sám o sobě nemusí být pro děti devastující, pokud rodiče dokážou i po něm spolupracovat a pokud soudní rozhodnutí respektuje jejich potřeby a přání.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele
Trestný čin zanedbání povinné výživy
Konkurenční doložka
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele
- 09.10.2025
- 3 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Dědictví přináší nejen majetek, ale může s sebou nést i dluhy zesnulého. Pokud člověk dědí po zůstaviteli, stává se nejen vlastníkem jeho majetku, ale může se zároveň stát i jeho dlužníkem. Na dědice totiž dle zákona přecházejí dluhy zůstavitele – a je za ně odpovědný.
Aby dluh přecházel na dědice, musí splňovat dvě základní podmínky – musí vzniknout ještě za života zůstavitele a nesmí smrtí zůstavitele zaniknout. Typickými příklady jsou půjčky, nezaplacené faktury či závazky vyplývající ze smluv. Pokud dědic přijme dědictví bez omezení, odpovídá za dluhy zůstavitele celým svým majetkem, nikoli jen tím, co zdědil. To může představovat značné riziko, pokud zůstavitel zanechal dluhy převyšující hodnotu dědictví.
Jak se před odpovědností za dluhy chránit?
Dědic má dvě hlavní možnosti, jak se před dluhy zůstavitele bránit – jedná se o odmítnutí dědictví a přijetí dědictví s výhradou soupisu majetku pozůstalosti. Notář vždy dědice informuje dědice o těchto možnostech při prvním jednání o pozůstalosti. Dědic má pak zákonnou lhůtu jednoho měsíce, aby se rozhodl, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu pozůstalosti.
Řešíte dluhy zůstavitele? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Odmítnutí dědictví
V případě, že dědic odmítne dědictví, vzdává se tak veškerého majetku zůstavitele, a tím i všech jeho dluhů. Odmítnutí dědictví je nezvratné. Dědic také nemůže odmítnout pouze část dědictví – rozhodnutí o odmítnutí platí pro veškerý majetek zůstavitele. Tato možnost je vhodná zejména tehdy, pokud dluhy výrazně převyšují hodnotu aktiv pozůstalosti.
Přijetí dědictví s výhradou soupisu pozůstalosti
Dědic v tomto případě přijme dědictví, ale omezuje svou odpovědnost za dluhy. Když požádá notáře o soupis pozůstalosti, tedy o seznam veškerého majetku a dluhů zůstavitele, hradí dluhy pouze do výše nabytého majetku. Například když dědic zdědí nemovitost v hodnotě 1 milionu korun, zatímco zůstavitel měl dluhy v hodnotě 2 miliony korun, odpovídá za dluhy pouze do výše hodnoty zděděného majetku, tedy 1 milionu korun – nebude tedy muset nic doplácet ze svého vlastního majetku.
Při převzetí dědictví je vždy důležité pečlivě zvážit poměr mezi aktivy a pasivy pozůstalosti. Dědic by se měl zamyslet nad přijetím dědictví, informovat se o možných dluzích, konzultovat věc s notářem případně s advokátem a rozhodnout se v případě dluhů mezi odmítnutím dědictví a přijetím s výhradou soupisu. Správné rozhodnutí chrání dědice před nepříjemnými finančními překvapeními a minimalizuje riziko, že se dluhy zůstavitele stanou jeho osobní zátěží.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Jak se určuje péče o dítě po rozvodu?
Trestný čin zanedbání povinné výživy
Konkurenční doložka
Trestný čin zanedbání povinné výživy
- 08.10.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Vyživovací povinnost patří k jedné ze základních rodičovských povinností, kterou rodič vůči dítěti má. Jejím cílem je zajistit nezletilým dětem odpovídající životní podmínky a umožnit jim důstojný vývoj. V českém právním řádu je tato povinnost zakotvena nejen v předpisech občanského práva, ale i v právu trestním. Pokud rodič výživné dlouhodobě nehradí, může se dopustit trestného činu zanedbání povinné výživy.
Smyslem úpravy je nejen chránit dítě jako slabší stranu, ale i motivovat rodiče k plnění jejich povinností. V posledních letech však tato problematika vyvolává diskuze, zejména s ohledem na vhodnost trestněprávního postihu neplatičů alimentů. Aktuální legislativní změny navíc směřují k výraznému omezení trestní odpovědnosti za toto jednání.
Trestný čin zanedbání povinné výživy je v současnosti upraven v § 196 trestního zákoníku. Pachatel se jej dopustí tehdy, jestliže po dobu delší než čtyři měsíce neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného. Typicky jde o situace, kdy rodič neplatí soudem stanovené výživné na své dítě.
Z hlediska trestní odpovědnosti je důležité, že k jejímu vzniku je zapotřebí zavinění. Není tedy možné postihovat osobu, která skutečně nemá objektivní možnost výživné hradit – například pro dlouhodobou nemoc, invaliditu či nezaviněnou nezaměstnanost. Naopak u osob, které by výživné hradit mohly, ale vědomě tak nečiní, je trestní odpovědnost dána.
Důležitým institutem je také účinná lítost, upravená v § 197 TZ. Trestní odpovědnost pachatele zanikne, pokud dlužné výživné uhradí v plné výši dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek. V takovém případě se k trestnému činu hledí, jako by se nestal. Tato možnost motivuje neplatiče k dodatečnému splnění povinnosti.
Specifika uplatňování práva
Dříve soudy ukládaly povinnost uhradit dlužné výživné pouze jako tzv. přiměřenou povinnost podle § 48 odst. 4 písm. i) TZ. Tento postup měl nevýhodu v tom, že uložená povinnost nepředstavovala exekuční titul. Pokud ji tedy odsouzený nesplnil, důsledkem mohlo být například přeměnění podmíněného trestu na nepodmíněný, nikoli však možnost oprávněného domoci se výživného prostřednictvím exekuce. Postavení dítěte jako oprávněného tak nebylo dostatečně chráněno.
Dnes již soudy zpravidla ukládají povinnost uhradit výživné přímo ve výroku rozsudku, čímž vzniká exekuční titul.
Podstatnou podmínkou účinné lítosti je, že dlužník musí uhradit celé výživné za období, které je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání. Neuhrazené výživné z jiných období se považuje za další skutek. Zároveň nelze využít námitku promlčení – a to ani u jednotlivých splátek. Jinými slovy, nestačí uhradit část dluhu nebo spoléhat na promlčení, aby došlo k zániku trestní odpovědnosti.
Výjimku tvoří pouze situace, kdy obviněný prokazatelně nebyl schopen podle svých možností a schopností zaplatit více. I tehdy však soud musí zkoumat, zda nešlo o účelové vyhýbání se vyživovací povinnosti.
Řešíte zanedbání povinné výživy? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Novelizace a dekriminalizace
Zásadní obrat přinese novela trestního zákoníku, která míří k dekriminalizaci trestného činu zanedbání povinné výživy. To znamená, že neplacení alimentů již nebude trestným činem, ale bude řešeno především prostřednictvím civilních prostředků – tedy výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že tresty uložené za tento čin nebo jejich nevykonané zbytky se po 31. prosinci 2025 nebudou dále vykonávat. Osoby, které si odpykávají nepodmíněný trest odnětí svobody za tento čin, budou propuštěny na svobodu.
Dekriminalizace se však netýká všech případů. Pokud by rodič neplacením výživného vystavil dítě nebezpečí nouze, zůstává jeho jednání trestně postižitelné. Tím se zdůrazňuje, že primárním cílem úpravy je ochrana dítěte před materiálním strádáním, nikoli trestání rodiče jako takového.
Závěr
Trestný čin zanedbání povinné výživy dlouhodobě představoval jedno z nejčastějších trestněprávních jednání v České republice. Jeho podstatou byla především snaha přimět rodiče k plnění jejich základní povinnosti vůči dětem. Současná novelizace však ukazuje na posun v chápání této problematiky – namísto trestního postihu se akcentuje efektivnější vymáhání výživného cestou civilního řízení.
Na jedné straně může dekriminalizace vést ke snížení počtu uvězněných osob, což je z hlediska justice a nákladů přínosné. Na druhé straně vyvolává otázku, zda bude ochrana dětí před neplatiči dostatečná. Bude proto záležet na praxi soudů a exekutorů, zda se podaří dosáhnout skutečného cíle – tedy aby každé dítě mělo zajištěno řádné výživné.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Jak se určuje péče o dítě po rozvodu?
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele
Konkurenční doložka
Konkurenční doložka
- 05.10.2025
- 4 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Konkurenční doložka je právní nástroj, který slouží k ochraně podnikatelských zájmů po ukončení smluvního vztahu. Jejím hlavním účelem je zabránit tomu, aby druhá smluvní strana (typicky zaměstnanec, dodavatel či obchodní partner) využila důvěrné informace, know-how či obchodní strategie ve prospěch konkurence. V běžném životě se s ní lze setkat hlavně v pracovněprávních vztazích a mezi podnikateli. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze konkurenční doložku chápat jako synallagmatický závazek (vzájemně podmíněný), kdy vznikají práva a povinnosti vzájemně a rovnoměrně mezi zaměstnancem a bývalým zaměstnavatelem. Jaké jsou zákonné podmínky uzavření konkurenční doložky? Kdy je konkurenční doložka neplatná? Co to je smluvní pokuta?
Zákonnou úpravu konkurenční doložky lze nalézt v zákoníku práce, konkrétně § 310 a 311. Zaměstnavatel ji může uzavřít se zaměstnancem, pokud je možné po něm spravedlivě požadovat, aby se zaměstnanec po skončení pracovního poměru zdržel výdělečné činnosti, která by mohla zaměstnavateli konkurovat (typické u pracovních pozic, kde má zaměstnanec přístup např. k obchodnímu tajemství, recepturám, seznamu klientů). Zaměstnanci však náleží za takové omezení přiměřená kompenzace, která činí nejméně jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Kompenzace se vyplácí měsíčně po dobu trvání zákazu konkurenční činnosti (zákon vysloveně nevylučuje ujednání odlišné doby splatnosti), avšak tento závazek může být uzavřen maximálně na jeden rok. Důležitou podmínkou je také přiměřenost – doložka nesmí zasahovat do základních práv zaměstnance více, než je nezbytné. Musí být jasně vymezené, které činnosti a na jakém území jsou zakázány.
Jaké náležitosti musí obsahovat?
Konkurenční doložka musí být vždy uzavřena písemně, musí obsahovat zákonné náležitosti, aby byla platná a vymahatelná. V první řadě je nutné přesně identifikovat obě smluvní strany. Součástí doložky by mělo být i označení pracovní smlouvy, k níž se vztahuje, například uvedením data jejího uzavření. Klíčové je přesné vymezení zakázaných konkurenčních činností, které musí být dostatečně konkrétní (nestačí uvedení oboru či odvětví, musí se jednat o konkrétní pracovní pozici). Dále je třeba uvést, na jakém území zákaz platí (lze uvést i celé území České republiky). Nezbytnou součástí je i výše peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel po dobu trvání doložky zaměstnanci poskytne (nejméně ve výši poloviny jeho průměrného měsíčního výdělku). V doložce musí být rovněž uvedena konkrétní doba jejího trvání, maximálně však jeden rok, a nesmí chybět místo, datum a podpisy obou stran.
Ukončení konkurenční doložky?
K ukončení konkurenční doložky může dojít několika způsoby. V pracovněprávních vztazích může zaměstnavatel od doložky jednostranně odstoupit, ale pouze během trvání pracovního poměru. Po jeho skončení už tuto možnost nemá. Tímto krokem se zaměstnavatel zprostí povinnosti platit zaměstnanci sjednanou kompenzaci, zároveň však zaměstnanec není dále omezen zákazem činnosti. Zaměstnanec má naopak právo doložku vypovědět v případě, že mu zaměstnavatel neuhradí peněžité vyrovnání do 15 dnů od uplynutí splatnosti. Výpověď musí být písemná a účinnost nastává prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po jejím doručení. I zde platí, že neučiní-li se úkon písemně, je právně neúčinný. V obchodních vztazích mezi podnikateli je ukončení konkurenční doložky závislé na konkrétním smluvním ujednání. Strany si mohou stanovit podmínky její výpovědi nebo odstoupení v samotné smlouvě, případně se uplatní obecná pravidla občanského zákoníku. Vždy však platí, že bez písemné formy nemá právní účinky.
Řešíte konkurenční doložku? My vám pomůžeme.
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Co to je smluvní pokuta?
Součástí konkurenční doložky může být i sjednání smluvní pokuty. Ta slouží jako sankce za porušení zákazu konkurenční činnosti a zároveň jako prostředek motivace k dodržení sjednaného závazku. Výše pokuty musí být přiměřená délce zákazu i intenzitě zásahu do práv povinné strany – pokud by byla nepřiměřená, může ji soud na návrh dlužníka snížit. Zvláštností smluvní pokuty v kontextu konkurenční doložky je to, že její zaplacení obvykle vede k zániku závazku. To znamená, že po úhradě smluvní pokuty již není povinnost zdržet se konkurenční činnosti dále vymahatelná. Tato konstrukce vychází z rovnováhy práv a povinností: pokud povinná strana poruší zákaz, ale uhradí smluvně stanovenou pokutu, nelze po ní dále vyžadovat, aby v zákazu pokračovala.
Závěr
Pokud si nejste jisti, zda je Vaše konkurenční doložka správně a srozumitelně formulovaná, nebo potřebujete doložku sestavit na míru konkrétní situaci, je vždy vhodné obrátit se na advokáta. Ten Vám pomůže zajistit, aby bylo ujednání nejen právně platné, ale zároveň efektivně chránilo vaše podnikatelské zájmy.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Jak se určuje péče o dítě po rozvodu?
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele
Trestný čin zanedbání povinné výživy
Stavební povolení: co to je, kdy je potřeba a jak ho získat
- 04.10.2025
- 3 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Stavební povolení je správním rozhodnutím stavebního úřadu, kterým se povoluje provedení stavby nebo její změna. Jeho smyslem je zajistit, aby stavby byly bezpečné, odpovídaly technickým požadavkům, respektovaly územní plán a nezasahovaly do práv jiných osob.
Podmínky a postupy pro vydání stavebního povolení stanoví zejména zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a prováděcí vyhlášky.
Před zahájením stavebního záměru je klíčové určit, zda vyžaduje stavební povolení, nebo zda spadá do kategorie staveb a činností, které jsou z povolovacího režimu vyňaty. Nový stavební zákon již nezná institut „ohlášení stavby“. Existují tedy pouze dvě základní situace:
- Stavby podléhající stavebnímu povolení – typicky nové rodinné domy, bytové a administrativní objekty, rozsáhlé přístavby a nástavby, změny zasahující do statiky nebo vzhledu stavby, ale také stavby s významným dopadem na životní prostředí, jako jsou výrobní haly či rozsáhlá parkoviště.
- Stavby a činnosti vyňaté z povolovacího režimu – drobné stavby a úpravy, které neovlivňují stabilitu ani bezpečnost, nezasahují do práv sousedů a splňují zákonné limity. Patří sem například malé zahradní skleníky, pergoly nebo některé terénní úpravy.
Řešíte stavební povolení? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Řízení o stavebním povolení:
Řízení začíná podáním žádosti na příslušný stavební úřad. Žadatel předkládá projektovou dokumentaci, doklad o právu k pozemku (nejčastěji souhlas vlastníka, pokud jím stavebník není) a další náležitosti, například vyjádření správců technické infrastruktury nebo stanoviska dotčených orgánů.
Stavební úřad následně posoudí, zda záměr odpovídá stavebnímu zákonu, prováděcím předpisům, technickým normám a územně plánovací dokumentaci. Do řízení se kromě stavebníka mohou zapojit i další účastníci, typicky vlastníci sousedních pozemků nebo osoby, jejichž práva mohou být stavbou přímo dotčena – okruh účastníků je však v novém zákoně oproti dřívější úpravě užší.
Pokud jsou splněny všechny podmínky, stavební úřad vydá stavební povolení. To nabývá právní moci po uplynutí odvolací lhůty.
Odvolání:
Pokud stavební úřad žádost zamítne, má žadatel právo podat odvolání k nadřízenému správnímu orgánu. Lhůta pro podání odvolání činí 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání musí být písemné, řádně odůvodněné a ideálně podpořené důkazy, které dokládají, že podmínky pro vydání stavebního povolení jsou splněny.
Závěr:
Nejste si jisti, zdali se Vaše budoucí stavba obejde bez stavebního povolení, nebo Vám stavební úřad žádost zamítl? Neváhejte se obrátit na náš tým advokátů, kteří Vám poskytnou odbornou pomoc.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Jak se určuje péče o dítě po rozvodu?
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele
Trestný čin zanedbání povinné výživy
Zvyšování nájemného: kdy může pronajímatel a jaké má nájemce možnosti se bránit
- 04.10.2025
- 3 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Zvyšování nájemného bývá citlivým tématem mezi pronajímateli a nájemci. Občanský zákoník stanovuje několik způsobů, jak může dojít k jeho navýšení, a to vždy se souhlasem nájemce nebo rozhodnutím soudu, nikoli však svévolí pronajímatele.
- Dohoda ve smlouvě o každoročním zvyšování (§ 2248 OZ)
Pronajímatel a nájemce si mohou ještě před uzavřením smlouvy sjednat, že se nájemné bude každý rok automaticky zvyšovat, například o určité procento nebo podle indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Českým statistickým úřadem. Tento postup je známý jako tzv. inflační doložka. Výhodou je předvídatelnost pro obě strany, nevýhodou pro nájemce to, že se zvýšení děje automaticky a bez vyjednávání. Podmínky však musí být určité a srozumitelné, jinak hrozí jejich neplatnost. - Návrh na zvýšení nájemného do výše obvyklého (§ 2249 OZ)
Pokud ve smlouvě není sjednáno každoroční zvyšování nájemného, může pronajímatel písemně navrhnout jeho zvýšení až na výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Takový návrh musí být písemný, nesmí se zvyšovat častěji než jednou za 12 měsíců a nájemné se nemůže navýšit o více než 20 % během posledních tří let. Souhlasí-li nájemce, začne se platit nové nájemné od třetího kalendářního měsíce po doručení návrhu. V opačné situaci může pronajímatel požádat soud, aby výši nájemného stanovil. - Zvýšení z důvodu stavebních úprav (§ 2250 OZ)
Provedl-li pronajímatel stavební úpravy, které zvyšují užitnou hodnotu bytu (například nová okna, zateplení, výtah), může navrhnout navýšení nájemného. V případě, že se dohodne s vlastníky alespoň dvou třetin bytů v domě, dotkne se změna i ostatních nájemců. Takto může navýšit nájemné až o 10 % účelně vynaložených nákladů.
Jak se může nájemce bránit
Pokud pronajímatel zvýší nájemné v rozporu se zákonem nebo uzavřenou nájemní smlouvou (například překročí maximální povolené limity, neuvede důvod zvýšení, nedodrží předepsaný postup, nebo si jednostranně uplatní zvýšení bez právního základu), není nájemce povinen s navýšením souhlasit a může nadále pokračovat v placení původní částky. Rozhodnout o oprávněnosti zvýšení může pouze soud, a to na návrh pronajímatele, který musí prokázat, že postupoval v souladu se zákonem. Nájemce by si měl proto uchovat veškerou písemnou komunikaci s pronajímatelem, nájemní smlouvu a další důkazy. Pokud již začal platit zvýšené nájemné, a později se prokáže, že k navýšení došlo protiprávně, může požadovat vrácení přeplatků z titulu bezdůvodného obohacení.
Zvýšení nájmu v rozporu se zákonem nebo uzavřenou nájemní smlouvou?
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Závěr
Zákon dává pronajímateli možnosti, jak nájemné zvýšit, ale zároveň chrání nájemce jasnými pravidly a limity. Pokud dostanete návrh na zvýšení nájemného, vždy si ověřte, zda odpovídá zákonu a Vaší smlouvě. V případě pochybností se nebojte obrátit na naše kolegy z advokátní kanceláře, kteří Vám ochotně pomohou situaci vyřešit.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Jak se určuje péče o dítě po rozvodu?
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele
Trestný čin zanedbání povinné výživy
Neoprávněná exekuce – způsob obrany
- 08.09.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Neoprávněná exekuce nastává, když je proti člověku vedeno exekuční řízení bez zákonného důvodu. To znamená, že vymáhání dluhu probíhá i přesto, že dluh neexistuje, byl už zaplacen nebo je nesprávně vymáhán po jiné osobě. Často k tomu dochází i kvůli procesním chybám, například pokud dlužník nedostal rozhodnutí o dluhu a neměl tak možnost se bránit. Někdy jde o chybu exekutora, jindy o úmyslné jednání věřitele, který se snaží vymoci neexistující pohledávku. Taková neoprávněná exekuce může vážně poškodit postiženého – třeba blokací účtu nebo zabavením majetku, ale i poškozením dobrého jména. Proto zákon poskytuje několik možností, jak se bránit, například podáním návrhu na zastavení exekuce, žalobou na vyloučení určitých věcí z exekuce nebo i žalobou na náhradu škody, pokud exekuce způsobila finanční újmu.
Exekuce se nezačíná náhle, předchází jí určitá fáze. Před exekucí musí být vydán elektronický platební rozkaz (EPR), která dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit dluh do 15 dnů, případně podat odpor a předložit důkazy na soudním jednání. Pokud dlužník v této lhůtě neplatí a nepodá odpor, EPR se stává exekučním titulem, což je pravomocné rozhodnutí soudu, které opravňuje věřitele k vymáhání dluhu. Samotný exekuční titul ale ještě neznamená, že exekuce byla zahájena – věřitel může ještě poslat upomínku nebo rovnou podat návrh na zahájení exekuce, kterým požádá soud, aby jmenoval konkrétního exekutora. Dlužník se o exekuci většinou dozví až s doručením usnesení o nařízení exekuce, kdy už exekutor může například zablokovat jeho bankovní účet nebo zabavit majetek.
Co exekutor nesmí zabavit a jak se bránit nesprávnému zabavení věcí
Při exekuci existuje jasný seznam věcí, které exekutor nesmí zabavit, protože slouží k základním životním potřebám dlužníka. Patří sem oblečení, základní domácí vybavení, kuchyňské nádobí, postel, lednička nebo zdravotní pomůcky. Také nesmí zabavit majetek jiných osob, které s dlužníkem bydlí, například věci partnera nebo dětí. Prokazování vlastnictví majetku je zásadní – pomáhá doložit například účtenku, darovací smlouvu nebo čestné prohlášení majitele. Pokud nesouhlasíte se zabavením určité věci, můžete do 30 dnů podat exekutorovi návrh na vyškrtnutí této věci ze soupisu. Exekutor pak má 15 dní na rozhodnutí. Pokud vám nevyhoví, můžete podat vylučovací žalobu k soudu, která je další možností obrany. Vylučovací žaloba se podává i bez předchozího návrhu na vyškrtnutí a její součástí musí být důkazy o vlastnictví.
Řešíte exekuci? Pomůžeme vám!
Pomůžeme vám s analýzou situace a řešením. Neváhejte nás kontaktovat.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Vylučovací žaloba
U vylučovací žaloby je žalobcem osoba, která tvrdí, že byla v exekuci zabavena věc, která náleží jí a nikoliv dlužníkovi. K žalobě je nutné přiložit důkazy o vlastnictví – ideálně faktury, kupní smlouvy nebo jiné doklady. Pokud chybí, lze navrhnout svědeckou výpověď nebo jiné důkazy, ale rozhodnutí závisí na soudu. Soud žalobu zamítne, pokud vlastnictví nebude dostatečně prokázáno. Proto je vhodné se v případě drahých nebo složitějších případů obrátit na advokáta. Do doby, než soud rozhodne, nesmí být věc prodána v dražbě.
Obrana proti pochybení exekutora
Pokud se exekutor chová v rozporu se zákonem – například Vás verbálně napadá, vyhrožuje, vyžaduje platby bez dokladu, nebo neoprávněně zabavuje věci, které nesmí (např. základní vybavení domácnosti), a už jste využili běžné právní prostředky (např. návrh na zastavení exekuce nebo návrh na vyškrtnutí věci), máte stále možnost bránit se formou stížnosti.
Prvním krokem by mělo být podání podnětu k okresnímu soudu, který exekuci nařídil a daného exekutora pověřil. Informace o příslušném soudu najdete ve vyrozumění o zahájení exekuce. Je možné navrhnout, aby byl případ exekutorovi odebrán kvůli porušení jeho zákonných povinností.
Dále se můžete obrátit na Exekutorskou komoru České republiky, která dohlíží na výkon profese soudních exekutorů. Komora přijímá stížnosti na jejich postup a může zahájit kárné řízení.
Pokud ani tyto kroky nepovedou k nápravě, poslední možností je obrátit se na Ministerstvo spravedlnosti. To má pravomoc zahájit kárné řízení a podat kárnou žalobu na exekutora, kterou následně řeší kárný senát Exekutorské komory. Při podání podnětu ministerstvu je důležité přiložit dokumentaci o všech předchozích krocích – tedy kopie stížností i odpovědí ze soudu nebo komory. Tím výrazně zvýšíte šanci, že se vaším případem bude ministerstvo zabývat.
Zastavení exekuce
Pokud exekuce běží déle než 6 let a nepodařilo se vymoci žádné peníze a není postižena nemovitost, může být exekuce zastavena. Exekutor v takovém případě vyzve věřitele, aby se vyjádřil, zda souhlasí se zastavením exekuce, nebo zda chce pokračovat a složit zálohu na další vedení exekuce. Pokud věřitel nesouhlasí a zálohu nesloží, exekutor exekuci zastaví. Tento postup je upraven v § 55 exekučního řádu.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Jak se určuje péče o dítě po rozvodu?
Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele