Cikr.cz / Blog / Správní řízení / Za jakých podmínek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci dovolenou
- 01.03.2025
- 5 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Již před několika lety jste se začali soudit, ale soudní řízení stále není ukončeno? Jak postupovat v případě zbytečných průtahů v soudním řízení a domoci se svého práva? Těmto otázkám a možnostem obrany se věnuje tento článek.
Zásada rychlosti řízení
Listina základních práv a svobod ve výčtu práv, která mají být zaručena obsahuje také právo každého, aby jeho věc byla projednána veřejně a bez zbytečných průtahů. Požadavek na to, aby řízení probíhala rychle je tak v českém právním řádu zakotven již na ústavní úrovni a je součástí práva na spravedlivý proces.
Stát má povinnost garantovat toto právo na spravedlivý proces a s ním související právo na přiměřenou délku řízení. Dle rozsudku Nejvyššího soudu by „všechny dotčené státní orgány měly postupovat tak, aby nebyl mařen účel určitého řízení a nebylo ohroženo právo jeho účastníků na projednání věci v přiměřené době“.
Požadavek na rychlost řízení je zakotven také na zákonné úrovni v občanském soudním řádu, dle kterého by měl soud postupovat tak, aby byla ochrana práv rychlá a účinná.
Co se rozumí pod pojmy přiměřená rychlost řízení či průtahy v řízení však není nikde závazně definováno, a obecně jde o skutečnosti, které bývají posuzovány až v kontextu každého jednotlivého případu. Proti sobě zde stojí dva požadavky, které je v řádném řízení třeba vyvážit. Jde o požadavek na rychlost řízení a proti němu stojící požadavek na zákonný postup a zajištění spravedlivé ochrany práv účastníka řízení. Jelikož je každé řízení jinak složité a může mít také jiný počet účastníků je třeba zkoumat dodržení přiměřené doby řízení individuálně v závislosti na jedinečnosti každého případu.
Nejvyšší a Nejvyšší správní soud se však ve své judikatuře obecně shodují na tom, že délku řízení je obecně ještě možné považovat za přiměřenou, trvá-li soudní řízení do dvou let. I pokud však řízení trvá delší dobu než dva roky, nemusí jít o protiprávní stav, je-li délka tohoto řízení odůvodněna povahou řízení.
Řešíte obdobnou situaci?
Pomůžeme vám s právním posouzením vaší situace, vysvětlíme vaše práva a zajistíme jejich ochranu. Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, odborné právní poradenství a expresní řešení do 48 hodin. Nečekejte, obraťte se na nás ještě dnes!
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Pomoc s ochranou vašich zaměstnaneckých práv
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Možnost mimosoudního řešení i zastoupení u soudu
Stížnost
Pokud řízení trvá nepřiměřeně dlouho, je možné podat na jeho průběh stížnost. Tuto stížnost lze podat v jakékoli fázi soudního řízení. Tato stížnost se podává předsedovi soudu, u něhož řízení probíhá a její podání není spojeno s žádnými poplatky. Možností, jak stížnost podat je více, je možné ji podat jak písemně, tak i ústně přímo předsedovi soudu. V každém případě by však stížnost měla obsahovat následující údaje:
- Vaši identifikaci (jméno, příjmení a bydliště)
- Identifikaci soudu
- Spisovou značku řízení
- Časové vymezení průtahů v řízení – jak dlouho již k průtahům dochází?
- Vyjádření toho, čeho chcete stížností dosáhnout
- Váš podpis a datum
Poté co takovou stížnost podáte, musí být vyřízena ve lhůtě 1 měsíce. Tuto lhůtu lze překročit pouze pokud není možné včas zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom má však soud povinnost Vás písemně vyrozumět.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Další možností, jak se průtahům bránit je podání Návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Tento návrh není vázán na předchozí podání stížnosti na průběh řízení (viz výše) a je možné jej tedy podat, aniž byste podali stížnost. O určení lhůty bude v tomto případě rozhodovat nadřízený soud. Náležitosti návrhu na určení lhůty jsou obdobné jako náležitosti stížnosti. Je třeba identifikovat sebe, soud, řízení a uvést, v čem spatřujete průtahy v řízení a čeho byste chtěli dosáhnout.
Právo na náhradu újmy
Pokud dojde v souvislosti s neoprávněnými průtahy řízení ke vzniku majetkové či nemajetkové újmy, má dotčená strana ze strany státu právo na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích. Stát je k tomuto povinen dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávných úředním postupem. Tato náhrada má dle NS sloužit „ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován“.
Při poskytování přiměřeného zadostiučinění se přihlíží k celkové době, po kterou řízení trvalo a má význam srovnání této doby s dobou, která by byla vzhledem k náročnosti věci a s přihlédnutím k počínání účastníků řízení považována za přiměřenou.
Uplatnění tohoto nároku se podává formou žádosti k Ministerstvu spravedlnosti. Nárok je třeba uplatnit do šesti měsíců, ode dne, kdy jste se dozvěděli o újmě, kterou Vám nepřiměřené dlouhé řízení způsobilo, poté se způsobená újma promlčí a nárok již nebude možné uplatit. Platí však, že tato lhůta pro uplatnění nároku nemůže skončit dříve než šest měsíců ode dne skončení celého řízení. Přizná-li Ministerstvo spravedlnosti náhradu škody, musí ji nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku.
Pokud do šesti měsíců ode dne jeho uplatnění nebyl nárok plně uspokojen nebo žádost dosud nebyla vyřízena, je vhodné, domáhat se vyřízení věci u soudu podáním žaloby směřující proti ministerstvu.
