Víte, že pokud nevrátíte nález, tak se můžete dopouštět trestné činnosti?

Víte, že pokud nevrátíte nález, tak se můžete dopouštět trestné činnosti?

Je velmi lehce představitelná situace, kdy na ulici nebo v lese uvidíme na zemi ležet něco poměrně cenného. Taková věc se může dokonce jevit jako věc, o kterou nemá nikdo zájem a působí pro nás navenek tedy jako tzv. věc ničí, opuštěná. Za normálních okolností bychom si takovou věc mohli přivlastnit, neboť věc se stává věcí opuštěnou tím, že se její dosavadní vlastník rozhodne již nadále vlastnickým právem k dané věci nedisponovat a zkrátka se jí vzdá. Jak je to ovšem s nálezem věci, pokud je věc například zapomenutá nebo ztracená? Opravdu si takovou věc můžeme také svobodně přivlastnit?

Věc zapomenutou, ztracenou nebo obecně věc, ke které vlastník nepozbyl vlastnické právo, si svévolně přivlastnit nemůžeme. Pakliže budeme u nálezu dané věci, je třeba ji vrátit. Občanský zákoník nálezce motivuje k navrácení nálezu za pomocí tzv. nálezného, které má činit 10 % hodnoty nálezu.

Tvrdší je pak trestněprávní úprava. V trestním zákoníku je upraven trestný čin tzv. zatajení věci, které přesně směřuje ke zmíněným případům. Tato úprava však počítá s tím, že aby se jednalo o jednání trestné, tak je třeba, aby nalezená věc byla v hodnotě nikoli nepatrné. To znamená, že věc musí mít hodnotu minimálně 10.000,- Kč.

Jak již bylo vylíčeno, zákonodárci si přejí, aby se věci nalezené vracely jejich původnímu vlastníkovi a tomuto účelu přispívá právě i trestněprávní úprava. O zatajení věci se jedná tehdy, když se věc pachateli dostane do rukou nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Pokud pachatel věc v hodnotě nikoliv nepatrné získá takovým způsobem a nevrátí ji, bude se jednat o trestnou činnost, za kterou hrozí uložení trestu odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti.

V některých podobných případech se pachatel může dopustit přímo i trestného činu krádeže. Tak by se stalo třeba kdyby pachatel vědě, komu věc náleží, a že si na dané místo vlastník danou věc pouze odložil a v budoucnu třeba počítá s tím, že se vrátí a vezme si ji. Koneckonců když toto dovedeme až ad absurdum, tak by asi nikoho nenapadlo odcizit pejska uvázaného u sloupu před supermarketem.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Vznikla vaší s.r.o újma? Jak lze soudně vymáhat náhradu?

Vznikla vaší společnosti s ručením omezeným újma? Přečtěte si, jak lze soudně vymáhat náhradu za pomocí tzv. společnické žaloby.

V rámci společnosti s ručením omezeným se na výkonu její podnikatelské činnosti podílí zpravidla větší počet osob. Tyto osoby jakožto členové různých orgánů mohou svým jednáním způsobit společnosti újmu. Vzhledem k tomu, že korporace často uzavírají smlouvy, které jsou velmi hodnotné a mohou vést k velkým ziskům nebo ztrátám, je časté, že se výše případné újmy vyšplhá do takových částek, že je třeba zakročit.

Klasicky může újmu způsobit jednatel, který jakožto statutární orgán společnosti ručením omezeným společnost zastupuje při nějakém právním jednání. Taková osoba je podle zákona povinna si počínat s péčí řádného hospodáře. Pokud tak ovšem nepostupovala a společnosti vznikla zmíněná újma, je třeba vykonat patřičné právní kroky.

Zákon o obchodních korporacích v takovém případě dává společníkům do ruky tzv. společnickou žalobu neboli actio pro socio. V rámci této žaloby zákon stanoví, že „každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli…“ Z tohoto ustanovení je velmi důležité si odnést informaci, na kterou odkazuje ono „…domáhat se za společnost…“ Z toho je patrné, že žalobcem v dané věci nebude společník, ale společnost jako taková. V případném sporu společník pouze vystupuje u soudu jako zástupce obchodní společnosti. Stejně tak vysouzená náhrada újmy nejde na účet společníka, ale na účet obchodní korporace.

Problematickou může být úvaha, při které uvažujeme skutečnost, kdy dojde v průběhu soudního procesu k ukončení společníkova působení v obchodní korporaci. I k tomuto se však zákon vyjadřuje a obecně konstatuje, že pokud společník, který společnickou žalobu podal, přestane být společníkem, nastoupí na jeho místo jeho právní nástupce. Pokud tedy dojde ke zcizení patřičného podílu ve společnosti, půjde k soudu nabyvatel takovéhoto podílu, který se následně stal společníkem.

Společnická žaloba nemusí směřovat striktně vůči jednateli. Zákon připouští i další subjekty, které mohou být žalovány. Na náhradu újmy mohou být společnickou žalobou žalováni mimo jednatele také členové dozorčí rady anebo vlivná osoba. Za vlivnou osobu se považuje taková osoba, jež za pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace.

V poslední řadě je pak také možné společnickou žalobu použít proti společníkovi, který nesplnil svou vkladovou povinnost a dostal se s tímto do prodlení, a také lze tuto žalobu využít pro vyloučení společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje svou povinnost.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Víte, že vydržet vlastnické právo lze i bez doložení právního titulu?

Víte, že vydržet vlastnické právo lze i bez doložení právního titulu?

Většina z nás si už vžila obecně známou a opakovanou poučku o tom, že i to co není naše, lze vydržet po třech letech, pokud se jedná o věc movitou a po deseti letech, pokud se jedná o věc nemovitou. Aby k tomuto vydržení došlo, tak je třeba, aby byla držba kvalifikovaná. To znamená, aby byla držba řádná, poctivá a pravá.

Důležitými vlastnostmi držby, bez kterých bychom o držbě nemohli hovořit, jsou tzv. animus possidendi a corporalis possesio. První ze jmenovaných vyjadřuje subjektivní požadavek, který držitel naplní tím, že vykonává právo, které drží, v přesvědčení, že je jeho vlastní. Kupříkladu jedná jako vlastník movité či nemovité věci, která je předmětem jeho držby. Druhý požadavek je splněn tehdy, když držitel s předmětnou věcí fakticky nakládá svým zvoleným způsobem.

Pro kvalifikovanou držbu je rovněž potřeba „svaté trojice“, která je vyjmenována v prvním odstavci tohoto textu – řádnost, poctivost, pravost. Řádnost držby je dána právním titulem, tedy důvodem, který je po právu naprosto v pořádku a zakládá držiteli jeho řádnou držbu. V návaznosti na toto pravidlo je rovněž potřeba, aby právní titul byl sám o sobě v pořádku a nebyl kupříkladu neplatný.

Poctivá držba je taková, která je prováděna v dobré víře. V rámci tohoto požadavku se u držby posouváme z fáze nabytí držby na ono provádění držby. Pokud držba není prováděna v dobré víře, nemůže k vydržení dojít. Pravost je pak dána tím, že držitel nabyl držbu „férovým způsobem“. O pravou držbu nepůjde například v případě, že došlo k nabytí držby lstí. Je uváděno, že pokud držba není pravá, nemůže být ani řádná.

Pokud držitel vykonává kvalifikovanou držbu, která splňuje všechny výše uvedené požadavky včetně dodržení dob uvedených v odstavci prvním tohoto textu, dojde k vydržení práva, které držitel drží. Stane se tedy vlastníkem dané věci.

Pokud držitel nedrží řádně a chybí mu tedy právní titul nabytí držby, připouští nás právní řád tzv. vydržení mimořádné. Takové vydržení však nastává až po uplynutí dvojnásobně dlouhých vydržecích dob, které jsou uvedeny v odstavci prvním tohoto textu. U mimořádného vydržení se rovněž nepřipouští držba nepoctivá. Důvodem pro zavedení tohoto institutu mělo být to, že po delší době je již pro držitele obtížné prokázat právní titul nabytí držby. Byla mu tedy poskytnuta tato „úleva“.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jak založit společnost s ručením omezeným?

Jak založit společnost s ručením omezeným?

Uvažujete o tom, že začnete podnikat naplno a založíte si svou vlastní obchodní korporaci? Společnost s ručením omezeným může být pro vás správná volba. Jedná se o nejčastěji zakládanou obchodní korporaci u nás a podnikatelé při jejím zakládání nejvíce lákají benefity společnosti jako jsou omezené ručení a povinný základní kapitál s minimem jedné koruny.

Hned na začátek je vhodné si ujasnit, jak si přejete aby firma fungovala, jaký bude mít název, obory podnikání, kde bude mít sídlo a s kým se do podnikání pustíte. Společnost s ručením omezeným může vzniknout i jako společnost jednočlenná, pokud máte v plánu se stát jediným společníkem, tak byste měli být seznámeni s tím, co to s sebou nese za následky.

Jakmile si vším budete jisti, tak je na čase se vydat k notářovi. Ten s vámi projde stádia vzniku obchodní společnosti a sepíše s vámi zakladatelské právní jednání, které se stane základním stavebním kamenem vaší společnosti. Zakladatelským právním jednáním je buď společenská smlouva anebo pokud je zakladatel jediný, tak je jím zakladatelská listina. Zákon stanoví, jaké položky musí smlouva obsahovat. Jedná se určitě o položky vyjmenované v odstavci druhém a nadto můžeme zmínit například požadavek na zapsání výše základního kapitálu nebo počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

V některých oblastech dovoluje zákon o obchodních korporacích zanést do společenské smlouvy pravidlo, které se odchyluje od zákonné úpravy. Klasicky se může jednat o pravidla pro změnu této smlouvy po vzniku společnosti. Zákon totiž ukládá, že změna společenské smlouvy je možná pouze shodou všech společníků. Pokud je však v této smlouvě ujednáno jinak, může o změně rozhodnout valná hromada – nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. V praxi platí, že každá další kosmetická úprava zakladatelského jednání znamená vyšší odměnu pro notáře. Pro začátek se tím pádem vyplatí sepsat smlouvu v její nejjednodušší podobě.

Určitě by mělo v rámci zakládání dojít k založení bankovního účtu, na který bude umístěn základní kapitál a později to bude právě on, kdo bude nést veškeré peněžní příjmy a podobné. Zároveň je potřeba si vyřídit živnostenské povolení pro obory podnikání, kterým se budete věnovat.

Společnost vzniká až zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Do té doby za ni však můžou jiné osoby jednat. Zákon tak vychází z praxe, kdy se zpravidla stává, že společnost obstarává některé své záležitosti již před zápisem do obchodního rejstříku – tedy svým vznikem. Taková jednání však zavazují osoby, které daná právní jednání provedla. Aby závazky z takového právního jednání přešly na společnost, musí je právnická osoba po svém vzniku převzít.

Na závěr už jen dodáme, že návrh na vklad zápisu do obchodního rejstříku musí zakladatelé obchodní korporace podat příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do šesti měsíců, jinak platí, že zakladatelé od smlouvy odstoupili. Tuto lhůtu lze ve společenské smlouvě buď zkrátit nebo prodloužit. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Soud rozhodl, že nařízení testování zaměstnanců na COVID bylo v souladu se zákonem

Nejvyšší správní soud rozhodl, že nařízení testování zaměstnanců na COVID-19 bylo v souladu se zákonem.

Dne 22. 1. 2021 vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, kterým nařídil všem zaměstnavatelům na území České republiky pravidelné testování svých zaměstnanců na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Toto testování mělo probíhat na pracovištích jedenkrát týdně za pomocí antigenních testů.

Jak jsme byli svědky, velká část našich spoluobčanů se proti epidemickým opatřením bouřila a silně s nimi nesouhlasila. Tento nesouhlas býval nejednou projevován v rámci demonstrací, které se z drtivé většiny odehrávaly v našem hlavním městě. Občané jako takoví ovšem nebyli jediní, kteří by opatření odsuzovali.

Mnoho zaměstnavatelů se proti výše uvedenému opatření vyhradilo a u jednoho ze zaměstnavatelů dokonce došlo až k napadení opatření u soudu. Navrhovatel u soudu pronesl vícero důvodů, pro které mělo dojít ke zrušení mimořádného opatření. V prvé řadě uvedl, že se jedná o opatření diskriminační povahy, což je v našem právním řádu nepřijatelné. Rovněž namítal, že odporuje nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (známější jako GDPR).

Jedním z nejsilnějších argumentů, které byly v návrhu akcentovány, představovalo tvrzení, že Ministerstvo zdravotnictví překročilo meze svých pravomocí, přičemž mimo jiné svým jednáním jednoznačně odporovalo principům pracovněprávních vztahů a v konečném důsledku samotnému zákoníku práce.

Nejvyšší správní soud však nemohl s navrhovatelem souhlasit a toto své přesvědčení do rozhodnutí označeného číslem jednacím 5 Ao 31/2021-34 promítl. Vylíčil, že zmíněný virus představuje vážnou epidemickou hrozbu, proti které je třeba adekvátně postupovat. Vyzdvihl tím také obecné zdraví občanů České republiky, které mělo podporovat legitimitu vydaného opatření. Není tedy divu, že Nejvyšší správní soud dal zapravdu Ministerstvu zdravotnictví a návrh na zrušení části mimořádného opatření dne 4. března 2022 zamítl s konstatováním, že se jednalo o zákonný postup ministerstva.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Ženy si nově mohou svobodně zvolit přechýlené příjmení

Ženy si nově mohou svobodně zvolit, jestli chtějí užívat přechýlené nebo nepřechýlené příjmení

Ještě do tohoto roku platilo, že podle zákona musely české ženy používat své příjmení v přechýlené formě. Pokud by se podle tohoto režimu rozhodly, že by radši užívaly své příjmení v nepřechýlené formě a sdílely by tak příjmení totožné s příjmením svého manžela potažmo muže příbuzného, musely splňovat speciální podmínky.

Tyto podmínky upravoval § 69 zákona o matrikách, který stanovil, že se při zápisu uzavření manželství může na základě žádosti ženy, které se zápis týká, uvést v matriční knize příjmení v mužském tvaru pokud jde o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, anebo za d) občanku, která je jiné než české národnosti. V případě nově narozeného dítěte ženského pohlaví mohli obdobně zažádat rodiče. Podmínky však zůstaly totožné kromě podmínky podle písmena c), kdy se v tomto případě požadovalo, aby byl alespoň jeden z rodičů cizincem.

Tyto poměrně striktní pravidla se však zákonodárci uvážili přehodnotit. Důvodem jim byl fakt, že ve společnosti převažuje trend globalizace a do popředí se dostává stále větší obliba užívání mužského tvaru příjmení. Mezi dalšími argumenty pro změnu pak bylo například to, že není vhodné takto omezovat ženy na svých právech. Tuto myšlenku ve svém komentáři k novele akcentoval i Vít Rakušan, který uvedl následující: „ve 21. století není možné ženám nařizovat, v jaké podobě mají používat své příjmení. Mají právo si vybrat a je správně, že jim to zákon konečně umožňuje.“

Odpůrci změny, kteří se zasazovali o tradiční pojetí ženských příjmení a zachování českých tvarů tak bohužel pro ně ostrouhali a budou muset tuto změnu zákona přijmout.

Novela zakotvuje základní systém ustanovením § 69 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., zákona o matrikách, podle kterého se příjmení žen tvoří v souladu s pravidly české mluvnice – tedy s přechýlením. Podle minulé úpravy mohlo ke změně dojít jen v některých případech a za splnění daných podmínek. Momentálně je úprava tak liberální, že umožňuje jakékoliv ženě zažádat o změnu příjmení. Je tím pádem jedno, jestli žena zrovna čerstvě vstoupila do manželského svazku nebo se jen zkrátka rozhodla využít tohoto svého práva a vybrat si příjmení jiné na základě vlastní obliby. Stejně tak můžou o změnu příjmení zažádat rodiče nezletilé dívky. Pokud je však této dívce před patnáct let, musí udělit souhlas se změnou.

Závěrem dodáme, že pokud žena užívá příjmení v mužském tvaru, může stejně tak požádat o změnu na tvar příjmení podle pravidel české mluvnice. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.