Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě

Dne 30. 6. 2022byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a dne 1. 7. 2022 nabyl účinnosti zákon o jednorázovém příspěvku na dítě pod č. 196/2022 Sb. Hlavním důvodem přijetí zákona je zlepšení situace rodin s dětmi a vytvoření časového prostoru pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize. Důvodová zpráva říká, že hlavním smyslem je okamžitá reakce v podobě poskytnutí jednorázového příspěvku, který ihned zlepší situaci rodin s dětmi.

Jednorázový příspěvek na dítě poskytuje stát ze státního rozpočtu jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady, ze státního rozpočtu jsou hrazeny i náklady související s výplatou příspěvku. Výše příspěvku je striktně upravena zákonem na 5 000,- Kč.

Podmínky pro získání příspěvku jsou nastaveny zákonem tak, že příspěvek je určen dítěti do 18 let, které žije v rodině, jejíž příjem v roce 2021 byl do 1 000 000,- Kč v hrubém. Pro účely daného zákona jsou za rodiče považováni, jak biologický, tak adoptivní rodiče, ale také pěstouni, jejichž výdělky se pak posuzují z hlediska příjmů rodičů. Spodní věková hranice dítěte je stanovena narozením dítěte nejpozději 31. prosince 2022 a horní věková hranice je limitována datem 1. srpna 2022, kdy v daný den nesmí věk dítěte přesáhnout hranici 18 let.

Žadatelem o příspěvek je vždy jeden z rodičů, který za oba rodiče dodává čestné prohlášení o příjmech. Jednoduchá žádost půjde podávat, jak elektronicky přes webovou aplikaci, nebo osobněna vybraných Czech POINTech. Pokud se rozhodnete o příspěvek zažádat elektronicky, je k tomu třeba elektronická identita občana.

Náležitosti žádosti jsou upraveny nad rámec správního řádu a měla by tedy kromě toho obsahovat:

Jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán
Jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo posuzované osoby, popřípadě evidenční číslo pojištěnce
Kontaktní údaje, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo
Adresu bydliště dítěte a posuzované osoby
Volbu, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen
Čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu posuzovaných osob v roce 2021
Jde-li o posuzovanou osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost, prohlášení o této skutečnosti

Příspěvky by se měly začít vyplácet v srpnu a to stejně jako jiné dávky, tedy bezhotovostním převodem na účet nebo složenkou. Daný příspěvek nebude podléhat zdanění, ani se nebude započítávat do rozhodného příjmu, což znamená, že nebude mít žádný vliv na případný nárok na další dávky.

Víte, že vám zaměstnavatel může zrušit dovolenou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že vám zaměstnavatel může zrušit dovolenou?

Zrušit odsouhlasenou dovolenou nebo Vás povolat předčasně zpět do práce jsou možnosti, na které má zaměstnavatel ze zákona právo. Určení čerpání dovolené je zaměstnavatelovým právem i povinností, takže zaměstnavatel může klidně určit konkrétnímu zaměstnanci konkrétní termín, kdy bude dovolenou čerpat. Takové rozhodnutí zaměstnavatele je jednostranným právním jednáním, kterým se po dobu čerpání dovolené mění obsah pracovního poměru, což znamená, že zaměstnanec není povinen během dovolené konat práci.

O určení dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat s alespoň čtrnáctidenním předstihem, ledaže se dohodli na kratší době. Zaměstnavatel určuje čerpání všech druhů dovolené a jedinou výjimkou z tohoto je, když zaměstnavatel do 30. června nestanoví vyčerpání dovolené, která je nevyčerpaná z předchozího roku. Kromě této výjimky nemá zaměstnanec žádné právo určovat svou dovolenou, ale může pouze požádat zaměstnavatele, aby mu čerpání dovolené určil na konkrétní termín a v konkrétním rozsahu.

Možnost odvolat zaměstnance z probíhající dovolené nebo změnit termín či rozsah již schválené dovolené není sice výslovně upraven zákoníkem práce, ale je to dovozováno z již výše zmíněného pravidla, že pouze zaměstnavatel rozhoduje o určení dovolené. Oproti tomuto je výslovně upravena povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci náklady, které mu vznikly proto, že zaměstnavatel změnil již určené čerpání dovolené. Mezi náklady, které je zaměstnavatel v takovém případě povinen nahradit patří stornovací poplatky cestovních kanceláří, hotelů či dopravců, dále náklady na pojištění a částky, které zaměstnavatel již uhradil za ubytování nebo zájezd a také cestovní náklady zpět do místa bydliště nebo na pracoviště.

Ani zaměstnavatelovo oprávnění zrušit určenou dovolenou není bezmezné, zaměstnavatel by ho měl využívat jen v krajních případech. Za krajní případy jsou považovány situace, kdy se změní podmínky nebo okolnosti, za kterých bylo čerpání dovolené určeno a to natolik, že by mohla být ohrožena činnost zaměstnavatele a daná situace je vázána na konkrétního zaměstnance a nemůže ji vykonat jiný zaměstnanec, který si dovolenou zrovna nečerpá. Z tohoto vyplývá, že odvolání zaměstnavatele z probíhající dovolené by měla být až poslední možnost.

Řidičský průkaz od 17 let a řidičský průkaz na zkoušku

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Řidičský průkaz od 17 let a řidičský průkaz na zkoušku

Ministerstvo dopravy připravuje novelu zákona o silničním provozu, kterou se snaží navázat na moderní trendy v oblasti systému vzdělávání nových řidičů, ale též reagovat na nepříznivé statistiky v oblasti přestupků páchaných za volantem. Změny by měly začít platit od roku 2024.

Řidičský průkaz od 17 let

Podle připravované novely zákona o silničním provozu by nově už sedmnáctileté osoby s řádně ukončenou autoškolou mohli řídit osobní automobily. Tito řidiči by však mohli řídit automobil pouze pod dohledem zkušených šoférů. Otázka, kdo by byl „zkušeným šoférem“ zatím není vyjasněna, ale parametry by měly být nastaveny tak, aby právě zkušenými šoféry byli rodiče. Mezi plánované parametry pro mentory pro sedmnáctileté patří věk, doba, jakou mají řidičské oprávnění nebo nerizikovost řidiče v rámci bodového systému.

Při vyhotovování tohoto institutu se legislativci inspirovali zejména úpravou Německa, Rakouska či Velké Británie.

Dopravní odborníci jsou však v této oblasti poměrně opatrní. Zůstává pro ně nezodpovězenou otázkou, zdali je člověk v 17 letech už dostatečně psychologicky a sociálně vyzrálý pro řízení dopravního prostředku.

Řidičský průkaz na zkoušku

Dalším novým institutem, se kterým počítá novela zákona o silničním provozu je zavedení tzv. řidičského průkazu na zkoušku. Ten se bude týkat všech věkových kategorií nových řidičů, a to v rozsahu prvních dvou let praxe. Hlavní změna spočívá v tom, že když řidič s průkazem na zkoušku spáchá závažný přestupek a tím dosáhne šesti trestných bodů v rámci bodového systému řidičů, musel by absolvovat speciální školení a tzv. evaluační jízdu. Cílem řidičského průkazu na zkoušku je výchova řidičů ohledně vzniku dopravních nehod jejich předcházení.

Pokuty za přestupky

Co se týče přestupků páchaných řidiči, Ministerstvo dopravy plánuje rapidní zvýšení sazeb u závažnějších přestupků, a to někdy až pětinásobně, avšak u mírnějších přestupků, jako například porušení zákazu stání a zastavení, zapomenutí dokladů či špatného parkování, plánuje snížení sazeb. Společně se změnou sazeb za přestupky má být revidován a zjednodušen též bodový systém, kdy dojde ke snížení z pěti sazeb na tři.

Ministerstvo dopravy též plánuje zvýšení doby zákazu řízení z 12 měsíců na 18 měsíců za jízdu pod vlivem alkoholu nebo při výrazném překročení rychlosti. Za odmítnutí testu na alkohol nově bude hrozit pokuta ve výši až 75.000,- Kč a až tříletý trest zákazu řízení.

Novela zákona o silničním provozu je však na samém začátku legislativního procesu v připomínkovém řízení, a tedy finální podoba novely se může stále výrazně měnit.

Jak sepsat závěť, aby byla platná

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak sepsat závěť, aby byla platná

Dle občanského zákoníku je závěť odvolatelným projevem vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Dá se tedy říci, že závěť je svobodným rozhodnutím zůstavitele o tom, jak bude s jeho majetkem zacházeno po jeho smrti. Jedná se o projev vůle, který je v dědickém řízení silnější než zákonná posloupnost, a proto pokud závěť splňuje všechny náležitosti a neopomíjí neopominutelné dědice, bude jí dána přednost před děděním ze zákona. Obsah závěti je vždy vykládán tak, aby zůstaviteli bylo co nejvíce vyhověno. Zůstavitel může v závěti uvést podmínku, doložení času nebo příkaz, a kromě toho může povolat vykonavatele závěti.

Existuje několik způsobů, jak pořídit závěť a podle toho rozlišujeme i druhy závěti. Až na výjimky, kdy zákon připouští úlevy, vyžaduje závěť písemnou formu. Závěť může být pořízena buďto veřejnou nebo soukromou listinou. Závěť pořízena soukromou listinou je napsaná buď vlastní rukou zůstavitele, pak jde o závěť holografní, nebo nenapsaná vlastní rukou, ale za přítomnosti svědků, kdy jde o závěť alografní. Alografní závěť musí být vlastní rukou podepsána a zůstavitel musí před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli. V závěti je třeba svědky identifikovat, tedy svědek by měl k závěti připojit svůj podpis, jméno a příjmení a např. datum narození, adresu trvalého bydliště. Případně se ještě rozlišuje tzv. závěť nevidomého zůstavitele a závěť s úlevami.

Závěť s úlevami se připouští jen ve zvláštních situacích, kdy se zůstavitel nachází v bezprostředním ohrožení života. Takováto závěť je pořizována ústně a za přítomnosti svědků. Svědci si o této závěti mohou pořídit záznam, anebo bude obsah závěti zjištěn výslechem svědků, který se zaznamená do soudního protokolu. Takto pořízená závěť se považuje za veřejnou listinu a je možné ji realizovat před starostou obce, velitelem námořního plavidla, letadla, anebo před velitelem vojenské jednotky ČR.

Při sepsání závěti je důležité, aby zůstavitel byl k takovému právnímu jednání způsobilý. Podstatnou náležitostí samotné závěti pak je povolání dědice nebo více dědiců. Zůstavitel může v závěti určit, zda zanechává jedné osobě celou pozůstalost nebo např. v procentech či zlomcích určit, kolik kterému z dědiců náleží, popř. konkrétně specifikovat určitou věc pro konkrétního dědice. Pokud zůstavitel v závěti neurčí, co komu nebo v jakém poměru zanechává, bude platit, že podíly všech dědiců povolaných v závěti jsou shodné.

Další podstatnou náležitostí závěti, která nelze nijak nahradit, je podpis zůstavitele. Jedinou úlevou od podpisu zůstavitele je situace, kdy zůstavitel trpí nějakým smyslovým postižením a jeho schopnost číst, psát nebo se jinak dorozumívat je omezena. V tomto případě je potřeba, aby při projevení zůstavitele byli současně přítomni tři svědci, kteří rozumí způsobu dorozumívání, jaký zůstavitel zvolil a jeden z nich závěť sepíše a druhý přečte zvoleným dorozumívacím způsobem.

V některých případech zákon ukládá povinnost sepsat závěť formou notářského zápisu, jedná se o tyto případy:

Osoba, která dovršila 15let, ale dosud nenabyla plné svéprávnosti
Osoba omezená na svéprávnosti
Osoba pořizující závěť pro vznik nadace či svěřenský fond
Osoba pořizující závěť pro případ smrti osoby negramotné (osoba, která neumí číst a psát)
Osoba pořizující závěť ve prospěch osoby, která o něj pečuje ve zdravotnickém či sociálním zařízení

V neposlední řadě je také důležité vědět, že závěť se dá zrušit. Závěť může zrušit jen zůstavitel a to buďto odvoláním, tedy výslovně projevem vůle nebo mlčky – zničením nebo vydáním ze sbírky notářských zápisů notáře zpět pořizovateli. Další příkladem, kdy dojde ke zrušení závětí, je situace, kdy zůstavitel napíše závěť pozdější, pro tyto případy je v závěti vhodné uvádět datum sepsání. Účinky zrušení závěti nenastanou, pokud listinu zničí někdo jiný než zůstavitel, problematické pak ale je dokázat existenci a obsah závěti.

Rádi Vám se závětí pomůžeme, neváhejte nás kontaktovat.

Jak získat živnostenské oprávnění?

Jak získat živnostenské oprávnění?

Založení živnosti je jedním ze způsobů, jakým mohou osoby začít podnikat, přičemž se jedná způsob zdaleka nejvyužívanější, který se hodí pro malé, střední i velké podnikání. Živnostenské oprávnění je upraveno v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tento článek se zabývá postupem, náležitostmi a podmínkami pro získání živnostenského oprávnění.

Všeobecné podmínky pro získání živnostenského podnikání

Podmínky pro provozování živnosti jsou upraveny v § 6,7,8, živnostenského zákona. Jedná se o následující:

Plná svéprávnost;
Bezúhonnost;
Odborná způsobilost, pokud ji zákon vyžaduje;
Na osobu nebyl prohlášen konkurz v určitém období;
Osobě nebyl uložen zákaz činnosti provozovat živnost;
Osobě bylo zrušeno živnostenské oprávnění po dobu tří let zpětně;
Osoba nebyla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly skutečnosti vedoucí k zrušení živnostenského oprávnění po dobu tří let zpětně;
Po dobu tří let zpětně nedošlo k zamítnutí insolvenčního rozhodnutí z důvodu, že majetek dlužníka nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení;

Pojem bezúhonnost je nezbytné dále vysvětlit, neboť živnostenský zákon sám definuje, kdy se osoba považuje za bezúhonnou, a to ve svém § 6 odst. 2.

Za bezúhonnou osobu se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Pojem bezúhonnosti, zejména „čin spáchán v souvislosti s podnikáním či předmětem podnikání“ je třeba vnímat extenzivně, tedy i čin, který se týká podnikání na první pohled pouze okrajově, může být významnou překážkou k vydání živnostenského oprávnění. Jedná se například o vymáhání pohledávky z podnikání pohrůžkou fyzického útoku.

Druhy živnostenských oprávnění

Živnostenský zákon zná dva druhy živnostenského oprávnění, a to živnost ohlašovací a koncesovanou, přičemž ohlašovací živnost se dále dělí na živnosti volné, řemeslné a vázané. Všechny živnosti jsou uvedeny v přílohách k živnostenskému zákonu.

Hlavní rozdíl v jednotlivých ohlašovacích živnostech spočívá v tom, zdali zákon vyžaduje jako jednu z podmínek odbornou způsobilost. U volných živností tato podmínka stanovena není, řemeslné živnosti vyžadují středoškolské či vyšší vyučení v oboru nebo šestiletou praxi v oboru a vázaná živnost vyžaduje odbornou způsobilost podle konkrétního druhu živnosti uvedenou v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Živnostenský zákon přesto zná způsob, jakým lze nedostatek odborné způsobilosti nahradit, a to prostřednictvím tzv. odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je osoba, která podmínku odborné způsobilosti pro konkrétní druh živnosti splňuje, a jejím účelem je odpovídat za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Vztah mezi živnostníkem a odpovědným zástupcem není v živnostenském zákoně výslovně upraven, a tedy je úprava ponechána na jejich smluvním vztahu.

Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká až správním rozhodnutím, na které není právní nárok. Jedná se o živnosti, kde kromě odborné způsobilosti je nezbytné prokázat ještě další podmínky, které jsou zpravidla stanoveny jinými zákony. Koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu.

Postup pro získání živnostenského oprávnění

Co se týče postupu, jak získat živnostenské podnikání, to se liší zejména na druhu živnosti a na skutečnosti, zdali oprávněným z živnostenského oprávnění bude fyzická osoba či právnická osoba. Pokud se jedná o právnickou osobu, je též důležitá okolnost, zdali je tato právnická osoba už zapsaná v obchodním rejstříku či nikoliv. Pokud není, před vyřízením živnosti je třeba mít notářem sepsanou společenskou smlouvu, kterou budete prokazovat založení právnické osoby u živnostenského úřadu.

Nezbytné je živnostenskému úřadu dodat souhlas osoby s umístěním sídla a v případě, že je zákonem vyžadována odborná způsobilost, dokument, který ji prokazuje, zejména výuční list či maturitní vysvědčení.

Ohlášení živnosti a žádost o koncesi k živnostenskému podnikání podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000,- Kč.

V případě, chcete začít podnikat a nevíte si rady s živnostenským oprávněním, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Víte, že máte právo na příznivé životní prostředí? Jak se to projevuje v praxi?

Víte, že máte právo na příznivé životní prostředí? Jak se to projevuje v praxi?

Právo na příznivé životní prostředí je obsaženo v článku 35 listiny základních práv a svobod. Ve své podstatě se toto právo rozpadá ve smyslu Aarhuské úmluvy z roku 2001 do tří pilířů, a to práva na informace o životním prostředí, práva na účast veřejnosti při rozhodování a práva na přístup k právní ochraně. Na toto ustanovení je však třeba nahlížet prismatem článku 41 listiny základních práv a svobod, a tedy se lze tohoto práva domáhat pouze prostřednictvím prováděcích předpisů. Jak se ale právo na životní prostředí projevuje v reálném životě?

Právo na příznivé životní prostředí je tzv. neurčitým právním pojmem bez jakékoliv zákonné definice. Tuto definici tedy vytváří primárně judikatura soudů. Příznivost životního prostředí podle soudní judikatury je posuzována maximálními přípustnými limity únosnosti znečištění, tedy zjednodušeně „co není přes limit, je příznivé“. Tyto limity se však s rozvojem společnosti a s vědeckým bádáním aktualizují, a tedy je třeba příznivost vždy posuzovat v souladu s dosaženým stavem poznání ve smyslu § 12 zákona o životním prostředí.

Právo na informace o životním prostředí

Právo na informace o životním prostředí je zakotveno zejména v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Povinnost poskytovat informace podle shora uvedeného zákona mají zejména subjekty veřejné správy, přičemž okruh povinných subjektů je vnímán ve velmi širokém rozsahu. Za informaci o životním prostředí se rozumí výčet informací uvedený v § 2 shora uvedeného zákona, přičemž mezi nejdůležitější patří zejména informace o stavu životního prostředí, o jeho složkách, o využívání přírodních zdrojů, o vlivu staveb, činností a technologií na životní prostředí, ale též informace o stavu kulturních a architektonických památek v některých případech.

Žádost o informace o životním prostředí nemusí být nijak formalizovaná, pouze stačí, že je dostatečně konkrétně formulovaná otázka, žádost není anonymní, a žádost není zjevně obstrukční. Pokud žádost není úplná, nebo není dostatečně konkrétní, má subjekt veřejné správy povinnost o této skutečnosti žadatele informovat a poskytnout mu možnost k nápravě. Odpověď by měl žadatel obdržet do 30 dnů, pokud ale zvláštní okolnosti si vynucují prodloužení této lhůty, lze tuto lhůtu prodloužit až na 60 dnů. Subjekty veřejné správy však mají povinnost vždy postupovat bez zbytečného odkladu při poskytování informací o životním prostředí, proto vždy bude záležet na povaze informace a způsobu, jakým je žádost podána. Například pokud je žádost telefonická a jedná se o jednoduchou informaci, subjekt veřejné správy by měl odpověď poskytnout neprodleně.

Zákon nabízí i obranné mechanismy v případě, kdy subjekt veřejné správy vůbec na žádost o informace nereaguje, kdy zakládá fikci zamítavého rozhodnutí pro možnost ochrany žadatele ve sféře správního soudnictví.

Právo na účast při rozhodování

Právo na účast na rozhodování se projevuje zejména v oblasti výstavby a územního rozvoje. Veřejnost může podávat připomínky a námitky k návrhům územním plánům, a též prostřednictvím institutu zástupce veřejnosti k návrhům zásad územního rozvoje. U projektů, kde zákon o posuzování vlivu na životní prostředí vyžaduje vyhotovení vyhodnocení vlivu na životní prostředí, dostává veřejnost prostřednictvím institutu dotčené veřejnosti dokonce postavení účastníka ve všech navazujících řízení, a jako takový má právo se bránit prostřednictvím opravných prostředků. Za dotčenou veřejnost se považují osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech a povinnostech a některé právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí.

Právo na přístup k právní ochraně

Právo na přístup k právní ochraně v oblasti životního prostředí je pilířem, který doplňuje předchozí dva pilíře, a spolu s nimi zakládá efektivní ochranu práva osob na příznivé životní prostředí. Promíjí se zejména do možnosti účastníků řízení podávat řádné opravné prostředky a případně též postupovat prostřednictvím ochrany zajišťovanou správním soudnictvím.

Pokud se nacházíte v situaci, kdy se domníváte, že je dotčeno Vaše právo na životní prostředí, ať už se jedná o továrnu umístěnou v blízkosti vašeho rodinného domu či o záměr pokácení lesa, kam chodíte na procházky, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.