Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí

Víte, že návrh na vklad práva do katastru nemovitostí musíte podat na předepsaném formuláři?

Ptáte se, co že je vlastně ten zmíněný katastr nemovitostí a k čemu slouží? Katastr nemovitostí je veřejný seznam, resp. se jedná o veřejný soubor, který se týká nemovitostí vyskytujících se v České republice. Tento veřejný seznam obsahuje popis, soupis, polohové a geometrické určení a rovněž obsahuje zápis práv k těmto nemovitostem.

Katastr nemovitostí vznikl ke stejnému dni jako samostatná Česká republika, tedy ke dni 1.1.1993, a to na základně zákona č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Tyto zákony však v současné době již nejsou aktuální a materie obou předchozích zákonů je dnes upravena zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a novým občanským zákoníkem.

Do katastru nemovitostí se mimo jiné zapisuje právě i vlastnické právo k nemovitosti. To ve své podstatě znamená, že pakliže koupíte nemovitost, či nemovitost zdědíte, či je Vám darována apod., musí být Vaše nově nabyté vlastnické právo zapsáno do katastru nemovitostí. Ptáte se, k čemu je zápis do takového veřejného seznamu vlastně dobrý? Tak například v občanském zákoníku je v ustanovení § 1105 zakotveno, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Zákon zde tak stanoví zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí jako podmínku k tomu, abyste se skutečně stali vlastníkem nemovité věci i po právní stránce.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí je nutno podat na předepsaném formuláři. Takový formulář naleznete přímo na stránkách cuzk.cz, kde si jej jednoduše můžete stáhnout a vyplnit. Na zmíněných internetových stránkách naleznete i vyplněný vzor formuláře. Dovolujeme si Vám připomenout, že formulář je třeba vyplnit velkými tiskacími písmeny. Návrh na vklad do katastru nemovitostí lze podat i elektronickou cestou, a to opět na stránkách cuzk.cz.

Pokud byste si nevěděli s návrhem na vklad rady, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář, která Vám jej jistě ráda sepíše či Vám poradí.

Rozhodování o rozsahu styku nezletilého dítěte s prarodiči

Věděli jste, že při rozhodování o rozsahu styku nezletilého dítěte s prarodiči nelze použít stejných kritérií, jako by šlo o rodiče dítěte?

Ústavní soud rozhodoval ve svém nálezu ze dne 30. srpna 2021 sp. zn. I. ÚS 1081/20 o rozsahu styku nezletilého dítěte s jeho prarodiči. Právo na styk s nezletilým dítětem totiž podle ustanovení § 927 občanského zákoníku mají ne jen rodiče, ale rovněž i jiné osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Takové právo je však současně zakotveno i v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Konkrétně zejména v čl. 5 Úmluvy o styku s dětmi a podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva právo na styk s nezletilým dítětem spadá pod čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Prarodiče nezletilého dítěte tak podali k okresnímu soudu návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem. Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že rozsah styku dalších příbuzných s dítětem, respektive kritéria, kterými by se obecné soudy měly při jeho stanovení řídit, nejsou vprávním řádu explicitně stanovena. Určitá kritéria ovšem vyvodit lze jednak z judikatury a také z komentářové literatury.

Základním kritériem podle Ústavního soudu při stanovení rozsahu styku, je kritérium nejlepšího zájmu dítěte. Pokud tak například styk s širším příbuzenstvem vede k rodinnému napětí, pak takový styk nemusí být v nejlepším zájmu dítěte. Ústavní soud dále ve svém nálezu zmiňuje komentářovou literaturu k § 927 občanského zákoníku, kde se uvádí, že při konkurenci styků by měl být jako rozsáhlejší styk stanoven styk s matrikovým rodičem, jelikož matrikový rodič vykonává styk s dítětem jako část své rodičovské odpovědnosti se všemi povinnostmi i právy, zatímco další příbuzní nezletilého se prostřednictvím styku podílí pouze na osobní péči o dítě. Rodičovská odpovědnost náleží výlučně a stejně oběma rodičům.

Ústavní soud se ke kritériím, která mají být brána soudy v potaz, vyjádřil tak, že je třeba pečlivě zvažovat nejlepší zájem dítěte, která nemůže být oslaben mimo jiné i z důvodu existence napětí, konfliktů či vyhrocených vztahů mezi rodiči dítěte a příbuznými, o jejichž styku s dítětem je rozhodováno. Dále je třeba brát v úvahu vztahy nezletilého dítěte se všemi dalšími příbuznými, tedy i například s dalšími nezletilými sourozenci. Ústavní soud ve svém nálezu zdůraznil i skutečnost, že rozsah styku dalších příbuzných s dítětem nemůže být rozsáhlejší či postaven na roveň styku rodičů s dítětem, a to zejména pokud si to rodiče nepřejí, neboť jejich stanovisko za normálních okolností je třeba zohlednit. Jsou to totiž právě rodiče, kdo vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, odpovídají za vývoj a výchovu dítěte a právě právo rodiče (nikoli prarodiče či jiného příbuzného, pokud není takové osobě do péče svěřeno) pečovat o dítě a jeho vychovávat je ústavně chráněno.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Aktualita: Novela Listiny základních práv a svobod – právo bránit sebe i jiné se zbraní

Aktualita: Novela Listiny základních práv a svobod – právo bránit sebe i jiné se zbraní

Od 1.10.2021 vstupuje v účinnost novela ústavního zákona č. 2/1993 Sb., tedy Listiny základních práv a svobod. Novela nově zakotvuje právo bránit sebe i jiné i se zbraní.

Konkrétně dochází k novelizaci ustanovení čl. 6, který zakotvuje právo na život. V odstavci 4 předmětného článku dojde k rozšíření, a to konkrétně o větu „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Do této doby bylo umožněno bránit svůj život či život jiného se zbraní v rámci nutné obrany, a to držitelům zbrojního průkazu skupiny E.

Novela si dává za úkol posílit pozici České republiky při projednávání unijních regulací. Rovněž ale zakotvením tohoto práva na ústavní úroveň dochází k tomu, že toto právo nebude moci být omezeno běžným zákonem.

Novela je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské Unie a vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí, a to včetně mnoha ústavních činitelů. Petice byla reakce myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní, a to i těch, které jsou legálně držené. Podle zastánců novely nemá přehnaná regulace legálně držených zbraní smysl, neboť toto vede k nárůstu počtu nelegálně držených zbraní.

Senát schválil novelu dne 21.7.2021. Pro doplnění Listiny hlasovalo 54 ze 74 senátorů, přičemž bylo potřeba nejméně 45 hlasů. Proti bylo 13 senátorů a celkem 7 senátorů se zdrželo hlasování. Prezident, který na rozdíl od normálního zákona nemůže ústavní zákon vetovat, podepsat novelu dne 13. 8. 2021.

Senát vrátil návrh energetického zákona Poslanecké sněmovně

Senát vrátil návrh energetického zákona Poslanecké sněmovně

Energetický zákon do této doby byl již celkem 24x novelizován. Návrh nejnovější novely má za úkol zvýšit ochranu spotřebitele v oblasti energetiky. Novela tak například upravuje nově registr zprostředkovatelů nabídek energií, který povede Energetický regulační úřad a rovněž zprostředkovatelskou činnost v energetice jako nový druh podnikání. Dále vládní novela dává spotřebitelům oprávnění možnost vypovědět závazek, který byl uzavřen distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory, bez jakéhokoli postihu, a to konkrétně do patnáctého dne po zahájení dodávek energií. To samé má platit i při uzavření smlouvy za pomocí zprostředkovatele.

 Doposud zprostředkovatelům energií stačilo mít například živnostenský list nebo smlouvu, a nikoli licenci, jako tomu je u dodavatelů.  Návrh novely zákona ze strany Poslanecké Sněmovny počítá s tím, že zprostředkovatelskou licenci nemusí mít společnosti, které jsou za tímto účelem založeny svými dodavateli. Senát však navrhuje, aby i tyto společnosti měly povinnost takovou licenci mít.

Podle návrhu novely stačilo, aby změněná cena energie byla zveřejněná na internetu. To by znamenalo, že si zákazník musí novou cenu sám dohledat. Senát chce však docílit toho, aby byla zajištěna ještě vyšší ochrana spotřebitele a informace o nově zvýšené ceny byla zasílána na adresu zákazníka.

Pokud Vás zajímá, jak o návrzích Senátu rozhodne Poslanecká sněmovna a jaké bude znění zákona po plánované novele, sledujte náš web.

Jak zahájit exekuční řízení

Jak zahájit exekuční řízení

Nebyl proti elektronickému platebnímu rozkazu, který byl řádně doručen podán odpor (pozn. blíže k elektronickému platebnímu rozkazu se dozvíte v našem předchozím článku), nebo máte v ruce pravomocné rozhodnutí soudu, které ukládá Vašemu dlužníkovi povinnost, aby Vám vrátil peníze zpět? Pak v případě, že se i nadále dlužník zdráhá Vám peníze vrátit zpět, je dalším vhodným krokem zahájit exekuci.

Exekuční řízení se zahajuje podáním exekučního návrhu. Na rozdíl od elektronického platebního rozkazu nemá exekuční návrh standardizovaný formulář. Náležitosti exekučního návrhu jsou uvedeny v § 38 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Pakliže byste si nevěděli rady s podáním takovéhoto návrhu, určitě se neváhejte obrátit na advokátní kancelář, která Vám jej ráda sepíše.

Návrh se podává u soudního exekutora. Výhodou pro Vás jako věřitele je fakt, že návrh na zahájení exekučního řízení můžete podat u kteréhokoli exekutora. Nemusíte se tak tedy obávat, že by exekuce neproběhla například vinou toho, že jste návrh podali u nepříslušného exekutora.

Jakmile je exekuční návrh soudnímu exekutorovi doručen, je exekuční řízení zahájeno. O samotném zahájení exekučního řízení se však Váš dlužník dozví s prodlevou. Je tomu tak proto, že soudní exekutor musí požádat exekuční soud o pověření vedení exekuce a pakliže jej soud takto pověří, exekutor nejprve bude zjišťovat majetek Vašeho dlužníka. Teprve až po tomto je dlužníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, které bude rovněž doručeno i Vám.

Výhodou podání návrhu na zahájení exekučního řízení k exekutorovi je ta, že se dále již nemusíte o nic starat, protože exekutor vykonává tuto činnost za Vás a tím jsou tak vymáhány Vaše peníze. Pokud Vás zajímá, kdo ponese náklady za celé exekuční řízení, a obáváte se, že by pro Vás exekuční řízení bylo nakonec finančně nevýhodné, pak jsou Vaše obavy předčasné, neboť obecně podle § 87 odst. 3 exekučního řádu platí, že náklady exekuce hradí povinný, tedy Váš dlužník. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jak podat trestní oznámení?

Jak podat trestní oznámení?

Byli jste svědky skutku, který vykazuje znaky trestného činu, či byl takový skutek namířen přímo proti Vám a nevíte, jak máte dále postupovat? Jednou z možností je podání trestního oznámení.

Trestní oznámení totiž může podat kdokoli – může jej podat poškozený, ale i osoba, která se o skutku dozvěděla například tím, že jej sama na vlastní oči viděla. Trestní oznámení lze podat písemně, ale rovněž i ústně.

Pakliže je trestní oznámení činěno ústně, pak podle ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 1961/141 Sb., trestní řád, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem. Je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení. Trestní oznámení, které je činěno ústně se činí na policejním oddělení nebo státním zastupitelství a diktuje se do protokolu. Pakliže zapomenete něco uvést, máte jako oznamovatel právo na doplnění. Je vhodné si trestní oznámení před jeho podepsáním přečíst a vyžádat si kopii.

Je-li trestní oznámení činěno písemně, lze více než doporučit, aby obsahovalo tyto údaje:

  • označení podání jako trestní oznámení,
  • kdo jej podává (postačí základní informace o oznamovateli, jako jsou jméno a bydliště, nicméně je třeba mít na paměti, že trestní oznámení může být podáno i anonymně)
  • komu je trestní oznámení adresováno (například adresa státního zastupitelství)
  • vylíčení nejdůležitějších skutečností (například kdo se trestného činu dopustil, popis jak k celé události došlo, kdy k takové události došlo, kde k ní došlo, jakým způsobem byla událost spáchána, proč si myslíte, že byla událost spáchána, informace o pachateli, poškozených či svědcích, jaké jsou následky celé události, důkazy pro Vaše tvrzení apod.)

Nicméně pro trestní oznámení není předepsaná žádná forma.

Ptáte se, komu přesně máte trestní oznámení podat? Zákon je v této otázce velice benevolentní, a tak oznamovatel může podat oznámení na kterékoli oddělení policie nebo na státní zastupitelství. Trestní řád v ustanovení § 158 odst. 2 přímo stanoví, že oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Zmíněné orgány tak mají povinnost takové oznámení přijmout a věc dále řešit. Podání je bezplatné.

Dovolujeme si Vám připomenout, že podle § 2 odst. 4 trestního řádu orgány činné v trestním řízení postupují zpravidla z úřední povinnosti. To ve své podstatě znamená, že jakmile se orgán činný v trestním řízení dozví o skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, postupuje dále sám bez dalšího, tedy z úřední povinnosti. V trestním řízení tedy nefunguje nic podobného, jako je institut zpětvzetí žaloby v civilním procesu a jakákoli snaha o zpětvzetí trestního oznámení tak bude bezúspěšná.

Pokud chcete být vyrozuměni o tom, jaká opatření byla po Vašem oznámení učiněna, je nutné o to policejní orgán nebo státního zástupce požádat. Pakliže takto učiníte, policejní orgán nebo státní zástupce mají povinnost Vás do jednoho měsíce od podání trestního oznámení o učiněných opatřeních vyrozumět.

Pakliže si nevíte se sepisem trestního oznámení rady, určitě se neváhejte obrátit na advokátní kancelář, která Vám ho jistě ráda pomůže sepsat.