Víte, že Vás stát může odškodnit za průtahy v soudním řízení?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že Vás stát může odškodnit za průtahy v soudním řízení?

Podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

Ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem (mimo jiné) za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

Podle ustanovení § 13 odst. 1. zákona je pojem „nesprávný úřední postup“ definován tak, že nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, přičemž nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 

V právním řádu však ve většině případů není zakotveno, jaká je přiměřená či nepřiměřená délka soudního řízení. V souladu se zásadou hospodárnosti by měly soudy o věci rozhodovat co nejrychleji, tedy bez zbytečných průtahů.

Velmi často tomu však v praxi tak není a v řízení se po dlouhou dobu nic neděje. K rozhodnutí, zda došlo k průtahům v řízení či nikoli, je třeba situaci vždy posuzovat individuálně, jelikož každé soudní řízení je ojedinělé, jinak složité a vyžaduje jinou dobu k vydání konečného rozhodnutí ve věci.

Pokud máte pocit, že ve Vašem případě došlo k průtahům v soudním řízení a celková délka řízení je značně nepřiměřená, nejprve je třeba se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jen „Ministerstvo“), a to do šesti měsíců od skončení řízení. Po vylíčení rozhodujících skutečností budete ve Vaší žádosti po Ministerstvu žádat buď omluvu, nebo odškodnění nemajetkové újmy v penězích. Ministerstvo má následně na vyřízení Vaší žádosti lhůtu v délce 6 měsíců.

Pokud se Ministerstvo v této lhůtě nevyjádří nebo konstatuje, že k porušení Vašeho práva na přiměřenou délku soudního řízení nedošlo, máte možnost se s Vaším nárokem obrátit na soud, a to konkrétně na Obvodní soud pro Prahu 2.

Při výpočtu výše odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu se vychází ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, které dospělo k následujícímu právnímu závěru: „Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500,- Kč až 10.000,- Kč).“

Je však třeba upozornit, že tento výpočet je pouze orientační a konečný výsledek bude závist na okolnostech konkrétního případu.

Jak na převod družstevního bytu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak na převod družstevního bytu?

Jste vlastníkem družstevního bytu, resp. podílu a chcete jej převést? Nebo naopak přemýšlíte o tom, že si na sebe necháte družstevní podíl napsat? Tady je stručný návod, jak na to.

Co vlastně znamená ten družstevní byt?

Jedná se o byt v družstevním vlastnictví, nevlastní jej tedy fyzická osoba, ale družstvo a to jej pronajímá svým členům. Jedním ze specifik družstevního bytu je, že jej nelze prodat, protože není ve vlastnictví fyzické osoby, ale družstva. Možnost, jak tento byt přenechat někomu jinému je tedy jen taková, že dojde k převodu podílu v bytovém družstvu. Výhodou je skutečnost, že vzhledem k tomu, že se nemění samotný vlastník jednotky, není nutné měnit vlastnická práva v katastru nemovitostí. 

Jak na koupi družstevního bytu, resp. podílu?

Převod lze realizovat prostřednictvím uzavření smlouvy o převodu členského podílu v bytovém družstvu. Před samotným převodem družstevního bytu by se zájemce měl seznámit zejména se stanovami bytového družstva a také s nájemní smlouvou pro družstevní byt. 

Samotná smlouva o převodu členského podílu by pak měla alespoň obsahovat:

  • Vymezení smluvních stran převodce a nabyvatele
  • Specifikaci družstevního podílu včetně bytového družstva a spojeného práva užívání družstevního bytu
  • Vymezení kupní ceny za družstevní podíl
  • Závazek koupě družstevního podílu
  • Místo a datum podpisu smlouvy
  • Podpis

Kromě smlouvy je k převodu družstevního podílu třeba také souhlas družstva, který by však měl být jen formalitou, pokud nabyvatel splňuje obecné podmínky pro to, aby se stal členem, které jsou určeny ve stanovách družstva. Bytové družstvo nemůže zakázat, omezit ani vyloučit převod družstevního podílu. Často se ve stanovách můžeme setkat s omezením převodu pouze na fyzickou osobu.

K převodu práv k družstevnímu bytu se vztahuje také poplatek za převod, jenž nemá určenou jednotnou sazbu a každé bytové družstvo si cenu určuje samo. Kromě toho je dobré si dát pozor na dluhy a nesplacenou anuitu, protože koupě družstevního bytu znamená i přechod dluhů převodce vůči bytovému družstvu. Již zmíněná anuita pak obvykle znamená splátku úvěru bytového družstva k výstavbě nebo rekonstrukci bytového domu. Družstvo tento úvěr splácí prostřednictvím svých členů, kteří postupně ve splátkách odvádějí stanovenou částku.

Dále je užitečné vědět, že k účinnosti smlouvy o převodu členského podílu dochází až k okamžiku jejího doručení družstvu, a ne k okamžiku jejího uzavření. Uzavřenou smlouvu je nutno družstvu předložit a nový nabyvatel pak jen uzavře s družstvem příslušnou nájemní smlouvu, čímž je převod hotový.

Novela zákoníku práce – práce na dohody

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce – práce na dohody

Začátkem podzimu Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo novelu zákoníku práce. Tato novela v sobě implementuje dvě evropské směrnice týkající se rovnováhy pracovního a soukromého života a zaručující transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v Evropské unii. 

Tato novela se zatím se nachází v meziresortním připomínkovém řízení, kdy se k ní mohou vyjadřovat další ministerstva či jiné státní orgány a instituce. Přestože je zatím pouze ve fázi nezávazného návrhu, pojďme si blíže přiblížit, jaké změny by mohla přinést v oblasti prácí na dohody.

Prací „na dohody“ se rozumí práce na jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Jak již jejich název napovídá, těmito dohodami se mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nezakládá pracovní poměr. Jsou tak obecně řečeno pracovněprávními vztahy s větší flexibilitou a smluvní volností než pracovní poměr. 

Dohody se řídí volnější právní úpravou, než je tomu u pracovního poměru, a to jak jejich uzavírání a průběh, tak i jejich skončení. Zaměstnanci, konající práci na základě těchto dohod, jsou ale také zákonem výrazně méně chráněni.

Doposud platí, že u dohod mohou dát výpověď zaměstnanci i zaměstnavatelé, a to bez uvedení důvodu, s 15-ti denní výpovědní lhůtou.

Zaměstnanci dohod dále nemají právo například na dovolenou, nemocenskou, odstupné, cestovní náhrady, a také se na ně nevztahují pravidla týkající se pracovní doby a doby odpočinku (jediným pravidlem je, že výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích).

Na základě novely mají v platnost vstoupit tyto změny:

Zaměstnavatelům vznikne povinnost:

  • rozvrhovat týdenní pracovní dobu, 
  • odůvodňovat za určitých okolností výpovědi
  • na žádost zaměstnance odůvodňovat nesjednání pracovního poměru 

Na zaměstnance se mají nově aplikovat ustanovení zákoníku práce o

  • dovolené (pokud bude pracovněprávní vztah trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny, tedy minimálně 28 dní a zaměstnanec odpracuje alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby)
  • překážkách v práci 

Novela se pak také dotkne změn v oblasti odměňování, kdy zaměstnancům bude nutné proplácet příspěvek za:

  • práci ve svátky
  • noční práci
  • práci ve ztíženém prostředí 
  • víkendovou práci

Mezi další novinky patří zavádění digitalizace. Dohody bude nově možné zasílat elektronicky, například e-mailem, a to po dohodě obou stran, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. A elektronicky bude možné doručit i další dokumenty, třeba výpověď. 

Jak vystavit směnku, aby byla platná?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak vystavit směnku, aby byla platná?

Chtěli byste zajistit, že směnka, kterou vystavujete, bude platná? Nebo Vám naopak směnku vystavil někdo jiný a Vy chcete mít jistotu, že obsahuje všechny povinné náležitosti? Na následujících řádcích si přiblížíme, co směnka je, proč se používá a jaké jsou její povinné náležitosti.

Směnka se řadí mezi cenné papíry. Cenné papíry jsou listinami, do kterých jsou vtělena práva nebo povinnosti, a to tím způsobem, že tato práva po jejich inkorporaci bez těchto listiny nelze uplatňovat, převádět nebo s nimi jinak nakládat. Ve zkratce bychom si cenný papír mohli představit jako zhmotnění jinak nehmotného práva, které se inkorporací spojilo v jedno s listinou.

Směnka je cenným papírem, se kterým je spojeno právo na vyplacení určité peněžité částky. V souvislosti s tím, kdo je k placení povinen můžeme směnky dělit na směnky cizí a vlastní.

Směnka cizí obsahuje příkaz výstavce směnky (emitenta) daný třetí osobě (směnečníkovi) – často jde o nějakou finanční instituci, např. banku, aby oprávněnému ze směnky (remitentovi) vyplatila určitou peněžitou částku. Směnka vlastní naproti tomu zavazuje přímo výstavce. Je v ní obsažen slib, že výstavce oprávněnému vyplatí určitou peněžitou částku.

Směnky používají především podnikatelé v obchodních stycích, využít jich však může každý. Směnky mají více funkcí, mezi nimi např. funkci platební nebo zajišťovací. Platební funkcí je myšleno, že lze směnku použít jako platební prostředek. Lze je převádět na jiné osoby a nahrazovat tak peníze, neboť vlastník směnky spolu s jejím držením, drží i právo na vyplacení určité částky peněz.

Ještě obvykleji je však využívána zajišťovací funkce směnky. Když Vám totiž osoba, která Vám dluží určitou částku peněz, vystaví směnku, usnadní Vám tím případné následné vymáhání daného dluhu a vy budete mít větší jistotu, že Vám daný dluh bude splněn.

Náležitosti směnky jsou vyjmenovány v zákoně směnečném a šekovém, a liší se pro směnky cizí a vlastní.
Směnka cizí dle čl. 1, § 1 zák. směnečného a šekové musí obsahovat:

  • označení, že jde o směnku – toto musí být ve vlastním textu směnky
  • bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou částku
  • jméno toho, kdo má platit (směnečníka)
  • údaj splatnosti – nesmí být vymezena časovým rozmezím
  • údaj místa, kde má být placeno
  • jméno toho, komu má být placeno
  • datum a místo vystavení směnky
  • podpis výstavce

Směnka vlastní musí obsahovat tytéž náležitosti s tím rozdílem, že neobsahuje bezpodmínečný příkaz zaplatit, ale obsahuje bezpodmínečný slib zaplatit. V souvislosti s tím pak také u směnky vlastní není povinnou náležitostí uvést jméno směnečníka, neboť ten u směnek vlastních vůbec nefiguruje.

Pokud ve směnce chybí některá z podstatných náležitostí vyjmenovaných výše, automaticky to zakládá neplatnost takové směnky. Výjimkou jsou pouze údaje o splatnosti směnky, místa, kde má být placena a místa vystavení. O těchto údajích totiž, nejsou-li ve směnce uvedeny, platí následující domněnky:

  • chybí-li údaj splatnosti, jde o směnku na viděnou – tj. směnka, která je splatná po jejím předložení
  • chybí-li údaj o místě plnění, je tímto místem, místo uvedené u jména směnečníka (u směnky cizí) nebo místo uvedené u jména výstavce (u směnky vlastní)
  • chybí-li údaj o místě vystavení směnky, platí, že tímto místem bylo místo uvedené u jména výstavce směnky

Na závěr je nutno zdůraznit skutečnost, ve které může často docházek k chybování. Touto skutečností je požadavek bezpodmínečnosti příkazu či slibu, ten totiž nemůže být podmíněn například ani požadavkem na splnění smlouvy nebo poskytnutí protiplnění. Taková nebo jakákoli jiná podmínka by totiž způsobila neplatnost dané směnky.

V neposlední řadě je pro platnost také důležité, aby byla směnky sepsána v jednom jazyce.
Pokud by Vám bylo cokoli ohledně vystavení nebo vymáhání směnky dále nejasné, neváhejte se obrátit na zkušené advokáty naší advokátní kanceláře, kteří Vám s celým procesem vystavení a vymáhání směnky pomohou.

Víte, že jistota při pronájmu nemovitosti podléhá ze zákona úročení?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že jistota při pronájmu nemovitosti podléhá ze zákona úročení?

Pronajímatelé ve většině případů v nájemní smlouvě požadují zaplacení jistoty (dříve kauce) před samotným nájmem. Jistota slouží jako základní nástroj k ochraně pronajímatele pro řadu nechtěných situací, jako jsou nedoplatky na nájemném a jiných platbách v souvislosti s nájmem, případně pro uhrazení náhrady škody v případě způsobení takové škody na vybavení nemovitosti. Z držení jistoty však pro pronajímatele plynou určité závazky a kauce se úročí. 

 

Jistota je smluvně sjednaná částka, jejíž výše je omezena občanským zákoníkem na maximálně trojnásobek měsíční platby nájemce. Například je-li sjednáno nájemné ve výši 20.000,- Kč, nesmí jistota překročit částku 60.000,- Kč. Omezení na maximálně trojnásobek měsíční platby nájemce zahrnuje také i případnou smluvní pokutu. Pokud by tedy chtěl pronajímatel v nájemní smlouvě sjednat jak jistotu, tak smluvní pokutu, v souhrnu nesmí přesáhnout tuto maximální částku. 

 

Po skončení nájmu má pronajímatel povinnost jistotu nájemci vrátit. Pokud by však nájemce nesplnil své závazky, může pronajímatel jistotu použít pro jejich uhrazení. V případě, že nájemce dluží na nájemném či službách, pak je pronajímatel oprávněn vrátit nájemci pouze část jistoty po odečtení dluhu. Složitější situace nastává v případě, kdy nájemce v bytě způsobil škodu, která je k uhrazení kaucí třeba vyčíslit. Důležité je upozornit na fakt, že nájemce odpovídá pouze za škody, které nespadají pod tzv. běžné opotřebení bytu. Vyčíslení škody není v praxi vůbec jednoduchou záležitostí a nájemce výši škody může zpochybnit. 

 

Zákon pronajímateli ukládá povinnost vrátit nájemci jistotu navýšenou o úroky za dobu od jejího poskytnutí do vrácení. Na výši úroků se může pronajímatel s nájemcem dohodnout v nájemní smlouvě. Nájemce má však právo nejméně na úroky ve výši zákonné sazby. Žádná zákonná sazba na úroky z jistoty však neexistuje. Proto se přistupuje k obecnému pravidlu, které říká, že pokud nejsou úroky stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Pronajímatel by tedy podle tohoto pravidla měl nájemci zaplatit úroky, které mají banky v místě bydliště pronajímatele v době uzavření nájemní smlouvy. Výpočet takových úroků je často problematický, jelikož každá banka poskytuje jinou výši úroků a zároveň se výše úroků v čase mění. Lze tedy doporučit, abyste si výši úroků sjednali přímo v nájemní smlouvě předem. 

Ztížení uvádění falešných slev (Novela zákona o ochraně spotřebitele)

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Ztížení uvádění falešných slev (Novela zákona o ochraně spotřebitele)

Už v květnu tohoto roku předložila sněmovně vláda návrh zákona, který představuje novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku. V červnu pak proběhlo první čtení tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Návrh přinášel významné změny v ochraně spotřebitele hned v několika oblastech. Mezi nejvýznamnější změny patří ochrana spotřebitele v online prostředí před falešnými recenzemi, netransparentním nákupem na online tržišti a také ochrana před umělým navyšováním cen před slevovými akcemi. 

Daný návrh zákona má za cíl do právního řádu České republiky především provést tyto předpisy Evropské unie:

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/EU a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele;
  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a
  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES.

Novelu schválil Senát Parlamentu České republiky dne 3. 11. 2022 a následně byla doručena prezidentovi k podepsání.

Konkrétní změny, které novela přinese

Nově budou mít obchodníci povinnost uvádět, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce produkt nabízeli v období ne kratším než 30 dnů. Pokud by nastala situace, kdy zboží nabízeli kratší dobu než 30 dní, tak budou muset uvádět nejnižší cenu za celou uplynulou dobu, kdy zboží nabízí. Cílem této úpravy je zabránit uvádění klamavých informací ohledně výše slevy. Výjimku z této úpravy budou mít věrnostní programy a potraviny i jiné zboží, které rychle podléhá zkáze nebo má krátkou dobu spotřeby. Spotřebitel, který by byl i přes to poškozen nějakou nekalou praktikou prodejce, dostane navíc vedle nároků, které plynou z občanského zákoníku, také právo na odstoupení od smlouvy do 90 dnů, a bude moci požadovat přiměřené snížení ceny.

Tato novela by měla také prodloužit ze čtrnácti dnů na třicet dní lhůtu, ve které je možné odstoupit od smlouvy o koupi uzavřené např. na prodejní akci. Další změna se týká smluv uzavíraných ústně po telefonu. Prodávající bude nově muset zaslat smlouvu v textové podobě a ta bude platná až ve chvíli, kdy ji spotřebitel podepíše nebo odešle svůj souhlas s ní v elektronické podobě.

Upravena budou také práva spotřebitelů z vadného plnění ze smluv o koupi zboží a to také ve vztahu k poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Nová úprava by spotřebiteli měla umožnit uplatnit jeho práva z vadného plnění za nesoulad, který se projevil ve lhůtě do dvou let od dodání zboží.

V neposlední řadě upravuje novela také recenze. Prodejci budou povinni zajistit jasnou informaci, že hodnocení je opravdu od lidí, kteří jej zakoupili, užili. Novela tak upravuje falešné recenze jako nekalou obchodní praktiku.

Víte, že zaměstnavatel musí některé písemnosti doručit na pracovišti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že zaměstnavatel musí některé písemnosti doručit na pracovišti

Pravidla pro doručování písemností nejsou vždy tak přímočará a jednoznačná, jak by se mohlo na první dojem zdát. Doručování písemností skrývá mnoho složitostí a speciálních pravidel podle zvláštních právních předpisů, kterými se zákonodárce snaží chránit osoby ve slabším postavení. Doručování v rozporu s právní úpravou sebou navíc může nést dokonce sankci neplatnost takového úkonu. Jednou ze zvláštních oblastí doručování, která je velmi specifická, je oblast pracovněprávní a s ní spojený zákoník práce.

 

Zákoník práce upravuje doručování písemností související s pracovněprávním vztahem ve svých ustanoveních § 334 a následujících. Zákoník práce rozděluje úpravu zaprvé podle toho, kdo je adresátem, a zadruhé, o jakou písemnost se jedná. V tomto článku se zaměříme na doručování písemností od zaměstnavatele zaměstnanci.

 

Zaměstnavatel při doručování musí nejprve rozlišovat, o jakou písemnost se jedná. Pokud se jedná o písemnost týkající se vzniku (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), změny, nebo zániku (skončení pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, skončení pracovního poměru ve zkušební době a vytýkací dopisy) pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležitou písemnost týkající se odměňování (mzdový a platový výměr) nebo se jedná o záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, musí být takové písemnosti doručovány do vlastních rukou a to vždy na pracovišti.

 

Primární povinnosti zaměstnavatele doručovat zaměstnanci tyto písemnosti na pracovišti se nelze vyhnout. Až v případě, pokud není možné zaměstnanci doručovat na pracovišti, lze zaměstnanci doručit kdekoliv bude zastižen prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Datovou schránkou nebo sítí elektronických komunikací lze též zaměstnanci doručovat, ale pouze pokud s tím zaměstnanec vyslovil svůj písemný souhlas.

 

Vzhledem k tomu, že povinnosti doručit na pracovišti se nelze vyhnout, vždy je vhodné mít při doručování s sebou svědky, kteří svým podpisem potvrdí, že doručovat zaměstnanci na pracovišti není možné. Pokud však doručit na pracovišti je možné, ale zaměstnanec odmítne písemnost převzít, platí, že je doručeno okamžikem odmítnutí převzít. I pro tyto případy je vhodné mít s sebou svědky, kteří odmítnutí převzít svým podpisem dosvědčí. Za odmítnutí převzít písemnost však není podle ustálené judikatury možné požadovat, pokud se zaměstnanec nedostaví na výzvu zaměstnavatele na příslušný útvar, aby mu mohla být doručena písemnost.

 

Zajímavé je v této oblasti například též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2015, ze kterého vyplývá, že při osobním doručení si zaměstnanec nemůže vyhradit, že listinu převezme poté, co se seznámí s jejím obsahem.

 

Ostatní písemnosti, tedy ty, které se netýkají vzniku, změn a zániku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejsou odvoláním vedoucího zaměstnance, nejedná se o důležité písemnosti týkající se odměňování ani se nejedná o záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jako například oznámení o době čerpání dovolené, se doručují podle pravidel občanského zákoníku a není třeba primárně doručovat na pracovišti.

 

Zvláštní úpravu však může obsahovat též vnitřní předpis zaměstnavatele, který však nesmí být méně příznivý pro zaměstnance, než zákonná úprava.