Víte, že zaměstnavatel musí některé písemnosti doručit na pracovišti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že zaměstnavatel musí některé písemnosti doručit na pracovišti

Pravidla pro doručování písemností nejsou vždy tak přímočará a jednoznačná, jak by se mohlo na první dojem zdát. Doručování písemností skrývá mnoho složitostí a speciálních pravidel podle zvláštních právních předpisů, kterými se zákonodárce snaží chránit osoby ve slabším postavení. Doručování v rozporu s právní úpravou sebou navíc může nést dokonce sankci neplatnost takového úkonu. Jednou ze zvláštních oblastí doručování, která je velmi specifická, je oblast pracovněprávní a s ní spojený zákoník práce.

 

Zákoník práce upravuje doručování písemností související s pracovněprávním vztahem ve svých ustanoveních § 334 a následujících. Zákoník práce rozděluje úpravu zaprvé podle toho, kdo je adresátem, a zadruhé, o jakou písemnost se jedná. V tomto článku se zaměříme na doručování písemností od zaměstnavatele zaměstnanci.

 

Zaměstnavatel při doručování musí nejprve rozlišovat, o jakou písemnost se jedná. Pokud se jedná o písemnost týkající se vzniku (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), změny, nebo zániku (skončení pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, skončení pracovního poměru ve zkušební době a vytýkací dopisy) pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležitou písemnost týkající se odměňování (mzdový a platový výměr) nebo se jedná o záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, musí být takové písemnosti doručovány do vlastních rukou a to vždy na pracovišti.

 

Primární povinnosti zaměstnavatele doručovat zaměstnanci tyto písemnosti na pracovišti se nelze vyhnout. Až v případě, pokud není možné zaměstnanci doručovat na pracovišti, lze zaměstnanci doručit kdekoliv bude zastižen prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Datovou schránkou nebo sítí elektronických komunikací lze též zaměstnanci doručovat, ale pouze pokud s tím zaměstnanec vyslovil svůj písemný souhlas.

 

Vzhledem k tomu, že povinnosti doručit na pracovišti se nelze vyhnout, vždy je vhodné mít při doručování s sebou svědky, kteří svým podpisem potvrdí, že doručovat zaměstnanci na pracovišti není možné. Pokud však doručit na pracovišti je možné, ale zaměstnanec odmítne písemnost převzít, platí, že je doručeno okamžikem odmítnutí převzít. I pro tyto případy je vhodné mít s sebou svědky, kteří odmítnutí převzít svým podpisem dosvědčí. Za odmítnutí převzít písemnost však není podle ustálené judikatury možné požadovat, pokud se zaměstnanec nedostaví na výzvu zaměstnavatele na příslušný útvar, aby mu mohla být doručena písemnost.

 

Zajímavé je v této oblasti například též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2015, ze kterého vyplývá, že při osobním doručení si zaměstnanec nemůže vyhradit, že listinu převezme poté, co se seznámí s jejím obsahem.

 

Ostatní písemnosti, tedy ty, které se netýkají vzniku, změn a zániku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejsou odvoláním vedoucího zaměstnance, nejedná se o důležité písemnosti týkající se odměňování ani se nejedná o záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jako například oznámení o době čerpání dovolené, se doručují podle pravidel občanského zákoníku a není třeba primárně doručovat na pracovišti.

 

Zvláštní úpravu však může obsahovat též vnitřní předpis zaměstnavatele, který však nesmí být méně příznivý pro zaměstnance, než zákonná úprava.

Jak odstoupit od smlouvy?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak odstoupit od smlouvy?

Odstoupení od smlouvy je právním úkonem, ke kterému není potřeba souhlasu druhé strany. Odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku a zaniknou práva a povinnosti obou stran.

 

Obecná úprava odstoupení od smlouvy je obsažena v ustanovení § 2001 až 2005 občanského zákoníku. Tato úprava však není vyčerpávající pro všechny typy smluv, k některým typům smluv je odstoupení od smlouvy upravené samostatně speciální právní úpravou. Pokud u daného právního institutu není speciálně upraveno odstoupení od smlouvy, tak se použije obecná úprava.

 

Odstoupit od smlouvy není možné libovolně, ale je potřeba, aby pro takové odstoupení existoval důvod. Důvody pro odstoupení mohou vyplývat ze zákona nebo ze smlouvy:

  • Ze zákona – důvody jsou stanoveny obecné a dále specifické pro jednotlivé typy smluv
  • Ze smlouvy – možnost dohody stran, za jaké situace je od smlouvy možné jednostranně odstoupit

 

Důležité je, aby tyto podmínky pro odstoupení byly dány v okamžiku, kdy strana od smlouvy odstupuje. Obecnými důvody pro odstoupení od smlouvy jsou:

  • Odstoupení od smlouvy při jejím podstatném porušení
  • Odstoupení od smlouvy při prodlení jedné ze smluvních stran
  • Odstoupení od smlouvy při vadném plnění

 

Formu odstoupení od smlouvy stanoví občanský zákoník a bude se lišit podle konkrétních smluvních typů. Zásadní podmínkou je, že pokud zákon stanoví, že smlouva musí být uzavřena písemně, tak i odstoupení musí být písemné. Kromě toho si strany mohou také předem sjednat, jak by případné odstoupení od smlouvy mělo vypadat. Ze samotného odstoupení musí být patrné, kdo jsou smluvní strany, o jakou konkrétní stranu se jedná a mělo by z toho jasně plynout, že se jedná o odstoupení od smlouvy. Přestože to zákon přímo nestanovuje, je vhodné, aby byl uveden i důvod odstoupení od smlouvy a předešlo se tak případným sporům.

 

K účinkům odstoupení od smlouvy dochází v okamžik, kdy se to dozví druhá strana, tzn., že jí je odstoupení oznámeno nebo je jí doručeno písemné vyhotovení odstoupení. Po oznámení odstoupení druhé straně již nelze vzít odstoupení zpět a závazek, který ze smlouvy vyplýval, se zruší od samého počátku. Zaniká v zásadě celý rozsah závazku, tedy téměř všechna práva a povinnosti obou stran s výjimkou práv na zaplacení smluvní pokuty, úroku z prodlení a práva na náhradu škody. Vypořádání mezi stranami by mělo proběhnut dle ustanovení o bezdůvodném obohacení a strany si tak navzájem vrátí plnění. Nedotčena odstoupením od smlouvy zůstávají práva třetích osob, která byla nabyta v dobré víře. Nevíte-li si rady, jak od smlouvy odstoupit, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn a Kiršner.

Školení členů hospodářské komory

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Školení členů hospodářské komory

Dne 1. 1. 2023 nabývá účinnosti novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, kterou bude výrazně rozšířen okruh osob, kterým bude automaticky zřizována datová schránka.

Jsme rádi, že můžeme využít naše právní znalosti též ke školení veřejnosti, zejména členů Hospodářské komory ČR, v oblasti datových schránek a doručování prostřednictvím datových schránek. I tyto zkušenosti posouvají nás, a naši advokátní kancelář, kupředu. Děkujeme za tuto příležitost.

Tým CIKR

Jak disponovat s majetkem v exekuci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak disponovat s majetkem v exekuci

Exekuční řízení s sebou přináší mnoho omezení na straně dlužníka, který se stává v exekučním řízení povinným. Jedním z těchto omezení je též zákaz povinného disponovat se svým majetkem. V tomto článku se podíváme na tyto omezení dispozice s majetkem, a jaké možnosti povinnému zákon nabízí.

 

Nejprve je nezbytné se zabývat samotným omezení povinného disponovat se svým majetkem (tzv. inhibitorium). Zákon zná dva druhy inhibitoria. Prvním z nich je inhibitorium generální. Toto inhibitorium spočívá v omezení povinného nakládat s veškerým svým majetkem, včetně majetku spadajícího do společného jmění manželů, a to až na tři výjimky. Těmito výjimkami je nakládání s majetkem v rámci běžné obchodní činnosti, uspokojování základních potřeb svých a osob, vůči kterým má vyživovací povinnost a udržování a správa majetku. Pokud povinný bude nakládat se svým majetkem jinak, než podle shora uvedených výjimek, takové právní jednání bude relativně neplatné. Relativně neplatné právní jednání je ve své podstatě platné, pokud se neplatnosti nebude dovolávat exekutor, nebo některý věřitel. Generální inhibitorium se vztahuje na povinného od okamžiku doručení vyrozumění o zahájení exekuce.

Druhým  inhibitoriem je inhibitorium speciální. Speciální inhibitorium se vztahuje už na konkrétní věci nebo práva povinného, které jsou postiženy exekučním příkazem. Pokud by povinný právně nakládal s věcmi a právy, na které se vztahuje speciální inhibitorium, takové jednání by bylo absolutně neplatné, a tedy není třeba, aby se této neplatnosti kdokoliv dovolával. Speciální inhibitorium omezuje povinného od okamžiku doručení exekučního příkazu.

Ustanovení § 44a exekučního řádu, však zná způsoby, jakými lze obě inhibitoria obejít.

První možnost je uvedena v ustanovení § 44a odst. 2 exekučního řádu. Pokud povinný složí částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím omezení vlastníka dispozice s jeho majetkem, a to do sedmi dnů od doručení návrhu povinného exekutorovi.

Druhá možnost je uvedena v ustanovení § 44a odst. 3 exekučního řádu. Povinný může podat exekutorovi návrh na vyloučení konkrétních věcí ze zákazu dispozice s majetkem. V tomto případě musí povinný společně s návrhem prokázat, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Oproti prvnímu případu však už exekutor nemá povinnost vydat rozhodnutí, kterým by zrušil účinky inhibitoria, ale je to jeho oprávněním.

Poslední možnost je upravena v ustanovení § 44a odst. 4 exekučního řádu. Tento případ se vztahuje pouze na prodej majetku povinného. Pokud s tím písemně souhlasí jak exekutor, tak i oprávněný a všichni přihlášení věřitelé, může povinný zpeněžit majetek, a to však nejméně za cenu obvyklou zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy a k rukám exekutora.

Každá dispozice povinného s majetkem by měla být pečlivě zvážena, neboť sankce relativní a absolutní neplatnosti je poměrně přísná. Pokud by povinný, ačkoliv věděl o účincích neplatnosti, se pokusil svůj majetek prodat, mohl by se též dopustit trestného činu podvodu. Při jiných druzích dispozice s majetkem by se též mohl dopustit trestného činu poškození věřitele.

Novela zákona o datových schránkách

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o datových schránkách

S blížícím se koncem roku 2022 se též blíží nabytí účinnosti novel mnoha stěžejních zákonů. Jednou z takovýchto novel je i novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), jejíž hlavní změny se týkají oblasti datových schránek.

 

Datová schránka je elektronickým úložištěm srovnatelným například svojí funkčností s e-mailovou schránkou, jejíž hlavním cílem je doručování od orgánů veřejné moci, činění úkonů (podání) vůči orgánu veřejné moci a v poslední řadě dodávání dokumentů mezi fyzickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a právnickými osobami navzájem. Datová schránka je unikátní v tom, že je vždy vedena na konkrétní jméno, obchodní firmu, nebo název orgánu veřejné moci, a tedy je vždy naprosto zřejmé, kdo je odesílatelem a příjemcem datové zprávy. V rámci snah o elektronizaci fungování státní správy novela zákona o elektronických úkonech přichází se zásadní změnou, kterou se rozšiřuje okruh osob, které budou mít zřízenou datovou schránku automaticky ze zákona.

 

Co se týče fyzických osob nepodnikajících, těm se podle současné právní úpravy zřizuje datová schránka pouze na jejich žádost. Podle nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2023 však bude datová schránka založena automaticky každé plně svéprávné fyzické osobě, která je zapsána v evidenci osob, pokud použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou identifikaci. Tímto prostředkem pro elektronickou identifikaci je například mobilní klíč eGovernmentu, bankovní identita nebo eObčanka. Pokud plně svéprávná fyzická osoba použije takový prostředek elektronické identifikace, bude současně informována o tom, že použitím prostředku elektronické identifikace jí bude zřízena datová schránka. Fyzická osoba nepodnikající však může svoji datovou schránku znepřístupnit.

 

Co se týče fyzických osob podnikajících, těm se podle současné právní úpravy zřizuje datová schránka pouze na jejich žádost. Od 1. 1. 2023 však bude všem podnikajícím fyzickým osobám založena datová schránka automaticky, a to od okamžiku zapsání této osoby do zákonné evidence. Datová schránka bude založena automaticky všem podnikatelům, bez ohledu na to, na základě jakého oprávnění podnikají (živnost, výkon svobodných povolání), ale i těm podnikatelům, kteří k výkonu podnikatelské činnosti žádnou úřední aprobaci nepotřebují (správa nemovitosti, zemědělská výroba, lesní hospodářství).

 

V poslední řadě k právnickým osobám. Podle současné právní úpravy mají automaticky založenou datovou schránku pouze osoby zapsané v obchodním rejstříku. Novelou zákona o elektronických úkonech účinné od 1. 1. 2023 však bude okruh právnických osob, kterým bude automaticky zřizována datová schránka rozšířen, a to o všechny právnické osoby, které se zapisují do rejstříku osob. Automaticky zřízenou datovou schránku tak budou mít nově například spolky, církve, nebo společenství vlastníků jednotek.

 

Správa datové schránky s sebou přináší svá úskalí. Vždy je velmi důležité svoji datovou schránku pravidelně kontrolovat, neboť v případě, kdy je do datové schránky doručena písemnost a adresát této datové zprávy se do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě deseti dnů ode dne dodání, nastává takzvané doručení fikcí. Adresátovi tak mohou běžet například veřejnoprávní lhůty k uplatnění opravného prostředku, ale adresát o této lhůtě vůbec nebude vědět.