Peníze vyměněné ve směnárně můžete do tří hodin vrátit

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Peníze vyměněné ve směnárně můžete do tří hodin vrátit

Plánujete jet do zahraničí a ve směnárně jste si byli vyměnit hotovost za peníze jiné měny. Po chvíli ale zjistíte, že směnárna na vedlejším rohu nabízí mnohem výhodnější kurz než ta, ze které jste právě odešli, a že kdybyste peníze vyměnili tam, vyjde Vás to mnohem levněji. Co v takové situaci dělat? Je to jednodušší, než se zdá. Do tří hodin můžete ve směnárně vyměněné peníze vrátit.

Co všechno je směnárenskou činností?

Směnárenská činnost jako taková je upravena speciálním zákonem č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti.  Jde o soustavnou činnost, která je provozovaná vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a která spočívá v provádění směnárenských obchodů.

V ustanovení § 2 tohoto zákona je vymezen pojem směnárenského obchodu. Směnárenským obchodem se rozumí obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků určité měny za bankovky, mince nebo šeky jiné měny, nebo také bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz určité měny za bankovky, mince nebo šeky jiné měny.

Směnárenským obchodem ale naopak není například směna měn, kterou před zahájením platební transakce nabízí příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb.

Směnárenskou činnost jsou oprávnění provádět pouze banky, spořitelní a úvěrní družstva, Česká národní banka nebo směnárníci. Směnárníkem je pak ten, kdo je oprávněn provozovat směnárenskou činnost na základě povolení k činnosti, které mu je uděleno Českou národní bankou.

 

Jaký je postup vrácení?   

O vrácení směněných peněz lze žádat po odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Takovéto odstoupení od smlouvy nemá žádnou předepsanou formu, lze jej tedy učinit i ústně. Není ani třeba uvádět pro odstoupení žádný důvod. Důležité ale je, že odstoupit od smlouvy je třeba vždy v provozovně, ve které došlo k jejímu uzavření, tedy tam, kde byly peníze prvotně směněny.

Odstoupení se také musí vztahovat na celý rozsah smlouvy o směnárenském obchodu. Nelze tedy například požadovat vrácení pouze poloviny směněných peněz.

Dobré je mít také na paměti, že zmíněná lhůta 3 hodin běží pouze během provozní doby určené pro styk s veřejností v provozovně. Ustanovení § 16a odst. 3 zákona o směnárenské činnosti pak výslovně stanovuje, že pokud je lhůta přerušena, neskončí dříve než za 30 minut od okamžiku, kdy začala znovu běžet. V praxi to znamená, že pokud směníte ve směnárně peníze v 15:08 hodin a směnárna je otevřená od 9 do 18 hodin. Další den máte čas na odstoupení od smlouvy až do 9:30 hodin.

Lhůta na odstoupení od smlouvy však může být i delší (3 pracovní dny), a to pokud byla smlouva o směnárenském obchodu uzavřena prostřednictvím směnárenského bankomatu.

Dalším omezením vedle časového limitu je také výše, do které lze od smlouvy odstoupit. Převyšuje-li totiž částka, která byla směňována částku odpovídající 1 000 EUR, lze od smlouvy odstoupit právě jen do částky těchto 1 000 EUR.

V případě, že by vaše odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu směnárník odmítal a vy jste si nevěděli rady jak dál postupovat, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.

Nakládání s obvyklým vybavením rodinné domácnosti je omezeno

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nakládání s obvyklým vybavením rodinné domácnosti je omezeno

Obvyklé vybavení rodinné domácnosti je souborem movitých věcí, které slouží běžným potřebám rodiny a jejich členů. Pro obvyklé vybavené rodinné domácnosti není rozhodující, kterému z manželů náleží nebo zda náleží oběma, rozhodující je funkce dané věci.

Ustanovení § 3038 občanského zákoníku stanoví, že obvyklé vybavení rodinné domácnosti není součástí společného jmění manželů. Uvedené ustanovení vyvolává stále rozpory odborné literatury. Jazykovým výkladem uvedeného ustanovení lze dojít k závěru, že věci spadající pod obvyklé vybavení rodinné domácnosti nejsou součástí společného jmění manželů a institut obvyklého vybavení je tak nutno považovat za zvláštní majetkový režim. Z věcného záměru občanského zákoníku naopak plyne, že účelem zařazení právní úpravy obvyklého vybavení rodinné domácnosti do občanského zákoníku bylo vytvoření majetkového souboru se zvláštní ochranou, do kterého mohou spadat věci ze společného jmění manželů, podílového spoluvlastnictví manželů i výlučného vlastnictví jednoho z manželů, nikoli vytváření zcela nové majetkové kategorie mezi manžely.

K otázce obvyklého vybavení rodinné domácnosti a společného jmění manželů se v nedávné době vyjádřil také Nejvyšší soudu v rozhodnutí, sp. zn. 22 Cdo 3831/2022, ze dne 26. 1. 2023: „Smysl a účel úpravy institutu obvyklého vybavení rodinné domácnosti nevyžaduje a smysl a účel úpravy společného jmění manželů vylučuje, aby se oproti dikci § 3038 o. z. věci nestaly součástí společného jmění manželů jen proto, že současně tvoří obvyklé vybavení rodinné domácnosti, resp. aby věci nabyté před 1. 1. 2014 tvořící součást společného jmění manželů přestaly být jeho součástí jenom proto, že současně tvoří obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

Z uvedeného vyplývá, že skutečnost, že je movitá věc součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, se nedotýká vlastnického práva k ní. Smyslem a účelem úpravy obvyklého vybavení rodinné domácnosti je pravděpodobně omezení vlastnického práva v možnosti nakládat s movitými věcmi, které jsou takovým vybavením. Manžel totiž může nakládat s věcí patřící do obvyklého vybavení rodinné domácnosti pouze se souhlasem druhého manžela, nejedná-li se o věc zanedbatelné hodnoty. Pokud dojde k zániku rodinné domácnosti tím, že ji jeden z manželů opustí, může tento manžel požadovat po druhém manželovi věci z obvyklého vybavení, které jsou v jeho výlučném vlastnictví. Zákonodárce zde ale klade důraz na ochranu a zájmy nezletilých dětí žijících v rodinné domácnosti, a pokud druhý manžel potřebuje některé věci pro zajištění jeho potřeb, nemůže jim je manžel, který je výlučným vlastníkem, odejmout.

S ohledem na vše výše uvedené není možné interpretovat obvyklé vybavení rodinné domácnosti jako zvláštní kategorii stojící vedle společného jmění manželů, ale pouze jako soubor movitých věcí, jehož vlastnictví je omezeno ve smyslu nakládání s věcmi spadajícími do tohoto souboru.

Jak převést podíl v s.r.o.?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak převést podíl v s.r.o.?

Jste společníkem ve společnosti s ručením omezeným a chtěli byste převést svůj podíl v této společnosti? Níže Vám nastíníme, jak převodu podílu v s.r.o. docílit.

Nejprve si je třeba stanovit, zda svůj podíl budete chtít převádět na jiného společníka nebo na třetí osobu.

V případě, že budete podíl převádět na jiného společníka, nepotřebujete k tomuto souhlas valné hromady, pokud samozřejmě společenská smlouva neurčí jinak. Tudíž je potřeba při každém převodu podílu nejprve nahlédnout do společenské smlouvy dané společnosti.

Pokud chcete podíl převést na osobu odlišnou od společníka, neurčí-li společenská smlouva jinak, můžete takto podíl převést pouze se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu tak nenabude účinnosti dříve, než bude tento souhlas udělen.

Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.

Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že převoditelnost podílu může být modifikována nejen společenskou smlouvou, ale i vzájemnými smlouvami mezi jednotlivými společníky.

Smlouva o převodu podílu musí mít vždy písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.  Úřední ověření podpisů na smlouvě o převodu podílu je jednou z podmínek platnosti. Ve smlouvě je nutné mimo jiné identifikovat smluvní strany a převáděný podíl.

Je třeba upozornit na skutečnost, že převod podílu je vůči dané společnosti účinný až doručením smlouvy o převodu podílu. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti.

Odlišný režim převodu podílu nastane v situaci, kdy je podíl v s.r.o. představován kmenovým listem. Kmenový list je cenný papír na řad a lze jej vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není jakýmkoli způsobem omezena či podmíněna.

K převodu podílu představovaného kmenovým listem bude kromě smlouvy o převodu podílu nutný ještě rubopis (indosament) a předání indosovaného kmenového listu jeho nabyvateli. Pro účinnost převodu kmenového listu vůči společnosti je následně nutné oznámení o změně osoby společníka a předložení indosovaného kmenového listu dané společnosti. Oznámení o změně společníka může učinit jak převodce, tak i nabyvatel, indosovaný kmenový list však předkládá nabyvatel podílu. Společnost následně zajistí aktualizaci seznamu společníků a rovněž zápisu v obchodním rejstříku.

Tedy závěrem, pokud chcete převádět svůj podíl v s.r.o., je nutné se vždy podívat do společenské smlouvy, zda jsou s tímto konkrétním převodem spojena nějaká omezení či podmínění. Rovněž je potřeba zvolit způsob převodu dle toho, zda je podíl představován kmenovým listem či nikoli.

Pokud potřebujete pomoci s převodem podílu v obchodní společnosti, neváhejte se obrátit na naše odborníky z Advokátní kanceláře CIKR.

Jak požádat o otcovskou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak požádat o otcovskou?

Právě se Vám narodilo dítě a Vy byste s ním rád strávil první dny jeho života a pečoval o něj a jeho maminku, ale bojíte se ztráty příjmu? Za tímto účelem byla od r. 2018 uzákoněna dávka otcovské poporodní péče nazývána často také jen jako otcovská. Krátce si představíme, jaké jsou podmínky vzniku nároku na otcovskou a jak o ni požádat.

Dávka otcovské poporodní péče je poskytovaná z nemocenského pojištění a nahrazuje mzdu otci dítěte během 14 dnů, ve kterých o své novorozené dítě pečuje. Pojištěnci (i ženě) pak také nahrazuje příjem v případě, že převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí.  Nově od konce roku 2022 náleží otcovská i otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Jaké jsou podmínky nároku na otcovskou?

Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Nemocenského pojištění jsou účasti
např. zaměstnanci, kteří ze svého příjmu ze zaměstnání odvádějí pojistné na sociální zabezpečení nebo osoby samostatně výdělečně činné, kteří se k účasti na nemocenském pojištění dobrovolně přihlásili a pojištění se účastnili alespoň po dobu 3 měsíců před nástupem na otcovskou.

Mezi další podmínky spadá uvedení otce v rodném listu dítěte a nástup na otcovskou v období do šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Den nástupu si přitom každý může určit dle potřeby sám a tato lhůta se prodlužuje, je-li dítě ze zdravotních důvodů hospitalizováno.

Jak podat žádost o otcovskou?

Aby byla pojištěnci otcovská vyplácena, musí si o ni sám proaktivně požádat. Úprava podávání žádostí je odlišná u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnanec podává žádost o čerpání dávky u svého zaměstnavatele, který ji následně předává Okresní správě sociálního zabezpečení. Osoba samostatně výdělečně činná pak žádost podává přímo u Okresní správy sociálního zabezpečení, u které je registrována.

Na samostatnou žádost existuje speciální formulář, který můžete najít pod tímto odkazem: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zdopp.

Jaká je výše otcovské?

Rozhodování o nároku na dávku a její výši je kompetencí příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, která o žádosti rozhoduje ve lhůtě jednoho měsíce od jejího doručení. Samotná výše dávky se pak počítá každému žadateli individuálně v závislosti na jeho denním vyměřovacím základu.

Denní vyměřovací základ je průměrným denním příjmem žadatele upraveným pomocí tří redukčních hranic a zpravidla se zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U osob samostatně výdělečně činných se však vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného. Výše otcovské pak představuje 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu na kalendářní den.

Samotná dávka je poskytována po dobu 14 dnů, nelze ji však čerpat po jednotlivých dnech. K jednoduchému přehledu o výši otcovské, která by byla vyplácena přímo vám, můžete využít této kalkulačky. https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-davek-v-roce-2022

Práce na home office

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Práce na home office

I na tak hrozné věci, jako je pandemie covidu-19, můžeme nalézt některá pozitiva. Jelikož v období pandemie zaměstnanci neměli možnost vykonávat své zaměstnání na svém obvyklém pracovišti, byli zaměstnavatelé nuceni se na tuto nenadálou situaci nějakým způsobem adaptovat. Plošně se tedy začala uplatňovat tzv. práce na dálku neboli „home office“. Tento typ výkonu práce spočívá v tom, že zaměstnanec plní své pracovní úkoly ve své pracovní době z pohodlí domova, přičemž komunikace se zaměstnavatelem většinou probíhá prostřednictvím internetového připojení.

Pandemie covidu-19 je sice v současné době do značné míry minulostí, ale fenomén home office zůstal v českém pracovním prostředí stále velice populární. Mnoho zaměstnanců si zvyklo na flexibilitu, kterou práce z domova přináší. Zaměstnanec si totiž v této formě pracovního poměru plně rozhoduje o svém pracovním prostředí, do značné míry ovlivňuje svou pracovní dobu a šetří vysoké prostředky, které bývají spojeny s výkonem pracovních povinností na klasickém pracovišti (typicky náklady na dopravu atp.). Z práce na home office však benefitují i zaměstnavatelé. Ušetří si totiž obvyklé náklady na nájem, energie a vybavení pracovních prostor. Zaměstnavatelé také často zjistili, že zaměstnanci jsou ve svém domácím prostředí mnohem produktivnější než v prostředí sterilních kanceláří. Nevýhody home office spočívají však mimo jiné například v tom, že tato forma výkonu práce samozřejmě není vhodná pro všechny typy zaměstnání, neboť spoustu zaměstnání nelze fakticky vykonávat tímto způsobem. Nevýhodou je také narušení klasických sociálních vazeb na pracovišti.

Na základě zvýšené popularity tohoto institutu se již dlouho diskutuje o jeho pevném zakotvení do právního řádu. V současné době vláda schválila návrh novely zákoníku práce, která kromě změn v oblasti práce na dohody má stanovit jasná pravidla pro právě práci na home office. Dohoda o práci na dálku bude muset být sjednána písemně. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dojde ke sjednání výše paušální platby, skrze kterou bude zaměstnavatel pokrývat zaměstnancovy náklady na práci na dálku. Těmito náklady se rozumí hlavně spotřebovaná elektřina, teplo, voda atp. Rodiče s dětmi do devíti let mají mít nově právo zaměstnavatele žádat o možnost výkonu práce na dálku. V případě, kdy zaměstnavatel nebude ochoten této žádosti vyhovět, bude povinen zamítnutí žádosti písemně odůvodnit. Práci na dálku bude také zaměstnavatel mít možnost nařídit (typicky za situace krajní nouze jako například epidemie).

Může společenství vlastníků jednotek omezit Airbnb?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Může společenství vlastníků jednotek omezit Airbnb?

Fenoménem v oblasti krátkodobého ubytovávání se v posledních letech stala služba Airbnb. Jedná se o službu, která vlastníkům umožňuje poskytovat své obytné prostory ke krátkodobému ubytovávání. Jaký je však právní režim této služby? Z ustanovení § 2235 odst. 2 občanského zákoníku plyne, že ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí, pokud pronajímatel přenechává nájemci byt nebo dům ke krátkodobému účelu. O nájem bytu se tedy nejedná. To potvrzuje i rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 6 Af 20/2020-28. Dle tohoto rozhodnutí Airbnb nemůže naplnit zákonem předvídaný účel nájmu bytu, neboť nesaturuje potřebu bydlení, ale uspokojuje potřebu na ubytování, a proto je nutné ji klasifikovat jako ubytovací službu podle § 2326 občanského zákoníku.

Jelikož forma krátkodobého ubytovávání zákonem nebyla dosud ve velké míře regulována, dává si zákonodárce za úkol vymezit určité zákonné minimální standardy, které by se vztahovaly na poskytovatele těchto služeb. O určitou formu regulace se již neúspěšně pokoušelo město Praha. V současné době zákonnou úpravu tohoto fenoménu připravuje vláda, a dokonce i Evropská Unie. Omezení práva poskytovat služby Airbnb však nemusí přijít pouze ze strany zákonodárce. Jak to bude v případě, kdy toto omezení přijde ze strany společenství vlastníků jednotek?

Opověď na tuto otázku nám nedávno přinesl Nejvyšší soud ve svém usnesení ve věci č. j. 26 Cdo 854/2022-209. Jednalo se o případ, kdy Nejvyšší soud posuzoval platnost ustanovení ve stanovách společenství vlastníků jednotek, které užívání jednotek k opakovanému krátkodobému pronájmu (kratšímu 3 měsíců), podmiňovalo souhlasem všech svých členů. V tomto případě se Nejvyšší soud musel zabývat otázkou působnosti SVJ, neboť bylo potřeba určit, zda SVJ může tímto způsobem vlastnické právo vlastníků jednotek omezit. Nejvyšší soud se vyjádřil, že v souladu s ustanovením § 1189 občanského zákoníku je působnost SVJ vymezena pouze na oblast správy, provozu, údržby, oprav domu, jeho společných částí a pozemku. Zásahy do práv vlastníků k jednotlivým bytům (jednotkám) jsou tedy nepřípustné. Projevuje se zde tedy dualistická koncepce vlastnictví bytové jednotky. Zaprvé má vlastník ve svém výlučném vlastnictví byt a v podílovém vlastnictví společné části domu a pozemku. Pokud tedy prostřednictvím stanov učinilo SVJ takové rozhodnutí, které vlastníkům zakázalo krátkodobě pronajímat své jednotky, pak se jedná o rozhodnutí, které přesahuje působnost SVJ a v takovém případě se na něj podle ustanovení § 245 občanského zákoníku hledí, jako by nebylo učiněno. Jedná se tedy o rozhodnutí, které je tzv. zdánlivé neboli nulitní.

Jiná situace by však nastala, pokud by vlastník v rámci krátkodobého ubytovávání porušoval své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek. Kupříkladu by neustálým stěhováním docházelo k rušení obvyklého klidu a pořádku v domě. V takovém případě by SVJ bylo oprávněno postupovat podle ustanovení § 1184 občanského zákoníku. Mohlo by tedy navrhnout soudu nucený prodej předmětné jednotky.