Vyúčtování služeb souvisejících s nájmem bytových prostorů

Nájemce platí pronajímateli vlastní nájemné a dále mu odvádí peníze za poskytované služby. Všichni nájemci by ovšem měli vědět, že pronajímatel má povinnosti poskytovat nájemci vyúčtování nákladů za služby. Pro případ, že pronajímatelé zanedbávají tuto povinnost, existuje možnost vymáhání smluvní pokuty za takové pochybení.

Co říká zákon?

Vztahy založené nájemní smlouvou bývají primárně regulovány občanským zákoníkem. Méně vchází ve známost, že specifičtější otázky jako je vyúčtování nákladů za služby v občanském zákoníku nenajdeme a musíme se obrátit na speciální zákon č. 67/213 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb.

O jaké služby se jedná?

Služby, na které zákon dopadá, jsou zejména dodávky tepla, centralizované poskytování teplé vody, dodávky vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

Vyúčtování a jeho doručení

Vyúčtování nákladů a záloh na jednotlivé služby za zúčtovací období by měl pronajímatel nájemci doručit nejdéle do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Pronajímatel musí uvést skutečnou výši nákladů na služby a rozčlenit je dle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmé a kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

Co když k doručení nedojde?

Pokud pronajímatel svou povinnost nedodrží, je povinen zaplatit nájemci pokutu, ledaže by splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat (kdyby byl např. nájemce v nemocnici) nebo k neplnění lhůty došlo kvůli zavinění nájemce (nájemce by si nevybíral poštu ve schránce). Výši pokuty pronajímatel musí dojednat alespoň se 2/3 nájemců v daném domě, případně o ní rozhodne družstvo nebo společenství vlastníků jednotek. Maximální výše pokuty je 50 Kč za každý započatý den, kdy pronajímatel nedoručí po lhůtě vyúčtování služeb. Pokud se pronajímatel nedohodne s nájemci, ani nerozhodne družstvo či společenství, výše pokuty je 50 Kč za každý den prodlení.

Jak postupovat?

Nájemce nemusí žádat pronajímatele o vyúčtování služeb, aby měl nárok na smluvní pokutu. Pronajímatel je povinen vyúčtování provést a seznámit s ním nájemce. Nárok na smluvní pokutu vzniká nájemci samotným uplynutím čtyřměsíční lhůty a výsledek vyúčtování, jako např. nedoplatek, nemá na nárok žádný vliv. Nehraje ani roli, jestli v důsledku nedodržení povinnosti pronajímatele vznikla nájemci škoda. Pokud ovšem škoda vznikne, nesmí výše pokuty být nižší, než je škoda, jež vznikla nájemci z důvodu neposkytnutí vyúčtování služeb.

Paušální platba

Částku za nájemné a částku za služby lze také sloučit do paušální platby. Taktéž lze platbu za služby ujednat jako paušál. V tomto případě není povinností pronajímatele poskytovat vyúčtování za služby. Pokud jde o nájem na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou, nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod. Pro tyto služby má pronajímatel vždy povinnost poskytnout vyúčtování.

Pomůžeme vám se v této složité problematice orientovat, a proto se nebojte nás kontaktovat. Poskytujeme právní poradenství spolu s právním zastoupením u soudu. Dlouhodobě též sledujeme legislativní vývoj a rozhodovací praxi soudů v této oblasti, kterou umíme využít k dosažení adekvátního odškodnění pro klienta.

 

Sledujte nás na
soc. sítích

Proč je důležité mít firemního právníka?

Každý laik zná klasické právnické profese, na které nejčastěji natrefí třeba v televizi – ať už ve zprávách, nebo v dobrodružných seriálech z kriminálního prostředí. Je snadné podlehnout dojmu, že jediná cesta, kterou se student právnické fakulty může po dostudování vydat, je advokát, státní zástupce, nebo soudce. Další profese ukotvené v obecném povědomí veřejnosti jsou ještě exekutor a notář. Ve skutečnosti množství studentů, které všechny tyto profese zaměstnají dohromady, tvoří maximálně 15 procent absolventů právnické fakulty. Co pak dělá ten zbytek? 

Kromě absolventů práva, kteří se rozhodli jít jinou cestou, než je právo, a kterých není zanedbatelné množství, většina absolventů dělá na ministerstvech, správních úřadech, policii a v různých jiných částech právního aparátu. I na místech, kde byste nepřepokládali, že bude potřebný právník, nějakého určitě potkáte. Koneckonců i na fakultě se učíme, že právo „prozařuje“ všemi oblastmi lidského života (ať to znamená cokoliv).

Firemní právník

Část trhu, na které se uplatňuje velké procento absolventů a kterou jsme zatím schválně nezmínili, je profese tzv. podnikového právníka. Tento termín je reliktem z doby socialismu a označuje právníky zaměstnané v státním podniku. Samozřejmě i dnes najdeme pracovní místa, na která termín podnikový právník naprosto sedí, například Česká pošta nebo Lesy ČR…. ale jelikož v dnešní době tvoří drtivou většinu zaměstnavatelů různé obchodní korporace, pojem „podnikový právník“ není tak docela výstižný a užívá se spíš „firemní právník“, „in-house právník“, nebo podobně – „in house council“. 

Služby firemního právníka

Zjednodušeně můžeme říct, že průměrný firemní právník se zabývá veškerou právní agendou, která se týká jeho zaměstnavatele a poskytuje služby jenom jemu, čím je obor a rozsah jeho práce striktně vymezený. Podle druhu zaměstnavatele se tedy může mít firemní právník zabývat velmi úzkou, nebo naopak velmi širokou právní agendou. I firmy s vlastními právníky často hledají z různých důvodů externí pomoc u advokátních kanceláří. Často se jedná o agendu, ve které nemůžou podnikoví právníci jednat sami, nebo s danou oblastí nemají zkušenosti, případně v obdobích, kdy je práce ve firmě tolik, že samotní by nápor nezvládli.

Odborníci na korporátní právo

Řešením pro malé i velké firmy, kterým se nevyplatí zaměstnávat vlastního firemního právníka je služba, kterou nabízí různé advokátní kanceláře včetně té naší. Naši advokáti se specializací na korporátní právo jsou firmám schopni poskytovat stejně dobré služby jako in-house právníci, ovšem nás nemusíte platit každý měsíc, jenom v době, kdy naše právní služby skutečně potřebujete. Ačkoliv to samozřejmé není pravidlem, advokáti s dlouholetou praxí často odvedou nejenom stejně dobrou práci jako firemní právníci, ale díky zkušenostem i práci lepší.

Firemní právník CIKR

Naše advokátní kancelář má na kontě dlouhodobou úspěšnou spolupráci s firmami různých velikostí a odborností a vždy se nám podařilo dotáhnout jejich agendu do úspěšného konce a k spokojenosti na obou stranách. Rádi vám pomůžeme i v případě, že vlastního právníka(y) máte, ale potřebujete právní oddělení z důvodu nečekané situace v určitém období posílit. Naší advokáti vám poradí v pracovním právu, obchodním právu, ve věci nemovitostí a realit a v dalších, které patří do jejich odbornosti, proto neváhejte nás kontaktovat.

 

Sledujte nás na
soc. sítích

Bydliště dítěte

Dle občanského zákoníku patří mezi práva i povinnosti rodiče určit místo bydliště dítěte, přičemž toto rozhodnutí patří mezi jednu z podstatných věcí při výkonu rodičovské odpovědnosti. Každý rodič má právo a povinnost určit místo, kde bude jeho dítě s výhradou změny okolnosti trvale žít. V případě, že rodiče dětí žijí spolu, nejedná se o nijak závažný problém. Jak ale postupovat v případě, že s přestěhováním dítěte nesouhlasí rodič, kterému po rozvodu nebo rozchodu dítě nebylo svěřeno do péče?

Dohoda o bydliště dítěte

Nejlepším řešením samozřejmě je, když jsou rodiče schopni se civilizovaně dohodnout v zájmu svého potomka, bohužel jsou časté případy, kdy je změna bydliště dítěte ze strany jednoho rodiče vůči druhému šikanózní, nebo naopak jeden rodič druhému brání se přestěhovat s dítětem jenom kvůli malicherným důvodům.

Pojďme se tedy společně podívat na nejčastější důvody, které vedou ke změně bydliště rodiče, který má dítě v péči:

1) objektivní nutnost: například dojde k vypršení nájemní smlouvy

2) ekonomické důvody: náklady na bydlení v dosavadním místě se staly neúnosnými

3) pracovní důvody: získání zajímavé práce (ať už finančně nebo profesně), stěhování se do města s nižší nezaměstnaností

4) osobní důvody: následování nového partnera, založení nové rodiny

5) rodinné důvody: stěhování se za rodinou, do místa, kde má rodič větší osobní vazby

Změna bydliště dítěte

Se změnou bydliště pochopitelně přichází následky nejenom pro dítě samotné, ale i pro rodiče, do jehož péče dítě svěřeno nebylo. Vždy samozřejmě záleží na tom, za jakých okolností došlo ke změně bydliště a o jak velkou změnu šlo. V této souvislosti je vždy potřeba vždy střízlivě posoudit, do jaké míry změna bydliště dítěte zkomplikuje možnost výkonu rodičovské odpovědnosti druhého rodiče.

Nesouhlas jednoho z rodičů

Pokud rodič, který nemá dítě ve své péči, se změnou místa bydliště dítěte nesouhlasí, nebo vůbec nedostal možnost se na rozhodování podílet, může se obrátit na soud, aby v této záležitosti rozhodl. S výjimkou situací, kdy došlo ke změně místa bydliště bez vědomí jednoho z rodičů, je předpokladem pro podání návrhu k soudu skutečnost, že se rodiče pokusili o dohodu, že otázku místa bydliště dítěte společně řešili a ke společnému řešení nedospěli.

Nejlepší řešení pro dítě

Při svém rozhodování by soud měl především hodnotit, jaké řešení nejlépe odpovídá zájmům dítěte, a je-li to možné, měl by přihlédnout i k názoru dítěte. Tyto dvě skutečnosti – zohlednění názoru dítěte a objektivní zjištění, co je pro dítě nejlepší, by měly zajistit, že bude rozhodnuto především v jeho zájmu.

Ještě před změnou místa bydliště se na soud mohou obrátit oba rodiče. Podle strany, kterou zastávají, se logicky jeden rodič dožaduje, aby soud určil jako bydliště dítěte novou adresu, druhý rodič žádá, aby se bydliště dítěte neměnilo.

Rozhodnutí soudu

Po změně místa bydliště dítěte se ovšem jedná o značně složitější situaci, která se dá vyřešit třemi různými způsoby. V prvním případě soud může určit, že místem dítěte je stávající nové místo bydliště (toto může určit jenom jako reakci na návrh rodiče, který se změnou bydliště nesouhlasí, soud nerozhoduje „jenom tak“, bez příslušného podání). Dále může soud shledat, že ke změně bydliště dojít nemělo a určí, že místem bydliště dítěte zůstává původní bydliště. Znamená to, že soud schválil návrh rodiče, který s touto změnou nesouhlasil. Poslední možností je, že soud jako místo bydliště dítěte určí bydliště rodiče, který podal návrh, tedy rodiče, do jehož péče dítě nebylo svěřeno. Opět za předpokladu, že by to rodič navrhl. Tím by ale fakticky došlo k rozhodnutí o změně péče o dítě.

Naše kancelář má za sebou dlouholeté zkušenosti se soudními spory z oblasti rozvodů, svěření dítěte do péče, určení výše výživného i z oblasti výše popsané změny bydliště dítěte (mluvíme zde o rodinném právu). Ať už jste na jakékoliv straně sporu a máte pocit, že se na vás a Vašem dítěti páchá křivda, neváhejte se nás kontaktovat.

 

Sledujte nás na
soc. sítích

Jak vymáhat dlužnou pohledávku?

DOTAZ: Dobrý den, jsem na mateřské dovolené a přivydělávám si výrobou netradičních šperků. Prodávám je nejčastěji přes internet, ale mívám stánky i na různých řemeslných trzích. Před Vánoci jsem měla velkou zakázku od jednoho pána v hodnotě asi 15.000,- Kč. Měl to být dárek pro manželku. Komunikovali jsme hlavně přes email, občas telefonicky, zaplatil zálohu 5.000,- Kč, domluvili jsme se, že zbytek zaplatí po obdržení zboží. Hotové šperky jsem mu odeslala a obdržení balíčku mi potvrdil emailem, ale když jsem ho požádala o doplacení zbylé částky, přestal najednou komunikovat. Písemnou smlouvu spolu nemáme. Jak mám postupovat?

Podejte žalobu

Pokud s vámi zákazník přestal komunikovat a vy nemáte jinou možnost, jak se svých práv domoci, pravděpodobně vám nezbyde nic jiného, než se obrátit na soud. Je zbytečné s tím dále otálet, protože vám běží tříletá promlčecí lhůta, po jejímž uplynutí může dlužník uplatnit námitku promlčení. Během řízení před soudem se však běh této lhůty zastavuje.

Před podáním žaloby k soudu je vhodné také dlužníka oficiálně písemně vyzvat ke splnění povinností. Jedná se o takzvanou předžalobní výzvu a její zaslání dlužníkovi má vliv na pozdější přiznání nákladů řízení před soudem.

Co je potřeba?

V žalobě potřebujete uvést identifikační údaje dlužníka, tedy celé jméno, bydliště a případně datum narození nebo rodné číslo. V žalobě uvedete všechny okolnosti Vašeho případu a přiložíte k ní důkazy. Dejte si pozor na to, že důkazní břemeno v tomto případě leží na vás, což znamená, že musíte prokázat, že vám dotyčný peníze opravdu dluží a to v částce, kterou požadujete.

Nachystejte si důkazy!

Vzhledem k tomu, že jste neuzavřeli písemnou smlouvu příště je lepší smlouvu sepsat), bude dokazování z vaší strany komplikovanější, a bylo by na místě zvážit, zda se neobrátit na právníka. I při absenci písemné smlouvy však můžete jako důkazy navrhnout např. emaily s dlužníkem (domluva na zakázce, potvrzení balíčku, výzvy k zaplacení atd.), vyčíslení ceny šperků, fakturu za materiály na zhotovení šperků, výpis z účtu se zaplacenou zálohou, výpis z telefonních hovorů s dlužníkem, dodejku… případně pokud máte nějakého svědka, můžete navrhnout jeho výpověď. Pokud soud rozhodne ve váš prospěch, po právní moci rozsudku bude mít dlužník možnost svůj dluh splnit dobrovolně. Pokud tak neučiní, rozsudek se stane vykonatelným a vy budete mít možnost využít služeb exekutora. Promlčecí lhůta pro právo přiznané rozsudkem je deset let.

Na závěr lze jenom doporučit, abyste z důvodu usnadnění dokazování, v budoucnu v podobných případech se svými zákazníky uzavírala smlouvy písemně.

Pokud si nejste jistí ohledně podání žaloby na dlužníka, neváhejte kontaktovat naší advokátní kancelář CIKR, kde vám rádi s žalobou i dalším postupem poradíme.

 

Sledujte nás na
soc. sítích