Přání dítěte a jeho vliv na rozsah styku s druhým rodičem

Náš článek na téma přání dítěte a jeho vliv na rozsah styku s druhým rodičem pro portál Právní prostor

 

Podle ustanovení § 888 občanského zákoníku má dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako má tento rodič právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže.

Představme si situaci, že je soudem vymezen rozsah styku dítěte s druhým rodičem, tedy s rodičem, který dítě nemá ve své výlučné péči, ale dítě se s ním stýkat odmítá. Co bude dál? Jak správně postupovat?

Předně je nutné uvést, že soudy by při rozhodování o péči o dítě měly zohledňovat přání dítěte již v nalézacím řízení.

Hraniční věk pro „kvalifikované“ zohlednění přání dítěte při rozhodování o péči se v jednotlivých rozhodnutích soudů či nálezů Ústavního soudu mírně, nikoli však zvláště dramaticky, liší. Například v nálezech Ústavního soudu z roku 2019 lze nalézt stanovisko, podle nějž věk 10 let „je chápán jako hraniční a po jeho dosažení je zpravidla nezbytné zjišťovat názor či přání dítěte přímo před soudem, ledaže tomu brání zvlášť významné okolnosti.“, ale také stanovisko, podle kterého již věk 9 let dítěte „je chápán jako hraniční a po jeho dosažení je zpravidla nezbytné zjišťovat názor či přání dítěte přímo soudem, ledaže tomu brání zvlášť významné skutečnosti.“ Víceméně nám však tyto nálezy dávají vodítko, že cca od 9 let dítěte je nezbytné vzhledem k rozumové a emoční vyspělosti dítěte zjišťovat jeho postoj k věci.

V případě odmítání styku s rodičem je důležité zjistit důvod takového postoje právě v rámci nalézacího řízení. Následně je třeba vždy poměřovat v souladu s užitím principu proporcionality právo rodiče na styk s dítětem, a tedy podílení se na jeho výchově, a přání dítěte.

Náležité je rovněž zjistit, zda odmítání dítěte stýkat se s rodičem není důsledkem manipulace ze strany pečujícího rodiče. Pokud by tomu tak bylo, standardně by nemělo být přání dítěte bezpodmínečně vyhověno, jelikož takovýto odmítavý postoj, zapříčiněný pečujícím rodičem, by nemusel zcela odrážet vůli dítěte nýbrž vůli manipulujícího rodiče.

Celý článek najdete na portálu Právní Prostor ZDE

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, alkohol a jiné návykové látky na pracovišti

marten-bjork-6dW3xyQvcYE-unsplash

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, alkohol a jiné návykové látky na pracovišti

Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je zaměstnavatel oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance, a to na základě těchto (výjimečných) důvodů:

1) pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody delšímu než 1 rok,
2) nebo pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, byl-li tento trestný čin spáchán při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
3) nebo pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k jím vykonávané práci.

Ustanovení § 55 odst. 2 zákoníku práce pak zaměstnavateli zakazuje okamžité zrušení pracovního poměru v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která ja na mateřské dovolené, a zaměstnance nebo zaměstnankyně, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Dle ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce nesmí zaměstnanec požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky, tj. omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, na pracovištích zaměstnavatele.

Po dobu trvání pracovní doby zaměstnanec nesmí požívat tyto látky ani mimo pracoviště. Zákaz alkoholu na pracovišti však není absolutní, neboť např. pivo se sníženým obsahem alkoholu mohou konzumovat pracovníci, kteří jsou vystaveni nepříznivým mikroklimatickým podmínkám (např. skláři), a dále mohou alkohol konzumovat i zaměstnanci (např. degustátoři), pro které je tato činnost součástí pracovních úkolů.

Zaměstnavatel by však měl v případě pozitivní dechové zkoušky přihlédnout ke konkrétním okolnostem daného případu a až poté případně přistoupit k následným pracovněprávním sankcím.

Kdy lze žádat náhradu za ztrátu radosti z dovolené?

Kdy lze žádat náhradu za ztrátu radosti z dovolené?

V případě, kdy Vám zásadní vady, ke kterým dojde v souvislosti se zájezdem, zkazí celý zájezd nebo jeho podstatnou část, můžete žádat tzv. náhradu za ztrátu radosti z dovolené. Můžete požadovat jednak slevu z ceny zájezdu, ale navíc ještě částku odpovídající způsobené újmě.

Musí se však jednat o vadu, jež vznikla porušením povinností ze strany cestovní kanceláře, nikoli např. o deštivé počasí, které sice může zkazit celou dovolenou, ale cestovní kancelář jej ovlivnit nedokáže.

Důležité je, že náhradu za ztrátu radosti z dovolené lze uplatnit pouze ze skutečně závažných důvodů. Zákon v ustanovení § 2543 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, hovoří zejména o situacích, kdy byl zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen. Pokud např. u hotelového bazénu není dostatek přislíbených lehátek, může to být důvod k uplatnění práva na slevu z ceny zájezdu, nikoli však k náhradě újmy za ztrátu radosti z dovolené. Jestliže jste ale několik dní trpěli žaludečními obtížemi v důsledku zkaženého jídla podávaného v hotelu, anebo Vás cestovní kancelář nedopravila do cílové destinace (ačkoli to bylo v plánu), lze požadovat slevu z ceny zájezdu a k tomu i náhradu za ztrátu radosti z dovolené.

V polovině roku 2023 má vstoupit v účinnost nový stavební zákon
Copy of Copy of Untitled (10)

V polovině roku 2023 má vstoupit v účinnost nový stavební zákon.

Dne 15.7. podepsal prezident Miloš Zeman nový stavební zákon, který má podle vlády především zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Tento zákon, který se připravoval několik let a který ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, považuje za zásadní, má vstoupit v účinnost až v polovině roku 2023, přičemž některé změny začnou platit již od 1. ledna příštího roku. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Zákon tak přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, pod kterým budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně tak, jako je tomu nyní např. u finanční správy.

Nový zákon například posiluje postavení obcí v územním rozvoji, neboť obec bude vždy účastníkem stavebního řízení, a zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.

Stavební řízení se také díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova. Podle Hospodářské komory zákon pomůže jednak občanům, podnikatelům, ale i veřejným investorům při povolování staveb od dálnic až po rodinné domy.

Automatické zavedení datových schránek

Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bude zavedeno až od roku 2023.

Tento roční odklad, který Sněmovna schválila v červnu 2021 na podnět Senátu, souvisí se zákonem, který má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy.

Zákon má zajistit, aby občané státním institucím nemuseli poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, potvrdí-li jej účastníci elektronickým podpisem.

Odložení má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity. Datovou schránku bude možné do dvou týdnů deaktivovat a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.

Kompenzace v případě zpožděného letu

Kompenzace v případě zpožděného letu

Zpožděný let dokáže znepříjemnit dovolenou téměř každému, proto stojí za připomenutí, že v případě zpoždění má cestující nárok na určité kompenzace ze strany letecké společnosti.

Za jakých podmínek a o jakou kompenzaci můžete žádat, upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004. Nařízení stanoví, že pro nárok na kompenzaci musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o:

  • dvě a více hodin u letů do 1500 kilometrů,
  • tři a více hodin u letů v rámci ES nad 1500 kilometrů,
  • tři a více hodin u letů mimo ES a délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů,
  • čtyři a více hodin u všech ostatních letů.

V takovém případě máte jako cestující nárok na stravu a oblečení v rozsahu přiměřeném čekací době, dva telefonní hovory, podání dvou zpráv telefaxem nebo faxem nebo elektronickou poštou zdarma.

V případě, že očekávaný čas odletu je alespoň o den později než čas původní čas odletu, má cestující nárok na stravu a oblečení v přiměřeném rozsahu čekací doby, ale navíc ještě i na ubytování a bezplatnou přepravu mezi letištěm a místem ubytování.

Pokud zpoždění trvá alespoň pět hodin, může si cestující vybrat mezi

  • náhradou pořizovací ceny letenky za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, pokud by cesta již byla nadále zbytečná, a
  • zpátečním letem do původního místa odletu při nejbližší příležitosti.

CESTUJÍCÍ MÁ VŠAK V PŘÍPADĚ ZPOŽDĚNÍ LETU NÁROK I NA FINANČNÍ KOMPENZACI

Finanční kompenzace může být cestujícímu přiznána však jen v tom případě, že zpoždění letu vzniklo vinou dopravce. To znamená, že pokud zpoždění letu vzniklo například vlivem nepřízně počasí, živelné pohromy či například náhody jako může být sraz s ptákem, nárok na finanční kompenzaci cestujícímu nevznikne. Rovněž je zde důležitý fakt, že finanční kompenzaci lze požadovat maximálně tři roky zpětně.

Výše finanční kompenzace se odvíjí od délky letu,

  • let do 1500 km – kompenzace 250 euro
  • let v ES delší než 1500 km a všechny ostatní lety o délce 1500 až 3500 km – 400 euro
  • u všech ostatních letů – 600 euro

ale rovněž od doby zpoždění letu – ta musí činit nejméně 3 hodiny.

Dovolujeme si upozornit, že o finanční kompenzaci se cestující musí přihlásit sám. Sama od sebe ji letecká společnost nevyplatí. K tomu, abyste na kompenzaci skutečně dosáhli, je dobré si ponechat letenku a obstarat důkaz o zpoždění letu (například fotografie odletové tabule). Nárok lze uplatnit prostřednictvím formuláře pro stížnosti v letecké dopravě, případně vyhledat pomoc advokátní kanceláře.