Úspěšný případ – Úspěšná incidenční žaloba v insolvenčním řízení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Úspěšná incidenční žaloba v insolvenčním řízení

Pomohli jsme klientce obhájit její přihlášku pohledávky v insolvenčním řízení.

Klientka jako věřitelka se obrátila na naši advokátní kancelář s cílem uplatnit svou pohledávku za dlužníkem, proti kterému je vedeno insolvenční řízení. Dlužník naší klientky se dostal do insolvence, do které byly podány stovky dalších přihlášek pohledávek. Insolvenční správce přihlášku naší klientky popřel. Důkladnou argumentací našich advokátů a precizně vypracovanou incidenční žalobou na pravost pohledávky se nám však podařilo dosáhnout toho, že soud ve věci rozhodl ve prospěch naší klientky, a to tak, že její pohledávka byla do insolvenčího řízení přihlášena po právu a ve správné výši.

Insolvenční řízení patří mezi náročná a často také zdlouhavá řízení. Jejich správné uchopení proto vyžaduje bezchybnou znalost aktuálně platných právních předpisů a judikatury, ale i schopnost správně aplikovat právní normy na konkrétní situace.

Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby nejen v oblasti insolvenčního práva a náš tým je připraven být Vám v těchto řízeních oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci, neváhejte se na nás obrátit.

Jak zřídit sjezd k pozemku

Cikr.cz / Blog / Právo nemovitosti / Jak zřídit sjezd k pozemku

Jak zřídit sjezd k pozemku

Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.

Stavebníci často bojují se stavebními úřady při povolování jejich stavebních záměrů, zejména rodinných domů, nebo jiných objektů pro rodinnou rekreaci. Ačkoliv právní úprava požadavků na umístění staveb není nikterak složitá, často nastávají potíže s požadavkem napojení na přístupovou cestu k pozemku. Přístupová cesta je však věc, na kterou by neměl zapomenout stavebník, ale ani kupující stavebního pozemku.

Požadavek příjezdové cesty je jen jedním z požadavků obecně zahrnutých pod pojem „požadavků na výstavbu“, které jsou rozvedeny zejména ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Z ustanovení § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území vyplývá, že „Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby“. Na první pohled poměrně jednoduché ustanovení, avšak po bližším pohledu nalezneme pár úskalí, na která je třeba si dát pozor.

Existenci přístupové komunikace je možné zjistit na základě pasportizace pozemních komunikací, kterou by měli vést obecní úřady, a dále ohledáním na místě. Vzdálenost komunikace od stavby je pak vždy nutno přeměřit podle projektové dokumentace. Ne všechny komunikace jsou však vedeny v pasportizaci pozemních komunikací. V pasportizaci nejsou uvedeny tzv. účelové komunikace, které nevyžadují žádného úředního rozhodnutí k jejich existenci, nýbrž vznikají již samotným užíváním, pokud jsou seznatelné v terénu.

Co také bývá problémem, je požadavek zpevněnosti pozemní komunikace. K tomuto požadavku však jak zákon, tak i prováděcí vyhlášky, mlčí. Bezpochyby zpevněnou komunikací je komunikace asfaltová, nebo zhotovená z dlážděných kostek, ale problematické se jeví např. cesty vysypané drobným kamenivem, či štěrkem. U těchto komunikací je vždy nezbytné určit, zdali jsou dostatečně způsobilé k dopravě těžké techniky bez jejich poničení, nebo jestli jsou dostatečně stabilní proti přírodním vlivům. Poté lze podle našeho názoru tyto komunikace pokládat za zpevněné.

Potřebujete zřídit sjezd k pozemku, ale nevíte, jak na to?

Pomůžeme vám se všemi právními i úředními náležitostmi. Zajistíme posouzení záměru, komunikaci s úřady a vypracování potřebné dokumentace. Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, odborné právní poradenství a expresní řešení do 48 hodin.

Za zmínku též stojí to, že z požadavku na existenci příjezdové komunikace může být upuštěno ze strany stavebního úřadu, a to prostřednictvím institutu výjimky. Povolení výjimky je však institutem výjimečným, ke kterému je nezbytné řádně odůvodnit ojedinělou skutkovou situaci, pro kterou je tento požadavek příjezdové cesty pro stavebníka nadmíru přísný.

Jakmile máte postaveno najisto, že se v dostatečné blízkosti od stavebního záměru nachází zpevněná komunikace, přichází na řadu samotné povolení sjezdu na stavební pozemek.

Povolování sjezdu je ve své podstatě řešeno ve dvou rovinách. Zaprvé se jedná o situace, kdy je sjezd zřízen pouze na stavebním pozemku stavebníka či investora. Druhou situací je, kdy sjezd musí být zřízen částečně i na pozemku obce, nebo jiného vlastníka (zejm. jedná-li se o účelovou komunikaci).

V první situaci k povolení sjezdu postačí, pokud je sjezd dostatečně identifikován a popsán v projektové dokumentaci stavby, či na samostatné projektové dokumentaci. Touto dokumentací se poté bude zabývat silniční správní úřad, kterému přísluší posoudit, zdali je možné sjezd zbudovat. Pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu se dále k potenciálnímu sjezdu vyjadřuje též Policie ČR. Pokud jak Policie ČR, tak silniční správní úřad budou souhlasit s umístěním sjezdu (případně souhlas vydají s podmínkami), vydají v této věci buďto souhlasné závazné stanovisko, či rozhodnutí (podle toho, o jaké řízení se jedná), a celá záležitost okolo sjezdu a napojení na pozemní komunikaci je zdárně vyřešena. V případě, kdy dochází k napojení na dálnici, silnici, či místní komunikaci, tak se k zřízení sjezdu též vyjadřuje vlastník komunikace. Ten však nesmí nedůvodně předmětnému záměru bránit.

Druhou situací je, když sjezd musí být zhotoven též na pozemku obce, či třetí osoby, odlišné od stavebníka či investora. V takovýchto situacích je nezbytné před samotným řízením si opatřit souhlas této osoby s umístěním sjezdu ve smyslu ustanovení § 184a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ve zbytku je postup stejný.

Problematických situací, které mohou nastat ve věcech napojení na pozemní komunikace sjezdem, je mnoho, a častokrát se jejich řešení neobejde bez součinnosti profesionálního právního zastoupení.

Obraťte se na nás!

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o smluvní pokutě za neuzavření tzv. realitní smlouvy

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o smluvní pokutě za neuzavření tzv. realitní smlouvy

V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2023, sp. zn. 33 Cdo 1507/2022 se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce hmotného práva, která nebyla dosud judikaturou řešena. V dané věci Nejvyšší soud řešil především platnost smluvní pokuty, která byla sjednána v trojstranné rezervační smlouvě uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem, vlastníkem nemovitosti a zájemcem o nemovitost.

V řešené rezervační smlouvě se realitní kancelář zavázala vykonávat činnost směřující k uzavření kupní smlouvy a rezervační poplatek měl být v případě dokončeného obchodu v plné výši použit na úhradu provize realitního zprostředkovatele. K uzavření kupní smlouvy ale nedošlo, protože realitní kancelář nevyřešila problém s chybějícími přípojkami a s přístupovou cestou, a proto se zájemci o nemovitost domáhali vrácení tzv. rezervačního poplatku. Realitní kancelář jej odmítala vrátit s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu za to, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy. V rámci soudního sporu realitní kancelář tvrdila, že se nejedná o smlouvu o realitním zprostředkování, která spadá pod režim zákona o realitním zprostředkování, ale o smlouvu o smlouvě budoucí. K tomuto tvrzení již odvolací soud vyložil, že ustanovení § 14 zákona o realitním zprostředkování výslovně stanoví, že ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze zájemci uložit povinnost uzavřít realitní smlouvu, popř. smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy, přičemž podle důvodové zprávy jde o reakci na nežádoucí praxi realitních zprostředkovatelů, kteří se obdobné povinnosti snaží ve smlouvách uvádět, přestože to odporuje povaze zprostředkovatelských smluv. Odvolací soud tak správně posoudil účel smlouvy, kterým byla jednoznačně povinnost realitního zprostředkovatele vykonávat činnost směřující uzavření realitní smlouvy. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta nemůže být na základě smlouvy o realitním zprostředkování zájemci o nemovitost uložena, jednalo by se ze strany realitního zprostředkovatele o bezdůvodné obohacení

S argumentací odvolacího soudu se ztotožnil i Nejvyšší soud a doplnil ji o rozsudek ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 91/2017, který jasně říká, že právní úkon vždy podléhá výkladu, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačný a srozumitelný. Pro výklad právního úkonu je stěžejní ustanovení § 555 občanského zákoníku, podle kterého záleží především na obsahu právního úkonu nikoliv na jeho označení nebo pojmenování. Nejvyšší soud tedy správně zkoumal skutečnou vůli stran, kterou je na základě výkladu vůle uzavřít smlouvu o realitním zprostředkování.

Jak vypovědět nájemní smlouvu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte jak vypovědět nájemní smlouvu?

V životě může nastat mnoho událostí, kvůli kterým se člověk musí stěhovat nebo pronajímatel potřebuje byt používat. Proto si níže vysvětlíme, za jakých okolností je možné vypovědět nájemní smlouvu. Musíme rozlišovat, zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. A také zda výpověď dává nájemce nebo pronajímatel. 

Výpověď nájmu bytu ze strany nájemce

Nájem na dobu určitou

Nájemce může vypovědět v tříměsíční výpovědní době nájem na dobu určitou, pokud se okolnosti, z nichž strany při uzavření nájemní smlouvy zřejmě vycházely, změní do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. 

Mezi okolnosti, které nešlo předvídat v době uzavření smlouvy lze považovat nové zaměstnání v jiném městě, změnu zdravotních poměrů nebo úpadek do sociálních problémů.

Smlouvu lze vypovědět také dříve, pokud je taková možnost uvedena v nájemní smlouvě

Nájem na dobu neurčitou

Výpověď nájemní smlouvy, která je sjednána na dobu neurčitou, může dát nájemce kdykoliv bez udání důvodů. Je potřeba dodržet tříměsíční výpovědní dobu. Výpovědní doba může být i kratší, pokud se tak nájemce dohodl s pronajímatelem v nájemní smlouvě.

Výpověď nájmu bytu ze strany pronajímatele

Nájem na dobu určitou

Zákon chrání nájemce jako slabší stranu smlouvy. Je tedy mnohem složitější dát výpověď nájemní smlouvy ze strany pronajímatele. Pronajímatel se bude muset řídit zákonem stanovenými důvody.

Pronajímatel může vypovědět nájemní smlouvu na dobu určitou v tříměsíční výpovědní době z následujících důvodů:

1) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,

2) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,

3) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo

4) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

Nájem na dobu neurčitou

Pronajímatel může vypovědět nájemní smlouvu na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době ze stejných důvodů jako při výpovědi nájemní smlouvy na dobu určitou. U smlouvy na dobu neurčitou ještě přibudou další dva důvody:

1) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,

2) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

Pokud tedy potřebuje pronajímatel byt pro své děti, které se chtějí osamostatnit, tak vám může vypovědět nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Příbuzní se však do bytu musí nastěhovat do jednoho měsíce od vyklizení bytu. Pokud by se do bytu nenastěhovali, tak se můžete do bytu opět nastěhovat a pronajímatel vám uhradí náhradu škody

Výpověď nájemní smlouvy bez výpovědní doby ze strany pronajímatele

Pronajímatel může vypovědět nájemní smlouvu bez výpovědní doby za zvlášť závažné porušení povinností ze strany nájemce. Mezi tyto důvody patří:

  1. Nájemce nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců
  2. Nájemce poškozuje byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem
  3. Nájemce způsobuje jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí 
  4. Nájemce užívá neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

Společenství vlastníků jednotek nemůže omezit ani zakázat krátkodobé pronájmy

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Společenství vlastníků jednotek nemůže omezit ani zakázat krátkodobé pronájmy

Nejvyšší soud České republiky se v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců
JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka zabýval otázkou možnosti společenství vlastníků jednotek omezit vlastníka jednotky při přenechání bytu do krátkodobého pronájmu například prostřednictvím Airbnb nebo Booking.com. Usnesením ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 26 Cdo 854/2022, shrnul soud své závěry následovně: „Společenství vlastníků se při úpravě stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývajících z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o níž tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato.“

Z ustálené judikatury platí, že stanovy představují základní dokument, jimiž se řídí jeho vnitřní poměry.  Obsah stanov vymezuje demonstrativně ust. § 1200 odst. 2 občanského zákoníku, který stanoví jejich minimální obsah. Podle ust. § 1200 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku je sice povinnou náležitostí stanov úprava členských práv a povinností i způsob jejich uplatňování, tím se však rozumí práva a povinnosti vyplývající z členství ve společenství vlastníků. Jedná se například o právo účasti na shromáždění a právo na něm hlasovat, právo být volen do orgánů společenství či povinnost ručit za dluhy společenství. Není proto možné stanovami omezit práva vyplývající z vlastnictví jednotky.

Základní vymezení práv a povinností vlastníka jednotky stanovuje ust. § 1175 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt a zároveň užívat společné části, přičemž je omezen stejnými právy jiných vlastníků jednotek. Z tohoto ustanovení tak plyne právo vlastníka jednotky s bytem libovolně a výlučně nakládat.

Na základě všech shora uvedených skutečností soud shledal, že zákonná působnost společenství vlastníků je omezena na oblast správy, provozu, údržby, oprav domu, jeho společných částí a pozemku, nemůže proto zasahovat do vlastnických práv k bytům jednotlivých vlastníků. 

Z tohoto vyplývá, že rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, na takové rozhodnutí se hledí, jako by nebylo přijato. Taková rozhodnutí jsou označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávají žádné právní následky, nikoho nezavazují.

Co dělat, když má zájezd vady?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co dělat, když má zájezd vady?

Když se těšíte na dlouho očekávaný zájezd a představujete si, jak si užijete bezstarostnou dovolenou nebo nezapomenutelný výlet, může být velkým zklamáním, když se objeví nečekaná vada spojená
s vaším zájezdem. Ať už jde o problémy s ubytováním, dopravou, nebo samotným průběhem zájezdu, není třeba zoufat. V tomto článku se dozvíte, jaká práva a možnosti řešení máte v případě, že má váš zájezd vady

Dle občanského zákoníku má zájezd vadu, není-li některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu poskytována v souladu se smlouvou. Vadou je například ubytování v jiném než ujednaném hotelu nebo porušení povinnosti pořadatele zajistit, aby v průběhu ubytování, především během noci, byla kola zákazníků cyklistického zájezdu zajištěna proti poškození a odcizení. Vadou je rovněž faktické nezajištění bezpečného návratu účastníků zájezdu nebo nezajištění stravování formou all inclusive, které bylo ujednáno. Vadou je, jestliže ubytování, které bylo nabízeno jako klidné, je postiženo nadměrným hlukem z aut a motocyklů a z nedalekých diskoték. Vadou je však dokonce i poskytnutí jiného typu pokoje. 

Pokud narazíte na jakoukoli vadu zájezdu, měli byste v první řadě danou vadu vytknout bez zbytečného odkladu. Vytknutí vad byste měli adresovat buď přímo pořadateli zájezdu, nebo jeho zprostředkovateli. Dochází-li k vytknutí vad přímo v zájezdové destinaci, lze jej směřovat na pořadatele, resp. zaměstnance nebo zástupce v této destinaci. Zprostředkovatel vytknutí vad následně v souladu se smlouvou o zprostředkování nebo obchodním zastoupení pořadateli předá k vyřízení. Zároveň je nutné, abyste určili přiměřenou lhůtu k odstranění vady. Na základě toho má pořadatel povinnost vadu zájezdu odstranit. Pokud pořadatel vadu neodstraní ve Vámi stanovené lhůtě, máte právo odstranit vadu sami a následně požadovat náhradu nezbytných nákladů

Pokud jste bezodkladně vytkli vadu, máte také právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Pro určení rozsahu plnění slev jsou v praxi používány například International Travel Quality (ITQ) standard, Vídeňské tabulky (Wiener Liste) nebo Frankfurtské tabulky (něm. Kemptner Tabelle).

Je nutné také rozlišovat běžnou a podstatnou vadu. S výskytem běžné vady je spojena povinnost pořadatele zjednat nápravu, a pokud tak neučiní, strpět, že zjednáte nápravu sami a bude požadovat náhradu nezbytných nákladů. O podstatnou vadu jde v případě, že nelze poskytnout podstatnou část cestovních služeb v souladu se smlouvou. V takovém případě je pořadatel povinen nabídnout vhodné náhradní řešení bez dodatečných nákladu, a to pokud možno stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána ve smlouvě. Pokud navrhované náhradní řešení je nižší jakosti, než jakou určuje smlouva, poskytne Vám pořadatel přiměřenou slevu. Navrhované náhradní řešení můžete odmítnout pouze tehdy, není-li srovnatelné s tím, co bylo ve smlouvě sjednáno, nebo není-li poskytnutá sleva přiměřená. V případě výskytu podstatných vad můžete dokonce odstoupit od smlouvy bez zaplacení odstupného.

Novela zákona o spotřebních daních

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o spotřebních daních

Dne 1. srpna 2023 nabyl účinnosti nový zákon, který změnil dvě klíčové legislativní normy týkající se spotřební daně. Konkrétně se jedná o zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních a zákon
č. 286/2022 Sb., který měnil uvedený zákon o spotřebních daních. Návrh na novelizaci uvedených zákonů předložila vláda sněmovně dne 5. 5. 2023. Ta návrh schválila a následně dne 12. 7. 2023 postoupila Senátu. Po schválení i touto komorou Parlamentu ČR podepsal novelu dne 28. 7. 2023 prezident. Nová úprava byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 109 pod č. 234/2023 Sb. Důvodová zpráva, která tuto legislativní změnu provázela, detailně vysvětluje její záměr.

Hlavním účelem této novely bylo vrátit systém zdanění motorové nafty a jejích přímých substitutů zpět do původního stavu, a to dříve, než bylo plánováno v předchozím zákoně č. 286/2022 Sb. Ten totiž prodloužil dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty o 1,50 Kč na litr, snižující ji z původních 9,95 Kč/l na 8,45 Kč/l. Toto snížení bylo načasováno na 1. října 2022 a reagovalo na tehdejší ekonomickou situaci, která měla negativní dopady na podniky a jednotlivce, především v dopravním sektoru. Vysoké ceny motorové nafty způsobily zvýšení nákladů na provoz vozidel a hrozilo, že se to promítne do růstu cen dalšího zboží.

Důležitým bodem novely bylo stanoveno, že toto dočasné snížení daně z motorové nafty bude ukončeno k 31. prosinci 2023 a sazby daně se vrátí na původní úroveň 9,95 Kč/l od 1. ledna 2024.

Situace se však v první polovině roku 2023 dramaticky změnila, protože ceny motorové nafty výrazně klesly pro konečného spotřebitele v České republice. Na druhé straně bylo nutné konsolidovat veřejné rozpočty. V této nové situaci se zákonodárce rozhodl umožnit návrat sazby spotřební daně z motorové nafty na její původní úroveň dříve, než bylo původně plánováno.

Díky novele tak došlo k navýšení sazby spotřební daně od 1. srpna 2023 (původní termín byl 1. ledna 2024). Sazba byla zvýšena z 8 450 Kč na 1 000 litrů na původních 9 950 Kč na 1 000 litrů. Tento krok byl zdůvodněn snahou přispět k rychlejší konsolidaci veřejných rozpočtů, neboť dočasně snížená sazba daně z motorové nafty již nebyla ekonomicky ospravedlnitelná.

Kromě toho byl tento krok vnímán i jako důležité ekologické opatření, které mělo motivovat k přechodu na ekologicky šetrnější alternativy. 

Jak si patentovat vynález?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak si patentovat vynález?

Vymysleli jste nový zlepšovák a chtěli byste být jedinými, kdo jej bude moci uvést na trh? V podobné situaci je dobré co nejdříve podat patentovou přihlášku k získání patentu na váš vynález. Společně si na následujících řádcích ukážeme, v čem patent spočívá, co lze patentovat a jak na patentové řízení.

Patent a vynález

První z otázek, na kterou si společně odpovíme je otázka „Co je to patent?“. Patent je obecně řečeno právní způsob ochrany vynálezu. Vynález, který je patentován, je chráněn zákonem. Ochrana je zjišťována držiteli patentu, kterému zákon zaručuje výhradní právo k používání vynálezu. Účinek patentu pak spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele nikdo jiný nesmí využívat patentovaný vynález.

Vynález je pak určité technické řešení, které je nové. Aby šlo o vynález, musí zároveň jít o technické řešení, které je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelné. Vynález je pak, dle slov zákona, výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky a považuje se za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Zákon dále stanovuje, že vynález je novým, pokud není součástí stavu techniky. Stavem techniky je pak vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.

Co je to právo přednosti?

Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích používá pojmu právo přednosti. Právo přednosti je právem, které vzniká přihlašovateli okamžikem podání patentové přihlášky. Jde o právní vyjádření zásady „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Jde ve své podstatě o přednost přihlašovatele vynálezu před každým, kdo by později chtěl přihlásit stejný nebo podobný vynález a patentovat si ho pro sebe.

Jak probíhá řízení o zapsání patentu v ČR?

K tomu, abyste získali patent na váš vynález, je třeba o něj požádat a zúčastnit se řízení o zapsání patentu, které probíhá před Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV) a zahajuje se podáním patentové přihlášky. 

Patentová přihláška

Patentová přihláška se skládá ze dvou částí. První částí je žádost o udělení patentu, která má povahu předepsaného formuláře, který lze nalézt na webových stránkách ÚPV. Druhá část pak musí obsahovat komplexní popis vynálezu, součástí mohou být i jeho výkresy. Přihláška také vždy musí obsahovat alespoň jeden patentový nárok. Patentovým nárokem je pak přesné vymezení předmětu, pro který je patentová ochrana žádána.

Osobou, která může patentovou přihlášku podat je buďto přímo původce vynálezu, tedy osoba, která jej vymyslela nebo v případě tzv. zaměstnaneckých vynálezů také ten, na koho původce vynálezu právo na patent převedl.

Přihlášku lze po jejím vyplnění podat třemi způsoby, a to elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím systému datových schránek, popř. také písemně poštou nebo osobně na podatelnu ÚPV.

Řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví

Po podání přihlášky ji ÚPV podrobí předběžnému přezkumu. V rámci kterého vyloučí ty přihlášky, které žádají o udělení patentu k předmětům, které zjevně nejsou patentovatelné nebo k takovým, které obsahují vady, které brání jejich zveřejnění. 

Patenty pak uděluje ÚPV právě jen na takové vynálezy, které splňují podmínky vynálezu, a tedy jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Je možné, nechat si patentovat nové výrobky, ale například i chemicky vyrobené látky nebo biotechnologické postupy. 

Co naopak patentovat nelze, jsou různé vědecké objevy či teorie, počítačové programy, plány či pravidla, estetické výtvory nebo nové druhy rostlin či plemena zvířat.

Patent, který je udělen v České republice, je platný 20 let od podání přihlášky. A s udělením patentu i jeho prodlužováním jsou spojeny správní poplatky.

V případě, že byste měli jakékoli další otázky týkající se patentu či jeho získání, popř. potřebovali s celým procesem poradit, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.