Věděli jste, že pakliže pronajímáte byt například pomocí portálu AirBnb, může se jednat o příjmy z podnikání a nikoliv z nájmu?

Věděli jste, že pakliže pronajímáte byt například pomocí portálu AirBnb, může se jednat o příjmy z podnikání a nikoliv z nájmu?

Městský soud v Praze dne 19. srpna 2021 vydal rozsudek sp. zn. 6 Af 20/2020, ve kterém rozhodoval, zda žalobkyně poskytuje svůj byt za účelem nájmu anebo ubytování, a tedy jakým způsobem bude příjem z této činnosti daněn. Žalobkyně poskytovala svůj byt přes portál AirBnB . Soud v předmětném rozsudku konstatoval, že „ustanovení o nájmu bytu lze na vztah poskytovatele ubytování a zájemce o něj aplikovat jen v případě, že účelem poskytnutí nájmu je zajištění bytových potřeb nájemce.“ K tomuto odkázal na svůj dřívější nález ze dne 12.3.2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000, v němž Ústavní soud konstatoval, že potřeba bydlení nespočívá v pouze v přenocování, ale v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině.

Soud v rozsudku uvedl, že poskytování bytu přes portál AirBnb nemůže naplnit zákonný požadavek zajišťující aplikaci ustanovení o nájmu bytu, neboť poskytnuté ubytování nesaturuje potřebu bydlení, ale dochází k uspokojení potřeby na ubytování, a z tohoto důvodu je nutné takovouto činnost považovat za ubytovací službu podle § 2326 občanského zákoníku. Není tedy podstatné, jak se taková činnost nazve, ale v čem opravdu spočívá – např. že se jedná o relativně krátkou dobu, která je předem vymezena, tato činnost je poskytována pravidelně a cílí na osoby, které nehledají uspokojení bytové potřeby, ale hledají přechodné ubytování či dále může být zkoumáno, zda jsou společně s ubytováním poskytovány další služby jako například úklid, poskytnutí ručníků, toaletního papíru apod.

Pro určení, jak se takováto činnost bude danit je dále nutné zkoumat, zda je taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 občanského zákoníku. I tímto se zabýval soud ve zmiňovaném rozsudku a správně uvedl, že podstatné bude naplnění prvku soustavnosti. Ustanovení § 420 občanského zákoníku a jeho odstavec 1 zní: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ Aby došlo k naplnění tohoto prvku, není podstatné, zda dochází k poskytnutí takovéhoto ubytování nepřetržitě, ale k naplnění tohoto prvku nedojde, pakliže poskytovatel bude takovouto činnost provozovat zcela nahodile nebo výjimečně.

Pakliže dojde k naplnění výše uvedeného, zákon na toho, kdo poskytuje ubytováním výše zmíněným způsobem hledí jako na podnikatele. To znamená, že se bude jednat o příjmy ze samostatné činnosti, ze kterých budou odváděny daně podle ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů, a nikoli podle ustanovení § 9 daného zákona.

NOVELA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU

NOVELA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU

Prezident České republiky Miloš Zeman podepsal v úterý 3. srpna 2021 zákon č. 300/2021 Sb., kterým se mění zákon o notářích a jejich činnosti, tedy novelu notářského řádu. Novela je účinná od 1. září 2021 a navazuje na zákon o právu na digitální služby. Díky posledně zmíněnému zákonu získávají lidé právo, aby mohli řešit úřední věci výhradně elektronicky.

Novela přináší řadu klíčových změn, díky kterým bude umožněno zakládání společností on-line, udělování apostilních doložek notářem a zavádí vedení elektronické evidence ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, ve které si bude moci každý ověřit pravost notářského zápisu.

Při založení společnosti tak nebude muset žadatel jít přímo do notářské kanceláře, ale bude mu umožněna schůzka v on-line prostředí, a to za pomoci videokonference. Tento proces tak výrazně časově, ale i finančně ušetří peníze žadatelům, neboť založit takto společnost by mělo dojít dle slov předkladatelky návrhu novely Moniky Červíčkové až o hodinu rychleji. Dle jejich slov by rovněž náklady na založení společnosti neměly přesáhnout 2 500, – Kč.

Díky elektronické evidenci ověřených podpisů, kterou Notářská komora nově povede, si budou moci lidé ověřit, zda je podpis u dané smlouvy pravdivě úředně ověřen, a smlouva je tím pádem platná. Toto ověření bude stejně jako v případě ověření pravosti notářského zápisu probíhat na základě pořadového čísla nebo QR kódu.

Novela rovněž umožňuje notářům udělovat apostilní doložky, což znamená ověření podpisu a otisku razítka na listině pro účely použití této listiny v zahraničí.  Doposud mohlo apostily udělovat pouze ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti. V souvislosti s touto novelou vláda nově vydává další novelu, a to konkrétně novelu vyhlášky o odměnách notářů, ve které se stanoví, že cena za apostilu činí 300,- Kč.

Aktualita: Ústavní soud zrušil část obecně závazné vyhlášky o zákazu konzumace alkoholu na veřejně přístupných místech

Aktualita: Ústavní soud zrušil část obecně závazné vyhlášky o zákazu konzumace alkoholu na veřejně přístupných místech

Ústavní soud vydal dne 27. Července 2021 nález Pl. ÚS 7/21, ve kterém se zabýval obecně závaznou vyhláškou města Heřmanův Městec, která upravovala problematiku zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech.

Důvodem k podání celé věci k Ústavnímu soudu bylo to, že se navrhovatel domníval, že samotná vyhláška zcela bez jakéhokoli důvodu zvýhodňuje město Heřmanův Městec oproti jiným subjektům. Toto jednání je porušení principu rovnosti, který je jednou z dominantních zásad právního řádu České republiky.

Konkrétně navrhovatel spatřoval problém v čl. 2 odst. 3 vyhlášky, ve kterém bylo stanoveno, že se zákaz pití alkoholu na veřejnosti se nevztahuje na akce, které jsou pořádány městem nebo se souhlasem města. Dle navrhovatele docházelo k samotnému zvýhodnění města už jen tím, že město akci pořádalo, neboť tím fakticky splnilo požadavky čl. 2 odst. 3 vyhlášky a lidé na těchto akcích tak mohli konzumovat alkoholické nápoje bez dalšího. Takto tomu ale nebylo v případech, kdy akci pořádal jiný subjekt, než je město, protože aby tento subjekt dosáhl stejného výsledku, musel si opatřit souhlas od města.

Ústavní soud pro posouzení souladu obecně závazné vyhlášky s ústavním pořádkem používá zpravidla test čtyř kroků. Jako první krok Ústavní soud zkoumá, zda zastupitelstvo obce mělo pravomoc vydat obecně závaznou vyhlášku, jejíž součástí jsou napadená ustanovení, ve druhém kroku se pak zabývá, zda se při vydávání napadených ustanovení obecně závazné vyhlášky obec nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost, tj. zda nejednala ultra vire, následně pak zda při jejich vydání nezneužila zákonem svěřenou pravomoc a působnost a nakonec zda přijetím napadených ustanovení nejednala zjevně nerozumně.

V předmětném nálezu se Ústavní soud nejvíce zabývat krokem číslo 3. Poslední čtvrtý krok považoval vzhledem k výsledku kroku třetího za bezpředmětné. Ve třetím kroku se Ústavní soud nejprve zabýval termínem „souhlas města,“ když dospěl k závěru, že souhlasem města ve smyslu čl. 2 odst. 3 může být jen soukromoprávní souhlas města jako vlastníka dotčeného pozemku s tím, aby se na daném pozemku konala akce. Zde je pak dáno nedůvodné zvýhodnění města, neboť soukromoprávní souhlas jiných vlastníků než města s konáním akce na jejich pozemcích, na které napadená vyhláška dopadá, nezakládá oprávnění zde konzumovat a podávat alkohol. Souhlas města s konáním akce na jeho pozemcích, kterých se týká napadená vyhláška, však tento účinek má. Dále je město nedůvodně zvýhodněno tím, že vystupuje-li jako organizátor akce, lze na jeho akcích konzumovat a podávat alkohol bez dalšího, což pro jiné organizátory neplatí, neboť ti si musí opatřit „souhlas města“, aby tohoto účinku dosáhli.

Ústavní soud tak shledal, že slova „městem nebo“ v předmětném článku jsou v rozporu s požadavkem demokratického právního státu, neboť zakládá nedůvodnou nerovnost mezi městem a jinými potenciálními organizátory akcí, aniž by pro to existoval legitimní důvod.

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Zaslali jste Vašemu dlužníkovi řádně předžalobní výzvu tak, jak bylo popsáno v minulém příspěvku, ale i přes to Vám dlužník peníze nevrátil? V takovém případě můžete své peníze získat nejrychleji zpět pomocí elektronického platebního rozkazu.

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se podává na standardizovaném formuláři a odesílá se soudu. Podle § 172 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád však elektronický platební rozkaz nelze vydat, pokud má být doručen do ciziny, pokud není znám pobyt žalovaného, čili Vašeho dlužníka, a pokud Vám dluží nezletilý, který není plně svéprávný. Zároveň se musí jednat o částku do 1 000 000 Kč.

Z návrhu musí být zřejmý Váš nárok na vrácení peněz a musí obsahovat veškeré náležitosti k identifikaci stran, vylíčení rozhodných skutečností a rovněž k němu musí být připojeny relevantní důkazy.

Dovolujeme si Vás upozornit, že za návrh na vydání takovéhoto rozkazu je potřeba zaplatit poplatek. Pokud si nevíte rady s tím, jak návrh na elektronický platební rozkaz podat či sepsat, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

Po podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu může soud vydat elektronický platební rozkaz, přičemž poté mohou nastat v zásadě 3 situace:

1.) Elektronický platební rozkaz se nepodaří řádně doručit

Podle § 173 odst. 1 občanského soudního řádu je elektronický platební rozkaz potřeba doručit dlužníkovi do vlastních rukou. Pakliže k tomuto doručení nedojde a Váš dlužník si tak poštu nepřebere, vydaný elektronický platební rozkaz soud automaticky zruší. Následkem takového zrušení je to, že dojde ke zmaření rychlosti celého procesu.

2.) Dlužník podal odpor

V případě, že se sice dlužníkovi podařilo doručit do vlastních rukou, ale následně podal dlužník řádně odpor, dojde ke zrušení rozkazu v plném rozsahu a soud nařídí jednání.

3.) Bylo řádně doručeno a nebyl podán odpor

Pakliže byl elektronický platební rozkaz řádně doručen a dlužník nepodal odpor, nastává pro Vás pravděpodobně nejlepší situace. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má totiž dle § 174 odst. 1 účinky pravomocného rozsudku. To znamená, že je vykonatelný a Vy tak své právo můžete vymáhat exekuční cestou. Jak v takovém případě postupovat se dozvíte v dalším díle na našem webu.

Co dělat, když jste někomu půjčili peníze a tento Vám je nevrátil

Co dělat, když jste někomu půjčili peníze a on Vám je nevrátil?

Znáte to, půjčíte někomu peníze, ale on Vám je následně nevrátil. Dotyčného se snažíte kontaktovat, ale najednou ho nelze zastihnout či na Vaše výzvy nereaguje. Ptáte se, co v takové situaci dělat, abyste o své peníze nepřišli? V takové situaci doporučujeme pokusit se nejdříve o vyřešení smírnou cestou – domluvou. Pakliže toto nebude možné, lze doporučit zaslat předžalobní výzvu či se případně obrátit na advokátní kancelář.

V případě, že si nebudete vědět rady, jak takovou výzvu napsat, advokátní kancelář za Vás předžalobní výzvu zcela jistě napíše. Předžalobní výzva, což jak z názvu vyplývá, je dokument, který se podává ještě před případnou žalobou a zahájení soudního řízení. U této výzvy není podstatné, před jakou dobou jste peníze dotyčnému půjčili. Promlčecí lhůta, která v těchto případech činí 3 roky, u předžalobní výzvy není relevantní. 

Předžalobní výzva slouží jednak jako výzva dlužníku, aby vám peníze zpět vrátil, ale rovněž je jednou z podmínek při rozhodnutí o přiznání nákladů řízení v případném následném soudním sporu. K tomu je navíc třeba, aby byla výzva odeslána nejméně 7 dní před podáním žaloby na soud. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že předžalobní výzvě s hlavičkou advokátní kanceláře přikládají dlužníci zpravidla větší váhu.

Lze více než doporučit zaslat předžalobní výzvu tak, abyste následně mohli při soudním řízení prokázat, že jste výzvu skutečně odeslali. Postačí tak předžalobní výzvu odeslat poštou a soudu následně předložit alespoň kopii podacího lístku případně písemnou dodejku. Může však nastat situace, že se předžalobní výzvu nepodaří doručit, a ta se vrátí jako nedoručená. Ani v této situaci nezoufejte. Zákon nevyžaduje, aby byla předžalobní výzva doručená, ale pouze odeslaná. Výzva se zasílá na adresu pro doručování případně na poslední známou adresu. Dovolujeme si připomenout, že pakliže jste půjčili částku více lidem a dlužníků je tak více, je třeba předžalobní výzvu odeslat všem těmto dlužníkům.

V předžalobní výzvě je vhodné vzniklý dluh řádně specifikovat. Pokud jste například uzavřeli s dlužníkem smlouvu, můžete tak na ní odkázat. Dále by mělo v předžalobní výzvě být upozornění, že v případě, že Vám dlužník peníze nevrátí, jste připraveni svůj nárok vymáhat soudní cestou.

Na závěr dodáváme, že smysl zaslání předžalobní výzvy je mimo jiné i dání prostoru dlužníkovi, aby Vám peníze vrátil, a Vy jste se tak vyhnuli případnému soudnímu sporu, který může být často pro strany zdlouhavý a náročný.