Právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy při zásahu do její pověsti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy při zásahu do její pověsti

Ochrana pověsti je jednou z významných hodnot, která je právem chráněna. Ochrana před zásahem do pověsti přísluší jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám. Mají ale právnické osoby nárok na odčinění, pokud jim v souvislosti se zásahem do jejich pověsti vznikla nemajetková újma? Nejvyšší soud ČR nedávno ve svém rozsudku dovodil, že nikoliv.

Na konci roku 2021 rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem 23 Cdo 327/2021 v případu, kdy jeden spolek zveřejnil na svých webových stránkách silně negativní hodnocení jedné právnické osoby a varoval ostatní před nekvalitními službami, které tato právnická osoba poskytuje. Dotčená právnická osoba se tak domáhala ochrany před zásahem do její pověsti, která těmito výroky byla pošramocena. Kromě jiného žádala i náhradu nemajetkové újmy kvůli snížení vážnosti, a to podle § 135 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „OZ“).

Nejvyšší soud z konkrétních okolností případu dovodil, že kritika zde byla nepřípustná a nepřiměřená, a tím bylo zasaženo do pověsti právnické osoby, která je zákonem chráněna. Dále soud zkoumal právě otázku, zda se může právnická osoba domáhat odčinění nemajetkové újmy, která jí byla tímto způsobena.

Nejvyšší soud konstatoval, že fyzickým osobám je vždy garantováno právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich přirozených práv (včetně zásahu do pověsti), a to podle § 2956 OZ. Z tohoto ustanovení však tato obecná garance právnickým osobám nevyplývá. Proto v případě, kdy právnické osobě vznikne nemajetková újma, se musíme dále podívat do § 2894 odst. 2 OZ, který říká, že právnické osobě vznikne tento nárok pouze ve dvou případech, a to pokud si to strany výslovně ujednají nebo stanoví-li tak zvláštní zákon. Touto cestou se soud dostal právě až k §135 OZ, který detailně upravuje způsob ochrany před zásahem do pověsti právnické osoby.

Podle § 135 OZ právnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (odst. 1). Stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí, ledaže se jedná o účely vědecké či umělecké nebo o tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství; ani takový zásah však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy právnické osoby (odst. 2).

Nejvyšší soud na základě tohoto vyvodil, že ani zvláštní zákon (tedy §135 OZ) nepřiznává právnickým osobám nárok na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do její pověsti. Právnická osoba se tak může dovolávat jen upuštění od zásahu nebo odstranění následku, popřípadě náhrady (majetkové) škody, která jí tím vznikne.

Soud neopomněl ani zkoumat unijní právo a mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázaná. Dospěl k závěru, že právnickým osobám z žádné mezinárodní smlouvy právo na odčinění nemajetkové újmy v tomto případě také nevyplývá. V unijním právu zase není tato problematika harmonizována a ponechává způsoby ochrany před zásahem do pověsti jednotlivým státům na jejich uvážení. Tím se soud opět vrátil ke svému závěru, ke kterému dospěl po zkoumání české právní úpravy.

V jakých případech tedy může právnická osoba žádat náhradu za způsobenou nemajetkovou újmu? Jedná se o dvě následující situace. Buď si tento nárok dopředu strany výslovně ujednají, nebo jí tento nárok v konkrétních případech přizná zákon. Povinnost odčinit právnické osobě nemajetkovou újmu je spojena například s ochranou proti omezování hospodářské soutěže, s ochranou proti nekalé soutěži či s porušením práva člena spolku a dalšími. Popřípadě nárok vzniká i tehdy, pokud je zasaženo do pověsti v souvislosti právě s výše uvedenými případy. Pokud je však odčinění nemajetkové újmy žádáno jen z důvodu samostatného zásahu do pověsti (tj. podle § 135 odst. 2 OZ), právnickým osobám zákon tento nárok nepřiznává.

Toto relativně nedávně rozhodnutí může mít značný dopad na současnou praxi. Pokud by tak právnické osoby žádali odčinění nemajetkové újmy z důvodu samotného zásahu do jejich pověsti, bude tento požadavek soudy zamítán.

Naše advokátní kancelář CIRK proto stále sleduje nový vývoj v judikatuře, která právo dotváří a bez jejíž znalosti se u případného sporu neobejdete. Proto se na nás nebojte obrátit a my Vám s odbornou péčí pomůžeme nejen v této problematice.

Jak na zápis skutečného majitele?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak na zápis skutečného majitele?

Povinností všech českých právnických osob a svěřenských fondů je evidovat své skutečné majitele a zajistit, aby údaje o nich byly úplné, přesné a aktuální. Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osou nebo právní uspořádání.

Zápis, změnu nebo výmaz údajů lze provést prostřednictvím soudu nebo notáře, kteří jsou z hlediska zápisu údajů do evidence skutečných majitelů rovnocennými autoritami, tzn., že notářské zápisy nepodléhají kontrole soudem. Kromě těchto dvou možností je zde také mechanismus automatického průpisu z veřejného rejstříku, který v některých případech nastává bez aktivity evidující osoby.

Zápis skutečného majitele lze vyřídit elektroniky, osobně nebo poštou. Elektronicky se návrh na zápis do evidence skutečných majitelů podává s využitím elektronického formuláře, který se vyplňuje na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Vyplněný formulář je následně třeba stáhnout a zaslat příslušnému soudu na emailovou adresu s uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. V případě obchodních korporací se návrh soudu podává povinně v elektronické podobě.

Přílohou návrhu musí být písemnosti dokládající postavení skutečného majitele a dokumenty, které dokládají identifikaci skutečného majitele.

Je nutné doložit postavení skutečného majitele v rámci struktury vtahů konkrétního právního uspořádání, aby z toho bylo zřejmé, jaký je vztah majitele k evidující osobě a společnostem, které se v rámci konkrétní struktury nachází. Mezi listiny, kterými je možné doložit postavení skutečného majitele, patří např.:

Výpis z obchodního rejstříku (včetně výpisů ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku)
Výpis ze zahraniční evidence skutečných majitelů
Kopie seznamu společníků nebo výpisu ze seznamu akcionářů
Zakladatelské právní jednání
Čestné prohlášení

Užití čestného prohlášení jako listiny dokládající postavení skutečného majitele je časté v případě složitých majetkových struktur k evidující osobě. V daném případě se do evidence zapisuje tzv. náhradní skutečný majitel, kterým může být každý člen tzv. vrcholného vedení korporace. Je důležité, aby čestné prohlášení obsahovalo vysvětlení, z čeho vyplývá, že jiná osoba se za skutečného majitele nekvalifikovala.

Jak je zmíněno výše, je třeba také doložit totožnost zapisovaného skutečného majitele a to dokumentem, z nějž může být s jistotou zjištěno jméno a příjmení skutečného majitele, datum narození a jeho státní občanství. Toto lze doložit kopií průkazu totožnosti, popřípadě kopii řidičského průkazu nebo pasu. V případě cizího státního příslušníka je možné užít výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci obyvatel či evidenci obdobné veřejnému rejstříku nebo zahraniční evidence skutečných majitelů.

Součástí zápisu do evidence skutečných majitelů je také povinnost uhradit poplatek, který je stanoven s ohledem na právní formu evidující osobu:

Poplatek 4 000 Kč v případě obchodní korporace
Poplatek 2 000 Kč v případě fundace, ústavu a právního uspořádání
Poplatek 500 Kč v případě spolku a bytového a sociálního družstva

Tyto soudní poplatky jsou znatelně vyšší než odměna notáři, která dle notářského tarifu činí 300 Kč a kromě toho se notáři hradí také poplatek za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů, která je opět rozlišována podle právní formy a navíc ještě podle počtu osob. V případě souhrnu poplatku a odměny notáři je zápis notářem stále méně nákladný.

Vyloučena zpětná účinnost u některých pracovněprávních jednání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vyloučena zpětná účinnost u některých pracovněprávních jednání

Pracovněprávní jednání se do jisté míry řídí kromě zákoníku práce také občanským zákoníkem. Občanský zákoník je postaven na zásadě smluvní volnosti, resp. autonomie vůle, ze které Nejvyšší soud dovodil, že účinnost smlouvy může předcházet dni uzavření smlouvy, pokud nestanoví zákon jako podmínku vzniku a účinnosti další okolnost. Občanský zákoník je ale pouze subsidiární normou k zákoníku práce, z čehož plyne, že pracovněprávní jednání se řídí občanským zákoníkem jen, pokud zákoník práce nestanoví jinak. Právě proto je zpětná účinnost v pracovněprávním jednání značně omezena. Mezi případy, kdy nelze zpětnou účinnost sjednat, určit či stanovit, popř. je již zpětná účinnost řešena zákoníkem práce patří zkušební doba, mzda nebo třeba vnitřní předpis.

Zkušební dobu lze podle ustanovení § 35 odst. 3 zákoníku práce sjednat nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Jedná se o kogentní ustanovení, od kterého se nelze odchýlit, jehož cílem je ochrana právní jistoty. V případě, že by zkušební doba byla sjednána v rozporu s tímto ustanovením, jednalo by se o neplatné právní jednání.

Pro mzdu je omezení upraveno v ustanovení § 113 odst. 3 zákoníku práce, které stanovuje: „Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet.“ Podobně jako u sjednání zkušební doby má toto ustanovení chránit právní jistotu. Pokud má dojít ke změně ohledně mzdy zaměstnance, je nutné, aby byl zaměstnanec dopředu obeznámen.

Jak bylo zmíněno výše, zpětná účinnost není možná ani u vnitřního předpisu. Vnitřní předpis nabude účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem jeho vyhlášení. Normativní povahu jako vnitřní předpis má v pracovním právu i kolektivní smlouva, protože také obsahuje určitou hromadnou úpravu podmínek výkonu práce u zaměstnavatele apod. Rozdílem mezi těmito dvěma jednáními je ten, že kolektivní smlouva je dvoustranné právní jednání a vnitřní předpis je jednostranné právní jednání. Nejspíše i proto může být kolektivní smlouva sjednána se zpětnou účinností podle ustanovení § 26 odst. 2 zákoníku práce.

Na rozdíl od výše uvedených případů u dohody o rozvázání pracovního poměru není v zákoníku práce obsaženo kogentní ustanovení, které by vylučovalo uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru se zpětnou účinností. Tuto možnost ale vyloučil Nejvyšší soud svou judikaturou, kdy došel k závěru, že účinnost dohody o rozvázání pracovního poměru nemůže předcházet dni uzavření dohody.

Pod hrozbou neplatnosti je zpětná účinnost vyloučena u pracovněprávních jednání především kvůli právní jistotě a ochraně postavení zaměstnance. Pokud se Vás týká případ sjednání pracovněprávního jednání se zpětnou účinností, která není povolená, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář CIKR a my Vám s řešením problému pomůžeme.

Milostivé léto 2023

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Milostivé léto 2023

Milostivé léto je mimořádná oddlužovací kampaň, která má vyjít vstříc dlužníkům, kteří nejsou schopni uspokojovat své závazky. První milostivé léto probíhalo od 28. října 2021 do 28. ledna 2022. Dlužníci se v tomto období mohli zbavit exekucí, kde v postavení věřitele stál stát, územní samosprávné celky, Veřejné zdravotní pojišťovna atp. Po prvním milostivém létu následovalo na podzim roku 2022 milostivé léto druhé. Obě tyto akce se však týkaly pouze exekucí, které jsou vymáhány soudními exekutory. Dluhy plynoucí z daňových odvodů a dluhy vůči České správě sociálního zabezpečení však obyčejně soudní exekutoři nevymáhají. Tyto správní nedoplatky jsou totiž běžně vymáhány přímo samotnými úřady. Z tohoto důvodu byl v současné době vládou přijat návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z dlužného pojistného na sociální zabezpečení a návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Návrhy v současné době poputují do Poslanecké sněmovny.

Třetí milostivé léto by mělo dle návrhu probíhat od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023. Zájemcům budou prominuty dluhy vzniklé na příslušenství. Bude se jednat o:

úroky z prodlení nebo jeho obdoby
úroky z posečkané částky
penále
náklady řízení (včetně exekučních nákladů)

K tomu ovšem dojde, pouze pokud ze strany dlužníků dojde k zaplacení základní jistiny daňového nedoplatku, tedy původní dlužné částky. K uhrazení jistiny musí dojít v rámci probíhajícího milostivého léta. Nejdéle tedy do 30. listopadu. V případě, že předmětný nedoplatek přesahuje 5.000 Kč, bude možné platbu rozdělit až do čtyř splátek. Prominutí se bude vztahovat pouze na dluhy, které vznikly nejpozději do 30. září 2022, za účelem zabránění případné spekulace s dluhy.

V rámci milostivého léta má dojít i ke zbavení se tzv. bagatelních daňových nedoplatků. Jedná se o nezaplacené částky, které nedosahují stanovené výše. Maximální prominutelná výše takovéhoto nedoplatku je 200 Kč. Pokud jich má dlužník více, může prominutý součet těchto nedoplatků činit maximálně 1.000 Kč.

Ministerstvo financí si od této kampaně slibuje, že státu se dostane do rozpočtu alespoň část prostředků, které by jinak dlužníci nebyli ochotni nebo schopni uhradit. Veřejným institucím se také sníží náklady na urgování a celkovou administrativu dluhů. Stát si od milostivého léta slibuje samozřejmě také úlevu občanům, kteří se dostali do dluhové pasti. MF předpokládá, že žádat o tuto „daňovou amnestii“ by mohly až vyšší desítky tisíc dlužníků. Co se týče dluhů vůči České správě sociálního zabezpečení, tak zde by se oddlužení mohlo týkat až 715 tisíc fyzických osob a až 262 tisíc osob právnických.

Výši dosud nesplacené jistiny bude moci dlužník zjistit po přihlášení do elektronického portálu daného úřadu během probíhajícího milostivého léta. Po uhrazení dlužné částky by měl úřad z vlastní iniciativy dlužné příslušenství prominout.

Jak získat podporu v nezaměstnanosti a na co máte nárok?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak získat podporu v nezaměstnanosti a na co máte nárok?

Prvním krokem, který je třeba učinit v případě, že ztratíte zaměstnání, resp. stálý příjem ze zaměstnání, je registrace na úřadu práce. Nejlepší bude, když se registrujete do tří dnů od ukončení svého posledního zaměstnání, a to proto, že v databázi budete evidováni už od prvního dne nezaměstnanosti a stát za vás bude hradit zdravotní pojištění. Pokud máte z bývalého zaměstnání nárok na odstupné, tak v době, po kterou je Vám vypláceno odstupné, nemáte žádný nárok na podporu, ale pokud jste registrovaní, tak za Vás stát po dobu pobírání odstupného hradí zdravotní pojištění.

Žádost o zprostředkování zaměstnání, tedy zápis do evidence uchazečů o zaměstnání, je možné podat osobně na příslušném úřadu práce nebo formou elektronického formuláře. Pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je nutné předložit tyto podklady:

Platný průkaz totožnosti
Potvrzení o ukončení pracovněprávního vztahu příp. o náhradní době
U absolventů doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání

Cílem evidence uchazečů o zaměstnání je vyhledávání vhodného zaměstnání fyzické osobě, která nemá zaměstnání a při hledání pracovního uplatnění má zájem o pomoc ze strany Úřadu práce ČR. Podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je, že uchazeč není v žádném pracovněprávním vztahu, jelikož jakýkoliv přivýdělek je zásadní překážkou pro pobírání podpory.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání, tedy:

Výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (minimální zda pro rok 2023 činí 17 300 korun)
Výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

Zápisem do výše zmíněné evidence se stáváte uchazečem o zaměstnání, který může zažádat o podporu v nezaměstnanosti. Pro získání podpory v nezaměstnanosti je kromě výše uvedeného splnit tyto podmínky:

Během posledních dvou let jste měli zaplacené důchodové pojištění alespoň za 12 měsíců. Potřebnou dobu pojištění lze získat i péčí o dítě do čtyř let, pobíráním invalidního důchodu třetího stupně, veřejnou službou více než 20 hodin týdně, péčí o osoby s různým stupněm závislosti, či dlouhodobou dobrovolnickou službou
Ke dni přiznání podpory nejste poživatelem starobního důchodu ani nejste aktuálně v žádném pracovněprávním vztahu
Jste občanem s trvalým pobytem na území České republiky

Žádost o podporu v nezaměstnanosti je možno podat osobně na podatelně krajské pobočky úřadu práce, poštou (doporučeným dopisem), anebo elektronicky – prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s ověřeným podpisem.

K žádosti je nutné přiložit tyto doklady za účelem posouzení nároku (je možno je doložit i dodatečně):

Evidenční list důchodového pojištění
Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), popř. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti
Potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku
U osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

Výše podpory se stanovuje procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče získaného v posledním zaměstnání a přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Procentní sazba činí:

první 2 měsíce 65 %
další 2 měsíce 50 %
zbývající podpůrčí doba 45 %, což je minimální možná sazba

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství. Tato částka se každý rok mění a například v roce 2022 činila 21 488 korun. Tu aktuální si je vždy možné zjistit na pracovišti Úřadu práce ČR.

Doba poskytování podpory neboli podpůrčí doba je závislá na věku žadatele ke dni podání žádosti:

do 50 let → 5 měsíců
na 50 – 55 let → 8 měsíců
nad 55 let → 11 měsíců

Aktualita: Zrušení velkého technického průkazu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Aktualita: Zrušení velkého technického průkazu

Každý řidič, který usedá za volant, má povinnost mít u sebe řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla (tzv. „malý technický průkaz“) a doklad o povinném ručení (tzv. „zelenou kartu“). Mimo zmíněného malého technického průkazu musí řidič vlastnit i tzv. velký technický průkaz. Ten ale pro případ silniční kontroly u sebe řidič mít nutně nemusí.

Tento doklad obsahuje záznamy o provedených technických prohlídkách, informace o vlastníku a provozovateli vozu, podrobný technický popis vozidla atd. Velký technický průkaz je vydáván obcí s rozšířenou působností při registraci vozidla pro provoz na veřejných komunikacích.

V současné době byl prezidentem podepsán návrh novely zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích s pozměňovacím návrhem Ministerstva dopravy, který má způsobit, že od roku 2024 dojde ke zrušení velkého technického průkazu vozidla. Tento průkaz bude nahrazen dvěma způsoby. Zaprvé část informací z velkého technického průkazu přejde na malý technický průkaz a zadruhé dojde k jejich rozsáhlé digitalizaci. Plánuje se totiž vytvoření databáze, která bude schopna zobrazovat informace o technickém stavu vozidla, na základě zadání identifikačních údajů daného vozidla. Ministerstvo dopravy nemá v plánu určit konkrétní lhůtu, do které mají být velké technické průkazy staženy z oběhu. K odebrání velkého i malého technického průkazu dojde prostě při nejbližším úkonu provedeném na registračním místě a dojde k vydáním nového osvědčení o registraci vozidla. Nebude tedy potřeba vážit další zdlouhavou cestu na úřad.

Mimo zrušení velkého technického průkazu přináší novela i další změny. Kupříkladu by měl být omezen počet úkonů k jejichž vykonání řidič potřebuje výsledek evidenční kontroly (např. žádost o zápis do registru vozidel). Navíc dojde k prodloužení platnosti evidenční kontroly ze 30 dnů na dobu jednoho roku. K výsledku evidenční kontroly mají totiž přístup obecní úřady s rozšířenou působnosti, tudíž si tuto informaci budou schopny obstarat sami. Cena evidenční kontroly se také výrazně zlevní z až 800 Kč na 50 Kč.

Zjednodušeným způsobem má probíhat také přepis vozidla na jiného majitele či provozovatele. Žádost o přepis bude možné podat oddělenými žádostmi nového a původního vlastníka či provozovatele. Adresátem těchto žádostí musí být však stejný úřad.

Nakonec bude novela umožňovat i rezervaci registračních značek až na jeden měsíc, ještě před zápisem do registru vozidel. Toto by mělo zamezit zbytečným průtahům při pořizování vozidel. Hlavně dopravci v současné době čelí tomu, že povolení, která potřebují ke své činnosti, jsou vázána na registrační značku vozidla.

Výsledkem snahy státu o digitalizaci dopravní agendy se v současné době stal tzv. Portál dopravy. Jedná se o systém, který má momentálně pouze jen několik funkcí. Rozsah těchto funkcí má ale Ministerstvo dopravy v plánu rozšiřovat. V současné době se přes tento portál dá například zažádat o nový řidičský průkaz, nahlédnout do bodového konta, najít informace ohledně technických kontrol atd. Přihlásit se do tohoto portálu lze buď za pomoci bankovní identity nebo eObčanky. Ke kompletní digitalizaci dopravních agend by mělo postupně dojít do počátku roku 2025. Od digitalizace si Ministerstvo dopravy slibuje, že dojde k debyrokratizaci, ušetření milionových výdajů ze státního rozpočtu a celkové úlevy od zátěží na řidiče.