Jak odstoupit od smlouvy?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak odstoupit od smlouvy?

Odstoupení od smlouvy je právním úkonem, ke kterému není potřeba souhlasu druhé strany. Odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku a zaniknou práva a povinnosti obou stran.

 

Obecná úprava odstoupení od smlouvy je obsažena v ustanovení § 2001 až 2005 občanského zákoníku. Tato úprava však není vyčerpávající pro všechny typy smluv, k některým typům smluv je odstoupení od smlouvy upravené samostatně speciální právní úpravou. Pokud u daného právního institutu není speciálně upraveno odstoupení od smlouvy, tak se použije obecná úprava.

 

Odstoupit od smlouvy není možné libovolně, ale je potřeba, aby pro takové odstoupení existoval důvod. Důvody pro odstoupení mohou vyplývat ze zákona nebo ze smlouvy:

  • Ze zákona – důvody jsou stanoveny obecné a dále specifické pro jednotlivé typy smluv
  • Ze smlouvy – možnost dohody stran, za jaké situace je od smlouvy možné jednostranně odstoupit

 

Důležité je, aby tyto podmínky pro odstoupení byly dány v okamžiku, kdy strana od smlouvy odstupuje. Obecnými důvody pro odstoupení od smlouvy jsou:

  • Odstoupení od smlouvy při jejím podstatném porušení
  • Odstoupení od smlouvy při prodlení jedné ze smluvních stran
  • Odstoupení od smlouvy při vadném plnění

 

Formu odstoupení od smlouvy stanoví občanský zákoník a bude se lišit podle konkrétních smluvních typů. Zásadní podmínkou je, že pokud zákon stanoví, že smlouva musí být uzavřena písemně, tak i odstoupení musí být písemné. Kromě toho si strany mohou také předem sjednat, jak by případné odstoupení od smlouvy mělo vypadat. Ze samotného odstoupení musí být patrné, kdo jsou smluvní strany, o jakou konkrétní stranu se jedná a mělo by z toho jasně plynout, že se jedná o odstoupení od smlouvy. Přestože to zákon přímo nestanovuje, je vhodné, aby byl uveden i důvod odstoupení od smlouvy a předešlo se tak případným sporům.

 

K účinkům odstoupení od smlouvy dochází v okamžik, kdy se to dozví druhá strana, tzn., že jí je odstoupení oznámeno nebo je jí doručeno písemné vyhotovení odstoupení. Po oznámení odstoupení druhé straně již nelze vzít odstoupení zpět a závazek, který ze smlouvy vyplýval, se zruší od samého počátku. Zaniká v zásadě celý rozsah závazku, tedy téměř všechna práva a povinnosti obou stran s výjimkou práv na zaplacení smluvní pokuty, úroku z prodlení a práva na náhradu škody. Vypořádání mezi stranami by mělo proběhnut dle ustanovení o bezdůvodném obohacení a strany si tak navzájem vrátí plnění. Nedotčena odstoupením od smlouvy zůstávají práva třetích osob, která byla nabyta v dobré víře. Nevíte-li si rady, jak od smlouvy odstoupit, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn a Kiršner.

Školení členů hospodářské komory

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Školení členů hospodářské komory

Dne 1. 1. 2023 nabývá účinnosti novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, kterou bude výrazně rozšířen okruh osob, kterým bude automaticky zřizována datová schránka.

Jsme rádi, že můžeme využít naše právní znalosti též ke školení veřejnosti, zejména členů Hospodářské komory ČR, v oblasti datových schránek a doručování prostřednictvím datových schránek. I tyto zkušenosti posouvají nás, a naši advokátní kancelář, kupředu. Děkujeme za tuto příležitost.

Tým CIKR

Jak disponovat s majetkem v exekuci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak disponovat s majetkem v exekuci

Exekuční řízení s sebou přináší mnoho omezení na straně dlužníka, který se stává v exekučním řízení povinným. Jedním z těchto omezení je též zákaz povinného disponovat se svým majetkem. V tomto článku se podíváme na tyto omezení dispozice s majetkem, a jaké možnosti povinnému zákon nabízí.

 

Nejprve je nezbytné se zabývat samotným omezení povinného disponovat se svým majetkem (tzv. inhibitorium). Zákon zná dva druhy inhibitoria. Prvním z nich je inhibitorium generální. Toto inhibitorium spočívá v omezení povinného nakládat s veškerým svým majetkem, včetně majetku spadajícího do společného jmění manželů, a to až na tři výjimky. Těmito výjimkami je nakládání s majetkem v rámci běžné obchodní činnosti, uspokojování základních potřeb svých a osob, vůči kterým má vyživovací povinnost a udržování a správa majetku. Pokud povinný bude nakládat se svým majetkem jinak, než podle shora uvedených výjimek, takové právní jednání bude relativně neplatné. Relativně neplatné právní jednání je ve své podstatě platné, pokud se neplatnosti nebude dovolávat exekutor, nebo některý věřitel. Generální inhibitorium se vztahuje na povinného od okamžiku doručení vyrozumění o zahájení exekuce.

Druhým  inhibitoriem je inhibitorium speciální. Speciální inhibitorium se vztahuje už na konkrétní věci nebo práva povinného, které jsou postiženy exekučním příkazem. Pokud by povinný právně nakládal s věcmi a právy, na které se vztahuje speciální inhibitorium, takové jednání by bylo absolutně neplatné, a tedy není třeba, aby se této neplatnosti kdokoliv dovolával. Speciální inhibitorium omezuje povinného od okamžiku doručení exekučního příkazu.

Ustanovení § 44a exekučního řádu, však zná způsoby, jakými lze obě inhibitoria obejít.

První možnost je uvedena v ustanovení § 44a odst. 2 exekučního řádu. Pokud povinný složí částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím omezení vlastníka dispozice s jeho majetkem, a to do sedmi dnů od doručení návrhu povinného exekutorovi.

Druhá možnost je uvedena v ustanovení § 44a odst. 3 exekučního řádu. Povinný může podat exekutorovi návrh na vyloučení konkrétních věcí ze zákazu dispozice s majetkem. V tomto případě musí povinný společně s návrhem prokázat, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Oproti prvnímu případu však už exekutor nemá povinnost vydat rozhodnutí, kterým by zrušil účinky inhibitoria, ale je to jeho oprávněním.

Poslední možnost je upravena v ustanovení § 44a odst. 4 exekučního řádu. Tento případ se vztahuje pouze na prodej majetku povinného. Pokud s tím písemně souhlasí jak exekutor, tak i oprávněný a všichni přihlášení věřitelé, může povinný zpeněžit majetek, a to však nejméně za cenu obvyklou zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy a k rukám exekutora.

Každá dispozice povinného s majetkem by měla být pečlivě zvážena, neboť sankce relativní a absolutní neplatnosti je poměrně přísná. Pokud by povinný, ačkoliv věděl o účincích neplatnosti, se pokusil svůj majetek prodat, mohl by se též dopustit trestného činu podvodu. Při jiných druzích dispozice s majetkem by se též mohl dopustit trestného činu poškození věřitele.

Novela zákona o datových schránkách

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o datových schránkách

S blížícím se koncem roku 2022 se též blíží nabytí účinnosti novel mnoha stěžejních zákonů. Jednou z takovýchto novel je i novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), jejíž hlavní změny se týkají oblasti datových schránek.

 

Datová schránka je elektronickým úložištěm srovnatelným například svojí funkčností s e-mailovou schránkou, jejíž hlavním cílem je doručování od orgánů veřejné moci, činění úkonů (podání) vůči orgánu veřejné moci a v poslední řadě dodávání dokumentů mezi fyzickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a právnickými osobami navzájem. Datová schránka je unikátní v tom, že je vždy vedena na konkrétní jméno, obchodní firmu, nebo název orgánu veřejné moci, a tedy je vždy naprosto zřejmé, kdo je odesílatelem a příjemcem datové zprávy. V rámci snah o elektronizaci fungování státní správy novela zákona o elektronických úkonech přichází se zásadní změnou, kterou se rozšiřuje okruh osob, které budou mít zřízenou datovou schránku automaticky ze zákona.

 

Co se týče fyzických osob nepodnikajících, těm se podle současné právní úpravy zřizuje datová schránka pouze na jejich žádost. Podle nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2023 však bude datová schránka založena automaticky každé plně svéprávné fyzické osobě, která je zapsána v evidenci osob, pokud použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou identifikaci. Tímto prostředkem pro elektronickou identifikaci je například mobilní klíč eGovernmentu, bankovní identita nebo eObčanka. Pokud plně svéprávná fyzická osoba použije takový prostředek elektronické identifikace, bude současně informována o tom, že použitím prostředku elektronické identifikace jí bude zřízena datová schránka. Fyzická osoba nepodnikající však může svoji datovou schránku znepřístupnit.

 

Co se týče fyzických osob podnikajících, těm se podle současné právní úpravy zřizuje datová schránka pouze na jejich žádost. Od 1. 1. 2023 však bude všem podnikajícím fyzickým osobám založena datová schránka automaticky, a to od okamžiku zapsání této osoby do zákonné evidence. Datová schránka bude založena automaticky všem podnikatelům, bez ohledu na to, na základě jakého oprávnění podnikají (živnost, výkon svobodných povolání), ale i těm podnikatelům, kteří k výkonu podnikatelské činnosti žádnou úřední aprobaci nepotřebují (správa nemovitosti, zemědělská výroba, lesní hospodářství).

 

V poslední řadě k právnickým osobám. Podle současné právní úpravy mají automaticky založenou datovou schránku pouze osoby zapsané v obchodním rejstříku. Novelou zákona o elektronických úkonech účinné od 1. 1. 2023 však bude okruh právnických osob, kterým bude automaticky zřizována datová schránka rozšířen, a to o všechny právnické osoby, které se zapisují do rejstříku osob. Automaticky zřízenou datovou schránku tak budou mít nově například spolky, církve, nebo společenství vlastníků jednotek.

 

Správa datové schránky s sebou přináší svá úskalí. Vždy je velmi důležité svoji datovou schránku pravidelně kontrolovat, neboť v případě, kdy je do datové schránky doručena písemnost a adresát této datové zprávy se do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě deseti dnů ode dne dodání, nastává takzvané doručení fikcí. Adresátovi tak mohou běžet například veřejnoprávní lhůty k uplatnění opravného prostředku, ale adresát o této lhůtě vůbec nebude vědět.

Novela zákoníku práce – práce na dálku

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce – práce na dálku

Ministerstvo práce a sociálních věci iniciovalo dlouho očekávanou novelu zákoníku práce. Součástí této novely by mělo být i zavedení výslovné úpravy práce na dálku. Samozřejmě se v rámci legislativního procesu může návrh několikrát změnit a výsledné znění novely se může od nynějšího návrhu lišit, avšak máme za to, že úprava této oblasti je v dnešní době zcela namístě.

Podle aktuálního znění návrhu by práce na dálku (práce z domova) mohla být vykonávána pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ledaže jí zaměstnavatel nařídí v důsledku opatření orgánu veřejné moci, na nezbytně nutnou dobu, v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnance a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. V této chvíli návrh neupravuje, kdo bude posuzovat způsobilost místa výkonu práce.

Dohoda či písemné nařízení bude muset obsahovat (i) místo výkonu práce na dálku, (ii) způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, (iii) rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, (iv) způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem, (v) dobu, na kterou se dohoda a (vi) otázky spojené s BOZP.

Dohodu o práci z domova bude možné vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Zaměstnavatel bude povinen hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku, které vzniknou zaměstnanci, přičemž tyto náklady nesmějí být zahrnuty ve mzdě. Paušální částka bude vycházet z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů Českého statistického úřadu. Výchozí částka tak bude činit 2,80 Kč/hodinu.

Částku by na každý rok stanovilo ministerstvo ve vyhlášce, která by platila vždy od ledna.

Náklady, které bude zaměstnavatel zaměstnanci hradit, by měly být daňově uznatelné.

Jak postupovat, když nechcete dědit?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat, když nechcete dědit?

Náleží Vám dědické právo, ale nechcete dědit? Pro takovou situaci zákon nabízí jistá řešení. Setkat se můžeme s třemi možnostmi: zřeknutí se dědického práva, odmítnutí dědictví a vzdání se dědictví.

Zřeknutí se dědického práva

Zřeknutí se dědického práva je úkon, který je možné udělat již za života zůstavitele. Ke zřeknutí se dědického práva dochází na základě smlouvy, která má povahu veřejné listiny a obsahuje jasnou domluvu se zůstavitelem, že tento potenciální dědic se zříká svých dědických práv a pokud se strany nedohodnou jinak, pak toto zřeknutí se dědického práva platí i vůči potomkům potenciálního dědice.

Odmítnutí dědictví

V rámci dědického řízení může ze strany dědice dojít k tzv. odmítnutí dědictví. Dědicem je ten, komu svědčí dědické právo z dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.  Dědic, kterému svědčí dědické právo z dědické smlouvy, může dědictví odmítnout jen, pokud to ve smlouvě není vyloučeno.

Dojde-li k odmítnutí dědictví nepominutelným dědicem, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu. V takovéto situaci by se z dědice stal věřitel s právem na výplatu peněžní částky, která by byla rovná jeho povinnému dílu.

Odmítnutí dědictví je nutné ve lhůtě jednoho měsíce stanovené notářem jako soudním komisařem formou prohlášení bez podmínek či výhrad. Po uplynutí lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout zaniká.

Vzdání se dědictví

Ke vzdání se dědictví dochází až po smrti zůstavitele a může být bezplatné i úplatné. Pokud by vzdání se dědictví bylo úplatné, není možné, aby tato úplata byla poskytnuta z majetku v pozůstalosti. Ke vzdání se dědictví není potřeba schválení soudu ani souhlas ostatních dědiců, vyjma toho dědice, vůči kterému bude vzdání se dědictví učiněno.

Nejčastěji ke vzdání dědictví dochází podle zákonné posloupnosti v první dědické skupině, kdy jeden z dědiců má zájem, aby dědictví připadlo jinému členu rodiny. Pokud by došlo ke vzdání dědictví ve prospěch více dědiců, tak se mezi ně jeho dědický podíl rozdělí tak, jak to odpovídá souhlasným projevům vůle zúčastněných.

Možností, jak se vzdát dědictví je několik, dědictví se lze vzdát zcela nebo zčásti. Pokud se dědic vzdává jen části svého podílu, tak vystupuje v řízení o pozůstalosti stále jako dědic i poté. Jestliže dojde ke vzdání se dědictví zcela, přestává tento dědic být dále dědicem a už se jím nikdy znovu nestane, ani když se objeví další majetek zůstavitele.

 Poté co byl dědic vyrozuměn o svém dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout a neučiní tak, se může dědic dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice až do doby:

  • Než bude se všemi dědici uzavřena dohoda o výši dědických podílů,
  • Než bude se všemi dědici uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti
  • Nebo než soudní komisař vydá usnesení o potvrzení nabytí dědictví podle dědických podílů.

Pokud jste se ocitli v situaci, kdy Vám svědčí dědické právo, a nevíte si rady, neváhejte se na nás obrátit. Se zastupováním klientů v dědickém řízení máme bohatou zkušenost a určitě dokážeme pomoci i Vám.

Víte, že výhra ze sázky není právně vymahatelná?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že výhra ze sázky není právně vymahatelná?

Vsadili jste se s kamarády a ukázalo se, že jste měli pravdu. Máte radost, že jste vyhráli sázku, ale kamarádi Vám slíbenou odměnu odmítají dát? Věděli jste, že podle platného občanského zákoníku je v tomto případě Vaše právo na výhru nevymahatelné?

 Co se rozumí pod pojmem sázky?

Občanský zákoník řadí pojem sázky mezi závazky z právního jednání, jde tedy o jeden ze smluvních typů. Konkrétněji ji najdeme mezi závazky z odvážných smluv. Dle §2873 občanského zákoníku se pak sázkou rozumí takové jednání, kdy se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé, nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným.

Zde je pak důležité, aby šlo o tvrzení opravdu stranám neznámé. Pokud by totiž jedna ze stran měla jistotu o výsledku a toto by druhé straně zatajila, bude taková sázka neplatná.

Jak je to s vymáháním poskytnutí a navrácení poskytnuté výhry?

Právě u sázek, které odpovídají výše uvedenému popisu, pak není poskytnutí výhry vymahatelné, pokud nebyla dána. Naopak pokud ale dána již byla, nemůže se ta strana, která prohrála domáhat jejího vrácení. To neplatí pouze, pokud byla prohrávající stranou osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi, tedy například dítě.

Další pravidlo, které navrácení výhry modifikuje je pravidlo přiměřenosti, kdy pokud by se stalo, že poskytnutá výhra byla vzhledem k okolnostem případu a postavení i možnostem stran zjevně přemrštěná, může ji soud na návrh prohrávající strany přiměřeně snížit.

Důležité také je, že vymáhat nelze ani pohledávku vzniklou ze zápůjčky nebo úvěru, které byly vědomě poskytnuty k sázce. Toto pak opět neplatí, pokud je poskytla osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými vlastnostmi. Zároveň, byl-li uznán dluh k pohledávce vzniklé ze zápůjčky nebo úvěru, které byly poskytnuty k sázce, bude toto uznání dluhu zdánlivé a nebude se k němu přihlížet. Takovou pohledávku pak nelze ani platně zajistit.

Platí nevymahatelnost výhry ze sázky vždy?

Toto pravidlo o nevymahatelnosti sázek však neplatí vždy. Konkrétně se pak neuplatní:

  • byla-li v souvislosti s podnikáním stran ujednána smlouva o dodávce movité věci tak, že věc nemá být dodána, ale má být zaplacen jen rozdíl mezi smluvenou cenou a tržní cenou v době dodání.
  • byla-li smlouva uzavřena na komoditní burze, na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému.
  • jedná-li se o smlouvu mezi podnikateli a jejím předmětem je investiční nástroj podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
  • na pohledávky ze sázek provozovaných státem nebo podléhajících úřednímu povolení. Na které se také nevztahuje ani ustanovení o pravomoci soudu výhru poměrně snížit.

Novela energetického zákona

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela energetického zákona

Senát dne 20. 9. 2022. schválil novelu energetického zákona. Dne 21. 9. 2022 novelu podepsal prezident Miloš Zeman.

Jedná se o novelu, na základě které bude vláda moci stanovit maximální ceny elektřiny a plynu.

Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři Kč za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele.

Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu.

Vláda by měla nařízení vydat do 5. října

Novela zákona má rovněž více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.  Umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje i Energetický regulační úřad.

Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například společnosti. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Předmětné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji však nedefinuje. Nicméně v důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že “mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.”

Víte, že když se nechcete soudit, můžete svůj spor řešit prostřednictvím mediace?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že když se nechcete soudit, můžete svůj spor řešit prostřednictvím mediace?

Dostali jste se do sporu se sousedem, obchodním partnerem nebo řešíte neshodu v rodině? Máte pocit, že sami na vyřešení sporu nestačíte, přesto jej vyřešit potřebujete a chtěli byste se při tom vyhnout soudu? Poměrně rychlé, diskrétní a komplexní řešení nabízí mediace.

Mediace je jedním z mimosoudních způsobů řešení sporů. Často bývá definována jako asistované vyjednávání. Ve své podstatě jde pak o neformální, strukturovaný proces řešení konfliktu, ve kterém mediátor jako nezávislá a nestranná osoba napomáhá stranám identifikovat jejich zájmy a podporuje je ve vzájemné komunikaci a hledání společných praktických a reálných řešení. Mediátor na rozdíl od soudce spor nerozhoduje a nemá ani žádný vliv na jeho výsledek. Jeho úkolem je pouze pomoci stranám identifikovat ohniska sporu a asistovat jim při hledání možných řešení, vystupuje při tom čistě jako neutrální prostředník. Jeho úkolem je vytvořit stranám prostor, ve kterém si budou moct o vlastním sporu rozhodovat samy.

Jak mediace probíhá a jaké jsou její výhody?

Mediace stojí a padá na dobrovolnosti. Běžně bývá navrhnuta jednou ze stran sporu, začíná však až po souhlasu strany druhé, výběru mediátora a sepsání smlouvy o provedení mediace. Tato smlouva je smlouvou třístrannou, a to mezi stranami mediace a mediátorem, běžně v ní pak bývá dohodnuta například odměna mediátora.

Dobrovolný je nejen vstup do mediace, ale také setrvání v ní. Každá ze stran může totiž svou účast na mediaci kdykoli ukončit. Volby a rozhodování stran pak hrají roli napříč celou mediací. Jsou to právě strany, kdo rozhoduje, kde se bude mediace konat, kdy, jak budou setkání s mediátorem dlouhá, ale především také, jaký bude předmět mediace, tedy, co všechno se zde bude řešit. V neposlední řadě strany rozhodují, i zda mediace skončí mediační dohodou nebo ne.

Nespornou výhodou mediace, mimo již zmíněnou dobrovolnost a neformálnost, je i její rychlost a diskrétnost. Mediátor je dle §9 zákona o mediaci vázán povinností mlčenlivosti vztahující se na všechny skutečnosti, které se od stran v souvislosti s průběhem mediace dozvěděl. Celý proces mediace pak probíhá neveřejně.

Jaké spory jsou pro mediaci vhodné?

Přes množství výhod, které mediace stranám nabízí, se k ní nelze uchýlit vždy. Mediace je vhodná pro spory, které mají například obchodní, pracovní, rodinou, bytovou nebo sousedskou tématiku. Stejně tak jako pro spory týkající se duševního vlastnictví, IT nebo zdravotnictví.

Mediací však nelze rozhodovat o otázkách, které upravuje veřejné právo, tedy například zda byly dodrženy stavební předpisy, spáchán trestný čin nebo v jakýchkoli otázkách upravujících status osoby, např. platnost uzavření manželství nebo omezení svéprávnosti.

Je mediační dohoda vymahatelná?

Velmi častou otázkou bývá, zda je dohoda, kterou mediace končí vymahatelná nebo nikoli? Odpověď je jednoduchá. Dohoda sama o sobě vymahatelná není, platí pouze mezi stranami, které se jí zavázaly. Velmi jednoduše se však vymahatelnou stát může. Existují dvě možnosti jak toho dosáhnout. Buď se mediační dohoda za pomoci notáře sepíše formou veřejné listiny se svolením k vykonatelnosti. Anebo lze tuto dohodu předložit soudu a nechat ji schválit jako soudní smír.

Pokud byste chtěli mediaci vyvolat nebo Vás na ni pozvala druhá strana, neváhejte nás kontaktovat. Pomůžeme Vám vybrat vhodného mediátora a provedeme Vás celým mediačním procesem, tak aby byly ochráněny Vaše zájmy.